Středa, 10. října 2012Tiskové zprávy
Nový projekt Hrdinou může být každý hledá ty, kteří se dokázali postavit bezpráví a nespravedlnosti, a mohou tak svým jednáním být inspirací pro druhé. Celorepublikový projekt Ligy lidských práv ve spolupráci s neziskovou organizací Nesehnutí startuje ve středu 10. října. Veřejnost může posílat své tipy na hrdiny či hrdinky až do konce listopadu, a to prostřednictvím webových stránek www.hrdinou.cz.
„Analýzy prokazují, že obyvatelé České republiky jsou málo informovaní, pasivní a rezignují na společensko-právní dění, a to zejména proto, že mají pocit, že nemohou veřejné dění ovlivnit,“ uvedla Lucie Hušková z Ligy lidských práv. „Cílem projektu je proto pozitivně motivovat veřejnost k zájmu o dění kolem nich, předat povědomí o jejich právech a ukázat cesty, jak lze úspěšně řešit porušování těchto práv,“ dodala. Projekt potrvá do října 2013.
Kdo je hrdina?
Projekt bude inspirovat veřejnost zejména na základě příběhů 101 lidí, kteří se nebáli a rozhodli se jednat. Součástí budou také putovní výstavy, odborná školení, diskuse, sociální spoty a vydání knihy. V závěru projektu bude slavnostně vyhlášen největší hrdina či hrdinka dneška.
„Tito lidé byli nebo jsou ve společenském dění angažovaní osobně, nikoli profesně. Jejich konání by mělo mít místní či celospolečenský dopad a přínos pro druhé,“ popsala Hušková několik z kritérií výběru hrdiny. A proti čemu se takový hrdina postavil? Proti porušení lidských práv, bezpráví, předsudkům, korupci, problémům v legislativě, postupům státních úřadů, zneužití práva či násilí.
Jděte proti proudu, vyzývají patroni
Projekt podporují také zvučná jména jako teolog Tomáš Halík, filozof Jan Sokol, novinář Jaroslav Spurný či hudební duo Čokovoko.
„Jsem přesvědčen, že projevy občanské zodpovědnosti a statečnosti, které jsou nezbytným předpokladem demokratické politické kultury, jsou i v naší době a v této společnosti častější, než si myslíme. Často je přehlížíme, protože představují provokativní a zavazující výzvu k následování, k podobnému chování. Mnozí lidé raději evidují skandály a pokleslé projevy, které slouží jako alibi: ‚Vždyť se tak chovají všichni, proč právě já bych se měl odlišovat!‘,“ uvedl Tomáš Halík.
„Tento projekt se vydal opačným směrem – chce nacházet a předkládat svědectví o tom, že je možné „jít proti proudu“ a ukazovat svým jednáním, že zlo nemusí a nesmí mít poslední slovo,“ dodal.
Nominovat hrdiny může i veřejnost
Do hledání hrdinů a hrdinek se může zapojit i veřejnost. Znáte někoho, kdo by mohl být takovým hrdinou? Není to váš soused, příbuzný, kamarád či dokonce vy sami? Na webových stránkách projektu www.hrdinou.cz mohou lidé ode dneška do konce listopadu nominovat svého vlastního hrdinu, o němž si myslí, že by mohl motivovat a inspirovat ostatní.
Bližší informace poskytne:
Lucie Hušková
Koordinátorka projektu
tel.: 734 158 280
e-mail: lhuskova@llp.cz
Projekt podpořily:
Pondělí, 8. října 2012Tiskové zprávy
Záznam akce pražských strážníků, který včera a dnes obletěl česká média, dokazuje, že městská policie neváhá použít nepřiměřené násilí nejen proti bezdomovcům, ale i běžným všímavým občanům. Rozhodně přitom nejde o ojedinělý incident a přestupkům ze strany strážníků nahrává i skutečnost, že jsou prakticky nekontrolovatelní. Podle Ligy lidských práv by měl trestnou činnost, ale i kázeňské delikty strážníků prošetřovat nezávislý důvěryhodný orgán.
Liga v minulosti upozornila na případ bezdůvodného napadení spícího bezdomovce strážníky v Olomouci. O zneužití pravomoci pražských strážníků ví své například i John Bok ze spolku Šalamoun, který měl konflikt se strážníky poté, co se zastal romské rodiny, kterou s rasistickými narážkami strážníci perlustrovali. Bok byl následně obviněn a odsouzen z napadení strážníka a teprve minulý měsíc mu dal zapravdu Nejvyšší soud. Na střet s pražskými strážníky nezapomene ani pan Ž., kterému způsobili škrcením krevní výron v oku a který po mnoha letech vysoudil osmisettisícové odškodnění.
Problém s prohřešky strážníků městské policie spočívá v tom, že neexistuje účinný kontrolní mechanismus, který by dohlížel na zákonnost jejich činnosti. Při drobných prohřešcích se strážníci zodpovídají svému zřizovateli, tedy představitelům měst a obcí. „Jenže v případech, kdy je přístup strážníků zakotven v politickém programu vedení obce, jako je tomu často právě u šikany bezdomovců, těžko za to bude starosta strážníky trestat,“ říká právnička Ligy Zuzana Candigliota
Aby jednání strážníka bylo šetřeno policií jako trestný čin, musí dojít k závažnému důsledku, zejména na zdraví občana. Ani zde však podle Candiglioty není zaručeno objektivní vyšetřování ze strany policistů, kteří se strážníky každodenně spolupracují a jsou do jisté míry podjatí.
Liga lidských práv spolu s Centrem ProPolice/Otevřená společnost proto při přijímání nového zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů navrhovaly, aby se působnost nové inspekce vztahovala i na vyšetřování trestné činnosti strážníků. Tento dílčí návrh byl ale zamítnut. Přitom by bylo potřeba, aby nejen trestnou činnost, ale i kázeňské delikty strážníků prošetřoval nezávislý důvěryhodný orgán.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policistů a strážníků. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.
Tématu lidských práv a policie jsme se věnovali také v EXTRA Ligových novinách.
Pondělí, 1. října 2012Aktuality
Právní poradna pro pacienty, která funguje při webu Férové nemocnice, slaví jubilejní 3000 položený dotaz. Úplně první dotaz byl položen téměř před šesti lety, přesně 11. listopadu 2006. Podívejte se, jak jsme obě události oslavili.
11. listopadu 2006 – Robert Cholenský, Eva Rožková (uprostřed) a Michaela Kopalová (vpravo) oslavují historicky první dotaz právní poradny pro pacienty. Tehdy ještě fungovala na centrálním webu Ligy lidských práv.
1. října 2012 – Oslava jubilejního 3000. dotazu v právní poradně pro pacienty s názvem Férová nemocnice.
Děkujeme všem dobrovolníkům z řad studentů práv, bez kterých by poradna nemohla fungovat. Na dotazy se snažíme odpovídat do čtyř týdnů. Hodně se jich ale opakuje, a tak by nám práci hodně usnadnilo a urychlilo, kdyby si tazatelé napřed pročetli již zodpovězené dotazy. Děkujeme.
Čtvrtek, 27. září 2012Zprávy z médií
Česká legislativa upravující zaměstnávání osob se zdravotním postižením má stále určité rezervy. K zaměstnání osob s handicapem firmám chybí dostatečná motivace a přetrvávající překážkou je i smýšlení veřejnosti. Přesvědčení o tom sdílí řada českých odborníků a neziskových organizaci.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) je každý desátý občan České republiky osobou se zdravotním postižením. Většina těchto lidí žije ve velkokapacitních ústavech a nemá klasické zaměstnání, a to mnohdy i přesto, že řada z nich pracovat může a navíc také chce.
„Legislativa a politiky zaměstnanosti často opomíjejí fakt, že většina lidí se zdravotním postižením je, za předpokladu, že jim budou poskytnuty potřebné podmínky, schopna pracovat,“ píše se v nedávno vydané publikaci Ligy lidských práv s názvem Zaměstnávání lidí s postižením a transformace sociálních služeb, která se snaží zmapovat situaci v České republice a přijít s doporučeními na její změnu.
Potvrzují to i čísla ČSÚ a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, z nichž lze vyčíst, že v roce 2007 se mezi zdravotně postiženými občany nacházelo až 62 % úplně soběstačných lidí (v produktivním věku). Podíl zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných činil 14 %.
Hlavní legislativou, která upravuje práva a povinnosti související se zaměstnáváním lidí ze zdravotním handicapem, je Zákon o zaměstnanosti, který si v letošním roce prošel novelizací. I přesto, že od července došlo ke zpřísnění podmínek pro firmy, které nechtějí do svého pracovního kolektivu přijmout zdravotně postiženého, situace na českém trhu práce není podle řady odborníků a zástupců neziskových situací zdaleka ideální.
Povinnost zaměstnávat zdravotně postižené osoby mají v Česku společnosti, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců – v takovém případě musí zdravotně postižení tvořit minimálně 4 % jejich pracovního kolektivu. Firma se ale může z této státem dané povinnosti vykoupit (tzv. náhradním plněním).
I přes zpřísněné podmínky se k této možnosti podle informací médií kloní až 50 % firem. Je to pro ně pohodlnější, tvrdí odborníci a neziskové organizace.
Chybí motivace a pobídky
„Situace zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice není dobrá zejména s ohledem na nedokonalosti legislativy a malou motivaci zaměstnavatelů osoby se zdravotním postižením zaměstnávat,“ řekla EurActivu jedna z autorek výše zmiňované studie Denisa Slašťanová.
Motivace zaměstnavatelů, která by měla být v režii státu, by se podle Slašťanové měla týkat třeba potřebných stavebních úprav na pracovišti, jež by umožnily, aby práci vykonával zdravotně postižený zaměstnanec. Náklady, stejně jako ony úpravy, by měly být přiměřené.
S větší stimulací zaměstnavatelů v odstraňování bariér na pracovišti souhlasí i Ladislav Kucharský, místopředseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. „Jednou z bariér je bariéra fyzická – jen velmi pozvolna totiž vznikají místa, kam se zdravotně postižení mohou dostat bez pomoci někoho jiného. Takže ucházet se o zaměstnání v budově, kam vedou jen a jen schody, je vlastně zbytečné,“ uvedl.
Na mezery v české legislativě, která upravuje zaměstnávání tělesně handicapovaných, poukazuje i Petr Krčál, radní kraje Vysočina pro sociální oblast. Největší nedostatek spatřuje v tom, že zákony nepodporují aktivní zaměstnávání zdravotně postižených občanů. „Za svou praxi jsem se na Vysočině setkal pouze s jedním případem, kdy se firma sama přihlásila o to, že chce nabídnout práci pro zdravotně postižené občany,“ řekl redakci.
Zhoršení přinesla krize
Najít uplatnění na pracovním trhu není v současné době snadné ani pro člověka, který netrpí žádným tělesným handicapem, natož pak pro tělesně postiženého. Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu bylo ke konci loňského roku v České republice více jak půl milionu nezaměstnaných, z toho 12,5 % tvořily osoby se zdravotním postižením.
„Tak, jak se zostřují podmínky na obchodním trhu i trhu práce, reálné šance většiny zdravotně postižených, zejména pak těch nekvalifikovaných a více postižených, klesají,“ domnívá se Karel Rychtář, místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených v ČR.
Podle něj tu ale přesto existuje řada firem, které zdravotně postižené zaměstnávat chtějí. Tato skupina sociálně odpovědných zaměstnavatelů prý navíc neustále roste.
„Stále ale chybí i tak jednoduchý základ, jakým je veřejně dostupný, státem garantovaný seznam firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením,“ postěžoval si redakci.
Mezi další bariéry, které ztěžují osobám se zdravotním postižením jejich přístup na otevřený trh práce, patří třeba i velmi slabá osvětová činnost, která by zabránila tomu, aby veřejnost práci těchto osob nezaměňovala za sociálně pracovní terapii.
V pobytových zařízeních se totiž zdravotně postižení mohou často setkávat s prací v podobě tzv. ergoterapie nebo sociálněterapeutických dílen, v nichž nejde o výdělečnou činnost, ale například o „léčbu prací“ či o podporu sociálně pracovních návyků.
Podporujme konkurenceschopnost
A co je tedy potřeba změnit? „Především se musí změnit nastavení společnosti ve vztahu k lidem se zdravotním postižením, k čemu bezpochyby přispívá transformace sociálních služeb. K tomu je ale zapotřebí větší osvětová činnost, networking a spolupráce všech do problematiky zapojených autorit,“ nabízí odpověď již citovaná Slašťanová z neziskové organizace Liga lidských práv.
S nutnou změnou v myšlení veřejnosti souhlasí i odborář Ladislav Kucharský. „Strkáme hlavu do písku a tváříme se, že zdravotně postižení neexistují. Oni ale existují, jen jsou schovaní,“ uvedl.
Kromě toho, že lidé musí pochopit, že handicap nemusí být pro zaměstnání nutnou překážkou, se podle Karla Rychtáře z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených musí rapidně změnit i pohled státní správy na celou podstatu problému. „Vhodné a stabilní pracovní místo vzniká především v úspěšném podniku, který se dobrovolně a na základě praktických informací rozhodne zaměstnat osobu s postižením, jež má předpoklady se začlenit a osobně se rozvíjet i přes svůj handicap,“ vysvětlil EurActivu.
„Pokud se jedná o specializované zaměstnavatele či sociálně integrační podnikatele, které zastupujeme, měla by být podporována jejich nezávislost a konkurenceschopnost. Je to jediná cesta ke snížení dotací či příspěvků, bez nichž nikde na světě nemohou plnit svou funkci,“ dodal.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne, že zaměstná osobu se zdravotním postižením, vytvoří na základě písemné dohody s úřadem práce tzv. chráněné pracovní místo. To musí provozovat po určitou dobu a zaměstnávat na něm pouze tělesně handicapované občany. Na jeho vytvoření pobírá od úřadu příspěvky.
Zaměstnavatel, který ve své společnosti zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením (z celkového počtu svých zaměstnanců), získává ještě příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.
Zpráva byla zveřejněna na serveru www.euractiv.cz dne 26. září 2012.
