Neděle, 12. prosince 2010Zprávy z médií
Diskusi laické i odborné veřejnosti vzbudily výsledky mezinárodního srovnání znalostí žáků (PISA), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci z 65 zemí světa. Testy, které se zaměřují na znalosti matematiky, přírodních věd a čtenářskou gramotnost naši žáci absolvovali v minulých letech s úspěchem. Nyní jsou výsledky průměrné, ale ve srovnání s předešlým testováním došlo ke zhoršení. Širší souvislosti v tomto příspěvku nabídne pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová.
Dlouhodobý (od roku 2000) a výrazný propad nalezneme ve čtenářské dovednosti českých žáků, kteří neumí zhodnotit text kritickým myšlením. Tato dovednost je přitom klíčová pro posuzování informací, skrze které utváříme své postoje a hodnoty. Jak si má český školák bez schopnosti kritického myšlení udělat názor například na podbízivá řešení extremistických skupin, které se umí „tak působivě“ prezentovat? ,,Musíme měřit kvalitu, musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii, změnit financování těch škol. To je několik věcí, na kterých už pracujeme,“ popisuje ministr Dobeš, jak zhoršující se úroveň vzdělání českých žáků řešit. Ano, řešením jsou změny v celém systému školství.
Osvědčený finský model
Například finské školy jsou co možná nejméně restriktivním prostředím a dokáží naplňovat individuální potřeby jednotlivých žáků. Finsko směřuje již od 70. let ke vzdělávání a výchově s přihlédnutím k věku žáka a jeho výukovým schopnostem. Cílem reforem tehdy bylo nastartovat spolupráci mezi vzdělávacími orgány, školou a dalšími institucemi za účelem rozvinutí inkluzivního vzdělávání. Obava, že vzdělávání dětí nadaných, postižených, pomalých, nemocných, různobarevných či normálních dohromady sníží výkon a povede ke zhoršení těch šikovnějších, se nepotvrdila. Naopak, Finsko se může pyšnit nejlepšími výsledky v testech PISA i za stávajícího inkluzivního vzdělávání.
Systémové řešení je nezbytné
Je nutné změnit fungování i pohled na české školy, českého učitele i českého žáka. Škola by měla být otevřeným centrem, kde na třídní schůzku pozve dítě své rodiče samo, protože si pro ně nachystalo pohoštění, a samo jim také poví o svých výsledcích. Krásný příklad sebereflexe a kritického myšlení dítěte i motivace rodiče jít na třídní schůzku. Musí se také změnit pojetí profese učitele. Již není přikazující autoritou, ale partnerem, který provází žáky výchovně-vzdělávacím procesem. Umí je motivovat, naplňovat jejich potřeby, řešit zajímavé otázky, plánovat, projektovat i poskytnout krizovou intervenci. Některé z těchto aktivit hodnotí učitelé jako nadstandardní nad rámec povolání, ale profese učitele je přece poslání, jehož cílem je pomoci jedinci poznat společnost, ve které si jednou bude umět najít sebeuplatnění i společenské kontakty. V neposlední řadě za prací učitele musí stát také škola. Efektivní změny a inovace, o které se učitel pokusí, by měly být podporované vedením i celým systémem.
Polovinu českých dětí škola nebaví
Jednou z výrazných změn byla v roce 2005 kurikulární reforma, která kladla důraz na to, aby se žáci naučili pracovat s informacemi a osvojili si další celoživotní dovednosti. MŠMT vydalo k této problematice i tzv. desatero reformy, které odpovídá na otázku, co přinese reforma vašemu dítěti a podává výčet odpovědí například, žáci se budou ve škole cítit příjemně a bezpečně, zažívat radost z učení. Nyní po pěti letech v doprovodném dotazníku PISA více než polovina všech patnáctiletých žáků uvedla, že se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec. Tak žáky škola nebaví. Přitom existuje mnoho nástrojů, které mohou pomoci efektivním změnám ve škole. Například index inkluze, který pochází z Velké Británie. Umí analyzovat situaci ve škole i nastartovat proces plánování dalšího rozvoje, dovede zhodnotit stávající spolupráci těch, kteří jsou se školou nějak spojeni.
Školy se ale mohou změnit a podstatným způsobem ovlivnit vzdělávací zkušenost žáků i učitelů tím, že budou rozvíjet kulturu, kde je každý respektován, politiku směřující k zapojení, spolupráci i dobrým výsledkům všech dětí, Mohou tak ukázat, že lze následovat příklady dobré praxe inkluzivního vzdělávání, které jsou dosud v menšině.
Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv
Článek byl publikován dne 12. 12. 2010 na blog.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Další informace k tématu najdete také v EXTRA Ligových novinách.
Středa, 8. prosince 2010Aktuality
Přijďte si poslechnout, jaká je situace ohledně povinného očkování dětí v ČR a zapojte se do diskuze o tom, kam by se očkování mělo ubírat.
Nejvyšší správní soud v červenci 2010 rozhodl, že není možné pokutovat rodiče, kteří své děti neočkují podle současného očkovacího kalendáře. Liga chce přispět do diskuse o tom, jakým způsobem by měl český stát motivovat rodiče k tomu, aby své děti očkovat nechaly. Proto Liga zpracovala analýzu, která analyzuje přístupy několika evropských zemí (Německo, Rakousko, Spojené království, Francie. Belgie a další).
Nenechte si svůj názor pro sebe!
KDY? Ve středu 15. 12. 2010 od 17:30
KDE?V sále Břetislava Bakaly, Žerotínovo náměstí 6, Brno
VSTUP ZDARMA
Prosíme o potvrzení účasti na e-mailu kmasova@llp.cz nebo tel. 545 210 446.
Uspořádání tohoto setkání finančně podpořila nadace Open Society Fund Praha.
Středa, 8. prosince 2010Zprávy z médií
KDY A JAK JE MOŽNÁ ZMĚNA LÉKAŘE
Důvody pro a proti.
Nepohodli jste se s doktorem? Je k vám hrubý, odbyl vaši předoperační prohlídku nebo vám vnucuje něco, co nechcete? Najděte si jiného. „Často je to ten nejlepší způsob, jak zdravotníkům ukázat, že něco nedělají správně,“ říká právník Ligy lidských práv Mgr. David Záhumenský a dodává: „§ 11 zákona o veřejném zdravotním pojištění vám zaručuje právo změnit lékaře jednou za tři měsíce.
Nově zvolený praktický lékař, stomatolog nebo třeba pediatr vás přitom nemůže jen tak nepřijmout. Má-li smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou, je hlavním důvodem, pro který vás může odmítnout, jeho pracovní přetížení (má tolik pacientů, že je sotva zvládá).
Lékař může dále odmítnout přijetí také z důvodů přílišné vzdálenosti místa pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Jako pacient máte v ruce důležitou zbraň. Pokud vás nový lékař nechce vzít do péče, je ze zákona povinen písemně vám to potvrdit. Často než aby vám něco podepisoval, raději změní názor,“ radí právník David Záhumenský.
Naopak, pokud jste se svým lékařem spokojeni, ale k přeregistraci vás přemlouvají v náborové akci, dejte na svůj zdravý rozum a vlastní zkušenosti. K osvědčenému lékaři byste se třeba už jen tak nedostali.
Odpověď na dotaz byla publikována dne 8. 12. 2010 v časopise Tina.
Sobota, 4. prosince 2010Zprávy z médií
Děti s handicapem, které se učí ve stejné třídě jako výjimečně nadané děti? Jde to. V takzvaných Férových školách. Na jižní Moravě je jich dokonce nejvíc v republice. Rodiče i učitelé si je pochvalují, vyžadují ale důkladnější přípravu.
Na jižní Moravě je šest Férových škol, v nichž se učí děti s různými druhy handicapů společně s „normálními“ dětmi. Je to fér, i když to učitele stojí víc práce.
Ve čtvrté třídě šaratické školy se mluví o mamutech. Štorchův úryvek v čítance čtou děti nahlas. „Před pěti tisíci lety…“ slabikuje Klárka.
A paní učitelka ji zarazí. „Co bylo před pěti tisíci lety, Dominiku?“ Z první lavice zvedne hlavu blonďatý kluk, který sestavuje na papíře křížovku, a vysvětluje svým spolužákům podrobnosti o pravěku. Dominik je extrémně nadané dítě.
Děti se naučí žít v odlišnostech
Do třídy s ním chodí nejen spolužáci, o kterých se mluví jako o průměrných, ale i dvě děti, které mají diagnostikovanou mentální poruchu a pracují s asistenty.
Šaratická škola je Férová škola, má na to certifikát od Ligy lidských práv. Počítá totiž s takzvanou inkluzí, tedy vzdělává spolu s dětmi většinové společnosti i ty, které vybočují z normy.
Certifikát má v republice zatím deset škol. Chodí do nich děti s poruchami učení, žáci ze sociálně vyloučených skupin, mentálně i tělesně postižení i děti cizinců. Cílem je neoddělovat ty, kteří jsou jiní, učit děti odmalička, že svět je různobarevný, a naučit je žít v odlišnostech.
„Děti, které se odlišují, začleňujeme už několik let. Přináší nám to radost. I když starosti s tím jsou samozřejmě také. Předně jsem musela přesvědčit učitelský sbor, že i když s tím bude víc práce, má to smysl,“ vysvětluje ředitelka šaratické školy Eliška Novoměstská.
Speciální školy nejsou pro děti dobré
Pedagožka projektu Férová škola v Lize lidských práv Monika Tannenbergerová si je jistá, že odsouvání problémových dětí do speciálních škol je krátkozraké.
„Každé dítě, ať už má jakoukoli poruchu nebo zvláštnost, má nárok na to, aby se vzdělávalo v běžné škole. Děti, které nějak vybočují, v současné době často končí v systému škol speciálních. To považuji za nešťastné,“ vysvětluje.
Ještě důležitější je podle ní rozměr morální. Je nutné děti připravit na to, že v životě potkají různé lidi. Úkolem dnešní školy je podle pedagogů učit budoucí generaci spolu žít, učit se a pracovat a nejen umět vyjmenovaná slova.
Tento argument používá Tannenbergerová, i když dojde na otázku, která napadne rodiče každého nadanějšího dítěte: „Proč by měl někdo zaostalejší brzdit mé chytré dítě?“
Učitelé dokáží pracovat se všemi dětmi
„Škola však nemá dítě jen nabiflovat vědomosti, ale naučit ho komunikaci, což se lépe daří školám s inkluzivním přístupem,“ popisuje pedagožka.
To dosvědčuje i učitelka Dagmar Válková ze šaratické školy. Připravuje si tři plány na jednu hodinu, jedním způsobem pracuje s nadaným Dominikem, jiné věci zvládají handicapovaní žáci s asistenty a jiný přístup má ke zbytku třídy.
Autor článku: Klára Kubíčková, MF DNES
Článek byl publikován dne 4. 12. 2010 na brno.idnes.cz a naleznete jej zde.
Úterý, 30. listopadu 2010Tiskové zprávy
POZVÁNKA NA SLAVNOSTNÍ PREMIÉRU DOKUMENTÁRNÍHO FILMU
„ŠKOLY NA FÉROVKU“
Přesvědčte se na vlastní oči, že společné vzdělávání všech dětí funguje!
v pátek 3. prosince 2010 od 19.00
ve velkém Sále Břetislava Bakaly na Žerotínově náměstí v Brně
Liga lidských práv Vás srdečně zve na slavnostní premiéru půlhodinového dokumentu o vzdělávání handicapovaných dětí v běžných třídách, která proběhne v pátek 3. prosince u příležitosti Mezinárodního dne lidí s postižením. Film představí tři děti, jejich rodiče, jejich učitele i jejich spolužáky. Ukáže vám, jak žijí, jak se učí a vůbec jak se těmto dětem daří ve školách, které Liga ocenila za jejich přístup Certifikátem Férová škola. Film je určen nejen ředitelům a pedagogům škol, ale i široké veřejnosti.
Slavnostní premiéry a diskuse po skončení filmu se zúčastní:
Eugen Sokolovský, režisér filmu
Eliška Novoměstská, ředitelka ZŠ Šaratice
Radka Renzová, ředitelka ZŠ Svitavy-Lačnov
Monika Tannenbergerová, pedagožka projektu Férová škola
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv
Ve spolupráci s profesionálními tvůrci připravila Liga půlhodinový dokument o inkluzivním vzdělávání, tedy o vzdělávání zdravotně či sociálně znevýhodněných či nějak odlišných dětí v rámci běžných škol a tříd. Přestože inkluze je v zahraničí běžný a úspěšný vzdělávací systém, u nás vůči němu stále panují předsudky. Proto jsme se rozhodli představit veřejnosti tři české školy, které na principech inkluze fungují a do běžných tříd se jim daří úspěšně začleňovat například i žáky s tělesným postižením, děti s lehkým mentálním postižením, autisty, romské děti a v neposlední řadě i děti velmi nadané, které rovněž potřebují zvláštní péči pedagogů.
Více informací o projektu Férová škola naleznete zde.
.jpg)