Jaké důsledky bude mít chystané zvýšení soudních poplatků?

Čtvrtek, 25. listopadu 2010Zprávy z médií

Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu zákona o soudních poplatcích a občanského soudního řádu, která významným způsobem mění stávající výši soudních poplatků. Značně tak omezuje možnosti osvobození od soudních poplatků. Hlavním cílem je přisypat trochu peněz do děravých kasiček prodělečných soudů. Návrh tak zapadá do vládního úsilí o šetření na všech frontách. Před horlivým plněním vládního plánu je ale dobré zamyslet se nad charakterem některých změn.

Samotnému zvýšení soudních poplatků by se zřejmě nedalo až tak moc vytknout. Hlavní argument ministra Pospíšila je, že ke zvýšení soudních poplatků nedošlo přes deset let a stávající úprava tak nereflektuje bohatnutí společnosti. Částečně mu musíme dát za pravdu, protože průměrná hrubá mzda se od posledního navyšování soudních skutečně zvýšila, a to o více než 75%. Pospíšil by ovšem neměl zapomínat na to, že nestoupaly jen mzdy, ale i životní náklady.

Dopad zvýšení soudních poplatků je nutné vidět především v kontextu omezování institutu osvobození od soudních poplatků, které slouží k vyrovnávání poměrů nerovných stran. V právní teorii se rozlišují tři druhy osvobození – věcné, osobní a individuální. Šetřícím škrtům se nevyhnul ani jeden z nich.

Budeme platit za osvojení?

Absurdně působila snaha o zrušení věcného osvobození v řízení o osvojení. Místo aby ministerstvo podpořilo náhradní rodinnou péči, pokusilo se hodit další klacek pod nohy lidem, usilujícím o adopci. Nově totiž měl být zaveden poplatek ve výši 2.000 Kč za zahájení řízení o osvojení. Ministerstvo to odůvodnilo tím, že „přiměřený poplatek by neměl být překážkou pro osoby, které se rozhodly nějaké dítě osvojit, živit jej, vychovávat jej a pečovat o něj, a to nejméně do jeho zletilosti.“ Vedeno snahou o co největší úspory zcela zapomnělo, že soudní poplatky nemohou v tomto druhu řízení plnit své dvě funkce, a to sankční a preventivní.

Preventivní funkce má zabránit zneužívání soudnictví, například podávání šikanózních návrhů. Sankční funkce soudních poplatků je pak namířena proti tomu, kdo spor před soudem prohraje, protože je to zpravidla on kdo nakonec musí zaplatit náklady soudního řízení. Je to tedy jakýsi trest za to, že díky jeho jednání se věc dostala k soudu.

V řízení o osvojení tyto funkce být naplněny nemohou. K adopci dítěte je vždy nutné rozhodnutí soudu, proto nemůžeme zájemce o adopci trestat za to, co jim ukládá sám zákon. Těžko si lze i představit, že někdo podává šikanózní návrhy o osvojení.

Po vlně kritiky, která se na ministerstvo za tento návrh snesla, se naštěstí přípravný tým chytil za hlavu a na včerejším ústním vypořádání připomínek sdělil, že od návrhu upouští. Nadále tedy bude řízení o osvojení osvobozeno od soudních poplatků.

Jak stát přesouvá břemeno za nápravu svých chyb na občany

Se zrušením věcného osvobození od soudního poplatku v řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem jsme už takové štěstí neměli. Zde se ministerstvo rozhodlo neustoupit ani o píď a návrh zavádějící v těchto řízeních poplatek ve výši 2.000 Kč tedy půjde do vlády nepozměněn. Hlavním argumentem ministerstva je fakt, že tato agenda neúnosně narůstá a obrovské množství návrhů je údajně zcela zjevně šikanózních. Takové tvrzení však ministerstvo nepodložilo žádným důkazem, ač to ministr Pospíšil ve veřejných debatách několikrát sliboval.

Důvod pro nárůst soudní agendy v těchto věcech může být prostší, než se zdá. Zakopaný pes zřejmě tkví ve špatně nastaveném systému odškodňování. Pokud si například stěžujete na to, že Vaše řízení před soudem trvá neúměrně dlouho, musíte se nejdříve s žádostí o náhradu škody obrátit na příslušný úřad, v tomto případě Ministerstvo spravedlnosti. To má šest měsíců na to, aby Vaší žádost vyřídilo. Pokud to v této lhůtě nestihne, můžete se s žalobou obrátit na soud.

Z Ligou získaných informací vyplývá, že více než polovina žádostí je ministerstvem spravedlnosti vyřizována po lhůtě. Podle slov znějících z Kanceláře veřejného ochránce práv je sice na ministerstvu patrná snaha o nápravu, to ale přesto nemůže ospravedlnit zpoplatnění soudního řízení. Je třeba vzít v úvahu, že škoda byla způsobena subjektu, který je ve značně nerovném postavení, a to státem, který jedná z mocenské pozice. Místo aby stát usnadnil občanům domáhání se jejich práv, na kterých je zkrátil, chová se zcela opačně a snaží se jim cestu za nápravou co nejvíce ztížit.

Celkové osvobození jen ve výjimečných situacích

Další novinkou, kterou si ministerstvo přichystalo, je značné zúžení institutu individuálního osvobození od soudních poplatků. Zatímco dosud mohl být účastník řízení osvobozen zcela nebo zčásti, podle připravované novely bude celkové osvobození limitováno pouze pro výjimečné situace, kdy proto budou dány zvlášť závažné důvody, novelou blíže nespecifikované. Význam osvobození přitom není jen v tom, že účastník nemusí platit soudní poplatek, ale pokud je osvobozen, nemusí v případě neúspěchu hradit náklady protistrany. Bez tohoto osvobození si nemajetnější občané velmi často ani netroufnou jít domáhat se svých práv.

Z důvodové zprávy lze mezi řádky číst, že předkladatel je toho názoru, že se s osvobozováním příliš plýtvá. Kde ministerstvo tyto informace získalo, zůstává záhadou. Jak na včerejším ústním vypořádání připomínek vyzdvihl zástupce zmocněnce pro lidská práva, ministerstvo jako exekutivní orgán nemůže přezkoumávat soudní rozhodnutí. Navíc soudy nevedou žádnou statistiku zaznamenávající počet osob osvobozených od soudních poplatků. Spoluprácí s několika soudy se nám podařilo získat alespoň hrubá čísla. Soudci z Hradce Králové odhadují, že účastníci žádají o osvobození zhruba v 5% případů, z toho je polovině žádostí vyhověno. K podobným číslům jsme se dopracovali i v Mladé Boleslavi. Naopak situace je značně odlišná v Ostravě, kdy tamější předsedkyně okresního soudu odhaduje, že o osvobození žádá až 26% účastníků řízení, což je zřejmě dáno větší koncentrací osob s nižším sociálním statutem. I tak však rozhodně nelze říci, že by bylo individuální osvobozování nějak zneužíváno. Liga se proto bude snažit, aby ministerstvo tuto otázku ještě přehodnotilo.

Kdo bude mít nárok na bezplatného zástupce?

Na osvobození od soudních poplatků je potom vázána i možnost ustanovit účastníkovi zástupce. Podle současné úpravy může předseda senátu na žádost účastníka, který byl osvobozen od soudních poplatků, ustanovit zástupce na náklady státu. Chystaná novela však možnost ustanovení zástupce limitovala jen pro účastníky, kteří budou od placení soudních poplatků osvobozeni zcela. S ohledem na zúžení celkového osvobození pouze na výjimečné situace by se možnost bezplatného ustanovení zástupce stala téměř nedosažitelnou.

Naštěstí ministerstvo vyslyšelo připomínky Ligy a sdělilo nám, že zástupce bude moci být nadále ustanoven i účastníkům, kteří byli osvobozeni jen zčásti.

Kopie za padesát korun

Kyselou třešničkou na dortu je pak zvýšení poplatku za okopírování jedné stránky ze soudního spisu z 15,- Kč na 50,- Kč. Takové cena rozhodně neodpovídá skutečným nákladům vynaloženým na pořízení kopie, už i dřívějších patnáct korun bylo značně nadsazených. Ale kdo ví, třeba soudy zainvestovaly a pořídily si pozlacené kopírky… Vždyť v dobách krize se investice do zlata vyplácí, nebo ne?

Autor článku: Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv

Článek byl publikován dne 25. 11. 2010 na blog.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.