Pondělí, 13. prosince 2010Tiskové zprávy
Zbili strážníci městské policie bezdomovce?
POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V OLOMOUCI
VE VĚCI TRESTNÉHO ČINU ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY
15. prosince 2010 od 12.30
v budově Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16,
v místnosti č. 3 v 1. poschodí
Ve středu 15. prosince bude olomoucký soud řešit případ bezdomovce zřejmě bezdůvodně zbitého dvěma městskými strážníky. K incidentu došlo v červnu letošního roku, kdy podle svědeckých výpovědí olomoučtí strážníci zaútočili na bezdomovce spícího na lavičce. Napadený muž si totiž dříve dovolil upozornit nadřízené obou strážníků na to, že porušili svou zákonnou povinnost zdvořilosti, když mu tykali. Strážníci nyní čelí obvinění z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za který jim hrozí trest až tři roky odnětí svobody.
Pan Ing. Peter Sisik odpočíval na lavičce poblíž kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, když jej strážníci napadli. Šikanu a útok, při kterém městští policisté zřejmě zlomili panu Sisikovi nos, sledovalo několik svědků, kteří duchapřítomně přivolali státní policii. Ta začala případ řešit a státní zastupitelství jej poté poslalo až před soud.
„Je třeba, aby veřejnost věnovala tomuto a dalším případům trestných činů policistů a strážníků zvýšenou pozornost, v praxi se totiž až příliš často setkáváme velmi vlažným přístupem k vyšetřování trestné činnosti policie. Mnohé případy, více či méně děsivé, se u nás dokonce ani nikdy před soud nedostanou.“ Říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se trestnými činy policistů zabývá.
Již třetí jednání ve věci 2 T 157/2010 proběhne dne 15. 12. 2010 od 12.30 hodin u Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16, 771 38 Olomouc, číslo dveří 3. – I. poschodí.
Bližší informace k případu poskytne:
Jiří Kubala, advokát pana Ing. Petera Sisika – tel. 777 023 263
Další informace k případu naleznete zde a zde.
Informace k problematice vyšetřování trestných činů policistů a strážníků naleznete
• v EXTRA Ligových novinách
• či podrobněji v systémovém doporučení Ligy.
Neděle, 12. prosince 2010Zprávy z médií
Diskusi laické i odborné veřejnosti vzbudily výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků (PISA), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci z 65 zemí světa. Testy, které se zaměřují na znalosti matematiky, přírodních věd a čtenářskou gramotnost naši žáci absolvovali v minulých letech s úspěchem. Nyní jsou výsledky průměrné, ale ve srovnání s předešlým testováním došlo ke zhoršení. Širší souvislosti v tomto příspěvku nabídne pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová.
Dlouhodobý (od roku 2000) a výrazný propad nalezneme ve čtenářské dovednosti českých žáků, kteří neumí zhodnotit text kritickým myšlením. Tato dovednost je přitom klíčová pro posuzování informací, skrze které utváříme své postoje a hodnoty. Jak si má český školák bez schopnosti kritického myšlení udělat názor například na podbízivá řešení extremistických skupin, které se umí „tak působivě“ prezentovat? ,,Musíme měřit kvalitu, musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii, změnit financování těch škol. To je několik věcí, na kterých už pracujeme,“ popisuje ministr Dobeš, jak zhoršující se úroveň vzdělání českých žáků řešit. Ano, řešením jsou změny v celém systému školství.
Osvědčený finský model
Například finské školy jsou co možná nejméně restriktivním prostředím a dokáží naplňovat individuální potřeby jednotlivých žáků. Finsko směřuje již od 70. let ke vzdělávání a výchově s přihlédnutím k věku žáka a jeho výukovým schopnostem. Cílem reforem tehdy bylo nastartovat spolupráci mezi vzdělávacími orgány, školou a dalšími institucemi za účelem rozvinutí inkluzivního vzdělávání. Obava, že vzdělávání dětí nadaných, postižených, pomalých, nemocných, různobarevných či normálních dohromady sníží výkon a povede ke zhoršení těch šikovnějších, se nepotvrdila. Naopak, Finsko se může pyšnit nejlepšími výsledky v testech PISA i za stávajícího inkluzivního vzdělávání.
Systémové řešení je nezbytné
Je nutné změnit fungování i pohled na české školy, českého učitele i českého žáka. Škola by měla být otevřeným centrem, kde na třídní schůzku pozve dítě své rodiče samo, protože si pro ně nachystalo pohoštění, a samo jim také poví o svých výsledcích. Krásný příklad sebereflexe a kritického myšlení dítěte i motivace rodiče jít na třídní schůzku. Musí se také změnit pojetí profese učitele. Již není přikazující autoritou, ale partnerem, který provází žáky výchovně-vzdělávacím procesem. Umí je motivovat, naplňovat jejich potřeby, řešit zajímavé otázky, plánovat, projektovat i poskytnout krizovou intervenci. Některé z těchto aktivit hodnotí učitelé jako nadstandardní nad rámec povolání, ale profese učitele je přece poslání, jehož cílem je pomoci jedinci poznat společnost, ve které si jednou bude umět najít sebeuplatnění i společenské kontakty. V neposlední řadě za prací učitele musí stát také škola. Efektivní změny a inovace, o které se učitel pokusí, by měly být podporované vedením i celým systémem.
Polovinu českých dětí škola nebaví
Jednou z výrazných změn byla v roce 2005 kurikulární reforma, která kladla důraz na to, aby se žáci naučili pracovat s informacemi a osvojili si další celoživotní dovednosti. MŠMT vydalo k této problematice i tzv. desatero reformy, které odpovídá na otázku, co přinese reforma vašemu dítěti a podává výčet odpovědí například, žáci se budou ve škole cítit příjemně a bezpečně, zažívat radost z učení. Nyní po pěti letech v doprovodném dotazníku PISA více než polovina všech patnáctiletých žáků uvedla, že se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Tak žáky škola nebaví. Přitom existuje mnoho nástrojů, které mohou pomoci efektivním změnám ve škole. Například index inkluze, který pochází z Velké Británie. Umí analyzovat situaci ve škole i nastartovat proces plánování dalšího rozvoje, dovede zhodnotit stávající spolupráci těch, kteří jsou se školou nějak spojeni.
Školy se ale mohou změnit a podstatným způsobem ovlivnit vzdělávací zkušenost žáků i učitelů tím, že budou rozvíjet kulturu, kde je každý respektován, politiku směřující k zapojení, spolupráci i dobrým výsledkům všech dětí, Mohou tak ukázat, že lze následovat příklady dobré praxe inkluzivního vzdělávání, které jsou dosud v menšině.
Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv
Článek byl publikován dne 12. 12. 2010 na blog.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Další informace k tématu najdete také v EXTRA Ligových novinách.
Středa, 8. prosince 2010Aktuality
Přijďte si poslechnout, jaká je situace ohledně povinného očkování dětí v ČR a zapojte se do diskuze o tom, kam by se očkování mělo ubírat.
Nejvyšší správní soud v červenci 2010 rozhodl, že není možné pokutovat rodiče, kteří své děti neočkují podle současného očkovacího kalendáře. Liga chce přispět do diskuse o tom, jakým způsobem by měl český stát motivovat rodiče k tomu, aby své děti očkovat nechaly. Proto Liga zpracovala analýzu, která analyzuje přístupy několika evropských zemí (Německo, Rakousko, Spojené království, Francie. Belgie a další).
Nenechte si svůj názor pro sebe!
KDY? Ve středu 15. 12. 2010 od 17:30
KDE?V sále Břetislava Bakaly, Žerotínovo náměstí 6, Brno
VSTUP ZDARMA
Prosíme o potvrzení účasti na e-mailu kmasova@llp.cz nebo tel. 545 210 446.
Uspořádání tohoto setkání finančně podpořila nadace Open Society Fund Praha.
Středa, 8. prosince 2010Zprávy z médií
KDY A JAK JE MOŽNÁ ZMĚNA LÉKAŘE
Důvody pro a proti.
Nepohodli jste se s doktorem? Je k vám hrubý, odbyl vaši předoperační prohlídku nebo vám vnucuje něco, co nechcete? Najděte si jiného. „Často je to ten nejlepší způsob, jak zdravotníkům ukázat, že něco nedělají správně,“ říká právník Ligy lidských práv Mgr. David Záhumenský a dodává: „§ 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění vám zaručuje právo změnit lékaře jednou za tři měsíce.
Nově zvolený praktický lékař, stomatolog nebo třeba pediatr vás přitom nemůže jen tak nepřijmout. Má-li smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou, je hlavním důvodem, pro který vás může odmítnout, jeho pracovní přetížení (má tolik pacientů, že je sotva zvládá).
Lékař může dále odmítnout přijetí také z důvodů přílišné vzdálenosti místa pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Jako pacient máte v ruce důležitou zbraň. Pokud vás nový lékař nechce vzít do péče, je ze zákona povinen písemně vám to potvrdit. Často než aby vám něco podepisoval, raději změní názor,“ radí právník David Záhumenský.
Naopak, pokud jste se svým lékařem spokojeni, ale k přeregistraci vás přemlouvají v náborové akci, dejte na svůj zdravý rozum a vlastní zkušenosti. K osvědčenému lékaři byste se třeba už jen tak nedostali.
Odpověď na dotaz byla publikována dne 8. 12. 2010 v časopise Tina.
Sobota, 4. prosince 2010Zprávy z médií
Děti s handicapem, které se učí ve stejné třídě jako výjimečně nadané děti? Jde to. V takzvaných Férových školách. Na jižní Moravě je jich dokonce nejvíc v republice. Rodiče i učitelé si je pochvalují, vyžadují ale důkladnější přípravu.
Na jižní Moravě je šest Férových škol, v nichž se učí děti s různými druhy handicapů společně s „normálními“ dětmi. Je to fér, i když to učitele stojí víc práce.
Ve čtvrté třídě šaratické školy se mluví o mamutech. Štorchův úryvek v čítance čtou děti nahlas. „Před pěti tisíci lety…“ slabikuje Klárka.
A paní učitelka ji zarazí. „Co bylo před pěti tisíci lety, Dominiku?“ Z první lavice zvedne hlavu blonďatý kluk, který sestavuje na papíře křížovku, a vysvětluje svým spolužákům podrobnosti o pravěku. Dominik je extrémně nadané dítě.
Děti se naučí žít v odlišnostech
Do třídy s ním chodí nejen spolužáci, o kterých se mluví jako o průměrných, ale i dvě děti, které mají diagnostikovanou mentální poruchu a pracují s asistenty.
Šaratická škola je Férová škola, má na to certifikát od Ligy lidských práv. Počítá totiž s takzvanou inkluzí, tedy vzdělává spolu s dětmi většinové společnosti i ty, které vybočují z normy.
Certifikát má v republice zatím deset škol. Chodí do nich děti s poruchami učení, žáci ze sociálně vyloučených skupin, mentálně i tělesně postižení i děti cizinců. Cílem je neoddělovat ty, kteří jsou jiní, učit děti odmalička, že svět je různobarevný, a naučit je žít v odlišnostech.
„Děti, které se odlišují, začleňujeme už několik let. Přináší nám to radost. I když starosti s tím jsou samozřejmě také. Předně jsem musela přesvědčit učitelský sbor, že i když s tím bude víc práce, má to smysl,“ vysvětluje ředitelka šaratické školy Eliška Novoměstská.
Speciální školy nejsou pro děti dobré
Pedagožka projektu Férová škola v Lize lidských práv Monika Tannenbergerová si je jistá, že odsouvání problémových dětí do speciálních škol je krátkozraké.
„Každé dítě, ať už má jakoukoli poruchu nebo zvláštnost, má nárok na to, aby se vzdělávalo v běžné škole. Děti, které nějak vybočují, v současné době často končí v systému škol speciálních. To považuji za nešťastné,“ vysvětluje.
Ještě důležitější je podle ní rozměr morální. Je nutné děti připravit na to, že v životě potkají různé lidi. Úkolem dnešní školy je podle pedagogů učit budoucí generaci spolu žít, učit se a pracovat a nejen umět vyjmenovaná slova.
Tento argument používá Tannenbergerová, i když dojde na otázku, která napadne rodiče každého nadanějšího dítěte: „Proč by měl někdo zaostalejší brzdit mé chytré dítě?“
Učitelé dokáží pracovat se všemi dětmi
„Škola však nemá dítě jen nabiflovat vědomosti, ale naučit ho komunikaci, což se lépe daří školám s inkluzivním přístupem,“ popisuje pedagožka.
To dosvědčuje i učitelka Dagmar Válková ze šaratické školy. Připravuje si tři plány na jednu hodinu, jedním způsobem pracuje s nadaným Dominikem, jiné věci zvládají handicapovaní žáci s asistenty a jiný přístup má ke zbytku třídy.
Autor článku: Klára Kubíčková, MF DNES
Článek byl publikován dne 4. 12. 2010 na brno.idnes.cz a naleznete jej zde.
.jpg)