Organizace Liberties vydala každoroční hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. Stínovou Zprávou o právním státu (Liberties Rule of Law Report) poskytuje organizace Evropské unii nejrozsáhlejší nezávislou analýzu a hodnocení stavu právního státu jednotlivých členských zemí.
V rámci zpracovávání Zprávy o právním státu Liberties (dále jen Zpráva) jakožto nevládní organizace spolupracuje s neziskovými organizacemi, právními experty a lidskoprávními aktivisty napříč Evropskou unií. Společně se zaměřují na konkrétní složky právního státu v jednotlivých členských státech. Mezi necelými čtyřiceti organizacemi, které se na vytváření Zprávy podílely, byla i Liga lidských práv. Ta přispěla zprávou o České republice. Celou zprávu si v angličtině můžete přečíst zde.
Stínová Zpráva hodnotí loňský rok. Bez rukaviček
Podle nově zveřejněné stínové Zprávy o právním státu právní stát během roku 2025 v EU dále upadal, protože vlády nadále pokračují v oslabování systému brzd a protivah. Drtivá většina doporučení Evropské Komise z předchozích Zpráv byla členskými státy ignorována. Strukturální nedostatky tak zůstávají neřešeny. I historicky silné demokracie (např. Belgie, Dánsko, Francie) zažívají úpadek, v pěti zemích (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie a Slovensko) dokonce došlo k záměrnému narušení právního státu. Liberties upozorňuje, že bez silnějších následných mechanismů implementace zůstávají doporučení pouze velkými ambicemi, které samy o sobě k ochraně demokracie nestačí.
Stav právního státu v Česku
Soudní systém
České soudnictví v roce 2025 vynaložilo značné úsilí na posílení využívání umělé inteligence, zejména v administrativních procesech, čímž bezprostředně reaguje na technologický pokrok. Nicméně soudům stále chybí nejen jednotná metodika pro využívání umělé inteligence, ale i plně funkční elektronický soudní spis a elektronický insolvenční rejstřík. Jejich zavedení bylo odloženo na poslední čtvrtletí roku 2026.
Během roku 2025 ovšem došlo ke zlepšení dostupnosti rozhodnutí okresních a krajských soudů na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Březnová novela zákona o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců (zákon č. 57/2025 Sb.), jež zahrnovala zmrazení platů soudců a fakticky vedla ke zpětnému snížení jejich platů přibližně o 5 % od ledna 2025, byla později Ústavním soudem shledána jako protiústavní. Po tomto rozhodnutí Ústavního soudu je stát povinen poskytnout soudcům odškodnění.
Protikorupční opatření
Určitý pokrok učinila Česká republika v boji proti korupci na vysokých pozicích. Legislativní reformy posílily pravidla pro zadávání veřejných zakázek, zavedly sankce za podvody a omezily účast veřejných funkcionářů na smlouvách a dotacích. Přestože byla přijata legislativa o pravidlech lobbingu, stále existují mezery v jejím provádění. Celkově lze tak pokrok České republiky v této oblasti označit za postup vpřed co se týče schopnosti vyšetřovat a stíhat korupci, na druhou stranu nebyla zavedena komplexní opatření s preventivním účinkem.
Mediální prostředí a svoboda médií
Po nástupu nové vlády bylo oznámeno plánované zrušení koncesionářských poplatků, čímž by se efektivní kontrola nad financováním veřejnoprávních médií přesunula do státního rozpočtu. Svoboda médií je navíc v České republice ohrožena vysokou koncentrací soukromých médií a nenávistí namířenou proti novinářům. Otázka osobní bezpečnosti novinářů a novinářek a jejich ochrany před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti ovšem nebyla ani předmětem politické debaty.
V září 2025 spustil Mezinárodní tiskový institut Česká republika (CZ IPI) projekt a s ním spojený web určený na ochranu novinářů Bezpečná žurnalistika.
Kontrola a rovnováha moci
V září 2025 byla přijata novela správního řádu, zavádějící zásadní změny ve správním soudním přezkumu. Nově umožnila přímý soudní přezkum závazných stanovisek a rozšířila práva třetích stran účastnit se správního řízení. Ačkoli tyto změny mohou posílit přístup dotčených osob ke spravedlnosti, novela byla schválena bez veřejného projednání jako legislativní dodatek k nesouvisející legislativě. To vyvolalo vážné obavy ohledně transparentnosti a obcházení legislativních postupů.
Občanský prostor
Koaliční dohoda nové vlády upřednostňuje národní suverenitu před spoluprací s EU a zahrnuje kontroverzní cíle jako je podkopávání klimatické politiky nebo odmítnutí migračního paktu EU. Vláda začala označovat nevládní organizace za politicky zaujaté aktéry a překážky demokratické suverenity. Ačkoliv dosud nebyla přijata žádná legislativa, tato rétorika přispívá ke klimatu nedůvěry a delegitimaci dohledu občanské společnosti.
Závěrem
Přestože Liberties celkově hodnotí stav právního státu v České republice jako stagnující, zdůrazňuje jeho neustálý pokles napříč EU. Ve Zprávě Liberties upozorňuje zejména na tzv. ,,implementační mezeru”, kdy vlády členských států doporučení Evropské komise pro zabránění zhoršení situace z velké části ignorují. V situacích, kdy státní orgány rezignují na řešení otázky zhoršujícího se stavu právního státu, se klíčová role přesouvá na nezávislé organizace (tzv. hlídací psi demokracie, z anglického watch dog) jakou je i Liga lidských práv. Zpráva také zdůrazňuje, že útoky na watchdogové organizace, ať už skrze restriktivní zákony o financování nebo verbální napadání politiky, jsou přímým útokem na snahu o zachování základního systému demokracie brzd a protivah.