Sobota, 29. května 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován 29. 5. 2010 v Brněnském deníku.
Zabránit drobné kriminalitě, která roste především v létě, chtějí radní z městské části Brno-sever. Platí si proto soukromou agenturu, jejíž hlídky chodí každé odpoledne problémovými ulicemi takzvaného brněnského Bronxu.
Podle starosty Leo Venclíka mají hlídky fungovat jen v létě. „Jedná se o sezonní záležitost. Pomůže nám v období, kdy je kriminalita nejvyšší,“ uvedl Venclík s tím, že hlídky z ulic zmizí v listopadu.
S agenturou letos radní nespolupracují poprvé, hlídky zřídili už předloni a vyplatilo se jim to. Škody na majetku klesly. „Agentura se soustředí na mladé lidi, kteří se schází v parcích, kouří, popíjejí alkohol a potom ničí zastávky,“ vysvětlila mluvčí radnice Lucie Šustková.
Spolupráci si chválí i mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. „Jsou to důležití svědkové. Kromě toho jejich přítomnost působí jako prevence,“ uvedla.
Některým lidem se ale tento model nelíbí. „Proč platíme za něco, co má dělat policie? Znamená to snad, že nefunguje dobře?,“ řekl jednapadesátiletý muž, který si nepřál zveřejnit své jméno, ale redakce jej zná.
Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský s tím nesouhlasí. „Je dobře, že se radní snaží zajistit bezpečnost obyvatel. Pokud se tato služba osvědčila a mají pocit, že zabránila zvyšování kriminality, nevidím jediný důvod, proč nemá fungovat i nadále,“ řekl Rychnovský.
Brno-sever je jedinou městskou částí, která má hlídací službu. Podobné problémy s vandaly však řeší i jinde. „Zřídili jsme vlastní neziskovou organizaci, jejíž lidé vytipovali nejnebezpečnější místa. Tam jsme požádali o zvýšený policejní dohled,“ uvedl starosta Brna-středu Libor Šťástka. Civilisté, kteří pracují jako hlídky, nemají podle něj potřebné pravomoci, aby účinně zasáhli při řádění vandalů.
Pracovníci agentury výtržníky zadrží a zavolají strážníky nebo policii. „Nemají totiž pravomoci na to, aby pachatele někam odvezli nebo ho násilně donutili k poslušnosti,“ vysvětlila Šustková.
Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, se domnívá, že taková hlídka může mezi lidmi vzbudit i nevoli. „Určitě se najdou tací, kteří budou nadšení. U některých však může zvýšená ostraha způsobit pocit úzkosti. Je to jakýsi druh kontroly,“ myslí si Candigliota.
Starosta Venclík však tvrdí, že se s takovými reakcemi zatím nikdy nesetkal. „Informovali jsme o agentuře všechny obyvatele a nikdo si zatím na nic nestěžoval,“ řekl Venclík.
S postupem radních souhlasí i Jana Kotková, která v Husovicích bydlí. „Myslím, že je to rozhodně správná věc. Člověk se večer častokrát bojí vyjít na ulici. Snad se to díky těm hlídkám zlepší,“ doufá Kotková.
Pondělí, 24. května 2010Aktuality
Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici
Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.
Předání těhotné do péče porodnice
Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.
Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice
Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.
Opuštění porodnice ihned po porodu
I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.
Péče o dítě v porodnici
Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).
Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu
Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.
Čtvrtek, 20. května 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 20. 5. 2010 na www.rozhlas.cz a naleznete jej zde.
Až třetina dětí je zbytečně v ústavní péči, tvrdí zpráva Českého helsinského výboru. Evropský soud pro lidská práva v minulosti vynesl proti České republice rozsudek, že pouhé problémy s bydlením nejsou důvodem odejmutí dítěte rodičům.
Podle Martiny Štěpánkové z Poradny pro občanství a lidská práva se taková praxe ale v Česku stále děje. Stát by přitom vydal méně peněz na pomoc přímo rodině než na ústavní péči. Řešením by prý mohl být také zákon o sociálním bydlení, který by určil jasná pravidla.
Ze zprávy také vyplývá, že za porušování lidských práv můžou z části i politici. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové politická reprezentace trochu zapomněla, že listopadová sametová revoluce znamenala i závazek k lepšímu dodržování lidských práv:
„Politici, až na výjimky, se tváří jakoby s tím závazkem českého státu neměli nic společného a vytvářejí svými štvavými řečmi klima, které potom situaci zhoršuje. Vždyť ti mladíci z Vítkova, kdyby to neslyšeli od učitelky, doma to neslyšeli, kdyby neslyšeli od politiků takové různé poštvávání, tak by pravděpodobně nikdy neudělali to, co se stalo.
„Největším problémem obecně, který Česko v otázce dodržování lidských práv trápí, je podle Šabatové diskriminace. „Ta dopadá na nejrůznější skupiny. Na ženy, na starší lidi, na handicapované, na Romy. Nyní je to ještě do určité míry umocněno krizí,“ podotkla.
Podle Šabatové je dobrým signálem například rozpuštění Dělnické strany nebo soud se žháři z Vítkova. Stát má ale stále před sebou nedostatky v dodržování práv dítěte, nebo vůči menšinám.
Zpráva také upozorňuje na to, že všechny české děti nemají rovný přístup ke vzdělání. Podle ředitele Ligy lidských práv Davida Zahumenského sice zanikly zvláštní školy, v mnoha případech ale došlo jen k přejmenování budov a přístup zůstal stejný.
Čtvrtek, 20. května 2010Tiskové zprávy
Štrasburk, Brno – 20. května 2010 – Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil důležitý rozsudek týkající se volebního práva lidí s duševní nemocí či mentálním postižením. V případě Alajos Kiss proti Maďarsku soud konstatoval, že není možné osoby omezené nebo zbavené způsobilosti k právním úkonům automaticky zbavovat jejich volebního práva. Přelomový rozsudek může změnit zákony mnoha zemí včetně Česka.
Evropský soud pro lidská práva projednával stížnost pana Kisse proti Maďarsku, podle které mu stát v roce 2005 neumožnil odevzdat hlas ve volbách. Alajos Kiss trpí maniodepresivní psychózou, v jejímž důsledku ho soud omezil ve způsobilosti k právním úkonům a ustanovil mu opatrovníka. V řízení o způsobilosti pana Kisse nebyla nikdy zkoumána jeho schopnost projevit své preference ve volbách, navzdory tomu mu bylo toto právo automaticky odebráno a jeho jméno bylo odstraněno ze seznamu voličů. Spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) se nejprve několik měsíců snažil o navrácení svého práva volit, poté se obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
Pan Kiss podal k ESLP stížnost na ustanovení Maďarské ústavy, podle něhož nemají lidé zbaveni nebo omezení ve způsobilosti k právním úkonům právo volit. To je v přímém rozporu s článkem 3 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který zaručuje svobodné vyjádření názoru všech lidí v demokratických volbách. Nyní, po téměř čtyřech letech Evropský soud v případě pana Kisse konečně rozhodl: Maďarsko omezením volebního práva porušuje základní lidská práva a bude muset ústavu změnit.
V České republice je situace lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům v mnoha aspektech podobná. Právo volit u nás neodpírá lidem zbaveným způsobilosti k právním úkonům přímo ústava ale volební zákon z roku 1995, který říká, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům představuje překážku výkonu volebního práva.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených zastupují před českým Ústavním soudem dva případy lidí, kterým bylo v důsledku rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům odepřeno jejich volební právo. „V současnosti je v Česku kolem 25 000 lidí zbavených způsobilosti, a automaticky tedy i práva volit. Nadcházejících voleb do parlamentu se tedy nebudou moci zúčastnit desetitisíce lidí, přestože mnozí z nich jsou takové volby nepochybně schopni. Doufáme, že Ústavní soud půjde podobnou cestou jako Evropský soud pro lidská práva a zruší toto nesmyslné ustanovení, které automaticky brání takovému množství lidí účastnit se na věcech veřejných,“ říká právnička Ligy a MDAC Zuzana Durajová.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446,
email: zdurajova@mdac.info
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446
email: mmatiasko@mdac.info
Celý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva si můžete přečíst zde.
Další informace k tématu zbavování způsobilosti a práva volit najdete zde.
Pondělí, 17. května 2010Tiskové zprávy
Druhý ročník Světového týdne respektu k porodu v Brně.
Brno – 17. května 2010 – Jak podpořit zdárný průběh těhotenství a porodu? Jak vybrat místo k porodu? Co mohu a co musím? Tyto a další otázky si klade stále více žen a jejich partnerů. Najít odpovědi tento týden pomohou akce pořádané po celé České republice v rámci Světového týden respektu k porodu. Bohatý program je přichystán i v Brně.
Tématem letošního ročníku je „Porodní radost a porodní bolest“. Tato slova v sobě obsahují kontrast, který je typický nejen pro porod, ale i pro české porodnictví. Z přirozené součásti života se ruku v ruce s technickým a medicínským pokrokem stala téměř nemoc, proti které je třeba podat utišující léky a „pomoci“ pacientce. Mnoho žen proto přichází do porodnice s obavami a rozhodnuto ponechat vlastní porod v rukou druhých.
Ženám a jejich rodinám se sice dostává řada informací i jinak, ale jen málo jich směřuje k tomu, jak podpořit přirozené těhotenství, co zařídit před porodem nebo jak poznat, co je ještě dobré a co už by být nemuselo. Porod může být krásným a jedinečným zážitkem, proto má cenu se zamyslet například nad tím, zda s sebou vzít k porodu dulu, a shrnout do porodního plánu, co si přejeme a čemu bychom se naopak raději vyhnuli.
Akce pořádané v rámci týdne respektu k porodu umožňují současným i budoucím rodičům získat nový náhled na porod. Informace jsou předpokladem pro rozhodování v jakékoli oblasti. Krom toho platí, že informovaní rodiče bývají dobří partneři také pro porodní asistentky a lékaře.
Na brněnském programu se podílí Nesehnutí, Liga lidských práv, Brána k dětem, MAMI-centrum, Family Point, Centrum pro rodinu a sociální péči a mnoho dalších.
Podrobný program najdete zde.
Program mimobrněnských akcí najdete zde.
Další informace poskytnou:
Zora Javorská, koordinátorka Týdne respektu porodu v Brně, Nesehnutí, 606 722 988
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, 608 719 535
