Pondělí, 21. ledna 2008Zprávy z médií
Česká policie: Lidé bez domova jsou zloději
Kopete do slabých, vzkazují humanitární organizace
Brno – Policejní prezidium České republiky otevřeně tvrdí, že lidé bez domova jsou zloději. Považuje také za správné ukazovat je veřejnosti a bez důkazů je obvinit, že to jsou oni, kteří kradou.
Ve svém písemném vyjádření dále nejvyšší policejní velitelství uvádí, že tak činí na základě nezpochybnitelných faktů a že tak bude postupovat dál, protože je to součást preventivní policejní práce.
„Některé osoby, mezi něž patří i sociální skupina – bezdomovci, páchají majetkovou trestnou činnost, zejména v opuštěných objektech, na veřejných prostranstvích a odstavných kolejích železnic,“ napsal vrchní komisař policejního prezidia Roman Skřepek.
Uvedl to v odpovědi na otázky, se kterými se na policejní prezidium obrátila redakce Aktuálně.cz v souvisloti s akcí policistů v okolí hlavního nádraží v Brně.
V pondělí 14. ledna večer pozvala česká policie v Brně na tuto akci novináře včetně fotografů a televizních štábů. V záři reflektorů jim potom ukazovala rozespalé lidi v odstavených železničních vagónech jako ty, kteří rozkrádají majetek Českých drah.
Jediné, čeho se v tu chvíli tito lidé nepochybně dopustili, bylo, že přebývali ve vagónech Českých drah. A to ještě ne všichni.
Z bezdomovců byli rázem zloději
„Připravili jsme akci monitorující nezákonnou činnost bezdomovců na železnici. Jedná se především o ničení odstavených železničních vagónů a následný prodej barevných kovů ve sběrnách. Spolu s policisty a kriminalisty půjdeme do míst, kde bezdomovci přespávají a kde ničí vagóny,“ stálo v pozvánce, kterou brněnská policie rozeslala před akcí novinářům.
Novináři té noci skutečně viděli bezdomovce nocující ve vlacích. Ale ani jednoho, který by rozebíral vybavení vagónu nebo je jiným způsobem ničil.
Čtěte reportáž: V hlavní roli žebrák? Námět, scénář, režie – policie České republiky
Humanitární organizace, které bezdomovcům pomáhají, policii tvrdě kritizují. Lidé bez domova se bez bez důkazů ocitli na fotografiích a televizních záběrech v pozici zlodějů. Nic přitom nedokazuje, že by skutečně páchali trestnou činnost.
„Způsob, jakým Policie České republiky připravila pondělní zastrašovací akci pro média, považuji z lidského i odborného hlediska za naprosto nepřijatelný a neprofesionální,“ řekl Aktuálně.cz ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina.
Můžou za to novináři
Ministerstvo vnitra se k případu nevyjádřilo. „Nemáme k tomu co říct. Není to v naší kompetenci, obraťte se na policejní prezidium,“ odbyla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Jana Malíková.
Policisté byli sdílnější. Podobné akce jsou podle nich zcela běžné. „Nešlo o nic jiného než doprovod policistů při jejich každodenní práci. Samotné zpracování reportáží z etického hlediska je odpovědností každého redaktora a nezodpovídá za to Policie České republiky,“ sdělil Roman Skřepek z policejního prezidia.
Čtěte v plném znění: Odpovědi policejního prezidia na otázky Aktuálně.cz
Ten zároveň řekl, že policie hodlá v podobných akcích pokračovat. „Naší povinností je trestné činnosti preventivně předcházet a zjištěné případy odhalovat,“ vysvětlil důvody konání podobných akcí.
Sama mluvčí brněnských policistů Andrea Procházková nicméně přiznala, že vyznění akce bylo jiné, než policisté očekávali. „Chtěli jsme upozornit na palčivý problém vykrádání odstavených vagónů. Naším cílem rozhodně nebylo někoho budit a ještě ho při tom natáčet,“ uvedla Procházková.
Nebyl to první kopanec
Odborníci upozorňují, že nejde o první případ, kdy policisté použili vůči bezdomovcům nepřiměřené metody. „Občas skutečně od klientů slýcháme, že se k nim policisté chovají agresivně,“ přiznal Kosina.
Jeho kolegové z neziskovek mají podobné zkušenosti. „Uniformovaní lidé s bezdomovci zacházejí hůře než já s mrkví,“ řekl Aktuálně.cz Pavel Kosorin z Armády spásy.
Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala jsou známy i případy, kdy si strážníci do bezdomovce kopli. „Bezdomovci se bohužel často pohybují na hraně zákona, a tak se bojí si stěžovat. Takže tyto případy pak nikdo neřeší,“ tvrdí Kopal.
Názor neziskových organizací, že postup policistů vůči bezdomovcům je nepřiměřený, Policejní prezidium nevyvrátilo, ani nepotvrdilo.
„Každý může mít nějaký názor. My však nepracujeme s názory, ale s fakty. A naší povinností je předcházet trestné činnosti a odhalovat ji. K tomu použijeme veškeré prostředky, které nám zákon umožňuje,“ uvedl vrchní komisař Skřepek.
Charita vyzývá ke spolupráci
Podle neziskových organizací v případě bezdomovců nemá represe žádný smysl. „Jsou to často lidé s duševními poruchami. Nepotřebují perzekuci ze strany policie, ale pomoc terénních pracovníků a často i psychiatrů, aby se z tíživé situace dostali,“ míní Kosina.
Policisté by podle něj například mohli bezdomovce informovat o možnosti umýt se, najíst a přespat u některé z neziskovek.
Spolupráce s policií podle něj velmi dobře funguje například u matek s dětmi v tísni. Bezdomovci jsou však opomíjenou menšinou.
Lenka Smyčková
Čtvrtek, 17. ledna 2008Zprávy z médií
Praha – Sociální pracovníci v Česku údajně nepracují dostatečně s rodinami, jimž hrozí odebrání dětí do ústavu. Kvůli nedostatku financí je totiž pro obce výhodnější, když soud dítě umístí do ústavu a odpovědnost za osud dětí se přenese na stát. Na semináři o rodině v Poslanecké sněmovně to uvedl Petr Bittner z Ligy lidských práv. V ústavech pro kojence a velmi malé děti žilo loni zhruba 1500 dětí, polovina z nich se tam dostala kvůli sociálním problémům rodičů.
Sanace rodiny, jejímž cílem je zabránit umístění dítěte do ústavu, prý představuje pro obce nákladné řešení. Liga lidských práv proto doporučuje, aby se obce finančně podílely na nákladech ústavní péče dětí, aby byly lépe motivovány k jiným řešením. Podle Hany Žurovcové z organizace Vzájemné soužití to prý podobně funguje například v Rakousku.
Česká republika je dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí umístěných v ústavech. Problémem sociálně-právní ochrany dětí v Česku je podle odborníků roztříštěnost kompetencí mezi obce, kraje a několik ministerstev. Bittner to nazval „bezvládným trojvládím“. Podle statistik v ústavech žije asi 20.000 dětí, z toho v dětských domovech je jich téměř 5000.
Podle Žurovcové neodebírají soudy děti z rodiny proto, že by byly týrané nebo zneužívané. Často spíše proto, že rodina nemůže zajistit dítěti důstojné bydlení, neposílá je do školy nebo je nevodí k lékaři. Mnohdy jde ale podle Žurovcové o to rodině pomoci se základními věcmi v domácnosti, které je třeba nenaučili vlastní rodiče, a situace se upraví.
Experti si částečné změny slibují od Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální politiku, který by měl vzniknout v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce na úřad znovu centralizovat některé pravomoci krajů a obcí. Sjednotila by se tak například metodická práce sociálních pracovníků.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podle jeho náměstka Mariána Hoška získat v budoucnu více peněz na sociálně-právní ochranu dětí. Směřovat by měly do zvýšení počtu sociálních pracovníků a do podpory neziskového sektoru. V současnosti ministerstvo zahájilo pravidelná meziresortní setkávání, která by měla provázat právě odborníky tolik kritizovanou roztříštěnost pravomocí.
Článek vyšel dne 17.1.2008 na www.ceskenoviny.cz, naleznete jej zde.
Pondělí, 14. ledna 2008Aktuality
Okresní soud v Jičíně v těchto dnech definitivně uzavřel kauzu paní D., která trpí psychiatrickým onemocněním. Případ se táhl od listopadu 2006, kdy soud na návrh sociálních pracovnic předběžným opatřením odebral paní D. jedno z dětí a umístil jej do ústavu, kde strávil 10 měsíců. Po tuto dobu probíhalo soud o tom, zda bude u obou dětí nařízena ústavní výchova vzhledem ke schopnosti matky své děti řádně vychovávat a pečovat o ně.
Matku zastupovala právnička Ligy v rámci projektu „Děti z ústavů!“ a podařilo se dosáhnout zrušení předběžného opatření a následně i zastavení řízení o ústavní výchově za současného stanovení dohledu. Následně však bylo soudem z vlastního podnětu zahájeno řízení o omezení způsobilosti matky k právním úkonům, které by ve výsledku znamenalo odejmutí rodičovské zodpovědnosti a tím odebrání obou dětí. I toto řízení však bylo na základě znaleckého posudku zastaveno.
Liga v současnosti vzhledem k pochybením, která spatřuje v postupu soudu, připravuje žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nuceným desetiměsíčním pobytem syna paní D. v ústavu. Práce Ligy na tomto případu vychází z poznatků v zemích západní Evropy, že i psychicky nemocná matka má plnou způsobilost k výchově svých dětí. Výchova z její strany bývá nesrovnatelně lepším řešením než umístění dítěte do odlidštěného prostředí ústavu.
Pátek, 11. ledna 2008Zprávy z médií
České soudy často rozhodují v řízeních o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům příliš mechanicky a nezohledňují individuální odlišnosti v projednávaných případech. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) ve středečním verdiktu, kterým dal za pravdu stížnosti ženy zbavené způsobilosti kvůli duševní chorobě.
Praxi soudů kritizují i občanská sdružení Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených, která na verdikt ústavních soudců upozornila. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, napsal v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. “Soudy při rozhodování o základních otázkách lidské existence rozhodují paušálně a mechanicky, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivci. Taková praxe je nepřijatelná a svým způsobem nebezpečná,” uvedl.
Podle právníka občanských sdružení Davida Zahumenského často chybí respekt k právům a důstojnosti osob se zdravotním postižením. O nesprávných zvyklostech svědčí podle něj i loňské statistiky ministerstva vnitra. V ČR podle nich žilo 23 283 lidí zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a 3893 lidí s omezenou způsobilostí. Poměr by prý měl být opačný.
Ústavní soud rozhodoval v případu ženy z Prahy, která byla v roce 2000 zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. V posledních letech se snažila rozhodnutí soudů zvrátit. Uspěla až nyní u ÚS.
Článek vyšel v deníku Právo dne 11. 1. 2008 (str. 7, rubrika Zpravodajství)
Článek vyšel také v deníku Haló noviny dne 11. 1. 2008 (str. 14, rubrika Z domova)
