S kasační stížností kvůli perlustraci právničky Ligy lidských práv policie zřejmě neuspěje

Kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který dal za pravdu právničce sdružení Liga lidských práv Zuzaně Candigliotou kvůli nezákonné perlustraci, nemá zřejmě šanci na úspěch. Nejvyšší správní soud totiž o podobné kasační stížnosti již jednou rozhodoval a policie případ prohrála.

(Pokračování textu…)

Liga absolvovala Akademii Modrého života a získala grant na rozvoj

V září a říjnu letošního roku jsme absolvovali druhý ročník Akademie Modrého života, kterou pro české neziskové organizace pořádá ČSOB.

Hlavním tématem série přednášek, školení, workshopů a individuálního poradenství byla Komunikace, marketing a PR. Lize se díky akademii podařilo aktualizovat strategii firemního fundraisingu, vytvořit scénář plánovaného propagačního videospotu, zmodernizovat grafický manuál a vytvořit návrh nových propagačních tištěných materiálů.

Podařilo se nám uspět s naší žádostí o navazující grant na interní rozvoj ve výši 50.000,-, který použijeme na zaplacení profesionální pomoci při vytváření nové tříleté strategie Ligy na léta 2016 – 2019 a při pravidelných celoorganizačních supervizích.

Více informací o proběhlém ročníku Akademie si můžete přečíst na webech Zapojím se a Byznys pro společnost.

 

akademie-modreho-zivota-logo

csob logo

 

 

 

 

 

ÚS: Policie musí při vyhošťování cizinců zachovat jejich důstojnost

Policie chybovala při neúspěšném pokusu o vyhoštění cizince z Kamerunu, rozhodl Ústavní soud. Cizinec při cestě na letiště kladl odpor, policisté proto použili například slzotvorný plyn a pouta. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Kameruncovo trestní oznámení odložila, nyní bude muset případ znovu řešit. Soud rovněž apeloval na změnu policejní praxe do budoucna.

(Pokračování textu…)

GIBS potřebuje reformu, výměna ředitele nestačí

Výměna Ivana Bílka by měla být doprovázena celkovou obnovou instituce, aby GIBS fungoval transparantně a bez skrytých vazeb. V tom musí pomoci především samotní politici.

Zprávu vydal Deník Referendum.

Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se. Neprošla totiž žádnou reformou, která by stála za zmínku.

GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera“. Také personální obsazení, zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné.

U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, stejně jako před ní inspekce ministra vnitra. A politické strany si v GIBS udržují vliv. To kvůli možnosti ovlivňovat kauzy, které se jich týkají, jak se jeví i z olomouckého případu.

Klientelistický systém

Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS). I u něj policie dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek.

Tento případ vyšetřovala GIBS už před třemi lety na základě anonymu, ale odložila jej. Proto nyní na této záležitosti pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí či že je zneužívána proti nepohodlným policistům.

Jako příklad uvedla příběh muže z Aše, kterého policisté zbili v cele a kterému dal za pravdu až Evropský soud pro lidská práva. Nebo to, že náměstek inspekce Dušan Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka.

„Naše analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Václav Klučka, známý ředitele Bílka,“ uvedla loni právnička ligy Zuzana Candigliota.

Liga má prý i poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a dalším nekalém nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Liga již dříve tvrdila, že Bílek i lidé jím dosazení naprosto selhali a měli by být co nejrychleji vyměněni.

Odcházející ředitel inspekce Ivan Bílek skutečně GIBS neproměnil v moderní instituci. Otázkou ovšem je, zda se mu to ve stávajícím „systému“ povést mohlo, či dokonce, jestli se to může povést jakémukoli novému řediteli.

Když se premiér Bohuslav Sobotka v úterý vyjadřoval k hledání nového šéfa inspekce, zdůraznil, že by ji měla vést silná osobnost, která bude schopna odolávat politickým a ekonomickým tlakům (zájmům byznysu). Copak o to, úmysl je to úctyhodný, pouhá výměna ředitele je však jen dalším provizorním řešením.

Je třeba nahradit stávající vyšetřovatele novými, protože (minimálně někteří z nich) mají úzké vazby na policii, politiku i byznys nebo se nechají lehce zastrašit. Je třeba změnit způsob práce a především způsob uvažování inspektorů.

Podezřelý pro ně musí být podezřelým a nikoli předem nevinným občanem jenom proto, že je policistou, jako tomu nejspíš bylo v nejednom případě. Nebo proto, že jde o známého některého z politiků, či z toho důvodu, že za ním stojí některá z místních karikatur podnikatele, která měla již dávno zdobit některou z cel nápravného zařízení.

Politici musejí pomoci

V moci ředitele ovšem není vytvořit prakticky novou GIBS od základů, v tom mu musejí pomoci politici. Buď zrušením stávající instituce a postavením nové od základů (schválením příslušných zákonů) nebo nezasahováním do ředitelovi snahy o nový začátek – třeba i masivními personálními změnami.

Tomu samozřejmě musí předcházet výběr takového ředitele, který si bude nutnosti těchto změn vědom a bude mít dost odvahy je provést. Tento výběr je také v rukou politiků, především premiéra.

Předseda vlády je sice přímým nadřízeným ředitele GIBS, ale evidentně nemá k ruce odborníky, kteří by se chodem této instituce soustavně zabývali, včetně kontroly, a naplňovali tak jeho povinnosti a kompetence vůči této instituci. I to je třeba změnit s tím, že také tito lidé musejí být osobnostmi, které nepodlehnou politickým a ekonomickým tlakům.

Je možná i ta varianta, že za Bílkovým odchodem jsou na prvním místě politické tlaky, veřejné i ty z pozadí. Jako příčina jeho odchodu se udává olomoucká kauza a vzájemné zatýkání s ÚOOZ, ale za něco takového či obdobného mohl být Bílek odvolán či vyzván k rezignaci prakticky kdykoli. Proč tedy k tomu došlo právě teď?

Jak připomněl poslanec Ivan Gabal (za KDU-ČSL) ze sněmovní komise: Chovanec do médií sdělil, že Bílek měl odejít už dávno, přitom mu jako ministrovu vnitra do fungování GIBS už drahnou dobu nic není. Od Chovance jde bezesporu o otevřený politický tlak. Stejně tak od Andreje Babiše, který kritizoval GIBS jako celek. Jaký asi zájem tito dva politici v GIBS mají?

Zajímavý je i postřeh, že Bílkovou kritikou zároveň „nenápadně“ kritizovali i jeho nadřízeného, tedy Bohuslava Sobotku, který GIBS zatím nevěnoval mnoho pozornosti.

Zdá se, že instituce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů, se z mátožného stavu nevymotá ani s novým ředitelem. Jaký je stav společnosti a stav politiky, takový je i stav institucí. Tedy mizerný.

V Česku je příliš porodů císařským řezem, někde až čtyřicet procent

V Česku se rodí příliš dětí císařským řezem. Dokazuje to analýza, z níž je patrné, že v některých porodnicích přichází na svět „císařem“ až 40 procent novorozeňat. Porodníci se k zákroku uchylují i v případech, kdy to není nezbytné. Například když má žena z normálního porodu strach.

Zprávu vydala Mladá fronta DNES, autorkou je Lenka Petrášová.

Světová zdravotnická organizace považuje za běžné, když má porodnice patnáct procent porodů císařem a zbytek dětí se narodí normálně. Ze sedmnácti největších porodnic v Česku toho čísla nedosahuje ani jediná. Všechny hranici překračují – většina více než dvojnásobně.

Vyplývá to z analýzy dat, jež porodnice vykazují k proplácení péče a kterou zpracovala Platforma zdravotních pojištěnců.

Čísla potvrzují to, o čem se doposud jen spekulovalo. Že v přístupu k rodičkám existují mezi porodnicemi propastné rozdíly. Z dat například vyplývá, že zatímco ve vyškovské porodnici rodí císařem méně než deset procent žen, ve srovnatelné neratovické porodnici jich rodí operativně 40 procent.

„A rozdíly jsou i mezi specializovanými centry, která mají portfolio rizikových pacientek stejné – liší se procentem operativních porodů až dvojnásobně,“ píše v analýze její autorka, biostatistička Markéta Pavlíková.

To je případ například Fakultní nemocnice v Brně s dvaceti procenty císařských řezů oproti Ústavu pro matku a dítě v Podolí s více než 40 procenty.

Císařský řez by se měl provádět pouze z medicínské příčiny. Porodníci přitom považují za vážný medicínský důvod k porodu císařem i psychiku ženy. Tedy když má žena z normálního porodu strach.