Romové jsou v českých školách stále diskriminováni. Šestice nevládních organizací uvedla, že romské děti tvoří zhruba třetinu žáků praktických (dříve zvláštních škol). Navíc se podle nich romské děti vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. Ministerstvo školství oponuje, že průběžně podporuje vzdělávání romských dětí prostřednictvím řady programů.
13. listopadu 2014 uběhne sedm let od chvíle, kdy Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že v českém školství dochází k diskriminaci romských dětí. I sedm let po rozsudku dochází v České republice nadále k porušování jejich práva na vzdělání a diskriminaci. Kvůli neřešení nezákonného stavu zahájila Evropská komise vůči České republice 25. září 2014 řízení pro porušení povinnosti, které může skončit sankcemi.
V případu D. H. a ostatní proti České republice šlo o skupinu mladých lidí z Ostravy, kteří byli zařazeni do zvláštní školy, tedy školy pro děti s lehkým mentálním postižením. Soud rozhodl, že umístění romských dětí do zvláštních škol znamená diskriminaci. Podle posledních zjištění České školní inspekce a Veřejného ochránce práv tvoří romské děti i sedm let po rozsudku zhruba třetinu všech žáků praktických (dříve zvláštních) škol.
Kromě toho se romské děti ještě dnes vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. V mnoha obcích a městech existují školy či třídy známé jako „romské“. Pár set metrů dále přitom stojí další školy, kam zase chodí převážně děti z majority. „Romské“ školy a třídy mají také často od žáků snížená očekávání a zaměřují se na praktické dovednosti na úkor akademických znalostí, nezbytných pro pokračování na další stupně vzdělávání. I když se někteří ředitelé snaží poskytovat kvalitní vzdělání romským i neromským dětem ve stejné škole, často narážejí na problémy a nedostatek podpory.
Tento stav je v rozporu s českou anti-diskriminační legislativou, mezinárodním i evropským právem. Z tohoto důvodu zahájila Evropská komise 25. září 2014 vůči České republice řízení pro porušení povinnosti plynoucí z evropské legislativy, konkrétně zákazu diskriminace ve vzdělávání. Jsme si vědomi probíhající novelizace školského zákona, která má za cíl inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu. Máme však za to, že ani probíhající reforma nezamezí existenci segregovaných škol, které oddělují děti z majority a minority již od prvních let školní docházky.
Jako nevládní neziskové organizace, které pracují se školami, rodiči a žáky, proto apelujeme na českou vládu, aby zahájení řízení ze strany Evropské komise proměnila v šanci odstranit protiprávní stav a ukončila diskriminaci romských dětí.
Pod tuto výzvu iniciovanou Nadací Open Society Fund Praha se připojily organizace Amnesty International, European Roma Rights Centre, Liga lidských práv, IQ Roma servis, o.s. a Vzájemné soužití o.p.s.
Pro více informací:
Štěpán Drahokoupil, Nadace Open Society Fund Praha
email: stepan.drahokoupil@osf.cz, tel.: +420 226 227 709
Marek Szilvási, European Roma Rights Centre
e-mail: marek.szilvasi@errc.org, tel: + 36 30 500 1459
Barbora Černušáková, Amnesty International
e-mail: barbora.cernusakova@amnesty.org, tel.: +44 20 7413 5759
Reportáž České televize, kterou odvysílala v pořadu Události – 3. listopadu 2014 (začátek v čase 14:37).
——————–
Spravedlivé prostředí pro všechny děti bez ohledu na rasu nebo handicap. Projekt Férová škola oceňuje 6 let ty, které žákům takové podmínky vytvářejí. A nově spustil web, kde se učitelé informují o tom, jak úspěšně pracovat s dětmi, které mají specifické potřeby.
Jitka SÁSOVÁ, redaktorka
——————–
Malotřídka v Chotýšanech na Benešovsku. Škola, kam děti chodí rády a kde je všechno tak trochu jinak. Neexistují tady klasické vyučovací hodiny, školní zvonek tady nezvoní.
osoba
——————–
Asi budeme muset si dát o trošičku dřív dneska přestávku.
Jitka SÁSOVÁ, redaktorka
——————–
Hodina končí podle toho, jak jsou děti schopné se na učení soustředit. Na první pohled tu mezi školáky není žádný rozdíl. V každé třídě je ale několik takových, kteří potřebují speciální péči. Děti s poruchami pozornosti nebo učení.
Daniela BUKOVSKÁ, ředitelka, ZŠ Chotýšany
——————–
Ty děti vůbec jako nevyčnívají z toho davu, každý dítě má své tempo, má své možnosti.
Jitka SÁSOVÁ, redaktorka
——————–
Důležitou součástí kolektivu Základní školy v Chotýšanech jsou kromě učitelek taky jejich asistentky. Ty se věnují primárně právě dětem se specifickými potřebami.
Vendula NOVOTNÁ, učitelka, ZŠ Chotýšany
——————–
Snažíme se s nima spolupracovat tak, že některé části hodin pracujeme společně a pak, když potřebují individuální přístup, tak vlastně odchází s nimi většinou do jiné místnosti.
osoba
——————–
Jeden krok, druhý krok, takže dva a dva je …
dítě
——————–
Čtyři.
osoba
——————–
Čtyři, výborně.
Jitka SÁSOVÁ, redaktorka
——————–
Každé z dětí tu má individuální přístup. A při učení svoje tempo.
Pomáhají ti i děti a paní učitelky, nebo kdo ti pomáhá?
Petr, žák ZŠ Chotýšany, 9 let
——————–
No, tak všichni, skoro.
Daniela BUKOVSKÁ, ředitelka, ZŠ Chotýšany
——————–
Celá ta škola funguje na bázi vlastně kamarádství, přátelství a tolerance.
Jitka SÁSOVÁ, redaktorka
——————–
Podobné příběhy škol má teď nově pomáhat mezi učiteli šířit web Mapa férových škol.
redaktorka /Zdroj: Mapa férových škol/
——————–
„Ukázalo se, že po prvních dvou vyučovacích hodinách přijde na žáka tak silná ospalost, že není schopný další práce. Zřídili jsme mu proto ve třídě relaxační koutek.“
redaktor /Zdroj: Mapa férových škol/
——————–
„Žák k nám nastoupil s těžkou poruchou řeči. Za pomoci asistentky udělal obrovský pokrok.“
Marek ZEMSKÝ, koordinátor projektu Férová škola
——————–
Učitelé zde můžou sdílet vzájemnou podporu, předávat si zkušenosti.
Jitka SÁSOVÁ, redaktorka
——————–
Podle posledního průzkumu organizace EDUin je mírná většina laické společnosti, stejně jako odborníci pro to, aby děti s handicapem chodili do klasických základních škol. Hlavně kvůli tomu, aby se lépe začlenili do kolektivu. Jitka Sásová, Česká televize.
Nedávný průzkum společnosti EDUin v kampani Česko mluví o vzdělávání odhalil představy a očekávání veřejnosti o vzdělávání národa a české škole. Je důležitější předávané penzum encyklopedických znalostí, nebo výchova k hodnotám a tradicím? A co znamená PR vaší školy? Inspirujte se ve vývoji a modernizaci vaší školy.
Autorkou článku je Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv. Zprávu vydal 1. 10. 2013 časopis Řízení školy.
Se začátkem školního roku spouští Liga lidských práv webový portál www.mapaferovychskol.cz, který podporuje otevřenost škol ke společnému vzdělávání všech děti. Učitelé a vedení běžných základních škol se na webu mohou podělit o své zkušenosti se vzděláváním zdravotně či sociálně znevýhodněných žáků, kteří mají to štěstí a navštěvují školu společně s ostatními dětmi z jejich okolí.
To, že společné vzdělávání všech dětí bez ohledu na jejich fyzické dispozice, intelektové předpoklady nebo etnickou příslušnost je možné, dokazuje Ligou udělovaný certifikát kvality „Férová škola“, který získalo už 23 škol. „Z naší práce víme, že vhodné podmínky pro vzdělávání znevýhodněných žáků v kolektivu běžných tříd vytváří především nadšení a vnímaví učitelé spolu s vedením škol. Férových škol s certifikátem je zatím 23. My ale věříme, že běžných škol, které vzdělávají alespoň jednoho žáka se sociálním či zdravotním znevýhodněním je v Česku určitě mnohem víc,“ uvedla pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová. Vyzývá proto k zapojení do projektu zástupce dalších škol, které se nebojí odlišnosti.
V České republice dlouhodobě chybí systémová a ekonomická podpora škol, které se vydaly cestou otevřenosti vůči všem dětem. Školy to v dnešní době nemají z důvodu citelné absence zdrojů jednoduché, a proto si zaslouží dostat prostor pro prezentaci velkých i malých úspěchů, kterých se jim daří i přes stávající podmínky dosahovat. Právě za tímto účelem byl spuštěn webový portál www.mapaferovychskol.cz, který současně slouží ke vzájemné podpoře a možnostem sdílení, výměny a předávání zkušeností mezi jednotlivými školami. Příklady dobré praxe pak mohou inspirovat ostatní učitele a pomoci jim překonat obavy a překážky spojené se začleňováním znevýhodněných dětí do výuky a života běžných základních škol.
Českému školství se dlouhodobě nedaří reagovat na výzvy, které před něj klade současná společenská situace plná změn a nedorozumění. V důsledku toho dochází k jejich systematickému uzavírání vůči příslušníkům různých minoritních skupin narušujících homogenitu školních kolektivů, které však ani zdaleka neodpovídají skutečnému složení populace.Možnosti řešení jsou ve změně forem a metod výuky s důrazem kladeným na individuální přístup, který vychází z konkrétních potřeb každého jedince a snaží se rozvíjet jeho maximální potenciál. „O podporu společného vzdělávání všech dětí usilujeme z důvodů prospěšnosti nejenom pro děti s postižením či znevýhodněním, ale také pro jejich zdravé spolužáky s dobrým sociálním zázemím a v celkovém důsledku pro celou společnost“, dodává koordinátor projektu Marek Zemský.
Marek Zemský, koordinátor projektu Mapa férových škol, mzemsky@llp.cz, tel. 777 621 227
Katarína Krahulová, pedagog Ligy lidských práv, kkrahulova@llp.cz, tel. 731 455 789