Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vstoupila v platnost

Brno, Budapešť – 6. května 2008 – V sobotu 3. května 2008 vstoupila v platnost Úmluva o právech osob se zdravotním postižením poté, co ji 3. dubna ratifikoval dvacátý stát. Znamená to, že Úmluva samotná i její Opční protokol se staly právně závaznými. Dalších 106 států, mezi nimi i Česká republika, již Úmluvu podepsalo a vyjádřilo tak vůli stát se v budoucnu jejími smluvními stranami. Úmluva byla otevřena k podpisu 30. března 2007. V platnost tedy vstoupila velmi rychle, což svědčí o její významnosti a vůli členských států OSN plnit závazky, které z jejího textu vyplývají.
Cílem Úmluvy je odstranit existující překážky, které brání osobám se zdravotním postižením, ať už se jedná o postižení fyzické, duševní, mentální nebo smyslové, zapojit se do plnohodnotného života. Jednotlivá ustanovení Úmluvy ukládají státům povinnost zabránit diskriminaci osob se zdravotním postižením v různých oblastech života, kde podle mezinárodních zkušeností k jejich diskriminaci nejčastěji dochází. Jedná se například o právo na vzdělání, právo na práci, právo na začlenění do společnosti a přístup ke komunitním službám a právo na uznání způsobilosti k právním úkonům ve všech oblastech života na rovnoprávném základě s ostatními.
Právnička MDAC a Ligy Jana Marečková upozorňuje na to, že implementace Úmluvy v posledních dvou výše zmíněných oblastech bude v České republice velmi významná: „Klienti sociálních služeb většinou nemají dostatečný přístup ke komunitním službám, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti, a proto jsou nuceni setrvávat v institucích ústavního typu. Po přistoupení České republiky k Úmluvě bude mít vláda závazek transformovat systém ústavní péče a zvyšovat nabídku a kvalitu různých komunitních služeb, které ústavní péči nahradí.“
Druhou významnou oblastí implementace Úmluvy bude právní úprava způsobilosti k právním úkonům a systému opatrovnictví. Z Úmluvy vyplývá pro státy povinnost umožnit osobám se zdravotním postižením přístup k asistenci, kterou mohou potřebovat pro uplatnění své způsobilosti k právním úkonům, místo toho, aby byly způsobilosti zbavovány, jak je v České republice běžné. Jakékoliv opatření, které má osobám s postižením v tomto směru pomoci, musí respektovat práva a vůli těchto osob, být přiměřené a trvat jen po nezbytnou dobu. Současná právní úprava v České republice těmto principům neodpovídá, a bude se proto muset po ratifikaci Úmluvy změnit. MDAC ve spolupráci s partnerskými nevládními organizacemi zahájilo minulý měsíc odbornou diskusi k tomuto tématu.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) vítají vstup v platnost Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podporují záměr české vlády Úmluvu ratifikovat a budou se zasazovat o její včasnou a důslednou implementaci.

Blližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC/Ligy, mobil: +420 773 621 228.
Poznámka pro editory:
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.

Diskuze o reformě systému opatrovnictví zahájena

Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) uspořádalo 24. dubna v Praze první setkání zástupců nevládních organizací. Jeho cílem bylo zahájení odborné diskuse o problémech a nedostatcích současného systému opatrovnictví a řízení o způsobilosti k právním úkonům. Setkání se zúčastnila desítka organizací, které se věnují právům osob s duševním onemocněním, s mentálním postižením ale i klientům se závislostí nebo poškozením mozku následkem úrazu.

Česká republika by měla do konce tohoto roku ratifikovat mezinárodní Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Z té mimo jiné vyplývá povinnost stran zajistit, aby způsobilost k právním úkonům osob se zdravotním postižením byla uznána a uplatňována ve všech oblastech života na rovnoprávném základě s ostatními. Další plánovaná setkání MDAC s partnerskými organizacemi tedy budou věnována diskusi o tom, jaké změny by měly proběhnout v systému opatrovnictví, aby právní úprava odpovídala principům této mezinárodní úmluvy.

Prosazujeme změny zákonů v zájmu práva dětí

V rámci projektu „Děti z ústavů!“ se v současnosti snažíme prosadit návrhy legislativních změn týkající se zejména úpravy předběžného opatření a připomínkujeme zcela nově chystanou úpravu rodinného práva v rámci občanského zákoníku. Prosazujeme také dílčí změny týkající se práv dětí v postavení podezřelého ze spáchání jinak trestného činu.

V oblasti předběžného opatření se snažíme o to, aby byla nově zavedena lhůta, ve které by soud musel rozhodnout o odvolání rodičů v případě, že je jim dítě odebráno na návrh sociálního odboru města. Dosud není zavedena žádná lhůta a v praxi se tak stává, že soud rozhoduje o odvolání třeba i několik měsíců, zatímco je dítě stále v ústavu. Navrhujeme zavedení lhůty 15 dnů, ve které by musel soud rozhodnout.

V nové úpravě rodinného práva se zasazujeme o změny týkající se nařizování ústavní výchovy. V zákoně by podle našich návrhů mělo být výslovně znemožněno nařídit ústavní výchovu dítěte pouze na základě sociální nouze rodiny vedoucí například ke ztrátě bytu. V této situaci by měl stát rodině pomoci a netrestat ji odebráním dětí. Dále usilujeme o to, aby se soudy musely ke každému nařízení ústavní výchovy po určité době znovu vracet a zjišťovat, zda stále trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy. K tomu by mělo vést opatření, které by omezilo platnost rozhodnutí soudu maximálně na 2 roky.

V problematice soudnictví nad mládeží prosazujeme posílení ochrany práv dětí podezřelých ze spáchání činu jinak trestného. Snažíme se mimo jiné, aby dítě bylo povinně zastoupeno advokátem již v přípravném řízení vedeném policií, což dosud není. Navrhujeme také rozšířit výčet opatření, které je možné v případě prokázání viny dítěti uložit.

O návrzích systémových změn průběžně diskutujeme s poslanci a senátory. Před několika týdny se zástupci Ligy a neziskových organizací Člověk hledá člověka o.s. a Poradna pro občanství, občanská a lidská práva sešli s ministrem Petrem Nečasem (MPSV). S potěšením jsme konstatovali, že se s panem ministrem shodujeme ve všech podstatných názorech a návrzích řešení.
Návrhy k novele občanského soudního řádu
Připomínky k novele zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Novela občanského zákoníku včetně rodinného práva

V Praze si dali kávu světoví diktátoři

PRAHA Pol Pot z Kambodže, Kim Čong-il ze Severní Koreje, Mengistu Haile Mariam z Etiopie a Charles Taylor z Libérie si včera dali dostaveníčko v centru Prahy. Na Staroměstském náměstí si vychutnali kávu a poté dopisem poděkovali představitelům České republiky za to, že dosud nepřistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Díky tomu je i pro tyto světové diktátory v Praze stále bezpečno.
Takovou podobu měl happening, který upořádaly organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv, Česká ženská lobby a Český červený kříž. Přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu totiž včera a dnes probírají poslanci a senátoři.
K Mezinárodnímu trestnímu soudu doposud přistoupilo 106 států po celém světě a všechny členské státy EU, kromě ČR. “To, že Česká republika doposud Mezinárodní trestní soud aktivně nepodporuje, snižuje prestiž naší zahraniční politiky, protože lidská práva mají být jednou z jejích hlavních priorit,” tvrdí Magdaléna Lásková z Amnesty International ČR.
Mezinárodní trestní soud umožňuje stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. Bez existence tohoto orgánu by pachatelé vážných zločinů dál mohli unikat spravedlnosti. “Na několika místech světa jsou v tomto momentě páchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ženy, děti a muži jsou masakrováni, znásilňováni a vyháněni ze svých domovů. Nemohou čekat další měsíce. Každý další stát, který přistoupí k Mezinárodnímu trestnímu soudu, posiluje jeho účel, kterým je těmto zločinům zabránit,” myslí si Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv.
Soud v současné době vyšetřuje situaci v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Súdánu a Ugandě.

Článek vyšel dne 23.4.2008 v Lidových novinách.

Liga lidských práv chce, aby vláda řešila nechtěné sterilizace

Ostrava, 4. 4. 2008

Liga lidských práv požaduje, aby se vláda co nejdříve zabývala nedobrovolnou sterilizací, kterou podstoupily desítky romských žen především na severu Moravy a Čech. Liga kritizuje hlavně skutečnost, že ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková dosud nepředložila vládě podnět k projednávání této problematiky. Ministryně Stehlíková však v reakci uvedla, že vláda by se celým problémem měla zabývat už v nejbližší době. Problematika sterilizací je podle ní natolik rozsáhlá, že se na projednávání vlády dříve ani dostat nemohla.
Koncem loňského roku rada vlády pro lidská práva doporučila vládě, aby uznala skutečnost, že v minulosti docházelo v zemi k protiprávním sterilizacím. “Chceme, aby vláda vyslovila nad touto skutečností politování a zavázala se podniknout kroky, které by do budoucna podobnému jednání zamezily,” uvedl David Zahumenský z Ligy lidských práv. Dodal, že vláda by také měla ustanovit pracovní komisi k prošetření provádění sterilizací od 1. července 1966. Zahumenský poukázal rovněž na fakt, že problematikou sterilizací se již loni v únoru zabývala i rada vlády pro záležitosti romské komunity. “A přestože povinností ministryně Stehlíkové bylo podnět vládě předložit, nikdy tak neučinila. Podnět byl bez uspokojivého vysvětlení pozdržen a k projednání do vlády se nedostal. Je proto potřeba věnovat pozornost tomu, aby se podobný postup neopakoval,” dodal Zahumenský.
Stehlíková vysvětlila, že problematikou sterilizací se nejprve zabývala právě rada vlády pro záležitosti romské komunity, ale poté ho předala Radě vlády pro lidská práva. “Správně jsme posoudili, že je to otázka především lidsko-právní, takže podnět pak necelý rok projednávala rada vlády pro lidská práva, která ho probrala ze všech stran,” uvedla podle ČTK Stehlíková. Doplnila, že podnět pak rada koncem loňského roku schválila a hned poté ho ministryně také postoupila vládě, kde však musel projít připomínkovým řízením, které v těchto dnech končí. Materiálem by se tak vláda mohla zabývat v následujících týdnech.

Připravil: Zdeněk Ryšavý

Článek vyšel dne 22.4.2008 v časopise Romano vod’i.