Reakce Ligy na sdělení České lékařské komory

 

České lékařská komora uveřejnila 10. 6. 2016 na svých stránkách článek „Stop zbytečné administrativě. Lékaři i ostatní zdravotníci chtějí léčit a starat se dobře o pacienty„, ve kterém jsou mezi  tvůrci nadbytečné administrativní dokumentace uvedeny i organizace zabývající se ochranou lidských práv. Považujeme proto za správné se k obsahu dokumentu krátce vyjádřit.

(Pokračování textu…)

Pošlete nám svůj příběh a změňte praxi v léčebnách

„Monitorování dodržování práv v psychiatrických nemocnicích je dostatečné“ zaznělo 14. června 2016 na jednání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany z úst zástupce Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k počtu nespokojených pacientů, kteří se na nás obracejí, s tím nemůžeme souhlasit. Pomozte nám přesvědčit vládu, že důkladné a pravidelné monitorování psychiatrických zařízení je nezbytné. Napište nám svůj příběh!

Častými problémy, se kterými se na nás pacienti obracejí, jsou například:

  • nepřiměřené používání omezovacích prostředků, nebo jejich používání jako trest
  • používání zákazu vycházek jako trest
  • špatná hygiena a nedostatek soukromí
  • nemožnost pacientů podílet se na své léčbě
  • násilí ze strany personálu, nebo sexuální obtěžování

Pošlete nám do 30. června 2016 svůj příběh na email: z-lecebny@llp.cz

  • popište co možná nejpodrobněji, co se vám stalo za zdí psychiatrické nemocnice
  • jak jste problém řešili, na koho jste se obrátili a jaká byla reakce tohoto orgánu
  • dejte nám vědět, zda si přejete zůstat v anonymitě

Vaše příběhy připojíme k našemu návrhu na zavedení účinného monitorovacího mechanismu v psychiatrických zařízeních, který plánujeme zaslat zástupcům ministerstva zdravotnictvív červenci.

Přečtěte si naši závěrečnou zprávu z monitorování psychiatrických zařízení z roku 2013.

Liga podporuje rozšíření pravomoci Veřejného ochránce práv

Připojili jsme se k otevřenému dopisu 33 neziskových organizací předsedovi vlády ve věci rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. Široká koalice nevládních organizací pracujících v různých oblastech upozorňuje především na nízkou úroveň ochrany proti diskriminaci v České republice a podporuje zavedení možnosti podávat žaloby na ochranu proti diskriminaci ve veřejném zájmu. Plné znění otevřeného dopisu si můžete přečíst zde.

 

 

Darujte nám poplatek za otce u porodu a podpořte nás!

Podle dnes zveřejněného nálezu Ústavního soudu není samotné umožnění přítomnosti otce nebo jiné rodičkou zvolené osoby u porodu nadstandardní péčí, kterou lze samu o sobě zpoplatnit. Tento názor už v minulosti vyslovila veřejná ochránkyně práv a okresní soud v Mělníku v jiné věci, ale nevedlo to u většiny nemocnic ke změně.

Proto nabízíme vám, rodičům, kteří jste nezákonný poplatek uhradili, abyste nám jej „darovali“ a my jej vymůžeme. Nebude vás to nic stát, ale podpoříte činnost Ligy lidských práv v oblasti práv pacientů a rodiček a zároveň přinutíte nemocnice ke změně nezákonné praxe.

Kdo nám může poplatek „darovat“?

Rodička nebo otec dítěte, kteří uhradili poplatek za přítomnost doprovodu v porodnici po 1. 1. 2014 (nejen za přítomnost otce, ale i duly nebo jiného doprovodu) a mají o zaplacení poplatku důkaz (pokladní doklad, výpis z dokumentace apod.).

Jakým způsobem „darování“ proběhne?

Udělíte nám plnou moc k zastupování při vymáhání pohledávky a podepíšete smlouvu o darování a právním zastupování. Pokud Liga lidských práv vymůže poplatek od nemocnice, ponechá si ho jako dar na svou činnost. Rodiče nic platit nebudou, ani když vymáhání nebude úspěšné.

Na koho se můžete obrátit?

Obraťte se na koordinátora poradny Férové nemocnice Matěje Stříteského (matej.stritesky@llp.cz) a jako předmět e-mailu uveďte Poplatek. Pošlete mu naskenovaný doklad o úhradě poplatku a uveďte podrobnosti ohledně úhrady poplatku – datum porodu, název porodnice, kdo a kdy poplatek platil, za jakých okolností došlo k úhradě (např. kdo z personálu úhradu poplatku žádal, jak tento požadavek zdůvodnil, zda vytvářel na jeho úhradu nějaký nátlak apod.) a zda bylo za poplatek poskytnuto nějaké protiplnění (návleky, ochranný oděv, občerstvení, proškolení aj.).

Co bude následovat?

Pošleme vám k podpisu plnou moc, darovací smlouvu a smlouvu k právnímu zastupování. Po vyřízení těchto formalit nejprve vyzveme nemocnici, aby dobrovolně poplatek vrátila, a pokud tak neučiní, budeme ho vymáhat soudně. O průběhu vymáhání Vás budeme informovat. Zaručujeme vám zachování anonymity.

Proč tímto způsobem podpořit Ligu?

Právům pacientů a rodiček se věnujeme na našem specializovaném webu Férová nemocnice, kde s pomocí studentů práv zodpovídáme dotazy pacientů. Otázce nezákonných poplatků za přítomnost doprovodu u porodu jsme se věnovali na tomto webu, poskytovali jsme klientům poradenství a vzor stížnosti proti poplatku a také jsme proti poplatkům opakovaně vystupovali v médiích (např. zde a zde). Případy klientů, kteří se chtěli domáhat vrácení poplatku, jsme zprostředkovali k zastupování advokátu Martinu Cyprisovi (akcypris@yahoo.com), který nyní uspěl u Ústavního soudu a na kterého se rovněž můžete obracet.

Á propos k inkluzi … Principy – díl druhý (2/4)

Existují minimálně dva vývojové stupně v zavádění inkluze, které můžeme ve vzdělávacích systémech řady zemí Evropy pozorovat, a často se objevují paralelně. V prvním se nově setkáváme se začleňováním žáků, kteří byli dříve z edukačního procesu z různých důvodů úplně vyloučeni. Nejčastějším důvodem pro vyloučení bylo postižení či kulturní odlišnost žáka. Druhá fáze inkluze směřuje k tomu, že všechny děti z jedné územní oblasti navštěvují stejnou místní školu a jsou společně vzdělávány přiměřeně svým zájmům, schopnostem a nadání.

Tato koncepce s sebou však přináší praktický předpoklad, že se všechny školy otevřou všem dětem a strukturálně se změní tak, aby jako inkluzivní vzdělávací zařízení začleňovaly všechny žáky (Hájková & Strnadová, 2010, s. 7).

Inkluzivní vzdělávání mění pohled na žáka, který ve vzdělávacím systému selhává. Při tomto neúspěchu, je třeba hledat bariéry v systému, který není dostatečně otevřený potřebám jednotlivce a ne je nacházet a stigmatizovat u jednotlivce samotného. Každé dítě má unikátní charakteristiky, zájmy, schopnosti a vzdělávací potřeby.

„Princip inkluze předpokládá, že běžné školy by měly vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, jazykové nebo jiné podmínky. Běžné školy s inkluzivní orientací jsou nejefektivnějšími prostředky pro potlačení diskriminujících postojů, pro vznik vstřícných komunit a vytváření zdravé společnosti“ (The Salamanca Statement, 1994, Art. 2).

Inkluze stojí na uznání celostního obrazu člověka a světa, stejně jako na formách školní výuky, učení a organizace, které vychází vstříc vývojovým a učebním potřebám všech dětí. Pedagogickému konceptu inkluze jsou vlastní rysy sebeurčení a spoluúčasti, vlastní zodpovědnosti, uznání individuality a heterogenity, kooperace a solidarity, které jsou v současné době považovány za charakteristiky kvalitně orientované „školy budoucnosti“ (Bintinger, 2002, s. 18).

Inkluzivní vzdělávání staví na mnohých principech, které nalezneme nejen v právních dokumentech nadnárodního i národního charakteru, ale také v odborné literatuře, která se tématu věnuje. Nejdůležitější a nejčastěji skloňované lze shrnout následujícím výčtem:

  • princip humanizmu a demokracie – inkluze v různých sférách života by měla být přirozeným důsledkem aplikace lidských práv a hodnot svobodné a demokratické společnosti,
  • princip heterogenity – různorodost se stává přirozenou součástí společnosti a je brána jako přínos a impuls k rozvoji,
  • princip spolupráce – rozvoj přirozeného soužití jedinců ve společnosti, kteří disponují různými talenty a nedostatky,
  • princip regionalizace – inkluzivně zaměřenou školu v pravém slova smyslu lze vytvořit pouze s promítnutím komunitního prvku, kdy místní školu mají právo navštěvovat všechny děti z jejího okolí,
  • princip otevřenosti a efektivity – otevřenost vůči všem dětem z okolí je základ a předpoklad, který se neobejde bez promyšlené a efektivním způsobem uskutečňované edukace v bezpečném školním prostředí,
  • princip individualizace – akceptování potřeb každého jedince v edukačním prostředí a nastavení procesu tak, aby se mohl plnohodnotně rozvíjet,
  • princip celistvosti – rozvoj žáka se týká jak intelektových, tak sociálních, etických, tělesných a dalších složek.

> Předchozí díl seriálu Á propos k inkluzi

monika> Zájemcům o problematiku inkluze doporučujeme knihu Průvodce školní inkluzí od naší pedagožky Moniky Tannenbergerové.