Deník z pracovní komise pro očkování II.

Více než měsíc od prvního jednání pracovní komise jsme se v úterý 14. 7. 2015 sešli na ministerstvu zdravotnictví k očkování podruhé. Na programu byla tři témata. Prvním z nich bylo hlášení nežádoucích účinků vakcín, druhým tématem bylo odškodnění nežádoucích účinků a posledním tématem měl být výklad pojmu „řádně očkované dítě“ za účelem přístupu do školky a na tábory.

Nejdříve nám předseda komise, náměstek ministra Vladimír Valenta oznámil, že novými členy komise se stala paní docentka Milada Emmerová, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví senátu a pan docent Vojtěch Thon z Univerzitního centra pro primární imunodeficience při Ústavu klinické imunologie a alergologie LF Masarykovy univerzity.

První téma zahájila prezentace o hlášení nežádoucích účinků MUDr. Jirsové a MUDr. Kaftanové z oddělení farmakovigilance Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Lékařky prezentovaly informace o tom, jakým způsobem se k nim dostávají hlášení, jak jsou dále informace vyhodnocovány a jak je s nimi dále nakládáno. Za zmínku rozhodně stojí zajímavý „příběh“ o tom, že v roce 2011 došlo k nárůstu počtu hlášení velmi silné lokální reakce po přeočkování Infanrixem v pěti letech. SÚKL zbystřil a ukázalo se, že tyto silné reakce, kdy dětem oteče a zrudne i celá končetina po dobu 5 – 10 dní, byly již zjištěny v jiných státech, výrobce vakcín o zvýšení výskytu této reakce věděl, ale – cituji – “nějak nám o tom zapomněl říct“. Na základě zjištění zvýšeného výskytu tohoto nežádoucího účinku potom výrobce vakcíny společně se SÚKLem informoval lékaře o zvýšeném výskytu tohoto nežádoucího účinku. Lékaři měli tedy rodiče informovat, že tento nežádoucí účinek je „normální“, lze jej očekávat, a proto by rodiče neměli s dítětem po přeočkování například odjíždět na dovolenou.

Dále hovořily lékařky o tom, že všechna hlášení se evidují v databázi, která není veřejně přístupná. Na dotaz, zda je možné získat informace z databáze, bylo odpovězeno, že je možné si o ně zažádat, nicméně je třeba uvést, k jakému účelu budou použity, aby nedocházelo k neuváženému nakládání s těmito informacemi a případnému šíření poplašných zpráv. Jinými slovy, široké laické veřejnosti není možné informace poskytovat, protože by si informace z databáze mohli špatně vyložit.

Hovořilo se také o podhlášenosti NÚ. Aby se zvýšilo hlášení NÚ za strany lékařů, organizuje SÚKL semináře o důležitosti hlášení a distribuuje letáčky. Kampaň pro propagaci hlášení mezi pacienty SÚKL ovšem nemá a ani ji nechystá. Připravuje však k tomuto tématu na svém webu pro veřejnost „O Lécích“ video. Ohledně podhlášenosti bylo lékařkami konstatováno, že se hlásí pouze “vrchol ledovce“ nežádoucích účinků, ale že se jedná o srovnatelné procento jako v sousedních státech. Na tuto informaci náměstek ministra Vladimír Valenta uvedl, že tedy vše funguje tak, jako například v Německu, že vlastně patříme k špičkám v Evropě, co se hlášení týče a s tímto první téma uzavřel.

Druhým tématem bylo již mnohokrát skloňované odškodnění nežádoucích účinků. K tomuto tématu náměstek Valenta uvedl, že se jedná o téma velmi složité, protože je třeba nejdříve definovat, co bude považováno za „újmu“, je třeba udělat rešerši ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, kolik soudních sporů v současnosti probíhá a jaké částky jsou poškozeným poskytovány, jakým způsobem bude prokazována příčinná souvislost, zda bude částka poskytována jednorázově či v dávkách, kolik na tento program bude třeba vyčlenit ze státního rozpočtu a jak bude celý systém fungovat. Oznámil nám, že od původního záměru upravit odpovědnost státu v rámci chystané novely zákona o zdravotních službách bylo upuštěno a celá záležitost má být upravena zřejmě zvláštním zákonem. Na jeho přípravě se pracuje, ovšem na náš dotaz, kdo je na ministerstvu odpovědný za vytvoření právní úpravy ani na to, kdy uvidíme první návrh zákona, nám pan náměstek nic konkrétního neodpověděl. Uvedl pouze, že se jedná o prioritu a že se na úpravě pracuje.

Řada otázek, nad kterými ministerstvo hloubá, však dle našeho názoru není třeba složitě řešit. Například při definici toho, co lze považovat za újmu lze vycházet z ustanovení občanského zákoníku. Stejně jako pro stanovení výše odškodnění lze vycházet jednak z metodiky Nejvyššího soudu k odškodňování újmy na zdraví a ze současné judikatury, není třeba vymýšlet zvláštní systém speciálně pro očkování. Aby ministerstvo vycházelo z informací o počtu současných soudních sporů poškozených proti lékařům, případně zdravotním zařízením dle našeho názoru nepřinese žádné přínosné informace. Málokterý rodič se totiž dnes rozhodne ve své obtížné životní situaci soudit v občanskoprávním sporu s lékařem a riskovat, že v případě neúspěchu bude muset hradit velmi vysoké náklady řízení, zejména když ví, že lékař žádným způsobem nepochybil a nežádoucí účinek se u dítěte projevil bez lékařova zavinění. Nelze tedy předpokládat, že informace o současném počtu soudních sporů ministerstvu k něčemu bude. Navíc ve většině zemí Evropy odškodnění nežádoucích účinků funguje. Není tedy jednodušší řešení, než se inspirovat například v Německu či v Rakousku, tedy v zemích, které jsou nám podobné jak kulturně, tak i co se právního systému týče. Profesor Janda upozornil, že již před lety dodal ministerstvu rozsáhlé podklady od kolegů z Rakouska, ze kterých může ministerstvo vycházet. Stále to tedy působí, že spíše než by ministerstvo chtělo situaci rychle vyřešit, svou „aktivitou“ přispívá k stálému prodlužování současného nespravedlivého stavu.

Třetím tématem byl výklad termínu „řádně očkované dítě“ pro přístup do školky a na ozdravné pobyty. K tomu bylo uvedeno, že se na minulém zasedání dne 28. 5. 2015 Národní imunizační komise (NIKO) usnesla, že pro tyto účely bude za řádně očkované považováno dítě, jemuž byla aplikována jedna dávka MMR vakcíny a hexavakcína (na žádost rodičů) ve schématu 2+1. Toto doporučení ministerstvo tedy přejímá a od nového školního roku budou moci nastoupit i děti očkované v tomto schématu. Na dotaz, zda bude možné považovat za řádně očkované i dítě, které dostalo pentavakcínu bez hepatitidy typu B bylo odpovězeno, že takový výklad nebyl doporučen, muselo by dojít ke změně očkovacího kalendáře, což se v současnosti nechystá. O problematice, která se týká očkovacího kalendáře a kolektivní imunity bude řeč na příštích jednáních. Debata nad výkladem pojmu „řádně očkované dítě“ tedy neprobíhala, jelikož NIKO již pojem vyložila a diskutovat tedy v podstatě nebylo co… Tuto situaci kritizovala předsedkyně Spolku ROZALIO Martina Suchánková, která uvedla, že tedy tento bod vůbec nemusel být na programu, když má situaci ministerstvo za vyřešenou, NIKO se usneslo a k žádné veřejné debatě opět nedochází.

Právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá navrhovala závěrem náměstkovi Valentovi, že pro efektivní fungování komise by bylo velmi vhodné, aby se vždy ke každému bodu programu ministerstvo postavilo a řeklo, jakým způsobem bude dále postupovat a jak bude se zjištěnými informacemi a podněty komise dále pracovat. Dále byl náměstek upozorněn, že pokud má být debata na komisi podnětná a má se dojít k nějakým výsledkům, je třeba, aby byla moderována. Zkušený moderátor by měl zajistit, aby se během debaty neodbíhalo od témat, aby dostal každý dostatečný prostor k vyjádření a aby se dospělo k formulování jasných závěrů a výstupů. Pokud totiž debatu skupiny odborníků, která má více než 20 členů nikdo neřídí, není příliš pravděpodobné, že se podaří dojít k jasným závěrům.

Třetí jednání komise nás čeká 29. 9. 2015 ve 14.00. O jejím průběhu vás budeme opět informovat.

Dopis poslancům

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

do dolní komory míří ze Senátu novela zákona o ochraně veřejného zdraví s pozměňovacími návrhy. Jednou z navrhovaných změn, kterou doporučil i Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu, je zrušení omezení přístupu neúplně očkovaných dětí do kolektivu. Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu Senátem Liga lidských práv velmi uvítala. Byli bychom rádi, pokud by i poslanci podpořili pozměňovací návrh, respektive body 1., 4., 11., 12. a 13. přílohy k 157. usnesení Senátu, které se týkají přístupu do dětských kolektivů.

Dovolte mi prosím ve stručnosti uvést, k jakým změnám by došlo v případě přijetí pozměňovacího návrhu:

  • Očkování zůstane nadále povinné. Na povinnosti očkovat v souladu s českým očkovacím kalendářem se tedy přijetím pozměňovacího návrhu nic nemění. Sankce pro rodiče zůstávají nezměněny.
  • Zruší se podmínka přijmout pouze řádně očkované dítě do školky a na tábor. Bude vyžadováno pouze potvrzení o tom, kterým očkováním a kdy se dítě podrobilo.

Jaké jsou důvody pro zrušení podmínky přijmout do školky a na tábor pouze řádně očkované dítě?

  • Většina dětí, které nemají kompletně splněn očkovací kalendář a nemohou proto do kolektivu, očkovány jsou, ovšem v šetrnějším schématu (např. hexavakcínou ve schématu 2+1 – které ostatně doporučuje i výrobce vakcíny, pentavakcínou – bez hepatitidy B, která se mezi dětmi nepřenáší a proti které malé děti nedoporučil očkovat ani Státní zdravotní ústav). Stát tedy často hází klacky pod nohy rodičům, kteří svému dítěti věnují náležitou péči a o jeho zdraví projevují velký zájem.
  • Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že se nejedná o sankci, nýbrž o nutné epidemiologické opatření. Pokud by se jednalo o nutné opatření k udržení vysokého standardu ochrany veřejného zdraví, jistě bychom nebyli v Evropě výjimkou s tímto přístupem. Očkování se nevyžaduje pro vstup do školky a na tábory téměř nikde v Evropě – ani na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, tedy v zemích kde je očkování povinné!
  • Očkování zaměstnanců dětských zařízení vyžadováno není. Dítě tedy v mateřské škole nebo na táboře naprosto běžně tráví čas s osobami, které nejsou před nemocí chráněny a mohou jej nakazit infekční nemocí.
  • Neočkované dítě bude moci být přijato do školky v momentě, kdy začne platit povinná předškolní docházka. Dnes tedy pětileté děti nesmí do kolektivu, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví, a po změně školského zákona již k ohrožení zdraví docházet nebude? Očkování není vyžadováno pro přístup do základní školy a družiny, kde děti tráví celý den společně, proto se jeví jako zbytečné podmiňovat očkováním přístup do školky.
  • Zákazem přístupu neočkovaných dětí do kolektivu stát přenáší svoji odpovědnost na třetí osoby, které s očkováním nemají nic společného. Velmi výstižně tuto problematiku shrnuje přední imunolog prof. MUDr. Jiří Beran, Csc., který říká: „Stát, který neumí vysvětlit lidem, jak je očkování důležité, by se neměl hojit pokutou na vedoucím Junáka.“ [1]
  • Je třeba zdůraznit, že represe rodiče k očkování nepřimějí, naopak je tento systém ještě více odradí. K zvýšení důvěry v očkování je třeba, aby Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo kvalitní edukační program, ne aby „utahovalo šrouby“.
  • Případné neočkování se stává luxusem pro ty, kteří si to mohou dovolit. Tato sankce vede k tomu, že rodič musí zůstat s dítětem doma a nemůže nastoupit zpět do práce, může dítě umístit pouze do soukromé školky, která je ochotna udělit výjimku na základě výhrady svědomí nebo do školky lesní, zaplatit si individuální hlídání dítěte nebo vozit dítě do jedné ze sousedních zemí. Ano, zní to jako kuriozita, ale rodiče z příhraničních oblastí to opravdu dělají. Ani u jednoho z našich sousedů se totiž očkování k přístupu do kolektivu nevyžaduje. Všechny z uvedených možností jsou však finančně nákladné a zatěžují rozpočet rodiny.
  • Výše uvedené argumenty vzal v úvahu i Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu a zrušení represivního přístupu vůči školkám a organizátorům táborů během rozpravy podpořili i lékaři z řad senátorů, například prof. MUDr. Jan Žaloudík, Csc., doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. nebo bývalý Rektor Univerzity Karlovy, fyziolog prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. Výbor pro zdravotnictví, ani uvedení odborníci by jistě nepodpořili návrh, který by vedl k ohrožení veřejného zdraví.

Zvažte tedy prosím podporu senátního pozměňovacího návrhu, díky kterému by byly zrušeny tyto zbytečné sankce, které poškozují jak rodiče, tak i děti a které nemají medicínské zdůvodnění.

Budeme rádi, když se na nás v případě jakýchkoli dotazů obrátíte.

S úctou

Tereza Hrubá
právnička / lawyer
Liga lidských práv / League of Human Rights
Burešova 6
602 00 Brno, Czech Republic

[1] „Co změnit při očkování dětí“ v MF DNES z 25. 4. 2015

I díky nám senátoři zrušili zbytečné sankce u očkování

Naše lobbingové aktivity kolem povinného očkování přináší výsledky. A to i díky vaší pomoci. S pozměňovacím návrhy k zákonu o ochraně veřejného zdraví z dílny Ligy lidských práv a ROZALIA oslovala senátory nejenom naše právnička Tereza Hrubá, ale také desítky angažovaných rodičů. Senát tento týden vrátil novelu zákona poslancům zpět s pozměňovacím návrhem, podle kterého nemá být kompletní očkování podmínkou pro přijetí dítěte do školky, školy v přírodě nebo tábor!

Nyní jsme o krok blíže k tomu, abychom se zařadili mezi většinu zemí Evropy včetně Slovenska, kde chybějící očkování není překážkou pro přístup do dětského kolektivu. Pokud návrh schválí  Poslanecká sněmovna, zůstane očkování stále povinné, ale školkám a organizátorům táborů nebudou hrozit likvidační sankce.

Budeme i nadále dělat vše proto, abychom zabránili represivním tendencím ve zdravotnictví a prosadili skutečnou svobodnou volbu rodičů v otázce očkování dětí. Dokážeme to, ale jen s vaší pomocí!

banner čtverec

Pomáháme osmnáctiměsíčnímu chlapci domoci se odškodnění za pobyt v kojeneckém ústavu

Liga lidských práv pomáhá osmnáctiměsíčnímu chlapci, který byl ve věku pěti měsíců odebrán z péče své matky a umístěn do kojeneckého ústavu (dětského centra). Lize se nejprve podařilo prokázat, že pro odnětí chlapce nebyl žádný zákonný důvod, protože jeho maminka o něj pečovala dostatečně a s láskou, a dosáhnout tak zrušení předběžného opatření, na jehož základě k odebrání chlapce došlo.

Odškodnění přitom požaduje za nemajetkovou újmu, která chlapci vznikla nejen v důsledku nezákonného odnětí z péče své matky, ale především v důsledku dlouhodobého pobytu v kojeneckém ústavu. V současnosti již v odborné společnosti panuje shoda na tom, že ústavní péče v případě takto malých dětí představuje špatné zacházení a závažným a nevratným způsobem narušuje jejich vývoj. Dětem totiž v ústavních zařízeních chybí konkrétní pečující osoba, která je v tomto věku klíčová, protože dítěti zprostředkovává kontakt s okolním světem, a dítě tak díky ní získává pocit bezpečí.

„Věříme, že v tomto případě můžeme pomoci nejenom konkrétnímu chlapci, ale všem malým dětem, které jsou v ústavu, anebo čelí riziku, že tam budou umístěny. Kdyby totiž příslušné orgány uznaly, že umístění takto malých dětí do ústavní péče je špatným zacházením, jednoznačně by deklarovaly nutnost tato zařízení zrušit a legislativně zakotvit nepřípustnost tohoto typu opatření. K tomu ostatně vyzval vládu ve svém nedávném usnesení i Výbor pro práva dítěte, který mj. poukazuje na příklad Slovenska, kde je ústavní péče o děti mladší 6 let nepřípustná. Děti takto nízkého věku by měly být při odnětí z rodiny umísťovány pouze do náhradní rodiny, typicky k pěstounům uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv.

Pro chlapce s ohledem na délku jeho pobytu v kojeneckém ústavu požadujeme odškodnění ve výši necelých 300 000,- Kč. „Rádi bychom však stejný nárok uplatnili i u dcerky další naší klientky, která strávila v kojeneckém ústavu již dva roky, a proto výše požadovaného odškodnění bude přesahovat milion korun,“ doplnila Kamila Holoubková, právnička Ligy lidských práv.

Usnesení Výboru pro práva dítěte ve věci sjednocení služeb pro ohrožené děti naleznete zde: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/tiskove-informace/usneseni-vyboru-pro-prava-ditete-rady-vlady-cr-pro-lidska-prava-ve-veci-sjednoceni-sluzeb-pro-ohrozene-deti-129556/

Zastupování tohoto případu bylo financováno z projektu “Vím, jak z toho ven” programu Fondu pro nestátní neziskové organizace.

loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-mala-rgb-1024x116

Deník z pracovní komise pro očkování I.

V úterý 2. června se poprvé sešla pracovní komise pro problematiku očkování zřízená ministerstvem zdravotnictví. Jednání komise se účastnila také právnička Ligy lidských práv Tereza Hrubá a předsedkyně Spolku ROZALIO Martina Suchánková. Přečtěte si krátký report o tom, co bylo předmětem prvního jednání, na kterém se řešily zejména organizační záležitosti a témata pro příští jednání.

(Pokračování textu…)

Opatrovnické rady se pořád nepoužívají

V roce 2014 bylo v celé ČR zřízeno pouze 6 opatrovnických rad, jak zjistila Liga lidských práv ve svém průzkumu. Je to žalostně nízký počet, vzhledem k tomu, že lidí bez plné svéprávnosti je více než 36 tisíc. Opatrovnické rady vznikly v působnosti soudů v Břeclavi, Děčíně, Chomutově, Litoměřicích, Rakovníku a Šumperku. (Pokračování textu…)