Nucené sterilizace a potraty, omezení pohybu a kurtování či rostoucí počet císařských řezů bez zdravotního opodstatnění. Tak popsala zvláštní zpravodajka OSN proti násilí na ženách Dubravka Šimonović aktuální problémy v porodnictví. Zprávu o lidskoprávním přístupu ke špatnému zacházení a násilí na ženách v reproduktivním zdravotnictví se zaměřením na porod a porodnické násilí sestavila v červenci 2019 na základě informací od 128 subjektů – států, nevládních organizací, nezávislých institucí a akademiků.

Ačkoliv je Česká republika ve zprávě výslovně zmíněna jen v kontextu dvou rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (Hanzelkovi proti České republice a Dubská a Krejzová proti Českého republice), zpráva obecně upozorňuje na problémy, které se týkají i českého porodnictví. Jedná se například o provádění zákroků, které nemají medicínské opodstatnění, ale poškozují ženu nebo plod, jako například Kristellerova exprese.

Pro Česko je relevantní i část dokumentu věnující se problematice informovaného souhlasu, kdy jsou prováděny zákroky buď úplně bez informovaného souhlasu ženy nebo se ho nemocnice snaží obejít univerzálním souhlasem podepisovaným při přijetí (informovaný souhlas má být poskytnutý ke každému zákroku samostatně). Dále pak hrubé narušování soukromí při porodu, bolestivé zákroky bez anestezie, znemožnění rozhodování rodičky o porodu včetně volby polohy při porodu a také ponižování a urážky žen.

Zpráva zmiňuje i další problémy porodnictví a projevy porodnického násilí – nucené sterilizace a nucené potraty v rámci některých menšin (např. romské ženy), fyzické znehybnění při porodu či použití roubíků, rostoucí počet císařských řezů i bez zdravotní indikace či vysoké procento užití epiziotomií.

Vydání zprávy předcházelo setkání expertů na dané téma organizované ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací v dubnu 2019 v Ženevě. Zvláštní zpravodajka poté vydala výzvu k dodání informací ohledně forem špatného zacházení, informovaného souhlasu, mechanismů odpovědnosti a příkladů národních zdravotnických reakcí na násilí proti ženám.

Závěrečná doporučení

Závěr zprávy obsahuje výčet doporučení pro státy a jiné zainteresované subjekty, jak situaci zlepšit. Doporučení, která se vztahují i na ČR, se týkají mj. informovaného souhlasu, prevence porodnického násilí, odpovědnosti.

Informovaný souhlas

• zajistit účinné a správné uplatňování informovaného souhlasu v souladu s lidskoprávními standardy;
• přijmout účinnou právní úpravu a strategii pro uplatňování informovaného souhlasu ve všech službách reprodukčního zdraví a zaručit předchozí, svobodný a informovaný souhlas pro císařské řezy, epiziotomie a jiné invazivní zákroky během porodu
• respektovat autonomii, integritu a schopnost žen činit informovaná rozhodnutí o svém reprodukčním zdraví;

Prevence porodnického násilí

• zaručit právo ženy zvolit si doprovod k porodu zákonem i v praxi
• zvážit možnost povolit domácí porody a vyhnout se kriminalizaci domácích porodů
• monitorovat zdravotnická zařízení a každoročně sbírat a zveřejňovat data o procentech císařských řezů, vaginálních porodů a epiziotomií a dalších zákrocích týkajících se porodů a služeb reprodukčního zdraví
• uplatňovat lidskoprávní nástroje a WHO standardy vztahující se k respektující porodnické péči a násilí na ženách,
• řešit nevyužívání anestezie a léků proti bolesti, neumožnění volby polohy při porodu a nedostatek respektující péče

Odpovědnost

• ustanovit mechanismy odpovědnosti založené na lidských právech, které zajistí obětem špatného zacházení a násilí zadostiučinění včetně finanční náhrady, uznání pochybení, formální omluvy a záruky, že se pochybení nebude opakovat.
• zajistit profesní odpovědnost a sankce profesních komor v případech špatného zacházení a přístup k soudu v případech porušování lidských práv;
• zaručit úplné a spravedlivé vyšetřování v případech oznámení špatného zacházení a násilí na ženách při porodu;
• zajistit, aby byly ženám, které jsou oběťmi porušování práv, poskytnuty odpovídající prostředky k nápravě, které mohou mít podobu mj. finanční kompenzace a záruk, že se nebude pochybení opakovat;
• zajistit, aby dotčené orgány včetně veřejného ochránce práv, etických komisí a národní orgány k ochraně lidských práv měly kompetence a zdroje k výkonu dohledu nad veřejnými a soukromými poskytovateli porodní péče, aby bylo zaručeno právo žen na respektování autonomie a soukromí;
• zvyšovat informovanost soudců, advokátů a veřejnosti o lidských právech žen v kontextu porodu, aby bylo zajištěno účinné využívání právních prostředků k nápravě.