Pondělí, 19. července 2010Tiskové zprávy
Brno – 19. července – Česká republika stále není schopna odškodňovat ty, kterým státní instituce svým protiprávním jednáním způsobily značnou újmu. Tuto dlouhodobou zkušenost Ligy lidských práv před několika dny znovu potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2, který za 8 let nezákonného zbavení způsobilosti k právním úkonům přiznal poškozené ženě směšných 10 tisíc korun. Liga spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) dnes podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání.
Paní Martu zbavil v roce 2000 způsobilosti pražský obvodní soud kvůli nedoplatku na nájemném. Žádost o zbavení způsobilosti tehdy podal úřad příslušné městské části, který byl vlastníkem bytu, a soud jej posléze ustanovil také opatrovníkem. Paní Marta nebyla k soudu vůbec přizvána a během celého řízení ji dokonce zastupovala paní z úřadu, který žádost o zbavení způsobilosti podával. Rozsudek paní Martě vůbec neposlali. O pět let později podala sama návrh na navrácení způsobilosti. Soud tomuto návrhu nevyhověl, i když z důkazů bylo zřejmé, že ve způsobilosti může být nanejvýš omezena. Práva paní Martě vrátil až Ústavní soud, na který se s pomocí Ligy lidských práv a MDAC v roce 2007 obrátila.
Podle Ústavního soudu nebyly pro úplné odebrání způsobilosti nikdy dostatečné důvody. Jak soud dále zdůraznil ve svém rozhodnutí, „závěry znaleckého posudku z tehdejšího řízení, o které se rozhodnutí soudu výlučně opíralo, nevyznívaly v tom smyslu, že stěžovatelka není způsobilá k žádným právním úkonům. Závěr soudu o úplné nezpůsobilosti stěžovatelky ke všem právním úkonům se tak dostal do extrémního rozporu s provedenými důkazy.“
Koncem roku 2008 byla paní Martě způsobilost částečně vrácena a právníci Ligy a MDAC požádali stát o odškodnění. Paní Marta po dlouhých osm let nemohla volit, vdát se, musela se vždy podřídit rozhodnutí opatrovnice, nemohla sama uzavřít žádnou smlouvu, čímž také nebyla rovnocenným partnerem pro jakékoli jednání s druhými. Zbavení způsobilosti mimo jiné vážně poškodilo ženinu důstojnost a její sebehodnocení. Právníci újmu vyčíslili na 490 000,- Kč. Přestože Ústavní soud konstatoval porušení několika základních práv, Ministerstvo spravedlnosti paní Martě žádné odškodnění nepřiznalo. Liga a MDAC proto podali žalobu na Českou republiku. U Obvodního soudu pro Prahu 2 paní Marta částečně uspěla, soud jí nicméně jako odškodnění za imateriální újmu přiznal pouhých 10. 000,- Kč.
„Je zřejmé, že Ústavní soud považoval již rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům z roku 2000 za nezákonný. Naše klientka tak byla nezákonně zbavena způsobilosti po dobu více než 8 let. Deset tisíc korun je za takovou újmu skutečně nepřiměřeně málo, proto jsme dnes podali proti tomuto rozhodnutí odvolání. Pokud neuspějeme, obrátíme se pravděpodobně na Evropský soud pro lidská práva.“ Uvádí právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených opakovaně upozorňují na to, že systém odškodňování za zásahy státních institucí do lidských práv je nedokonalý. Buď lidé na odškodnění vůbec nedosáhnou, nebo jim soud přizná symbolickou částku. „Proto podáváme odvolání. Stát by měl nést adekvátní odpovědnost za pochybení svých orgánů a lidé by měli být odškodněni tak, aby znovu nabyli důvěru v instituce, které jejich práva porušily“, doplňuje Matiaško.
Bližší informace poskytne:
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info
Podrobné informace k případu:
TZ o rozhodnutí Ústavního soudu
Původní rozsudek i nález Ústavního soudu viz případ Paní R
Pátek, 16. července 2010Tiskové zprávy
POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ VYHLÁŠENÍ NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU
VE VĚCI VOLEBNÍHO PRÁVA LIDÍ S POSTIŽENÍM
ve středu 21. července 2010 od 8.30 do 9.00
v budově Ústavního soudu na Joštově 8 v Brně,
v senátní místnosti č. 152
Liga lidských práv a MDAC si vás dovolují pozvat na veřejné vyhlašování nálezu Ústavního soudu ohledně kontroverzní otázky volebního práva lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům, která se přímo dotýká 25 000 lidí v České republice.
Případ, který Ústavní soud posuzoval, se týká pana Jiřího, kterému v roce 2008 nebylo umožněno hlasovat ve volbách do senátu, protože byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, což je podle českého zákona překážkou výkonu volebního práva.
Přestože soud nikdy nezkoumá, je-li člověk schopen volit poslance nebo senátora, je lidem zbaveným způsobilosti tato možnost automaticky odebírána. Automatické odebrání volebního práva je přitom v rozporu s mnoha mezinárodními smlouvami, které požadují, aby byl každý zásah do základních práv a svobod posuzován individuálně a také důsledně odůvodněn. Proto se pan Jiří a jeho právní zástupce obrátili k Ústavnímu soudu se stížností a s návrhem na zrušení tohoto ustanovení zákona.
Ústavní soud ve středu 21. července oznámí, zda tisícům lidí navrátí jejich volební právo a odstraní tak další historickou překážku, která brání lidem s postižením účinnějšímu zapojení do společnosti.
Veřejného vyhlášení se zúčastní
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC
Bližší informace poskytne
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info
Mgr. David Strupek, právní zástupce pana Jiřího před Ústavním soudem, tel. 603 815 445
Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením naleznete na
http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/Extraligove-noviny_2009-zima.pdf
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394
Pondělí, 28. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 28. 6. 2010 na http://denikreferendum.cz a naleznete jej zde.
Oběti násilných trestných činů mohou během procesu prožít své trauma znovu, přitom se jim nedostane žádného odškodnění.
Pokud má oběť násilného trestného činu traumatický zážitek a chce se domoci spravedlnosti, v rámci českého soudního systému jí nezbývá než si trauma zopakovat. V souvislosti s případem dvaadvacetileté dívky z Mostu, kterou znásilnil její gynekolog, na to upozornila Liga lidských práv.
Soudy totiž narozdíl například od roztrhaného oblečení nepovažují psychickou újmu za škodu, v případě znásilnění je navíc značně složité skutek dokazovat, protože proti sobě stojí dvě opačná tvrzení. V případě mosteckého znásilnění se dívka navíc bála, že jí nebudou věřit kvůli jejímu romskému původu.
„Zpočátku neměla důvěru v policii a v průběh trestního řízení. Její největší obava spočívala v tom, že pravda vůbec nevyjde najevo a že si naopak ještě uškodí,“ řekla Deníku Referendum Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která dívku před soudem zastupovala. Lidský přístup policie, státního zastupitelství i soudu však dívku příjemně překvapil, stejně jako to, že soud na základě výpovědí a nepřímých důkazů uznal její verzi jako pravdivou.
Proti rozsudku, který uznal lékaře vinným, ale nepřiznal dívce odškodnění, se ale všechny strany odvolaly, výsledek odvolacího řízení zatím nelze předvídat. „V každém případě je pozitivní, že soud dal dívce za pravdu,“ řekla Candigliota.
Podle Candiglioty je sice v trestním řádu uvedeno, že škoda se nahrazuje, soudy to však chápou pouze ve smyslu hmotné, a nikoliv psychické škody. Jako psychickou újmu chápou pouze duševní poruchu, která musela být psychiatricky léčena.
Pokud se chce oběť zneužití přesto domáhat odškodnění za traumatizující zážitek, musí podat žalobu na ochranu osobnosti a podstoupit další soudní řízení, tentokrát civilní, kde si traumatizující zážitek zopakuje.
„Tuto situaci mohl vyřešit návrh poslance Jiřího Pospíšila, podle kterého by šlo odškodnit oběť za psychickou újmu už během trestního řízení vedeného s pachatelem. To se však bohužel nepodařilo do konce volebního období schválit,“ uvedla Candigliota. Postavením obětí trestných činů by se proto podle Ligy lidských práv měla znovu zabývat nová Sněmovna.
Pátek, 25. června 2010Tiskové zprávy
25. června 2010 – Liga lidských práv obdržela tento týden rozsudek týkající se diskutovaného případu dvaadvacetileté dívky z Mostu, kterou během vyšetření sexuálně zneužil její gynekolog. Přestože kromě dívčiny výpovědi nebyly k dispozici další přímé důkazy, soud dospěl k závěru, že je lékař vinen. Jak vyplývá z rozsudku, soudce o tom přesvědčila celá řada nepřímých důkazů. Rozsudek zatím není pravomocný, všechny strany se proti němu odvolaly. Nejen samotné znásilnění, ale celý proces trestního řízení je pro ženu obrovským psychickým traumatem, podle současných zákonů však oběť nemá na odškodnění psychické újmy během trestního řízení nárok. Musela by pachatele sama zažalovat a absolvovat traumatizující soudní proces znovu.
Dívka nejprve čin nechtěla vůbec nahlásit. Měla obavy, že jí policie nebude věřit, protože je Romka. Domnívala se, že by se jednalo o tvrzení proti tvrzení a že by se nakonec všechno obrátilo proti ní samotné. Na naléhání rodiny věc ale nakonec ještě týž den oznámila a udělila plnou moc k zastupování právničce Ligy. Přesto cítila nejistotu, zda se čin podaří prokázat. Postup policie, státního zastupitelství i soudu ji však příjemně překvapil. Odpovědné orgány vůči ní během řízení vystupovaly citlivě a lidsky a důkladně věc vyšetřily.
Jak je uvedeno v rozsudku, soud dívce uvěřil nejen na základě hodnocení soudního znalce z oboru psychologie, který její výpověď hodnotil jako velmi věrohodnou a neshledal důvody pro křivé obvinění. Soud přesvědčilo také její skromné a spontánní vystupování i patrné známky studu a traumatu. Naopak obžalovaný podle soudu působil přesně opačně, jeho projevy byly nevhodné a snažil se oběť před soudem pošpinit. Například hanlivým způsobem poukazoval na to, že dívka měla trpět pohlavními přenosnými nemocemi, což bylo následně spolehlivě vyloučeno. Soud všechna tvrzení lékaře dokazováním vyvrátil a zhodnotil je jako účelová, podávaná ve snaze vyhnout se trestu.
Přestože byl lékař shledán vinným, soud nepřiznal dívce žádné odškodnění, dokonce se touto otázkou ani nezabýval. Jak uvádí právnička Ligy, která dívku zastupovala: „Jedná se o problém všech případů trestných činů, při kterých vznikne oběti psychická újma. Soudy totiž odškodňují pouze hmotnou újmu, v praxi tak znásilněné ženě vznikne například nárok pouze na náhradu za potrhané oblečení. Obětem v takových případech nezbývá nic jiného, než si najmout advokáta, zaplatit soudní poplatek a podat vlastní žalobu v rámci civilního řízení. Tím se zvyšuje i traumatizace oběti, která musí podstupovat nové řízení, místo toho, aby na špatný zážitek mohla zapomenout.“
Na tento nedostatek v zákoně upozorňuje Liga dlouhodobě. Novelu trestního řádu inicioval na začátku roku poslanec Jiří Pospíšil. Změna by umožnila odškodnit oběť za psychickou újmu už během trestního řízení vedeného s pachatelem. Návrh se ale do konce volebního období bohužel nepodařilo schválit. Je tedy potřeba, aby se zlepšením postavení obětí trestných činů zabývala nově zvolená poslanecká sněmovna.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Liga lidských práv, tel. 777 893 871, email: zcandigliota@llp.cz
Odsuzující rozsudek je k dispozici zde.
Analýza Ligy ohledně práv obětí trestných činů je ke stažení zde.
Čtvrtek, 24. června 2010Aktuality
K tomuto závěru dospěla Kancelář veřejného ochránce práv při prošetřování stížnosti ženy, která v říjnu 2008 plánovaně rodila doma s porodní asistentkou.
Otec novorozence narození oznámil matričnímu úřadu a předložil i tiskopis „hlášení o narození“, vyplněný a podepsaný porodní asistentkou. Matrikářkám to ale nestačilo a vydání rodného listu podmiňovaly potvrzením gynekologa o porodu a potvrzením pediatra o prohlídce novorozence, přestože ani jeden u porodu přítomen nebyl a nemohl tedy potvrdit ani místo, ani přesné datum narození dítěte.
Pražské matriky po dohodě s magistrátem dlouhodobě odmítaly uznávat tiskopisy vyplněné porodními asistentkami s odůvodněním, že na základě své registrace nebyly oprávněné poskytovat zdravotní péči během porodu. Na druhou stranu hlášení ze strany lékaře, byť by matce poskytl péči až po porodu, přijímaly jako spolehlivé a nesporné.
Podle zástupkyně ombudsmana je porodní asistentka poskytovatelkou zdravotní péče a je stejně jako lékař či porodnice oprávněna a zároveň i povinna vyplnit tiskopis o narození dítěte pro účely zápisu do matričních knih.
Další informace včetně zprávy ombudsmana najdete zde.
Pátek, 18. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 18. 6. 2010 na www.rozhlas.cz a naleznete jej zde.
Děti handicapované, ze sociálně slabých rodin a jinak znevýhodněné mohou být společně v jedné třídě s žáky bez podobných problémů. Třeba v Šaraticích na Vyškovsku, kde v místní základní škole nabízejí spravedlivý a individuální přístup všem žákům.
Proto jim, stejně jako pěti dalším, udělila organizace Liga lidských práv certifikát „Férová škola“. K udělení certifikátu musí škola splňovat řadu kritérií.
„Musí být otevřena všem dětem bez rozdílu. Domníváme se, že lze vzdělávat všechny děti v jedné třídě. Škola také musí uplatňovat individuální přístup ke každému žákovi a nejen k handicapovaným,“ vysvětlila koordinátora projektu férová škola Iva Pikalová.
Podle ní Liga lidských práv zkoumá také plány těchto škol a hledá tam zejména odkazy na lidská práva, multikulturalitu, nediskriminaci a boji proti šikaně. Škola také musí prokázat, že během pobytu žáka v ní došlo k nějakému posunu, nějaké přidané hodnotě.
Zatím podobné jednání škol prý rozhodně není v České republice standardem. „Bohužel je to tak Ale náš certifikát je poměrně známý, tak doufáme, že bude inspirací těm, kteří se stále brání otevřít dveře všem dětem bez rozdílu,“ věří koordinátora.
Certifikát má již deset škol
A hned uvádí příklad, jak je možné sloučit výuku znevýhodněných žáků s ostatními: „U jedné školy jsme měli žáka s autismem. Proces byl dlouhodobý, stál úsilí všech, žáka se ale podařilo zapojit do běžné třídy, kde je spokojený a zvládá výuku s ostatními.“
Certifikát „Férová škola“ má nyní deset škol. Právě dnes bylo slavnostně certifikováno šest nových.
„Celkově máme v projektu už osmnáct škol. Školy se nám hlásí samy. Projekt má právě tu razanci, že vychází z vůle škol podílet se na něčem lepším. Poté jezdíme na návštěvy, provádíme konzultace, workshopy. Máme již 900 proškolených žáků workshopem o nediskriminaci, předsudcích a lidských právech,“ uvedla Pikalová.
Liga lidských práv se k projektu inspirovala v zahraničí. „Aplikujeme myšlenku inkluze, což je speciální přístup kdy se škola věnuje každému dítěti jednotlivě a žádné není vyřazeno z kolektivu. Nepopírá rozdílnost jedince, naopak jí vnímá a pracuje s ní tak, aby dítě dosáhlo maximálního rozvoje. Metoda se používá běžně v západní Evropě. Česká republika bohužel za ní trochu zaostává,“ postěžovala si koordinátora.
Podle ní není třeba pedagogy ve pro Férovovou školu nijak speciálně vzdělávat. Každý by prý měl být schopen vyučovat ve třídě s dětmi se speciálními vyučovacími potřebami. Rozhodující je jeho vůle dělat všechno pro děti a individuálně se věnovat každému z nich.
Pátek, 18. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 18. 6. 2010 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Mimořádně nadaný autista, zakřiknutá dívka s lehkým mentálním postižením, děti ze sociálně slabších rodin. Základní škola v Šaraticích na Vyškovsku zvládá učit různě znevýhodněné žáky pohromadě s těmi, které žádné handicapy nemají. Za to dnes získala ocenění Férová škola.
Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv. Stejně jako pěti dalším. Všechny mají společně jedno: nabízejí individuální a spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy.
A s čím přesně si v Šaraticích museli poradit? Chodí k nim například autistický chlapec, který je mimořádně nadaný. Přeskočil první třídu a šel rovnou do druhé. „Má obrovské znalosti skoro na úrovni páté třídy a je mimořádně hudebně nadaný,“ popisuje ředitelka Eliška Novoměstská.
Problém nastal, když měli jet jeho spolužáci na školu v přírodě. „Má problém se sociálním přizpůsobením a my jsme předpokládali, že týden na škole v přírodě nezvládne,“ vypráví ředitelka.
Přesto se to škola společně s jeho rodinou rozhodla alespoň zkusit. Rodiče ho s pomocí pedagogické asistentky připravovali na to, že bude v jiném prostředí, bez rodičů, že na čas přijde o své zažité rituály. První dva dny na škole v přírodě byly krušné, chlapec nemohl spát, byl dezorientovaný. „Třetí den už to bylo mnohem lepší. Vrátil se domů šťastný a spokojený,“ uvedla Novoměstská.
Další příklad. Lehce mentálně postižená dívka, která do Šaratic přišla ve třetí třídě. „Byla zakřiknutá, nekomunikovala, byla vystresovaná,“ vypráví ředitelka.
Ve škole dostala asistenta, začala se učit podle individuálního vzdělávacího plánu, snížily se na ní nároky, měla méně hodin než její spolužáci.
Tato dívka vlastně odstartovala to, za co dnes škola získala certifikát. „Je to čtyři roky nazpátek. Poradna nás požádala, jestli bychom ji nevzali k nám na školu, že by měla změnit kolektiv. Do té doby jsme tady postižené děti neměli,“ vzpomíná ředitelka na dobu, kdy se začali zajímat o inkluzivní vzdělávání.
„Bylo to v době, která přála integraci a inkluzi. Měli jsme možnost získat z úřadu práce pedagogickou asistentku. Přijali jsme ji a zjistili, že to jde. Dívka zvládla první stupeň a teď krásně zvládá druhý,“ doplnila Novoměstská.
Učitelé se musí na hodiny víc připravovat
Učit sociálně znevýhodněné, nadané, lehce mentálně postižené pohromadě s „průměrnými“ školáky je náročné, a to především pro učitele, zdůrazňuje ředitelka.
„Ve třetí třídě máme jednoho mimořádně nadaného žáka a dva s lehkým mentálním postižením. A bez asistenta by to nešlo. Ten se v hodinách věnuje dětem s lehkým mentálním postižením,“ popisuje.
Pro nadaného žáka zase musí učitel vymýšlet práci navíc. „Když má dodělané všechny úkoly, pracuje na počítači, který má ve třídě a kde má různé výukové programy,“ uzavírá Novoměstská.
Loni v říjnu získaly certifikát první čtyři školy. Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Liga lidských práv se snaží přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdí opakovaně, sleduje výuku a studuje školské dokumenty.
Certifikát je pro školy určitou známkou prestiže a vodítkem pro rodiče při výběru nejlepší školy pro dítě.
Pátek, 18. června 2010Tiskové zprávy
Praha – 18. června 2010 – Liga lidských práv dnes ocenila další školy za spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy. Slavnostní předávání Certifikátu Férová škola a prezentace jednotlivých škol proběhly v rámci konference Inkluzivní vzdělávání není sci-fi, kterou Liga uspořádala ve spolupráci s ministerstvem školství, aby odborné veřejnosti znovu připomněla, že společné vzdělávání všech dětí v běžných třídách je nejen možné ale především nutné realizovat i v českém školství.
Jak nedávno na svém blogu upozornil komisař Rady Evropy pro lidská práva Thomas Hammarberg, segregace romských dětí pokračuje i přesto, že za ni byla Česká republika před třemi lety odsouzena Evropským soudem pro lidská práva. V současnosti navštěvuje 30% romských dětí stále tzv. praktické školy (bývalé zvláštní), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%. V důsledku tohoto systému nemají znevýhodněné děti šanci se v budoucnu ze špatné sociální situace, do níž se narodily, vymanit. Hammarberg v článku označuje tento stav jako nepřijatelný a ilegální a znovu apeluje na to, aby česká vláda provedla potřebné systémové změny.
Podle Ligy lidských práv se ale segregace nedotýká pouze dětí romských, ale také zdravotně handicapovaných či dětí cizinců. Aby podpořila zavedení potřebných změn do systému českého základního školství, vytvořila Liga už v roce 2008 Certifikát Férová škola udělovaný školám, které respektují individuální potřeby každého žáka, nekladou důraz pouze na jeho výkon, ale rozvíjí i jeho hodnoty. Dnešním dnem se může značkou „férová“ pyšnit celkem deset škol, z nichž čtyři získaly Certifikát už loni. Letos k nim přibyla Základní škola Mšeno, okres Mělník, Základní škola T.G.Masaryka z Náchoda, Základní a mateřská škola Šaratice a tři břeclavské školy – Slovácká, Komenského a Kpt. Nálepky.
Komisařka Férové školy Olga Kusá k hodnocení certifikovaných škol uvádí: „Každá z nich je něčím výjimečná. Na šaratické škole nás nadchla její úžasná atmosféra a partnerský přístup pedagogů ke všem dětem. V Náchodě zase vyučují češtinu pro cizince a provozují Klub předškoláčků. V Mšeně pracuje s dětmi vynikající pedagogický kolektiv propojený s rodinami a veřejností. Základní škola Komenského z Břeclavi má školní parlament, který umožňuje žákům aktivně se podílet na dění ve škole, a tak dále.“
Všechny tyto školy ocenila tříčlenná komise za práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, způsob prezentace průřezových témat ve výuce a otevřenost principům inkluzivního vzdělávání.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, koordinátorka projektu Férová škola, +420 777 621 227
Více informací o projektu Férová škola, komisi a certifikátu naleznete na www.ferovaskola.cz.
————————————————————————————————————————
Inkluzivní vzdělávání
Inkluze ve vzdělávání je princip, jehož cílem je vytvoření takového systému vzdělávání, ve kterém jsou vzděláváni všichni žáci dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality a ve vhodných věkových skupinách.
Tento systém usiluje v co největší míře o dosažení dostupnosti nejvyšší formy vzdělání pro všechny bez rozdílu a v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Speciální vzdělávací potřeby jsou pojímány jako součást přirozené společenské různorodosti. Na rozdíl od integračního typu vzdělávání je přenesena zodpovědnost za vytváření vhodných podmínek od specializovaných profesí především na učitele.
Inkluze se chápe jako integrace všech žáků do běžné školy a v důsledcích je spojena se zřeknutím se jakékoli formy etiketování žáků a s rozpuštěním speciálních zařízení a speciální pedagogiky (Vítková, 2008). To je pozice úplné inkluze, která však dosud není běžná; Aby byl inkluzivní vzdělávací systém úspěšný, musí být splněno několik podmínek. Často totiž docházelo či dochází k tomu, že se pouze forma speciálního vzdělávání přesunula do školy hlavního vzdělávacího proudu, aniž by však byla upravena organizace vyučování, osnovy či metody vyučování. Tento nedostatek v organizačním zajištění se ukázal jako hlavní překážka v realizaci inkluzivní vzdělávací politiky (Ainscow, César, 2006).
Tato tisková zpráva byla vydána v rámci projektu Férové školy v praxi. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Středa, 16. června 2010Aktuality
Hledáte brigádu
– s dobrým finančním ohodnocením?
– flexibilní pracovní dobou?
– ve společnosti mladých lidí?
Přidejte se k nám! Liga lidských práv, nevládní, nezisková organizace z Brna, v současné době rozšiřuje svůj tým o brigádníky pro získávání podporovatelů.
Náplň práce
Oslovování lidí v ulicích Brna, informování o činnosti Ligy lidských práv a získávání pravidelných finančních podporovatelů.
Požadujeme
Věk minimálně 18 let
dobré komunikační schopnosti
odolnost
asertivita
možnost pracovat alespoň 2 dny v týdnu
Nabízíme
Plat 80 -160 kč/hod.
školení o lidských právech a komunikaci
zajímavá praxe ve významné neziskové organizaci
možnost dlouhodobé spolupráce a kariérního postupu
bezplatný vstup na akce Ligy lidských práv (semináře, koncerty, anglické snídaně)
V případě zájmu nám prosím zašlete Váš strukturovaný životopis na email: kmasova@llp.cz (do předmětu prosím uveďte: Recruiter) a my Vás pozveme na pohovor.
Úterý, 15. června 2010Aktuality
Komisař Rady Evropy pro lidská práva tři roky po rozhodnutí štrasburského soudu ve věci D.H. v. Česká republika upozorňuje na přetrvávající segregační přístup k romským dětem v českém školství. Soud se v tomto rozsudku vyjádřil k porušování rovného přístupu k právu na vzdělání, když zjistil, že romské dítě mělo 27krát větší pravděpodobnost, že bude vzděláváno ve zvláštní škole než dítě neromské.
Tato situace, i přes legislativní změny, které Česká republika od tohoto rozhodnutí přijala, stále zůstává neuspokojivá. V současnosti 30% romských dětí stále navštěvuje tzv. praktické školy (bývalé zvláštní školy), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%.
Komisař Thomas Hammarberg označuje tento stav nejen za nepřijatelný, ale také za ilegální. Romským dětem musí být nabízeno kvalitativně stejné vzdělání jako ostatním. Česká republika a další evropské státy (Řecko a Chorvatsko), které byly odsouzeny za diskriminaci romských dětí by měly dle Rady Evropy vyčlenit dostatečné zdroje na financování systémových změn. Mezi něž patří dostatek asistentů pedagoga a zajištění jazykové výuky dětí, které doma nemluví česky. Zároveň by měly být aktivně podporovány etnicky různorodé třídy. Doporučení obsahuje také výzvu ke sběru statistických dat, které by umožnily sledovat proces naplňování rozhodnutí štrasburského soudu.
Zdroj:
The Council of Europe Commissioner´s
Podrobnější informace k tématu lze nalézt zde.
.gif){kind=small}
