Lékaři často přehlíží práva svých pacientů

Záchranáři ji odvezli do nemocnice a ona je za to žaluje. Její právnička o tom říká:

Brno – Nestihla odjet do nemocnice, proto rodila doma. Pak zavolala záchranku, aby dítě zkontrolovala. Ta ji donutila odjet se zdravým dítětem do nemocnice. S nepříjemnou zkušeností se svěřila na webových stránkách brněnské Ligy lidských práv. Protože se od záchranářů nedočkala omluvy, zažalovala je. Matka chce zůstat v anonymitě. Brněnskému deníku Rovnost se však podařilo získat rozhovor s její právní zástupkyní. „Myslím, že soud určitě vyhrajeme,“ říká právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.

Původně jste se chtěli se záchranáři mimosoudně dohodnout. Proč záležitost nakonec skončila u soudu?

Matka nejprve nechtěla žádné peníze. Ze začátku jsme podali jen stížnost a v ní navrhovali, aby se nám záchranáři za své neetické chování omluvili. Tím by to bylo vyřešené. Oni to ale nechtěli řešit, udělali ze ženy viníka. Tvrdili, že může za úmrtí lékaře, který po porodu zasahoval. On totiž krátce nato zemřel a záchranáři tvrdili, že za to můžeme my, protože jsme si na něho stěžovali. Že nezvládl ten stres. Nezdálo se nám to vhodné. Proto jsme se rozhodli, že podáme žalobu a budeme chtít i přiměřené peněžní zadostiučinění.

Stěžovali jste si i na nemocnici, kde žena ležela. Tu jste nežalovali.

Ano, chovali se k matce dítěte nevhodně a neprofesionálně. Dávali jí najevo nepřátelský postoj, že si dovolila rodit doma. Ředitel sice prohlásil, že lékaři postupovali správně, ale vyjádřil politování a slušně s námi jednal. To nám stačilo.

Plánovala žena domácí porod už od začátku?

Bylo to její třetí dítě. První dvě porodila v porodnici a v tomto případě to byl hodně rychlý porod. Žena sice nepatří mezi ty, kteří odsuzují domácí porody, ale neplánovala to. V opačném případě by si totiž zajistila porodní asistentku. Věděla, že to má z domu kousek do porodnice a myslela, že to stihne. Proto čekala na poslední chvíli. Nakonec už začala rodit, tak zůstala doma.
Proč tedy do nemocnice nakonec nechtěla?

Chtěla tam jet až druhý den. Nejdřív se umýt a uklidnit. Ale zdravotníci byli nekompromisní. Nechtěli počkat ani hodinu.

Stalo se nakonec něco dítěti?

Po porodu bylo naprosto v pořádku. V nemocnici však zjistili, že je podchlazené, což se spravilo v inkubátoru. Ale už to, že je museli dát do inkubátoru na ně mělo negativní vliv. Nemohlo být s matkou.

Myslíte, že když vyhrajete, tak to rozhodnutí soudu bude zásadní pro český právní systém? Že z toho vznikne nějaký precedent?

Myslím, že ano. Podle mých zkušeností hlavně v porodnictví není vůbec respektováno právo žen rozhodovat o sobě a o svých dětech. Je to porušované naprosto běžně. Hlavně v porodnicích. Lékaře, kteří nerespektují přání pacientů, může donutit ke změně jen strach ze žaloby.

A pokud prohrajete?

Nemyslím, že prohrajeme. Protože to je evidentní a jasné. Dítě bylo zdravé a zákon hovoří naprosto jednoznačně. Aby mohl zasáhnout lékař, tak musí být dítě bezprostředně ohrožené něčím konkrétním. Nějakou patologií. Nic takového tam záchranáři nezjistili.


Článek byl publikován dne 13. 8. 2011 v Brněnském deníku.

Autorkou článku je Zuzana Pletichová, Brněnský deník.

Iva Pikalová představila Férovou školu na ČT24

Nejen o nedávném ocenění cenou nadace ERSTE mluvila právnička Férové školy v pořadu Studio ČT24. V desetiminutovém výstupu stručně nastínila rozdíly mezi inkluzivním a běžným školstvím, představila myšlenku udílení certifikátu Férová škola a zmínila dopad nejnovějších změn v politice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Celý pořad najdete na webu České televize.

Odkaz na pořad Studio ČT24, rubrika Profil začíná v 52 minut a 40 sekund.

Nezaměstnaní se budou hlásit na Czech Pointech

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje, že se někteří nezaměstnaní budou hlásit v předem určených termínech na Czech Pointech. Chce tím zamezit nelegálnímu zaměstnávání.

Opatření má být zavedeno v průběhu několika týdnů až měsíců, záleží na tom, kdy se podepíší smlouvy s Českou poštou. První dva roky provozu systému mají stát 230 milionů korun – část půjde z evropských fondů.

„Cílem nového projektu je maximálně zamezit možnosti černého zaměstnávání uchazečů o zaměstnání,“ upozornil mluvčí úřadu práce Jiří Reichl. Nezaměstnaní budou zváni na Czech Pointy na poštách v termínech, které odpovídají standardní pracovní době, budou se muset dostavit, a nebudou tak moci pracovat. Pokud se nedostaví, budou muset doložit například potvrzení, že byli u lékaře. Pokud novou povinnost nesplní, budou moci být vyřazeni z evidence úřadu práce. Mohli by tak například přijít o podporu, navíc by si museli sami platit sociální pojištění.

Hlásit se nebude muset každý nezaměstnaný

Do systému Czech Point bude moci být zařazen v zásadě jakýkoli uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce. Nezaměstnaní, kterých se to bude týkat, budou vytipováni na základě několika kritérií. Mohlo by jít například o nezaměstnané, kteří jsou úřadem práce evidováni opakovaně, uchazeče, kteří měli v posledních šesti měsících zaměstnání kratší než deset dní, mladistvé do 26 let věku nebo absolventy. „Prvotní termín bude stanoven prostřednictvím Úřadu práce ČR, následné termíny budou generovány již přímo systémem Czech Point,“ upřesnil Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva.

Nezaměstnaní by se měli chodit hlásit na Czech Pointy nejblíže místu trvalého bydliště. V případě, že se v něm nezdržují, mohou se domluvit a bude vybrán Czech Point na základě místa trvalého pobytu. Návštěvy zde budou častější než na úřadu práce.

Míra nezaměstnanosti v ČR

Výtky, že by pravidelné navštěvování Czech Pointů mohlo vést ke stížnostem týkajícím se ochrany soukromí uchazeče o zaměstnání nebo jiných práv, Reichl odmítl. „Je to irelevantní, úředník na Czech Pointech je jako každý jiný,“ podotkl. Úředníci zde podle něj pracují s citlivými údaji a jsou dostatečně proškoleni. Opatření je podle něj navíc v souladu se zákonem o zaměstnanosti.

Ani Česká pošta, která Czech Pointy provozuje, se konfliktů nebojí. „Zaměstnanci České pošty přicházejí dennodenně do styku s klienty, někteří z nich mohou být agresivnější, ale oni jsou empatičtí, jsou proškoleni a opravdu tento projekt tato skutečnost nemůže ohrozit,“ podotkla mluvčí pošty Marta Selicharová.

Odbory: Nezaměstnaní by se měli mít možnost hlásit kdekoli v ČR

„Pokud se má se šedou ekonomikou něco udělat, nebyl bych proti,“ okomentoval záměr ministerstva místopředseda Asociace samostatných odborů Jaroslav Pejša. Nezaměstnaní by se podle něj ovšem měli mít možnost hlásit po celé republice, nikoliv pouze v místě trvalého bydliště. „Aby mu předepisovali pouze jedno místo, tak by to při častých návštěvách bylo už šikanování,“ dodal Pejša.

Mnohem větší výhrady má k plánům ministerstva Liga lidských práv. Podle ní je pravidelné hlášení přehnaným zásahem státu do života nezaměstnaných a hlavně zásahem vedeným špatným směrem. „Lidé bez práce jsou vděční za cokoli a vezmou i práci načerno, takže kontrola by se měla zaměřit na zaměstnavatele,“ řekla ČT24 právnička ligy Kateřina Červená.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v poslední době přitvrdilo v postupu proti práci načerno. Jen během první poloviny června kontroloři odhalili na 500 případů nelegálního zaměstnávání. Zhruba 200 nelegálních pracovníků přitom zároveň pobíralo podporu v nezaměstnanosti. Jen jejich vyřazením z evidence úřadu práce ušetřil stát na podpoře 7 milionů korun.

Reportáž byla publikována dne 10. 8. 2011 na ct24.cz a naleznete ji zde.

Autorkami reportáže jsou Tereza Kručinská a Hedvika Dědková.

Odškodnění za protiprávní sterilizace jsou zpět ve hře

Ženám, které Liga zastupuje v případech protiprávních sterilizací, svitla nová naděje. Nejvyšší soud prohlásil v případě paní Ivety z Ostravy, že nedobrovolná sterilizace nemůže být promlčena. Díky tomu mají šanci získat odškodnění. Rozhodnutí soudu je důkazem, že pouhá omluva vlády nestačí.

Odškodnění za protiprávní sterilizace se vrací do hry

Nejvyšší soud vynesl průlomové rozhodnutí v případu paní Ivety z Ostravy, které lékaři v roce 1997 provedli sterilizaci. Bez informovaného souhlasu tak přišla o možnost mít další děti. V následujícím řízení jí bylo přiznáno odškodnění, Vrchní soud v Olomouci ale prohlásil případ za promlčený. Nejvyšší soud nyní tvrdí, že tak závažnou záležitost není možné promlčet.

Paní Iveta z Ostravy podstoupila sterilizaci po druhém porodu císařským řezem, aniž by tušila, že se jedná o nevratnou operaci. Protože další děti mít chtěla, snažila se dokonce o umělé oplodnění. Když odhalila skutečnou příčinu své „neplodnosti“, obrátila se na soud.

Paní Ivetu před soudem zastupoval David Zahumenský, předseda a právník Ligy lidských práv. Ačkoliv Vrchní soud v Olomouci uznal protiprávnost sterilizačního zákroku, zamítl vyplacení odškodného, protože případ byl dle něj promlčený. Poslední verdikt Nejvyššího soudu ale tvrdí, že sterilizaci není možné promlčet. Paní Ivetě se tak otvírá cesta k odškodnění, jež jí původně Krajský soud v Ostravě přiznal.

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Kateřina Červená, právnička projektu Férová nemocnice, tel. 545 210 446

Nález Nejvyššího soudu je k dispozici zde.

Shrnující tiskovou zprávu věnovanou případům sterilizace u nás najdete zde.

Stanovisko ombudsmana k nuceným sterilizacím romských žen.

Liga lidských práv již dříve zpracovala publikaci „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“, která je volně k dispozici zde.