Soudy musejí nechat u znalců znovu prověřit více než třicet tisíc lidí s omezenou právní způsobilostí. Pokud to do konce roku 2016 nestihnou, tak ti, co přezkumem neprojdou, se bez ohledu na svůj skutečný stav stanou od 1. ledna 2017 automaticky plně způsobilými. Nařizuje to nový občanský zákoník (NOZ). (Pokračování textu…)
Liga lidských práv podala před měsícem trestní oznámení směřující proti Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) kvůli systémovým závažným pochybením při vyšetřování, ale i kvůli podezření ze zneužívání rozpočtu a majetku GIBS. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Ivona Horská ovšem nyní odpověděla, že podezření z majetkové trestné činnosti vůbec nebude řešit a prý má Liga podat žádost o informace nebo se obrátit na kontrolní komisi Poslanecké sněmovny.
Městské státní zastupitelství, kterému bylo trestní oznámení postoupeno Nejvyšším státním zastupitelstvím, tak samo selhává ve své základní funkci – řešit trestnou činnost. V případě Generální inspekce bezpečnostních sborů má Liga informace z více zdrojů, že tam lidově řečeno dochází mimo jiné k rozkrádání milionů z tzv. zvláštních finančních prostředků určených na odhalování trestné činnosti. „To je podezření, které musí vyšetřit státní zastupitelství ve spolupráci s kriminalisty specializovanými na korupci a finanční kriminalitu. Není možné odkazovat neziskovou organizaci, aby tak závažné podezření řešila přes žádosti o informace!“, komentuje reakci úřadu právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Na Stálou komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se Liga také nemůže obrátit, a to jednak proto, že tato komise není příslušná k vyšetřování trestné činnosti, ale také vedení komise (předseda Klučka za ČSSD a místopředsedkyně Černochová z ODS) je ve střetu zájmů. Mají vazby na ředitele GIBS Ivana Bílka, hrozí u nich úniky informací z komise směrem k řediteli i řádný a nestranný výkon kontrolní činnosti. Liga lidských práv proto na konci března vyzvala předsedy klubů těchto politických stran i předsedu vlády Sobotku, aby střet zájmů u svých poslanců řešili. Zatím ale tato výzva zůstala bez odpovědi.
Vítáme prohlášení ministra Chovance, že činnost GIBS prověří, ovšem kromě šikanózních stíhání policistů je potřeba prověřit i nečinnost při vyšetřování policejního násilí i zmíněné hospodaření GIBS.
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz
Trestní oznámení Ligy lidských práv
Vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství
Vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze
Analýza – Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu
Stínová výroční zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů
Ve dnech 7. – 8. dubna se v norském Oslu potkají akademičtí pracovníci, zaměstnanci Rady Evropy, zástupce států a evropské nevládní organizace, aby diskutovali na konferenci věnované budoucnosti Evropského soudu pro lidská práva. Při této příležitosti se Liga připojila k prohlášení nevládních organizací z východní a střední Evropy, ve kterém vyslovují obavy o další fungování ESLP. Vyzýváme účastníky konference, aby se nečinili kroky, které by mohli zhoršit postavení našeho nejefektivnějšího mechanismu ochrany lidských práv.
Rodiče dětí se zdravotním postižením, kterým kraj nepřizná nárok na asistenta pedagoga, se můžou bránit antidiskriminační žalobou. Vyplývá to ze stanoviska ombudsmanky Anny Šabatové k případu autistického žáka z Olomouce. Školák, který chodil od první třídy do běžné základní školy a učivo zvládal s podporou asistenta pedagoga, podle kraje na druhém stupni nárok na jeho podporu neměl. Aby mohl jejich syn zůstat na škole, dotovali rodiče plat asistenta z vlastní kapsy formou finančního daru škole. S žádostí o pomoc se obrátili na veřejnou ochránkyni práv, která ve svém stanovisku uvedla, že v jejich případě došlo k diskriminaci.
Příběh z Olomouce není jedinečný – naopak jde o dlouhodobý systémový problém, na který poslance upozornila kancelář veřejného ochránce práv už v lednu. I když stát musí zajistit, aby žáci se zdravotním postižením měli k asistentům přístup, právní úprava dosud neumožňovala rodičům, aby se tohoto práva přímo domáhali. „Rozhodování o tom, kdo a v jaké výši má na asistenta nárok probíhá mezi školou a krajem, žáci a rodiče jsou z tohoto rozhodnutí prakticky vyloučeni,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Durajová. Ombudsmanka to kritizuje a požaduje, aby se rodiče mohli odvolat v případě, že kraj nárok na asistenta nepřizná.
Česká vláda sice deklaruje, že má zájem na tom, aby se všechny děti vzdělávali společně a bez segregace, na druhou stranu však nedělá nic, aby odstranila praktické překážky. Systém financování školství dlouhodobě zvýhodňuje speciální školy, naopak školy, které se snaží podporovat inkluzivní vzdělávání, narážejí na nedostatek prostředků pro financování asistentů, či speciálních pomůcek. Podle Zuzany Durajové jde ze strany státu o diskriminaci dětí, které se vzdělávají v běžném školství. „Vylučování dětí z běžného kolektivu na základě diagnózy má dalekosáhlé následky pro ně i pro jejich vrstevníky. Děti se zdravotním postižením jsou na celý život stigmatizované svou zkušeností v segregovaném školství a ostatní děti zase přicházejí o příležitost vytvořit si pozitivní vztah k lidem, kteří jsou nějak odlišní,“ dodává Durajová.
Stanovisko Veřejné ochránkyně práv poprvé dává možnost, aby se rodiče proti diskriminující praxi bránili antidiskriminační žalobou. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne autismu je také třeba si připomínat překážky, které brání autistickým dětem v plném zapojení do společnosti. Je pravděpodobné, že jedna z nejzávažnějších bariér, tedy nerovný přístup ke vzdělání, bude v budoucnu díky postoji ombudsmanky odstraněna.
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282
Policejní inspektoři by neměli myslet jako policajti
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se utrhla ze řetězu. Tak lze tlumočit závěr analýzy Ligy lidských práv, jež upozorňuje na to, že inspekce v některých případech kryje policejní brutalitu a v jiných zneužívá svou pravomoc k likvidaci některých policistů. Jde o velmi vážné obvinění, jež postihuje samotné základy právního státu. Analýza vzbudila velkou pozornost a zabývala se jí i poslanecká komise pro kontrolu GIBS. Politici uvažují o výměně vedení instituce, která dohlíží na to, aby policisté nebo dozorci ve vězení dodržovali při své práci zákony. Je situace opravdu tak vážná? (Pokračování textu…)