Čtvrtek, 18. dubna 2013Tiskové zprávy
Liga lidských práv vyzývá poslance, aby zvážili plánovanou účast na fotbalovém turnaji v ruském Soči, na níž neúspěšně žádali 650 tisíc korun ze státního rozpočtu. Zve je na benefiční turnaj Liga Cup, který pořádá v Praze. „Na startovné 25 tisíc korun se mohou složit ze svého a podpořit tak provoz bezplatné právní poradny pro pacienty,“ říká fundraisingový ředitel Ligy Petr Jeřábek.
Liga Cup je benefiční turnaj firem v malé kopané, jehož výtěžek hradí provoz poradny na webu www.ferovanemocnice.cz. Od roku 2006 odpověděla na více než 3000 dotazů. Loni jsme na webu zaznamenali přes 180 tisíc unikátních návštěvníků.
Letošní třetí ročník Liga Cupu se koná 16. června v Brně a 22. června v Praze. Turnaje se účastní místní i nadnárodní firmy, ale i týmy složené ze známých osobností – v minulosti například Martin Dejdar nebo Robert Záruba. Více informací na www.ligacup.cz.
Přečtěte si o plánované cestě poslanců na turnaj v Rusku.
Pátek, 12. dubna 2013Tiskové zprávy
Krajský soud v Brně včera po více než čtyřletém soudním sporu zamítl žalobu Lukáše Bureše proti Psychiatrické léčebně Brno – Černovice. Bureš se domáhal omluvy a finančního zadostiučinění za to, že ho v léčebně násilím přikurtovali na noc k posteli a způsobili mu tím nejen ponížení lidské důstojnosti a psychické utrpení, ale i zranění rukou. Evropský soud loni konstatoval, že jednání léčebny bylo nelidské a ponižující a v rozporu s právem. I přes tento jasný verdikt český soud odmítl uznat jakoukoli odpovědnost léčebny a poškozenému nepřiznal ani pouhou omluvu.
Lukáš Bureš se odvezení do léčebny předmětný večer roku 2007 nebránil, protože se po nechtěném předávkování předepsanými léky necítil dobře a myslel si, že se mu tam dostane pomoci. Namísto toho se k němu zaměstnanci chovali hrubě a častovali ho nadávkami. Nakonec ho bez zákonného důvodu, tedy aniž by byl agresivní nebo ubližoval sám sobě, připoutali na mnoho hodin k posteli.
Podle soudkyně Dagmar Bastlové je však takové jednání v pořádku. K odůvodnění rozsudku řekla, že jednání léčebny nezasáhlo do důstojnosti žalobce, protože byl pod vlivem léků a nemohl kontrolovat své jednání. „Je to, jako by soudkyně řekla, že lidé, kteří jsou nemohoucí nebo mají těžké postižení, nemají žádnou důstojnost, proto se k nim můžou zdravotničtí pracovníci chovat svévolně,“ říká k tomu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv.
Štrasburský soud ve svém rozsudku řekl, že léčebna použila kurtování jako rutinní praxi, aniž by v případě neklidu pacienta nejprve vyzkoušela méně omezující prostředky. Podle Soudu v případě podezření na nelidské a ponižující zacházení musí zdravotnické zařízení prokázat, že jednalo správně. Člověk, který je v daném okamžiku v plné moci zdravotníků, nemá možnost kromě svého tvrzení a případných důkazů o způsobeném zranění předkládat jiné důkazy. Naopak léčebna může pečlivě vést zdravotnickou dokumentaci nebo i pořizovat kamerové záznamy a prokázat tak, co se skutečně s pacientem dělo. V případě Lukáše Bureše byly k dispozici pouze nedostatečné písemné záznamy, s kterými bylo navíc následně manipulováno. Nebyla v nich ovšem ani zmínka o tom, že by žalobce po přijetí byl agresivní nebo že by ohrožoval sám sebe.
Podle Zuzany Durajové bylo soudní řízení vedeno v duchu předsudků soudkyně vůči Lukáši, který trpí duševní poruchou. Při výslechu Bureše, který proběhl až 5 let po dané události, se soudkyně ptala například na jeho další hospitalizace, i když tyto informace byly pro dané řízení zcela irelevantní. Když si pak z důvodu časové prodlevy některé detaily noci Bureš nevybavoval, nařkla ho ze lživosti a psychické lability.
„Myslím, že se v rozhodnutí projevily obecné předsudky, které v společnosti vládnou vůči lidem s duševní poruchou, a to že tito jsou nevěrohodní, nebezpeční, nebo že si dokonce zaslouží, aby s nimi bylo zacházeno hrubě. Naopak, lidé s duševním postižením jsou mnohem častěji obětmi násilí, tak jako Lukáš Bureš, než pachateli, takže by jim měla být poskytnutá zvýšená ochrana.“
Rozhodnutí soudu není pravomocné, v současné době advokát Lukáše Bureše připravuje odvolání i stížnost na postup soudkyně, neboť ta dokonce v rozporu s právními předpisy i běžnou praxí bránila právním zástupcům žalobce pořizovat zvukové nahrávky z jednání.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených, e-mail: zdurajova@llp.cz, tel.: 773 692 282
Více informací:
Úterý, 9. dubna 2013Tiskové zprávy
Dnes se rozjíždí kampaň Nebuď béééčko, buď hrdinou, která doplňuje projekt Hrdinou může být každý Ligy lidských práv. V Ostravě současně začíná i putovní výstava fotografií největších hrdinů.
Klíčovou součástí kampaně je videospot a web, jejichž hlavní myšlenkou je vymezit se proti pojetí lidské pasivity a „stádnosti“ české společnosti.
„Touto kampaní chceme lidem ukázat, že být ovcí, na kterou klip odkazuje, nic neřeší,” říká Dutkiewič. Jak doufá, mnozí se v ovčím stádu poznají a uvědomí si, že udělat něco pro sebe a své okolí není nereálné.
Ovčí stádo v kampani vystupuje jako protiklad k hrdinům, které lze najít na stránce www.hrdinou.cz. V současné době je na webu také možné hlasovat o největším hrdinovi.
Výstava představí hrdiny
V průběhu následujících sedmi měsíců se v sedmi městech republiky objeví apelační citylighty a výstavy fotografií v obchodních centrech. Doplní je také diskusní večery.
Výstavy a další aktivity startují dnešním dnem v ostravském obchodním centru Futurum. V dalších měsících bude pokračovat do Pardubic, Plzně, Mladé Boleslavi, Jihlavy, Zlína a skončí v říjnu v Brně.
Více o kampani naleznete zde.
Videospot kampaně naleznete zde.
Bližší informace poskytne:
Martin Dutkiewič
PR manažer projektu
tel.: 734 158 280
e-mail: mdutkiewic@llp.cz
Úterý, 2. dubna 2013Tiskové zprávy
Kdo se stane největším hrdinou, který bojoval proti bezpráví, nespravedlnosti, neférovému jednání? Ode dneška může veřejnost vybrat takového člověka v anketě Hrdinou může být každý na hrdinou.cz.
Ze 101 nominovaných osobnosti vybrala porota deset finalistů, o nichž nyní rozhodne veřejnost. „Finálová desítka příběhů je pestrá: Hrdinové se postavili nezákonným sterilizacím žen, diskriminaci na pracovišti, bojovali proti neférovému jednání úředníků a soudů, proti policejnímu násilí nebo korupci,“ upřesnil PR manažer projektu Martin Dutkiewič. Vybrat nejsilnější příběh lze až do konce září tohoto roku. Veřejnost se ale může inspirovat i další stovkou příběhů, které jsou k přečtení na webu www.hrdinou.cz. Sbírka těchto příběhů vyjde na podzim i v knižní podobě.
Kdo vybral finalisty?
Finálovou desítku hrdinů zvolil tým složený z předsedy Ligy lidských práv a advokáta Davida Zahumenského, novinářky a patronky projektu Ludmily Rakušanové, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřiny Šimáčkové, římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika, Milana Štefance z Nesehnutí a hudebního dua a patronek projektu Čokovoko.
Součástí projektu jsou kromě ankety ještě veřejné diskuze, víkendové vzdělávací semináře a výstavy v sedmi městech České republiky – v dubnu v Ostravě, v květnu v Pardubicích, v červnu v Plzni, v červenci v Mladé Boleslavi, v srpnu v Jihlavě, v září ve Zlíně a v říjnu v Brně. „Hrdinou se může stát kdokoliv i díky našemu e-learningovému kurzu nebo on-line poradně,“ doplnil Dutkiewič.
Bližší informace poskytne:
Martin Dutkiewič, PR manažer projektu, tel.: 734 158 280, e-mail: mdutkiewic@llp.cz
Úterý, 19. února 2013Aktuality
Úterý, 12. února 2013Aktuality
Liga uspořádala na konci ledna kulatý stůl věnovaný procesnímu postavení dětí mladších patnácti let podezřelých z protiprávního jednání (tzv. Juvenile Justice). Našim cílem bylo poukázat na problematické aspekty současného systému z pohledu lidskoprávních standardů. Mezi hosty byl autor zákona o soudnictví ve věcech mládeže Pavel Šámal či advokátka Radka Dohnalová. Pozvali jsme též zástupce soudců, policistů, vlády a ministerstev či orgány sociálně-právní ochrany dětí.
Pátek, 25. ledna 2013Aktuality
Chcete se dozvědět, jak může vaše organizace efektivněji pomáhat svým klientům z Olomouckého kraje vyřešit jejich problémy s předlužením, exekucí, hrozbou odebráním dítěte či výpovědi z nájmu?
Vašim klientům můžeme nabídnout zdarma právní poradenství či bezplatné zastupování před soudy.
Více se dozvíte na kulatém stolu, který se koná 28. ledna 2013 od 12:30 v olomouckém hotelu Flora (Krapkova 439/34)
Hosty budou Zuzana Adameová, ředitelka Studentské právní poradny při Právnické fakultě Univerzity Palackého, Vítězslav Dohnal z Pro bono aliance a Michaela Hazdrová z Ligy lidských práv.
Od 14:00 hodin bude na stejném místě navazovat právní seminář o diskriminaci pro advokáty, kterého se ale můžete zúčastnit také.
Počet míst pro účastníky na kulatém stole je omezen, pro registraci proto kontaktujte Michaelu Hazdrovou (e-mail: mhazdrova@llp.cz, tel.: 724 219 796).
Pátek, 25. ledna 2013Tiskové zprávy
Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.
Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta,“ řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.
Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.
Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.
Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535
Více informací k případu:
https://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/
Středa, 23. ledna 2013Zprávy z médií
Reportáž odvysílala Česká televize 22. ledna 2013 v pořadu Události v regionech – Ostrava.
Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
——————–
Nebyla to pomluva, další odvolání se zamítá. Takový rozsudek dnes vyslechli manželé Lubovi z Nového Jičína u Krajského soudu v Ostravě. Žalobu si vysloužili tím, že v roce 2007 upozornili na případy údajného bití a psího pokousání chovanců novojičínského dětského domova. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Pro Lubovi tím ale příběh nekončí – stále chtějí, aby se objasnilo, co se vlastně v dětském domově dělo.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Miroslav a Radka Lubovi u soudu, jeden příběh, dvě verze. Podle žalobkyně byla Radka jako noční vychovatelka v dětském domově nespokojená a v touze po lepším místě zaútočila na zástupce ředitelky s pomocí tvrzení dětí, že je bil a jeho pes je pokousal.
Michal POKORNÝ, zástupce ředitelky DD Nový Jičín /natočeno v květnu 2008/
——————–
Svědomím mám čisté.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Podle Lubových se Radce děti s důvěrou svěřily v těžké chvíli a ona začala spolu s manželem bojovat za objasnění celého případu a potrestání viníků.
Jan MIKA, bývalý chovanec DD Nový Jičín /natočeno v květnu 2008/
——————–
On mě bil, já jsem se bránil rukama a on prostě do mě kopal.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Soud dnes rozhodl pravomocně. Platí druhá verze. Po téměř 6 letech manželé Lubovi dosáhli toho, že soud uznal, že jednali v zájmu dětí. Jestli ale k týrání v dětském domově skutečně došlo nebo ne, o tom žádný soud nerozhodoval. Policisté vyšetřování odložili pro nedostatek důkazů.
Miroslav LUBA
——————–
I kdyby nás soud odsoudil, tak nic to nezmění na tom, že my víme, že ty události se staly.
Radka LUBOVÁ-SLAVÍKOVÁ
——————–
Pokud se nebudeme k sobě chovat slušně, pokud se někoho nebudeme moct zastat…
Miroslav LUBA
——————–
Pokud si nebudeme všímat věcí.
Radka LUBOVÁ-SLAVÍKOVÁ
——————–
Pokud si nebudeme všímat věcí, ano…
Miroslav LUBA
——————–
… kolem sebe, které se dějí, pokud na ně nebudeme upozorňovat, tak prostě tady to skončí špatně.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Zmocněnkyně Michala Pokorného se dnes k případu nevyjádřila. Krajská státní zástupkyně zváží dovolání k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Monika VÁPENÍKOVÁ, krajská státní zástupkyně
——————–
Jaký další postup bude zvolen, rozhodneme teprve poté, až nám bude doručeno písemné odůvodnění.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Případ sleduje i Liga lidských práv. Pomluva je podle ní zneužívána. Podobných případů je řada.
David ZAHUMENSKÝ, předseda Ligy lidských práv
——————–
To trestní oznámení za pomluvu mnohdy je podáváno s tím, aby ta daná osoba byla zastrašena a třeba dále neinformovala o tom, co se děje.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Liga lidských práv také Lubovi nominovala do projektu Hrdinou může být každý. Je o lidech, kteří se postavili bezpráví. Dětští hrdinové příběhu ale tráví své dny mimo pozornost kamer. Už dospělý Jan Mika je kvůli upozornění na bití nepravomocně odsouzen za křivé obvinění. Pokousaná Bára stále žije v Dětském domově v Novém Jičína a jizva jí z tváře stále nezmizela. Marta Pilařová, Česká televize.
Úterý, 22. ledna 2013Zprávy z médií
Zpráva vyšla 21. ledna 2013 na serveru maminka.cz. Autorkou je Zuzana Labudová.
Doby, kdy se za těhotnou ženou zaklaply dveře porodnice a staly se pro její blízké nedobytnými, jsou již naštěstí pryč. Koho vezmete na porodní sál s sebou?
Možností je hned několik. Záleží přitom především na povaze a rozpoložení těhotné ženy. Některé mají velký strach z toho, že by na porod byly úplně samy, bez jakékoli blízké osoby, nebo se bojí, aby na ně personál porodnice nebyl nepříjemný, pokud třeba nebudou porodní bolesti zvládat úplně nejlépe. Jiným by naopak přítomnost někoho blízkého byla nepříjemná, nechtějí, aby je jejich milovaný partner viděl v průběhu procesu, o němž třeba zatím mají jen mlhavé představy. Dalším ženám plně vyhovuje svěřit se do rukou odborníků a nikoho dalšího k porození potomka nepotřebují.
Záleží tedy na vás, do kterého okruhu patříte. Každopádně je to váš velký den, a proto ho zkuste zorganizovat tak, aby vám bylo psychicky dobře. Důležité je také si rozmyslet, co od doprovodu očekáváte. Jestliže si chcete narození dítěte užít jako intimní záležitost vaší právě vznikající rodinky, pravděpodobně budete prostě chtít být se svým mužem.
Pokud máte obavy z přístupu personálu, například z toho, že vás zahrne latinskými výrazy a bude žádat, abyste se urychleně rozhodla, co dál, asi vsadíte na porodní asistentku. Ta vám pak vše vysvětlí a zřejmě vám také vydobude čas a prostor pro rozhodování.
Možnost první: porodní asistentka
Porodní asistentka vám na rozdíl od všech ostatních lidí, které si můžete k porodu pozvat, může poskytovat i zdravotnické služby. Mnoho žen učinilo vynikající zkušenost s porodní asistentkou, s níž se spojily na začátku těhotenství, prošly s ní celou graviditou a na jejím vrcholu ji přizvaly k porodu. V tomto případě vzniká mezi nastávající maminkou a asistentkou bližší vztah, znají se navzájem, vyhovují si, protože jinak by nespolupracovaly, mají k sobě důvěru. Všechny tyto výhody většinou ústí v psychickou pohodu rodící ženy, a ta je – jak známo – jednou z hlavních podmínek úspěšného a rychlého porodu. V mnoha případech se pak stává, že žena přijde se svou porodní asistentkou k porodu a porodí výhradně za její asistence, takže místní personál jen přihlíží. Takový ideální scénář si ovšem můžete malovat pouze tehdy, pokud máte fyziologické, tedy normálně probíhající těhotenství. Velmi bojácným maminkám je nabízena také možnost pozvat k porodu vybraného lékaře.
Ti dříve dostávali obálku pokoutně do kapsy, nyní je možnost zaplatit za přítomnost konkrétního doktora legální, přesto ji nabízí jen několik nemocnic a zatím se oficiálně příliš neujala. Obvyklá „sazba“ za dohodnutého lékaře u porodu je 5000-15 000 korun.
Možnost druhá: partner či kamarádka
Pro ženy, které pokládají narození dítěte za záležitost obou rodičů, je volba jednoduchá: požádají svého partnera. Dobře si ale rozmyslete, jakým způsobem tuto možnost svému muži navrhnete. Pro vás to může být samozřejmé, on by ale mohl mít pocit, že je tlačen někam, kam se mu vůbec nechce. A pokud se na to skutečně necítí, bude lepší, když pozvete někoho, kdo vás doprovodí rád. Může to být třeba maminka nebo dobrá kamarádka, které možná v budoucnu budete moci její službu oplatit. Jestliže je naopak váš partner na porod natěšený, vezměte ho už na předporodní kurz a mluvte s ním o tom, jak porod probíhá a co od jeho přítomnosti očekáváte. Oba přitom musíte být připraveni na to, že v průběhu porodu se vaše pocity mohou měnit, takže přestože vás manžel celé těhotenství s úspěchem a láskou masíroval, u porodu možná nebudete chtít, aby na vás vůbec sahal. V případě své účasti by měl mít muž také právo hovořit do výběru porodnice a celkově by se měl stát „členem týmu“, který se k záležitostem těhotenství a porodu může vždy vyjádřit. Pro mnoho mužů je velkou motivací, že zřejmě budou první z rodiny, kdo miminko uvidí, vyfotí či natočí, nebo si je pochová.
A kdyby se váš potomek narodil s nějakým zdravotním problémem, může ho tatínek doprovázet k případným vyšetřením či zákrokům, takže nezůstane bez rodičů. V tomto případě je jeho blízkost navíc zárukou, že se dítě dostane k matce, jakmile to bude možné.
Možnost třetí: dula
Dula je osoba, která se při porodu plně soustředí na vnitřní život ženy a snaží se jí pomoci maximální emocionální a psychickou podporou. Duly neposkytují zdravotní služby, zato mohou být vaším prostředníkem při jednání s lékaři nebo porodními asistentkami, dokážou vám pomoci při hledání úlevových poloh a dalších nefarmakologických metod tlumení bolesti, řada dul má kurz masáží a aromaterapie a neocenitelnou se může stát také možnost probrat s jinou ženou porod zevrubně, až se z narození dítěte trochu vzpamatujete. Některé věci rodící žena vůbec nevnímá, jiné ji trápí, ač nebyly vůbec důležité – dula vám v těchto situacích může pomoci vyrovnat se s porodním zážitkem.
Proč se za to platí?
Ve většině českých porodnic se za přítomnost blízké osoby u porodu stále vybírají poplatky. Jejich výše se různí, většinou jde o několik stovek. Různý je také přístup porodnic. V pražském Motole například připouštějí přítomnost jediného člověka, jehož jméno musí rodička písemně schválit, je mu přesně předepsáno, co a jak má dělat, předem je informován, že nesmí do ničeho zasahovat, a to vše za 700 korun. V Podolí dokonce žádají 1500 korun.
Ve Fakultní nemocnici Brno zaplatí návštěvník 400 korun, ale nemusí se nikde objednávat ani hlásit, protože porodnice považuje doprovod k porodu za běžnou záležitost a prostě ho předpokládá.
Nejdále jsou v trutnovské nemocnici, kde doprovod u porodu vítají a nechtějí za něj ani korunu. Platbu ve výši 510 korun letos zrušila také nemocnice v Havířově. Liga lidských práv označila platby za přítomnost otce u porodu za nehoráznost. Unie českých porodních asistentek se přidala s tím, že přítomnost blízkých osob u porodu může prokazatelně ovlivnit snížení rizikových událostí, jako je nutnost použití bolest tlumících léků nebo i provedení císařského řezu. Proto by měl být podle Unie porodních asistentek doprovod k porodu podporován, nikoli zpoplatňován či omezován. Situaci už začal řešit i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle něj by od ledna náklady, které nemocnice s přítomností otců u porodu mají, měly pokrýt platby od zdravotních pojišťoven. Jde například o sterilní oblečení a obuv, které personál porodních sálů novopečeným tatínkům půjčuje. Ministr prohlásil, že přítomnost otce u porodu je již standardní záležitostí, takže by měla být do nového sazebníku výkonů zakalkulována. Pokud zakalkulována bude, nebude možné za ni vybírat peníze od rodičů.
Kde hledat doprovod
Chcete-li jít k porodu s porodní asistentkou, s níž se během těhotenství dobře poznáte, najděte si ji na stránkách Unie porodních asistentek www.unipa.cz, kde je seznam porodních asistentek, které tuto službu poskytují. Dáte-li přednost dule, podívejte se na stránky občanského sdružení České duly www.mojedula.cz, kde rovněž najdete seznam dul v jednotlivých krajích.