Čtvrtek, 15. dubna 2010Tiskové zprávy
Krajský soud v Brně konečně ukončil přes pět let trvající spor, v němž se město snažilo zbavit „nepřizpůsobivou“ ženu způsobilosti k právním úkonům. Svým rozhodnutím potvrdil, že institut zbavení způsobilosti k právním úkonům nemůže být nástrojem pro kontrolu lidí, kteří žijí jinak. Skutečnost, že paní Eva trpí duševní poruchou, podle soudu nedává státu automaticky právo rozhodovat o tom, jak má žít.
Paní Eva žije ve vlastním domě blízko centra Brna a již několik let hromadí na své zahradě různé věci. Toto chování se nelíbilo úředníkům městské části, protože dle jejich mínění „narušuje vzhled obce“. Po několika ne příliš úspěšných opatřeních se proto rozhodli přistoupit k návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Jejich návrhu vyhověl brněnský městský soud v roce 2005 a po úspěšném odvolání znovu v roce 2008. V řízení byl vypracován psychiatrický i psychologický znalecký posudek, podle kterých paní Eva trpí duševní poruchou. Podle názoru obou znalců může pouze zbavení způsobilosti k právním úkonům a posléze soudem ustanovený opatrovník zajistit dodržování hygienických návyků a zdravotní, zejména psychiatrickou péči.
V lednu letošního roku Krajský soud v Brně projednával odvolání proti rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést k omezení nebo zbavení způsobilosti. Rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům neslouží k tomu, aby následně vedlo k pomyslné stabilizaci zdravotního stavu člověka, zlepšení jeho hygieny nebo sociální či kulturní úrovně života. „V řízení o způsobilosti k právním úkonům musí vždy soud posuzovat, jestli takové opatření slouží skutečně k ochraně práv člověka. Opatrovník má za člověka s postižením činit právní úkony a pomáhat mu například při nakládání s majetkem. Nedovedu si představit, že by se rozhodnutím o zbavení způsobilosti paní Evy k právním úkonům situace nějak změnila, například, že by opatrovník za ní uklízel její zahradu,“ vysvětluje právnička MDAC a Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
Krajský soud v Brně rovněž zdůraznil, že způsob života paní Evy je jejím svobodným rozhodnutím a pokud závažným způsobem nezasahuje do práv jiných osob nebo nikoho neohrožuje, stát by neměl mít právo do něj zasahovat „Krajský soud v Brně po pěčlivém dokazování fakticky prolomil znalecké posudky proti paní Evě. To považujeme za velmi důležité, protože okresní soudy velmi často nekriticky přejímají závěry znalců. Je tedy třeba brát v úvahu fakt, že znalci často neznají sociální situaci lidí s postižením a nerozumí institutu zbavení způsobilosti k právním úkonům, jak to bylo i v případě paní Evy,“ hodnotí rozsudek Krajského soudu právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško.
Bližší informace poskytnou:
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
Čtvrtek, 15. dubna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 15. 4. 2010 na http://brno.idnes.cz a naleznete jej zde.
Městští úředníci chtěli zbavit právní způsobilosti paní Evu z Brna, která ve svém domě a na dvoře shromažďovala igelitové tašky plné plastových kelímků a lahví. Spor trvající více než pět let skončil ve čtvrtek, soudce Krajského soudu v Brně návrh definitivně smetl ze stolu.
„Krajský soud vyhověl našemu návrhu a zastavil snahu městské části zbavit naši klientku způsobilosti,“ uvedl advokát Ligy lidských práv Maroš Matiaško, který starší ženu zastupoval.
Podle něj neexistoval žádný důvod, proč by žena měla přijít o právo jednat v právních záležitostech sama za sebe. „Ze strany městské části se jednalo o jasnou snahu paní Evu kontrolovat,“ řekl Matiaško.
Způsobilosti ji zbavili už dvakrát
Představitelé města se pokoušeli Evu zbavit způsobilosti od roku 2005 a Městský soud v Brně jim dvakrát vyhověl. Soudní znalci z oboru psychologie a psychiatrie totiž potvrdili, že Eva trpí duševní poruchou. Až ve čtvrtek krajský soud návrh úředníků definitivně zrušil.
„Soud zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést k omezení nebo zbavení způsobilosti. Eva totiž sama vypovídala přímo před soudem a přesvědčila soudce, že je schopná se sama o sebe postarat,“ vysvětlil Matiaško, v čem vidí hlavní význam rozhodnutí.
Podle Matiaška totiž Eva svým chováním okolí nijak neobtěžovala ani neomezovala. „Shromažďovala v domě a zahradě různé věci. Jednalo se ale čistě o estetickou záležitost. Tuším, že pouze jednou byl nějaký problém se zápachem, rozhodně se tam ale nikdy neobjevovala žádná zvířata jako hmyz nebo potkani,“ popsal Evino chování Matiaško.
„Podle mě městské části vadila spíš estetická stránka věci, protože se jednalo o vilovou čtvrť, kde bydlí většinou bohatší lidé,“ řekl Matiaško.
Pokuta nebo soud
Představitelé městské části Brno střed se k případu nemohli nijak vyjádřit. „Nevím, o který případ konkrétně se jedná a nedokážu to ani tak rychle zjistit. Ještě jsme totiž neobdrželi vyrozumění soudu,“ řekl mluvčí Brna-střed Roman Burián.
Podle Buriána řeší totiž úředníci podobných případů poměrně hodně a pouze podle křestního jména nelze kauzu dohledat. Více informací o Evě odmítli ovšem její právní zástupci redakci MF DNES sdělit.
Město je podle mluvčího nuceno v podobných případech sáhnout k drastickým řešením a rovnou navrhnout zbavení způsobilosti.
„V jednom podobném případě běhali uprostřed rodinné zástavby po dvorku potkani. My jsme mohli akorát udělit pokutu. Ta ale není nijak závratně vysoká a pokud ji dotyčný zaplatí, zbývá nám už jen podat návrh na zbavení způsobilosti,“ vysvětlil Burián.
Neděle, 28. března 2010Zprávy z médií
Rozhovor proběhl dne 28. 3. 2010 na ČT1 v pořadu Události a naleznete jej také zde.
Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
——————–
Lidem s mentálním postižením svítá naděje, že v budoucnu už nebudou zbavováni svéprávnosti. Česko se ratifikací mezinárodní úmluvy zavázalo, že ve prospěch handicapovaných změní zákony. Národní rada zdravotně postižených už připravila plán, jak jim zajistit rovnoprávnost. Zítra se jím bude zabývat vláda.
Eva BUČINOVÁ, redaktorka
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
redaktorka
——————–
Každý rok přijde podle Ligy lidských práv v českých soudních síních o svéprávnost asi 2 tisíce lidí. Bez opatrovníka nemůžou nic. Nemají vlastní občanku, nemůžou sami rozhodnout třeba o své léčbě.
Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením
——————–
Máme velmi mnoho důkazů o tom, že skutečně často je odebíráno právo k právním úkonům pro osoby, které nepochybně řadu věcí by si dokázaly zajistit samy.
Zuzana DURAJOVÁ, právnička, Liga lidských práv
——————–
V současnosti je zbaveno více jak 25 tisíc lidí, je zbaveno způsobilosti k právním úkonům. Je to opravdu velmi vysoké číslo.
Eva BUČINOVÁ, redaktorka
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
redaktorka
——————–
Lidí s postižením se přitom už několikrát zastal Ústavní soud. Naposledy 58leté lehce mentálně postižené Mirky, když její případ vrátil znovu přezkoumat nižšímu soudu. Mirka Umí číst a psát, léky nebere. Svéprávnosti ji zbavil Národní výbor v roce 1982 po smrti rodičů. Navzdory 8 měsíců starému rozhodnutí Ústavního soudu se ale pro Mirku Nic nezměnilo. Nižší soud zatím nic nerozhodl.
Miloš HORNÍK, opatrovník
——————–
Je to na mrtvým bodě a mně to tak připadá, že tady ty postižený, co jsou, takže asi nemají u nás v republice žádnou šanci žít si volným životem.
Mirka HORNÍKOVÁ
——————–
Pro mě je to nespravedlivý. Kdo chce psa bít, tak si najde hůl.
Tomáš LICHOVNÍK, prezident, Soudcovská unie
——————–
Obecně rozhodování v takovýchto věcech by vždy mělo probíhat co možná nejrychleji.
Eva BUČINOVÁ, redaktorka
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
redaktorka
——————–
Díky úmluvě, ke které se Česko zavázalo, by ale v budoucnu neměly soudy člověka způsobilosti zbavovat vůbec, jen mu ji omezovat. Každý by měl mít navíc zaručené právo osobně se účastnit jednání na úřadech, která se ho týkají.
Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením
——————–
Nemělo by to být tak, že vlastně ten člověk neví, že se kolem něho něco vyřizuje.
Eva BUČINOVÁ, redaktorka
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
redaktorka
——————–
Podobné změny měl přinést dlouho připravovaný nový občanský zákoník. Poslanci ho ale zatím neschválili. Národní rada pro osoby se zdravotním postižením proto chce, aby novelizovali ten současný. Eva Bučinová a Pavla Sedliská, Česká televize.
Čtvrtek, 4. března 2010Tiskové zprávy
Brno – 3. března 2010 – Od letošního února je součástí právního řádu ČR Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Nová úmluva vypracovaná na půdě OSN přináší mnoho zásadních změn. Na základě jejího přijetí by mělo dojít např. ke zrušení speciálních škol pro postižené děti či ke zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům, a tím také ke zrušení překážky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni.
Úmluva zaručuje lidem s postižením právo na důstojnost a na respektování jejich jedinečnosti. Jejím vyhlášením ve Sbírce mezinárodní smluv byl završen proces ratifikace a Česká republika nyní musí změnit zákony, které jsou s úmluvou v rozporu. Úmluva by měla zásadně ovlivnit například institut zbavováni způsobilosti k právním úkonům. Podle čl. 12 Úmluvy má každý člověk bez ohledu na postižení způsobilost k právním úkonům. Úmluva zavádí také tzv. podporované rozhodování, které by mělo lidem s postižením zajistit dostatečnou podporu a vytvořit mechanizmus nápomoci při rozhodování.
Úmluva se výrazně dotýká rovněž školství, kde zdůrazňuje princip inkluze. Podle článku 24 mají všechny děti s postižením právo být vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu. Školy určené pouze pro děti s postižením znamenají porušení jejich práva na vzdělávání. Stát je povinen zabezpečit tzv. přiměřené úpravy a zajistit přístup do běžných škol všem dětem bez výjimky. Úpravy mají být vytvořeny individuálně podle potřeb každého dítěte a spočívají například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy. Podle právničky Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv Zuzany Durajové má „zařazení dětí s postižením do běžných škol přispět nejen k zlepšení jejich uplatnění na trhu práce, ale i k odstranění sociálního vyloučení, které často přetrvává do dospělosti. Přítomnost všech dětí v klasických třídách nás také učí respektu a toleranci vůči všem lidem bez ohledu na jejich odlišnosti.“
Další zásadní změnu přináší článek 29, který stanoví právo každého člověka s postižením na účast na politickém a veřejném životě, včetně účasti ve volbách. V České republice se lidé zbavení způsobilosti k právním úkonům voleb účastnit nemohou. Brání jim v tom zákonná překážka výkonu volebního práva. „Odebírání práva účasti na věcech veřejných probíhá v České republice automaticky, aniž by bylo jakýmkoli způsobem zjišťováno, jestli je člověk k volbě způsobilý. To je v rozporu nejen s Úmluvou o právech osob s postižením, ale i se samotným principem všeobecnosti voleb,“ dodává právník Ligy a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Maroš Matiaško.
Česká republika se ratifikací úmluvy zavázala přijmout veškerá odpovídající legislativní, administrativní a jiná opatření pro provádění práv uznaných v této úmluvě. To znamená, že stát musí zrušit ustanovení neslučitelné s úmluvou a musí udělat všechny patřičné kroky k tomu, aby se situace lidí s postižením v zemi zlepšila. S takovými opatřeními by měla Česká republika začít okamžitě, do dvou let je totiž povinna vypracovat pro Výbor pro práva osob se zdravotním postižením zprávu o stavu implementace úmluvy do právního řádu.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info
Další informace k tématu jsou k dispozici na www.reformaopatrovnictvi.cz.
Celé znění úmluvy najdete zde.
Zprávy související s tématem:
– Coalition urges Czech court to strike down discriminatory voting laws
– Ústavní soud kritizuje institut zbavení způsobilosti k právním úkonům
– Při řízeních o způsobilosti k právním úkonům jsou stále porušována lidská práva! Liga představila doporučení, jak problémy řešit
– Počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům dramaticky roste!
– Zbavování způsobilosti lidí v novém občanském zákoníku nevyhovuje
– Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vstoupila v platnost
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
Neděle, 20. září 2009Zprávy z médií
Článek i videozáznambyl zveřejněn dne 20. 9. 2009 na www.ct24.cz a naleznete jej zde.
Ústavní soud vydal přelomový nález, který dává mentálně postiženým lidem větší šance na správné posouzení toho, zda je opravdu nutné je zbavit svéprávnosti, nebo ne. Dal za pravdu Mirce Horníkové, které soudy odmítly vrátit způsobilost k právním úkonům i přes to, že trpí jen lehkou mentální poruchou. Podle Ústavního soudu tak nižší instance neochránily ženina práva. Podobná praxe by se měla změnit s přijetím nového občanského zákoníku.
„Je to ponižující. Hodně mi vadí, že nejsem svéprávná, chtěla bych rozhodovat sama o sobě,“ přeje si Mirka Horníková. Bez povolení soudu nemůže disponovat například ani penězi po rodičích. Právě po jejich smrti v roce 1982 tehdejší národní výbor rozhodl, že paní Horníková není způsobilá k právním úkonům.
Návratu ztracené důstojnosti se ale nedočkala ani v soudních síních. Naději jí přinesl až teď Ústavní soud, který dosavadní postupy obecných soudů kritizuje. Jejich verdikty zrušil a soudcům poslal mezi řádky vzkaz: Buďte pečlivější a nerozhodujte o člověku jako o věci. „Je třeba hledat všechny možné alternativní cesty bez toho, že by byla omezena základní práva osoby a byl jí znemožněn jakýkoli normální život,“ domnívá se zástupce generálního sekretáře Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.
Podle Ligy lidských práv rozhodují české soudy příliš formálně. Právní způsobilost berou lehce postiženým často i na základě jednoho znaleckého posudku. „Zbavování způsobilosti k právním úkonům je reliktem starého režimu,“ tvrdí právnička Zuzana Durajová. Změna by měla přijít s novým, zatím neschváleným, občanským zákoníkem. Soudy nebudou moci podle nové úpravy člověka způsobilosti zbavit, pouze ji omezit, což je praxe v Evropě běžná už několik let.
