„Férová škola“ pro pedagogy

Projekt „Férová škola“ pokračuje v první polovině února dalšími semináři určenými zejména výchovným poradcům, metodikům prevence, učitelům výchovy k občanství, ale také dalším zájemcům z řad pedagogické veřejnosti. Semináře nabízí účastníkům nejen seznámení se s právním výkladem pojmu diskriminace, ale obeznámí je také s možnostmi implementace tohoto tématu do školního vzdělávacího programu a školní výuky.
Školitelé by měli pomoci pedagogickým pracovníkům lépe se zorientovat v oblasti diskriminace. Poskytnou jim také návod, jak vědomosti a dovednosti týkající se tohoto tématu předat prostřednictvím připravených aktivit žákům tak, aby u nich byly utvářeny a rozvíjeny potřebné klíčové kompetence. Forma zpracování doporučujících metodických materiálů „Férové školy“ je založena především na vlastních prožitcích žáků a modelových situacích.
Semináře připravila Liga lidských práv ve spolupráci s katedrou Sociální pedagogiky a Kabinetem multikulturní výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, v jejíchž prostorách se konají.

Delikátní případ odhaluje systémové problémy v soudnictví mládeže

Stručné shrnutí systémových problémů zákona o soudnictví ve věcech mládeže

(vzhledem k delikátnímu případu probíhajícího “řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podezřelému ze spáchání činu jinak trestného”)

1. Vývoj případu

V březnu roku 2007 došlo ve středních Čechách k úmrtí čtyřletého dítěte. Policie prováděla vyšetřování, které trvalo 6 měsíců. Poté dospěla k závěru, že tento čin byl spáchán jeho příbužným, dítětem mladším 15ti let, tedy osobou trestně neodpovědnou. Na základě této skutečnosti bylo vyšetřování odloženo a státní zástupce podal vzhledem k tomu, že se podle závěru vyšetřování jedná o nezletilého, návrh na uložení zvláštního opatření. Přestože je totiž dítě mladší patnácti let v případě spáchání takového činu z důvodu věku trestně neodpovědné, lze vůči němu použít opatření potřebná k jeho nápravě, výchově i ochraně. Tato opatření jsou upravena zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (§ 93, odst. 1, zákona č. 218/2003 Sb.). V tomto konkrétním případě proto došlo ze strany státního zástupce k podání návrhu na uložení ochranné výchovy.

Na základě tohoto návrhu v současné době probíhá u Okresního soudu v Kutné Hoře řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let, které je podezřelé ze spáchání činu jinak trestného. V případě spáchání takového činu ze strany dospělého by se jednalo o závažný trestný čin, který byl v rámci této kauzy orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako ublížení na zdraví s následkem smrti.

2. Systémové problémy

Při zastupování v tomto řízení došla Liga k závěru, že zákon o soudnictví ve věcech mládeže, byť je jeho účelem upravit specifický přístup a zaručit zvýšenou ochranu jak mladistvých, tak dětí, vykazuje závažné nedostatky. Právě u dětí totiž tento zákon náležitou ochranu, a to zejména ve fázi prošetřování činu, neposkytuje.

Celá situace je absurdní proto, že zákon správně přiznává zvýšenou ochranu mladistvému (což je osoba starší než patnáct a mladší než osmnáct let). Jeho zájmy musí být chráněny advokátem již od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle uvedeného zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu. Naproti tomu dítě (osoba mladší patnácti let) dosáhne na právní pomoc až v samotném řízení před soudem a nikoliv již během vyšetřování, kdy již zpravidla dochází k jeho výslechu! Výsledkem je situace, kdy dítěti neznalému svých práv, a to zejména práva odmítnout výpověď, je odepřeno právo poradit se se svým advokátem o dalším postupu.

Toto Liga považuje za zásadní nedostatek porušující základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod a závaznými mezinárodními smlouvami.

Další nedostatek tohoto zákona představuje zejména nedostatečná šíře vhodných opatření, které lze dítěti uložit. V současnosti mezi ně patří pouze tyto tři: dohled probačního úředníka; zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu v středisku výchovné péče; ochranná výchova.

V případě prokázání spáchání činu nezl. P. v tomto konkrétním případě však nevyhovuje ani jedno z výše uvedených opatření, jelikož jde o dítě s těžkou mentální retardací. Takové dítě potřebuje odbornou psychologickou a speciálně-pedagogickou péči. I v případě prokázání spáchání činu tímto dítětem je nutné s ním intenzivně odborně pracovat. Takovou odbornou péči mu v případě nařízení ochranné výchovy ve výchovném ústavu či detenčním zařízení, kam by byl zařazen, nelze zajistit.

Zastupování matky dítěte v této věci Liga poskytuje zejména vzhledem k tomu, že výsledek řízení zásadně přesahuje význam tohoto jednoho konkrétního případu. Liga bude usilovat o zabezpečení souladu zákona s Listinou základních práv a svobod. Proto začala – díky vedení tohoto případu – informovat zainteresovanou veřejnost a diskutovat s odborníky o výše uvedených nedostatcích. Vzhledem k závažnosti nedostatků v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže Liga zvažuje rovněž podání ústavní stížnosti, pomocí níž by se domáhala zrušení části zákona.

Poznámka pro editory:
Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá právní podporou rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavu. V říjnu loňského roku naši odborníci k uvedené problematice zpracovali komplexní analýzu s názvem „Děti z ústavů!“, která obsahuje řadu návrhů koncepčních změn. Celou analýzu je možné najít na: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf.
Vzhledem k ochraně soukromí nezletilého se k podrobnostem výše uvedeného případu nebude Liga dále až do rozhodnutí soudu vyjadřovat.

Případné dotazy k systémovým problémům zákona zodpoví:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobi : 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz, http://www.llp.cz

 

Pozvánka ke druhému kulatému stolu

Liga a PILA si Vás dovolují pozvat ke kulatému stolu na téma Posílení ochrany lidských práv obětí trestných činů, který se koná pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila ve středu 13. 2. 2008 od 10:00 do 14:00 v prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, Praha 1. Kulatý stůl je určen odborné veřejnosti, zástupcům státních institucí nevládních organizací zabývajících se problematikou obětí trestných činů. V rámci úvodních příspěvků budou prezentovány návrhy systémových změn v dané oblasti v souvislosti s probíhající rekodifikací trestního práva procesního. Ke každému bodu je plánována diskuse. Diskuse bude věnovat problematice bezplatná právní pomoci obětem, právu obětí na informace, odškodnění nemateriální újmy a finanční pomoc obětem. Podrobnější program naleznete zde. Přihlášku na kulatý stůl naleznete zde. Vyplněnou přihlášku zašlete prosím do 31. 1. 2008 na email hlanghansova@llp.cz nebo potvrďte účast telefonicky na čísle 545 210 446. Těšíme se na Vaši účast.
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA).

Zastavení projektu Národního úřadu: krok zpět pro rodiny v sociální nouzi

Praha – 27. ledna 2008 – Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo o zastavení záměru zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Tento úřad měl sjednotit sociální problematiku, vyplácení sociálních dávek a činnost sociálních pracovnic na úřadě přímo řízeném MPSV. Návrh zřízení Národního úřadu byl také významnou součástí reformy veřejných financí připravované vládou, měl centralizovat vyplácení sociálních dávek. Proti němu se však postavily pověřené obce a kraje, které v současnosti zajišťují výkon sociálně-právní ochrany a vyplácení některých sociálních dávek. Ministerstvo tak nadále bude mít jen velmi omezené možnosti jak ovlivňovat zejména počet sociálních pracovníků a jejich práci.
Právě kritika nedostatečného zajištění zejména terénní sociální práce na místní úrovni a roztříštěnost celého systému sociálně-právní ochrany byla jedním z důvodů, proč měl být tento úřad vytvořen. Tato koncepce vychází z podobného uspořádání jako na Slovensku, kde funguje již několik let a v praxi se osvědčilo. Zůstane tak zachován současný stav, kdy sociální pracovníci jsou zaměstnanci obcí a měst a stát nemá téměř žádné možnosti jak zajistit potřebné navyšování jejich počtu. Tato koncepční rozhodnutí tak nadále zůstávají na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev a starostů.
Oddělení výkonu sociálně-právní ochrany od místních samospráv mělo být jednou ze zásadních změn, kterou ministr Nečas ještě před časem velmi podporoval. „Již několik měsíců připravujeme systémové řešení, které bude účinněji spravovat i oblast sociálně-právní ochrany dítěte. Je jím návrh na vytvoření jednotného Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu,“ uvádí Nečas (ODS) v tiskové zprávě z května loňského roku. „Mimo jiné sjednotí činnost všech orgánů sociálně-právní ochrany. Tento systém odstraní současnou roztříštěnou sociálně-právní ochranu dětí, která poté bude přímo a metodicky jednotně řiditelná a přímo kontrolovatelná.“

Tato změna měla mimo jiné výrazně přispět k podpoře a sanaci rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavní výchovy. Zastavení tohoto záměru je nečekané vzhledem k tomu, že zřízení Národního úřadu schválila vláda v září 2007 a v současnosti již existuje paragrafové znění návrhu zákona. Po více než roce příprav se tak problém vrací na samý začátek. Zastavení prací na vytvoření Národního úřadu potvrdil ministr Nečas v pátek 25.ledna. Z jeho vyjádření bylo také zřejmé, že ministerstvo nemá jasnou představu, jak uvedené problémy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí dále řešit.

Důsledkem tohoto rozhodnutí tak bude především přetrvávání současného nevyhovujícího systému, který není dostatečně schopen zajistit pomoc například rodinám v sociální nouzi. Za vysoký počet dětí v ústavech a odebírání dětí ze sociálních důvodů je přitom ČR opakovaně kritizována nejen ze strany řady institucí EU, ale také v rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva.


Poznámky pro editory:
Tiskové zprávy MPSV, ze kterých bylo citováno, najdete zde: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4201/24052007.pdf (body 6. a 7.)
http://www.mpsv.cz/cs/4661

Zprávu o zastavení prací na vzniku Národního úřadu přinesly Novinky.cz:
http://www.novinky.cz/clanek/131637-prace-na-narodnim-uradu-pro-zamestnanost-se-zastavily.html

Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá právní podporou rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavu. V říjnu loňského roku jsme k uvedené problematice zpracovali komplexní analýzu s názvem „Děti z ústavů!“, která obsahuje řadu návrhů koncepčních změn včetně požadavku na oddělení výkonu sociálně-právní ochrany dětí od pověřených obcí. Celou analýzu je možné najít na:
http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf

Další informace a materiály poskytne:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz
http://www.llp.cz

Liga lidských práv vítá vládou schválený přístup Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Dnes, ve středu 23. ledna, vláda na třetí pokus projednala a schválila návrh na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Tímto krokem konečně odstartovala proces ratifikace, který trvá již bezmála devět let – od roku 1999, kdy Česká republika Statut podepsala. V případě, že bychom k Římskému statutu nepřistoupili ani během tohoto roku, staneme se absurdně pro počátek roku 2009 předsedající zemí Evropské unie, která jako jediná neratifikovala tuto smlouvu. Absurdně proto, že EU aktivně po několik let podporuje jednotně (s výjimkou Česka) tento důležitý soudní mechanismus pro potíraní genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů po celém světě.
Po schválení vládou musí návrh dále posoudit Parlament, kde k souhlasu s ratifikací bude potřeba 120 poslanců a tři pětiny hlasujících senátorů. „Doufáme, že návrh potřebnou většinu v Parlamentu získá. Má podporu premiéra Mirka Topolánka jakož i dvou menších koaličních stran a zároveň opoziční ČSSD,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. „Ratifikací se přihlásíme k principům spravedlnosti, ochrany lidských práv a vyjádříme podporu obětem mezinárodních zločinů. To by mělo být přijatelné pro všechny poslance a senátory. Je však samozřejmě úkolem vlády, aby si pro návrh zajistila v Parlamentu dostatečnou podporu,“ dodává Kratochvíl. V červenci k ICC jako stopátá země přistoupilo Japonsko, kde návrh na ratifikaci byl Parlamentem schválen jednomyslně.
Více než polovina států světa (105 zemí) se již připojila k ICC, který je prvním stálým mezinárodním soudem s pravomocí stíhat jednotlivce obviněné z genocidy, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti. Cílem Mezinárodního trestního soudu je ukončení beztrestnosti pachatelů nejhorších trestných činů, které lidstvo zná a tím přispět k jejich prevenci. Statut Mezinárodního trestního soudu byl schválen za účasti a podpory České republiky na konferenci v Římě v roce 1998. Mezinárodní trestní soud začal působit od 1. července 2002. Základním principem Soudu je zásada komplementarity, která znamená, že Soud může zasahovat pouze, pokud národní systémy nejsou toho schopny nebo ochotny. V současné době Soud provádí vyšetřování ve čtyřech oblastech: Uganda, Demokratická republika Kongo, Dárfúr (Súdán) a Středoafrická republika. Ve vazbě v Haagu, kde Soud sídlí, se v současné době nacházejí dva obvinění.