Pozvánka na tiskovou konferenci

Liga lidských práv ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy si vás dovolují pozvat na tiskovou konferenci, která se uskuteční při příležitosti slavnostního předávání Certifikátů Férová škola šesti oceněným školám v rámci odborné konference Inkluzivní vzdělávání není sci-fi.

18. června 2010 od 9.30 do 12.30 hodin
místnost 081 budovy C ministerstva školství, Karmelitská 7, Praha 1

PROGRAM

09.30 – 10.30 slavnostní předávání Certifikátů Férová škola
10.30 – 12.00 prezentace Férových škol
12.00 – 12.30 tisková konference

Tiskové konference se zúčastní zástupci ministerstva školství, kteří pohovoří o významu inkluzivního vzdělávání a rovných příležitostí ve školství a představí změny plánované v legislativě na podporu inkluzivního vzdělávání. Projekt Férová škola a základní školy, které byly oceněny Certifikátem, představí koordinátorka projektu. Přítomni budou také ředitelé šesti oceněných škol z Břeclavi, Šaratic, Mšena a Náchoda, z nichž každá dostane prostor ke své prezentaci ještě před zahájením tiskové konference.

Oceněné školy

Základní škola Břeclav, Slovácká 40
Základní škola a mateřská škola Břeclav, Kpt. Nálepky 7
Základní škola Břeclav, Komenského 2
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
Základní škole Mšeno, okres Mělník
Základní škole T. G. Masaryka, Náchod

Bližší informace poskytne:

Iva Pikalová, koordinátorka projektu Férová škola, 777621227

Další informace o projektu
a oceněných školách naleznete také na www.ferovaskola.cz

Slovensko ratifikovalo Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením i s Opčním protokolem

Slovensko minulý týden ratifikovalo nejvýznamnější mezinárodní instrument chránící práva lidí s postižením. Stalo se tak osmdesátou sedmou zemí ve světě, které projevili svůj zájem být Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením vázány. Úmluva se věnuje skupině lidí, jejímž byla po dlouhou dobu odepírána základní lidská práva. Lidé s postižením žijí v mnoha zemích v nedůstojných podmínkách ústavů, nemají přístup ke vzdělání, zaměstnání, nemůžou volit nebo být rodiči.

To všechno si klade za cíl nová úmluva změnit. Podle ní by na všechny lidi mělo být nahlíženo jako na rovné bez ohledu na jejich postižení. Státy se zavazují, že odstraní všechny společenské bariéry, které brání lidem s postižením v plnohodnotném životě. Pro mnoho vlád, včetně Slovenska to znamená rozsáhlou změnu legislativy, od oblasti sociálních služeb, přes školství až ke způsobilosti k právním úkonům.

Slovensko ratifikovalo nejen samotnou úmluvu, ale i její Opční protokol, který umožňuje jednotlivcům podávat stížnosti k Výboru pro práva osob se zdravotním postižením. Výbor je dalším orgánem, který chrání lidi před neoprávněnými zásahy případně nečinností státu. Tady je nutno zmínit, že Česká republika sice ratifikovala samotnou úmluvu, s ratifikací Opčního protokolu ale bohužel pořád váhá. A to přestože mnoho evropských států, včetně například Srbska, či Ukrajiny, již jurisdikci Výboru přijalo a tím poskytlo svým občanům s postižením možnost hájit svá práva na mezinárodní úrovni.

Příliš mnoho dětí do ústavní péče

Reportáž byla zveřejněna 3. 6. 2010 na ČT 1 v pořadu Události.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Až půlka dětí končí v ústavech kvůli sociálním potížím svých rodičů. Na čísle se shodují statistiky úřadů i ochránci lidských práv. Zmocněnec Michael Kocáb vidí východisko v konkrétně cílené pomoci a taky v její pestřejší nabídce. Oboje vnášejí do současného systému péče změny, které vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Celou reportáž naleznete zde.

Brněnský Bronx: letní hlídky v ulicích

Článek byl publikován 29. 5. 2010 v Brněnském deníku.
Zabránit drobné kriminalitě, která roste především v létě, chtějí radní z městské části Brno-sever. Platí si proto soukromou agenturu, jejíž hlídky chodí každé odpoledne problémovými ulicemi takzvaného brněnského Bronxu.
Podle starosty Leo Venclíka mají hlídky fungovat jen v létě. „Jedná se o sezonní záležitost. Pomůže nám v období, kdy je kriminalita nejvyšší,“ uvedl Venclík s tím, že hlídky z ulic zmizí v listopadu.

S agenturou letos radní nespolupracují poprvé, hlídky zřídili už předloni a vyplatilo se jim to. Škody na majetku klesly. „Agentura se soustředí na mladé lidi, kteří se schází v parcích, kouří, popíjejí alkohol a potom ničí zastávky,“ vysvětlila mluvčí radnice Lucie Šustková.

Spolupráci si chválí i mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. „Jsou to důležití svědkové. Kromě toho jejich přítomnost působí jako prevence,“ uvedla.

Některým lidem se ale tento model nelíbí. „Proč platíme za něco, co má dělat policie? Znamená to snad, že nefunguje dobře?,“ řekl jednapadesátiletý muž, který si nepřál zveřejnit své jméno, ale redakce jej zná.

Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský s tím nesouhlasí. „Je dobře, že se radní snaží zajistit bezpečnost obyvatel. Pokud se tato služba osvědčila a mají pocit, že zabránila zvyšování kriminality, nevidím jediný důvod, proč nemá fungovat i nadále,“ řekl Rychnovský.

Brno-sever je jedinou městskou částí, která má hlídací službu. Podobné problémy s vandaly však řeší i jinde. „Zřídili jsme vlastní neziskovou organizaci, jejíž lidé vytipovali nejnebezpečnější místa. Tam jsme požádali o zvýšený policejní dohled,“ uvedl starosta Brna-středu Libor Šťástka. Civilisté, kteří pracují jako hlídky, nemají podle něj potřebné pravomoci, aby účinně zasáhli při řádění vandalů.

Pracovníci agentury výtržníky zadrží a zavolají strážníky nebo policii. „Nemají totiž pravomoci na to, aby pachatele někam odvezli nebo ho násilně donutili k poslušnosti,“ vysvětlila Šustková.

Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, se domnívá, že taková hlídka může mezi lidmi vzbudit i nevoli. „Určitě se najdou tací, kteří budou nadšení. U některých však může zvýšená ostraha způsobit pocit úzkosti. Je to jakýsi druh kontroly,“ myslí si Candigliota.

Starosta Venclík však tvrdí, že se s takovými reakcemi zatím nikdy nesetkal. „Informovali jsme o agentuře všechny obyvatele a nikdo si zatím na nic nestěžoval,“ řekl Venclík.

S postupem radních souhlasí i Jana Kotková, která v Husovicích bydlí. „Myslím, že je to rozhodně správná věc. Člověk se večer častokrát bojí vyjít na ulici. Snad se to díky těm hlídkám zlepší,“ doufá Kotková.

Co trápí české rodičky?

Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici

Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.

Předání těhotné do péče porodnice

Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.

Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice

Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.

Opuštění porodnice ihned po porodu

I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.

Péče o dítě v porodnici

Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).

Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu

Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.