Reportáž zveřejněnou dne 23. 3. 2009 na www.ceskatelevize.cz si můžete stáhnout zde.
Liga velmi vítá přijetí zákona o generální inspekci. Jde o orgán, který by měl propříště efektivněji prošetřovat přečiny policistů. Prosazujeme, aby v nově vznikající inspekci byli také zástupci nevládního sektoru.
Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chce zpřísnit dohled nad soudními znalci. Reaguje tak na množící se stížnosti na jejich práci, kdy se často objevují například protichůdné posudky, jako v kauze Kuřim. Současný zákon o soudních znalcích pochází z roku 1967 a je příliš obecný. Neumožňuje důkladnější kontrolu ani postihy. Novelu by měla vláda projednat ještě v září, potom půjde do parlamentu. Platit by mohla začít v roce 2010.
„Starý zákon, který je velmi obecný a vágní, je zpřesněn a jsou stanovena jasnější pravidla pro výkon funkce znalce a pro případný postih, pokud pochybí,“ řekl ČT Pospíšil, který počítá i se zpřísněním výběru soudních znalců. Více pozornosti by se mělo věnovat i dohledu na jejich práci. Pro jednotlivé odbornosti navíc budou podle soudkyně Mileny Opatrné unifikované požadavky. „Nemělo by se nám stávat, že znalci nebudou znát novely vyhlášek,“ dodala.
Pokuty v řádech desetitisíců
Mezi hlavní změny by patřilo posílení osobní odpovědnosti. Každý soudní znalec by musel mít vysokoškolské vzdělání, povinnou pětiletou praxi a docházel by na celoživotní vzdělávání. V případě pochybení by jim nově hrozila pokuta, o které by rozhodoval předseda krajského soudu. Podle Pospíšila by se jednalo o řády tisíců až desetitisíců. Na práci soudních znalců si stěžuje i ombudsman a lidé z Ligy lidských práv. Advokáti si podle nich často zadávají posudky na zakázku, aby vyšly ve prospěch obhajoby.
O nedostatek odborníků po zpřísnění podmínek se ministr nebojí: „Máme přes 50 odvětví. Ta klíčová jsou soudními znalci dostatečně pokryta. Naopak je v některých odvětvích například ekonomického charakteru z důvodu přeplněnosti odmítáme.“ Návrh znalcům a tlumočníkům také nově ukládá, aby se pojistili, a měli tak z čeho hradit škodu, kterou případně způsobí. Podle autorů novely bude ovšem nutné pečlivě rozlišit, zda znalec škodu způsobil úmyslně, nebo zda situaci zhodnotil nesprávně, protože jiné posouzení nebylo v jeho silách.
Podle kritiků je zákon příliš obecný
Problém je ale v trestních sporech, které vyžadují například posudek psychologů. Ten si může nechat zpracovat i obhájce žalovaného. Pak je ale běžné, že advokáti obíhají znalce a žádají posudek ve prospěch svého klienta. „To jsou posudky, které mnozí z nás odmítáme, protože často jsou to posudky, které jsou účelově manipulativní,“ říká soudní znalec z oboru psychologie Slavomil Hubálek. Na znalce, kteří advokátům vyhoví, bude ale i novelizovaný zákon krátký. Podle primáře Bohnické psychiatrické kliniky Jiřího Švarce je totiž zákon příliš obecný a nemůže mluvit o tom, jak má vypadat posudek v soudním lékařství, psychiatrii nebo sexuologii.
Článek vyšel dne 12.9. na www.ct24.cz, naleznete jej zde.
Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.
Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.
Liga nedávno upozornila na nedostatky v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví. Ministerstvo spravedlnosti nyní vypracovalo novelu, která by měla práci znalců zkvalitnit. Namísto zcela nového zákona, po kterém volal také veřejný ochránce práv, se však odhodlalo pouze k úpravě stávajícího zákona.
Novela chce lépe specifikovat požadavky kladené na znalce, kvalifikuje některá pochybení znalce jako přestupek, avšak nestanovuje kritéria pro vypracování znaleckého posudku, ani nepřináší jasná pravidla pro ověřování kvalifikace znalce (např. rakouská právní úprava stanoví, že zápis do seznamu znalců je omezen na dobu 5 let, která může být na žádost znalce prodlužována vždy o 10 let). Stále není adekvátně upraven proces jmenování znalce či jeho odvolání.
Liga ministerstvu zaslala své podněty k novele. Jak ale vyplývá ze systémového doporučení Ligy č. 7 – Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví, řada současných problémů není způsobena jen právní úpravou, ale často jsou na vině i státní orgány, které jsou benevolentní vůči průtahům při vypracování posudku, zadávají znalci nesprávné otázky či nekontrolují znalecké deníky. Také sbory pro znalecké otázky, které by měly pomáhat posuzovat kvalifikaci uchazečů o znaleckou činnost, často nejsou vůbec zřízeny; novela s nimi přitom počítá. Liga doufá, že ministerstvo bude pokračovat dalšími kroky vedoucími ke zlepšení systému znalců.
Iveta TOUŠLOVÁ; moderátorka
——————–
Organizace, které hájí lidská práva, se opřely do nového policejního zákona, zejména do pasáží o používání zpravodajské techniky. Varují, že by mohla být zneužita.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Další kritika na hlavu nového zákona o policii je tentokrát spojena s obavou o ochranu soukromí. Policisté by podle ní nově mohli mít přístup k citlivým informacím od tajných služeb.
Jiří KOPAL; právník, Liga lidských práv
——————–
Riziko je v tom, že policie by si navzájem se zpravodajskými službami mohly předávat informace tak, že o tom nebude žádná kontrola a nebude jasně vymezen legitimní účel k předávání těchto informací.
Miroslav KRUTINA; právník, Český helsinský výbor
——————–
Chtěli bychom slyšet nějaké garance, že nebude probíhat, já nevím, plošný monitoring, zneužívání zpravodajských informací, které obecně jsou shromažďovány samozřejmě v mnohem větším rozsahu.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nedostatečnou kontrolu spolupráce policie a tajných služeb kritizuje také opozice.
Jeroným TEJC; poslanec; bezpečnostní expert strany /ČSSD/
——————–
Nemůžeme uvažovat o žádném zvýšení využití zpravodajských služeb, ani ve spolupráci s policií pokud nebude zajištěna větší kontrola zpravodajských služeb.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Ministr vnitra Ivan Langer kritizovanou pasáž policejního zákona brání. Riziko zneužití podle něj nehrozí.
Ivan LANGER; ministr vnitra /ODS/
——————–
Jsou okamžiky, kdy spolu musí být policie a zpravodajské služby schopny reagovat ve vteřinách, to nic nemění na tom, že každé takovéto jednání musí být následně podrobeno kontrole.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Obavy ze zneužití zpravodajských služeb nejsou na místě ani podle Bezpečnostní informační služby.
Jan ŠUBERT; mluvčí, Bezpečnostní informační služba
——————–
Pokud někdo není špion, terorista, velký tunelář, neohrožuje demokracii, není ve spojení s organizovaným zločinem, tak se sebemenšího zájmu naší služby o svojí osobu nemusí obávat.
Tereza KRUČINSKÁ; redaktorka
——————–
Nový policejní zákon je teď ve sněmovně ve druhém čtení. Pokud parlamentem projde úspěšně a podepíše ho prezident, začne platit na začátku roku 2009.
Textový záznam televizní relace v pořadu Události na ČT1 ze dne 15.4.2008.