Úterý, 12. února 2008Aktuality
V závěru minulého týdne Legislativní rada vlády projednala návrh zákona o Policii České republiky a Inspekci policie a doporučila ho schválit pouze v případě zapracování řady změn, které budou do návrhu doplněny v následujících dnech. Liga lidských práv se zaujetím sleduje neuvěřitelně ostudné peripetie nového návrhu zákona o policii, který měl být jednou z hlavních součástí reformy policie. Podle programového prohlášení i volebních programů všech tří stran v současné vládě měla být Inspekce ministra vnitra postavena mimo toto ministerstvo a být tak nezávislou jak na něm, tak na policii spadající pod stejného ministra.
Celý legislativní proces je dosti nedůstojný od samého počátku. Ministerstvo vnitra právě s návrhem nového policejního zákona nejprve vzorově porušilo Legislativní pravidla vlády, neboť k němu nevypracovalo věcný záměr. Navíc k zákonu přiložená důvodová zpráva má s bídou něco přes třicet stran a většinou nevysvětluje změny oproti zákonu starému.
Nové, nezávislejší fungování inspekce by přitom spočívalo pouze ve jmenování jejího ředitele vládou namísto ministrem vnitra a v návratu systému, kde fázi vyšetřovaní podle trestního řádu vede místo státních zástupců inspekce tak, jako tomu bylo před přijetím novely trestního řádu v roce 2001. Návrh byl natolik nepromyšlený a nepodařený, že Legislativní rada vlády raději doporučila, aby se dočasně zůstalo u systému současného. Ani návrh ani současný stav však nemají s vládním slibem nezávislého vyšetřování policistů pranic společného.
Z dalších úskalí nového policejního zákona se sluší vyzdvihnout zejména problémy v oblasti ochrany dat a soukromí, na které dlouhodobě upozorňuje také nevládní organizace Iuridicum Remedium. Policii by podle návrhu zákona měla být rovněž nadále ponechána neomezená možnost perlustrování občanů a také omezování jejich osobní svobody způsobem, který je v rozporu s čl. 5 Evropské úmluvy o lidských právech. Tento článek zaručuje osobní svobodu osob ve všech zemích, které tuto Úmluvu přijaly a musí tak respektovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Pondělí, 4. února 2008Aktuality
Liga a MDAC připravují na březen a duben 2008 kulaté stoly věnované problematice osob s duševním onemocněním, mentálním postižením, ale také problematice drogově závislých a dalších skupin. Diskuse, k níž budou přizváni zástupci neziskových organizací, by se měla týkat především nedostatků v současné úpravě omezování a zbavování způsobilosti k právním úkonům. Novým trendem v této oblasti je takzvané podporované rozhodování, které by mělo zajistit dotčeným osobám adekvátní podporu při respektování jejich autonomie.
Jako podklad pro odbornou diskusi o výše uvedených problémech vydala Liga a MDAC v lednu tohoto roku systémové doporučení č. 6 – Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence. Setkání se zástupci neziskových organizací u kulatých stolů by měla přispět k obohacení tohoto materiálu o zkušenosti dalších subjektů a pohled samotných uživatelů.
Formalistické rozhodování soudů ve věcech způsobilosti k právním úkonům a nadužívání institutu zbavení způsobilosti kritizoval ve svém nálezu II. ÚS 2630/07 ze dne 13. prosince 2007 Ústavní soud.
Neděle, 3. února 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv žádá ústavní stížnost.
Kutná Hora – Případ smrti čtyřletého chlapce z Ovčár na Kutnohorsku uzavřela policie na konci října. Teprve tento čtvrtek začal soud rozhodovat o osudu pachatele čtrnáctiletého bratrance oběti.
Ten se stal podezřelým záhy poté, co bylo v březnu loňského roku objeveno tělo mrtvého dítěte v kaluži na poli. Sociální pracovníci chlapce odebrali rodičům.
Bezmála rok žije v ústavu sociální péče. Nyní má okresní soud v Kutné Hoře posoudit důkazy, které policie shromáždila a na základě toho rozhodnout, do jakého zařízení chlapce umístí.
Liga lidských práv (LLP), která zastupuje matku chlapce, však žádá soud, aby podala stížnost k Ústavnímu soudu.
„Šetření policie bylo protiústavní,“ míní Petr Bittner, právník z LLP. „Byl vyslýchán, aniž by u toho byl právní zástupce, či psycholog.“
Bez úmyslu
Policie vyšetřovala případ půl roku. Na konci září dospěla k závěru, že čin spáchal čtrnáctiletý P. Vzhledem k jeho nezletilosti případ odložili a předali státnímu zástupci.
„Posouzení úmyslu je velmi pofidérní,“ řekl Aktuálně.cz vyšetřovatel Jiří Slovák. „S jeho mentální úrovní o úmyslu nelze hovořit.“
To, zda policejní důkazy dostatečně svědčí o chlapcově vině, začal tento čtvrtek posuzovat okresní soud v Kutné Hoře.
„Odročila jsem to na neurčito,“ uvedla soudkyně Alena Mocková. „Chybí některé důkazy.“
Soudkyně nařídila vytvořit znalecké posudky chlapce a doplnit dokazování. Teprve poté rozhodne, zda ho umístí do ochranného zařízení pasťáku, nebo zvolí jiné řešení.
Do pasťáku ne
Proti svěření P. do pasťáku se však postavil jak ředitel ústavu, kde nyní chlapec žije, tak i Liga lidských práv.
„P. se má skvěle, je v dobré pohodě, chodí do školy, na kozí farmu. To, co se stalo si nevybavuje, má v tom chaos,“ říká ředitel zařízení Jan Souček. „S matkou je v telefonickém kontaktu.“
Podle ředitele by přesun do pasťáku jeho stav zhoršil. „S jeho mentálním postižením by mu to neprospělo,“ míní Souček. „Navrhujeme proto, aby byl svěřen do náhradní rodiny v regionu, kde bydlí jeho matka.“
„Pasťák v žádném případě,“ přitakává Bittner z LLP. „Chlapec s takovýmto postižením potřebuje péči odborníků.“
Neústavní soudnictví
V tuto chvíli však LLP především usiluje o podání ústavní stížnosti. „Tento případ dokládá celkovou neústavnost soudnictví mládeže,“ míní Bittner. „Děti a mladiství nemají na rozdíl od dospělých v rámci vyšetřování právo na advokáta.“
LLP proto podala soudkyni Mockové návrh, aby kvůli tomu, že byl P. dvakrát vyslýchán policií, aniž by měl k dispozici advokáta či psychologa, podala ústavní stížnost.
Soudkyně si dala čas na rozmyšlenou. Rozhodne poté, co budou hotovy znalecké posudky a doplněné dokazování.
Liga lidských práv poukazovala již dříve na pochybení v této kauze. Zástupcům organizace se nelíbilo, že byl chlapec odebrán rodině dávno předtím, než policie vyšetřování uzavřela.
„Předběžné opatření má sloužit k ochraně dětí, nikoliv k ochraně společnosti před dítětem, jako náhrada vazby,“ uvedl tehdy Petr Bittner. „Domnívám se, že v tomto případě bylo předběžné opatření zneužito pro potřeby policie.“
Článek vyšel dne 3.2.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.
Čtvrtek, 31. ledna 2008Aktuality
Projekt „Férová škola“ pokračuje v první polovině února dalšími semináři určenými zejména výchovným poradcům, metodikům prevence, učitelům výchovy k občanství, ale také dalším zájemcům z řad pedagogické veřejnosti. Semináře nabízí účastníkům nejen seznámení se s právním výkladem pojmu diskriminace, ale obeznámí je také s možnostmi implementace tohoto tématu do školního vzdělávacího programu a školní výuky.
Školitelé by měli pomoci pedagogickým pracovníkům lépe se zorientovat v oblasti diskriminace. Poskytnou jim také návod, jak vědomosti a dovednosti týkající se tohoto tématu předat prostřednictvím připravených aktivit žákům tak, aby u nich byly utvářeny a rozvíjeny potřebné klíčové kompetence. Forma zpracování doporučujících metodických materiálů „Férové školy“ je založena především na vlastních prožitcích žáků a modelových situacích.
Semináře připravila Liga lidských práv ve spolupráci s katedrou Sociální pedagogiky a Kabinetem multikulturní výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, v jejíchž prostorách se konají.
Středa, 30. ledna 2008Tiskové zprávy
Stručné shrnutí systémových problémů zákona o soudnictví ve věcech mládeže
(vzhledem k delikátnímu případu probíhajícího “řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podezřelému ze spáchání činu jinak trestného”)
1. Vývoj případu
V březnu roku 2007 došlo ve středních Čechách k úmrtí čtyřletého dítěte. Policie prováděla vyšetřování, které trvalo 6 měsíců. Poté dospěla k závěru, že tento čin byl spáchán jeho příbužným, dítětem mladším 15ti let, tedy osobou trestně neodpovědnou. Na základě této skutečnosti bylo vyšetřování odloženo a státní zástupce podal vzhledem k tomu, že se podle závěru vyšetřování jedná o nezletilého, návrh na uložení zvláštního opatření. Přestože je totiž dítě mladší patnácti let v případě spáchání takového činu z důvodu věku trestně neodpovědné, lze vůči němu použít opatření potřebná k jeho nápravě, výchově i ochraně. Tato opatření jsou upravena zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (§ 93, odst. 1, zákona č. 218/2003 Sb.). V tomto konkrétním případě proto došlo ze strany státního zástupce k podání návrhu na uložení ochranné výchovy.
Na základě tohoto návrhu v současné době probíhá u Okresního soudu v Kutné Hoře řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let, které je podezřelé ze spáchání činu jinak trestného. V případě spáchání takového činu ze strany dospělého by se jednalo o závažný trestný čin, který byl v rámci této kauzy orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako ublížení na zdraví s následkem smrti.
2. Systémové problémy
Při zastupování v tomto řízení došla Liga k závěru, že zákon o soudnictví ve věcech mládeže, byť je jeho účelem upravit specifický přístup a zaručit zvýšenou ochranu jak mladistvých, tak dětí, vykazuje závažné nedostatky. Právě u dětí totiž tento zákon náležitou ochranu, a to zejména ve fázi prošetřování činu, neposkytuje.
Celá situace je absurdní proto, že zákon správně přiznává zvýšenou ochranu mladistvému (což je osoba starší než patnáct a mladší než osmnáct let). Jeho zájmy musí být chráněny advokátem již od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle uvedeného zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu. Naproti tomu dítě (osoba mladší patnácti let) dosáhne na právní pomoc až v samotném řízení před soudem a nikoliv již během vyšetřování, kdy již zpravidla dochází k jeho výslechu! Výsledkem je situace, kdy dítěti neznalému svých práv, a to zejména práva odmítnout výpověď, je odepřeno právo poradit se se svým advokátem o dalším postupu.
Toto Liga považuje za zásadní nedostatek porušující základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod a závaznými mezinárodními smlouvami.
Další nedostatek tohoto zákona představuje zejména nedostatečná šíře vhodných opatření, které lze dítěti uložit. V současnosti mezi ně patří pouze tyto tři: dohled probačního úředníka; zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu v středisku výchovné péče; ochranná výchova.
V případě prokázání spáchání činu nezl. P. v tomto konkrétním případě však nevyhovuje ani jedno z výše uvedených opatření, jelikož jde o dítě s těžkou mentální retardací. Takové dítě potřebuje odbornou psychologickou a speciálně-pedagogickou péči. I v případě prokázání spáchání činu tímto dítětem je nutné s ním intenzivně odborně pracovat. Takovou odbornou péči mu v případě nařízení ochranné výchovy ve výchovném ústavu či detenčním zařízení, kam by byl zařazen, nelze zajistit.
Zastupování matky dítěte v této věci Liga poskytuje zejména vzhledem k tomu, že výsledek řízení zásadně přesahuje význam tohoto jednoho konkrétního případu. Liga bude usilovat o zabezpečení souladu zákona s Listinou základních práv a svobod. Proto začala – díky vedení tohoto případu – informovat zainteresovanou veřejnost a diskutovat s odborníky o výše uvedených nedostatcích. Vzhledem k závažnosti nedostatků v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže Liga zvažuje rovněž podání ústavní stížnosti, pomocí níž by se domáhala zrušení části zákona.
Poznámka pro editory:
Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá právní podporou rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavu. V říjnu loňského roku naši odborníci k uvedené problematice zpracovali komplexní analýzu s názvem „Děti z ústavů!“, která obsahuje řadu návrhů koncepčních změn. Celou analýzu je možné najít na: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf.
Vzhledem k ochraně soukromí nezletilého se k podrobnostem výše uvedeného případu nebude Liga dále až do rozhodnutí soudu vyjadřovat.
Případné dotazy k systémovým problémům zákona zodpoví:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobi : 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz, http://www.llp.cz
