Pondělí, 4. července 2011Aktuality
Vláda schválila návrh zákona o generální inspekci policejních sborů, což je záležitost, kterou Liga lidských práv prosazuje již od svého vzniku. Dosavadní situace, kdy prohřešky policistů vyšetřovali jejich bývalí kolegové, vedla k dlouhodobě neuspokojivým výsledkům v oblasti šetření policejního násilí či korupce mezi příslušníky policie. Nový zákon má potenciál pomoci řádnému prošetření těchto činů, jeho praktické fungování ovšem ovlivní i to, kdo stane v čele nové Generální inspekce.
„Ačkoliv je to bezpochyby krok kupředu, čerstvě schválený zákon se bohužel nevztahuje na vyšetřování strážníků městské policie,” komentoval vládní rozhodnutí předseda Ligy David Zahumenský. „Liga bude nadále prosazovat, aby do pravomoci nového orgánu spadalo i prošetřování strážníků, což vláda zatím odmítá.“ Situaci policistů se věnuje Liga dlouhodobě, současné změny navrhuje už Systémové doporučení z roku 2006 věnované práci policie.
Stáhněte si volně Systémové doporučení č. 1.
Pátek, 1. července 2011Zprávy z médií
Vláda včera schválila nový zákon o zdravotních službách. Ten zavádí mimo jiné možnost uložit finanční sankce nemocnicím a lékařům, kteří poruší práva pacientů. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka to ale povede jen k tomu, že pacienti budou mít šanci „zchladit si žáhu na lékařích“. Je možné, že se pan Kubek nemýlí, problém ovšem vidím někde jinde.
Vymahatelnost práva je základ
Nechci ani v nejmenším zpochybňovat skutečnost, že pokud zdravotníci poruší zákon, měla by následovat sankce. Na Ligu lidských práv se každoročně obracejí stovky pacientů a je zřejmé, že v praxi stále dochází k nerespektování informovaného souhlasu pacienta, znemožňování přístupu do zdravotnické dokumentace, jejímu nedbalému vedení nebo dokonce přepisování. To, že za takové jednání bude možné uložit pokuty v řádu stovek tisíc korun, může jistě přispět k tomu, že práva pacientů nezůstanou jen prázdnými slovy.
Na druhou stranu další sankční mechanismus není to jediné, co pacienti potřebují. Už nyní máme k dispozici nejméně osm mechanismů žaloby či stížnosti. Každý občan se může obrátit na vedoucího zařízení, zřizovatele, Českou lékařskou komoru, zdravotní pojišťovnu a někdy i veřejného ochránce práv; dále můžeme podat trestní oznámení, žalobu na ochranu osobnost ke krajskému soudu a žalobu na náhradu škody na zdraví k soudu okresnímu. Pokud využijeme všech možností, zaměstnáme řešením svého případu velké množství osob a výše nákladů na veřejné prostředky tomu bude odpovídat. Ani to ovšem nemusí stačit k získání spravedlivé satisfakce. A co hůř: v mnoha případech se přes všechnu námahu nedozvíme, co se vlastně stalo a proč se to stalo.
Zdravotnictví je specifický systém
Jako všude jinde i ve zdravotnictví dochází k chybám a lajdáctví. Jenže nespokojeným pacientům ve většině případů nejde o tučné odškodné či pomstu vůči lékařům. Mnohdy získá pacient podezření na pochybení zdravotníků v důsledku toho, že jeho zdravotní stav se místo zlepšení zhorší. Jakmile se ale pokouší zjistit více, naráží na hradbu mlčení a mlžení. Když nespokojený klient zdravotnictví sepíše oficiální stížnost, nikdo jej nepozve na osobní schůzku a výsledkem snažení bývá zpravidla stručný dopis oznamující, že se nepodařilo zjistit pochybení. Tito lidé, kterým by často stačila omluva a ujištění, že se něco podobného nebude opakovat, případně určitá finanční satisfakce (či „jen“ srozumitelné vysvětlení toho, co se vlastně stalo, podané někým nezaujatým), pak rozezleni podávají trestní oznámení, píší žaloby a bojují s nemocnicemi „na život a na smrt“.
Zdravotnictví je specifický systém charakteristický spíše dlouhodobými vztahy, neboť například chronicky nemocní pacienti vyžadují mnohaletou péči. Kromě toho je důležité, aby pacienti měli ve zdravotníky i v zdravotnictví jako celek důvěru. Máloco ji ovšem nabourá tak razantně jako soudní řízení. Na tuto situaci politici v řadě zemí reagují podporou mimosoudního řešení sporů spojenou s efektivním řešením stížností pacientů. Příkladem mohou být různé formy veřejného pacientského ombudsmana, jež existují v Norsku, Spojeném království, Irsku nebo Rakousku. Mezi výhody patří nezávislost na zdravotnických zařízeních, která zaručuje nestranné řešení stížností, a specializace umožňující nahlédnout do dokumentace pacienta.
Jde to i u nás?
Liga lidských práv oslovila Ministerstvo zdravotnictví s doporučením, aby byly obdobné specializované instituce zřízeny také v ČR – například při zdravotních odborech krajských úřadů. Pokud by pomáhaly mimosoudnímu řešení sporů, náklady na soudní proces by se snížily, zatímco důvěra občanů v systém by se zvýšila. Vedlejším ziskem by byl nárůst povědomí zřizovatelů nemocnic o problémech provázejících poskytování péče, což umožňuje prevenci podobných situací.
Nevyplatí se tedy investovat do hledání efektivního řešení stížností i u nás? Ministerstvo zdravotnictví se s naší připomínkou k zákonu o zdravotních službách vypořádalo se slovy, že „taková právní úprava by byla nad rámec tohoto zákona“. Do jakého zákona by mělo účinné řešení stížností pacientů patřit, už úředníci neuvedli.
Více informací k tématu najdete v publikaci Ochrana práv pacientů – návrhy k diskusi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví.
Článek byl publikován dne 30. 6. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde.
Autorem příspěvku je David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv.
Čtvrtek, 30. června 2011Aktuality
Na návrh Nejvyššího správního soudu rozhodl Ústavní soud o tom, že osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům nemají být zbytečně omezovány ve správním řízení.Dosavadní právní úprava, která se vztahuje na správní soudnictví, znemožňovala osobám s omezenou způsobilostí samostatně jednat před soudem.
Jednalo se o úpravu striktnější než je úprava obsažená v občanském soudním řádu. Ústavní soud rozhodl o tom, že omezující úprava je v rozporu s ústavním pořádkem ČR, a že jako taková musí být zrušena. Namísto ní bude aplikován vhodnější režim zmiňovaného občanského soudního řádu. Znamená to, že osoby budou moci samostatně jednat před soudem v takovém rozsahu, v jakém mají způsobilost k právním úkonům.
Bohužel, prozatím žádný z významných soudů nevydal rozhodnutí o tom, že by i v občanském soudním řízení měla fungovat úprava podobná trestnímu pávu. Zde mají osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům, nebo i osoby zbavené způsobilosti sice povinné právní zastoupení, neznamená to ovšem faktické omezení jejich práv.
Středa, 29. června 2011Aktuality
Český rozhlas 6 přinesl rozhovor s právničkou Ligy lidských práv Kateřinou Červenou. Dozvědět se můžete o postavení oběti trestného činu v české minulosti i současnosti, nechybí ani srovnání se situací v zahraničí. Kateřina Červená zároveň kritizuje stav, kdy právo pachatele na spravedlivý proces stojí mnohdy nad právy oběti. V závěru nabízí možnosti, kde mohou oběti trestné činnosti získat právní pomoc.
Poslechnětě si celý pořad „Česká justice”.
Neděle, 26. června 2011Tiskové zprávy
Projekt Férová škola obdržel ocenění nadace ERSTE na slavnostním udílení cen v Barrandovských ateliérech. Férová škola obstála v konkurenci více než 1700 projektů z dvanácti zemí střední a jihovýchodní Evropy a dostala se mezi třicítku finalistů. K hlavním kritériím hodnocení patřil počet zapojených příjemců, efektivita a integrační dopad. Férová škola podporuje rovné příležitosti ve vzdělávání bez ohledu na zdravotní či sociální handicap.
Nadace ERSTE od roku 2007 oceňuje organizace ve veřejném a neziskovém sektoru podporující sociální integraci s důrazem na respektování lidských práv a kulturní rozmanitosti. V roce 2010 se mezi přihlášené projekty zařadila i Férová škola Ligy lidských práv, která byla nadací v červnu 2011 společně s třiceti dalšími projekty oceněna.
Právnicko-pedagogický tým Férové školy si prestižní ceny velmi váží. „Pocit, že i jiní lidé vidí v naší práci smysl, je skvělý. Zároveň pro nás znamená velkou motivaci, abychom nepolevovali v úsilí otevřít školy všem dětem bez rozdílu,” uvedla koordinátorka projektu Férová škola Iva Pikalová. Projekt Férová škola podporuje inkluzivní vzdělávání mimo jiné i udělováním certifikátu Férová škola těm zařízením, jež přistupují k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez diskriminace.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 621 227, email: ipikalova@llp.cz
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535, email: dzahumensky@llp.cz
http://www.ferovaskola.cz
