Pátek, 8. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 8. 1. 2010 v deníku Mladá fronta Dnes.
Praha – Říct o někom, že bere úplatky, ale nemít v ruce důkaz, se může napříště hodně nevyplatit. Můžete za to dostat stejně tvrdý trest, jaký dávají soudy za násilné činy, například za znásilnění – až osm let vězení.
Dosud za křivé obvinění hrozily tři roky. A to pouze těm, kteří lhali, aby někomu záměrně ublížili a dostali ho před soud. Podle nového trestního zákoníku je trestné jakékoli lživé nařčení. A pokud je zveřejní novináři, je trest opravdu přísný.
„Možnost stíhat občany za tento čin se povážlivě rozšířila. Přísnější trest nyní hrozí i tomu, kdo bude pouze citován v médiích nebo vyjádří svůj názor na internetovém blogu,“ říká právník David Zahumenský, který pracuje pro organizaci Liga lidských práv.
Domnívá se, že nový paragraf může být zneužíván i proti svobodě slova. A to hlavně proto, že toto „vylepšení zákona“ vzniklo až při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. V původní verzi to podle jejího autora Pavla Šámala nebylo: „To si prosadili poslanci. Argumentovali tím, že tak chtějí zabránit útokům na politiky při jejich předvolebních kláních.“
Pokud by tedy nyní média zveřejnila informaci o nezákonném jednání politika, které by se potom policii nepodařilo prokázat, novináři, a hlavně jeho zdrojům bude hrozit vězení.
Spoluautor nového trestního zákoníku Pavel Šámal si myslí, že za zpřísněním trestů za křivé obvinění mohla být i reakce poslanců na aféru, kterou před čtyřmi roky vyvolalo zveřejnění takzvané Kubiceho zprávy.
Poslanci však nesouhlasí. „Jde hlavně o to, více chránit oběti tohoto trestného činu. Důvody, které tehdy zazněly, si už nevybavuji. Ale pokud si dobře pamatuji, prosazoval to poslanec Miloš Melčák,“ tvrdí šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda. Melčák včera na žádost o rozhovor nereagoval.
„Novináři se změny tolik bát nemusí, odvolávají se na své i veřejné zdroje. Pak už to nelze kvalifikovat jako lživé obvinění,“ vysvětluje Šámal. Přiznal však, že problém by mohl mít člověk, kterého budou média jako zdroj citovat.
„Je pravda, že zákon je nyní přísnější – a lidé by si tedy měli dávat pozor, co říkají. Je to ale správné. Křivě někoho obvinit je prostě špatné a trestuhodné jednání,“ říká předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Nyní bude hodně záležet na tom, jak se k novince v zákoně postaví policisté, státní zástupci a soudci.
„To oni nastaví mantinely a určí, jak se má zákon vykládat. Je zapotřebí, aby chránil oběti, a ne aby sloužil jako nástroj proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti,“ říká právník David Zahumenský.
Podle něj je trest za pouhý slovní výrok pozůstatkem totalitního výkladu práva. „V řadě evropských zemí se i pomluva řeší pouze před civilním soudem,“ připomněl. V Česku je však trend překvapivě opačný.
Pátek, 13. července 2007Tiskové zprávy
V bodu 11. svojí zprávy CPT uvádí, že jeho delegace „získala několik informací o obvinění policie ze špatného zacházení, některá z nich se týkala špatného zacházení během dotazování a především výslechu prováděném důstojníky kriminální policie. Policejní důstojníci byli obviňováni z mlácení, kopání a bití různými předměty; mezi těmi, kteří tato obvinění vznesli, byli mladiství.“
České policii byly dále vytknuty zejména dlouhodobé problémy s kontaktováním třetí osoby na svobodě, přístupem k právnímu zástupci a lékaři na policejní stanici. Právě tato práva představují základní záruky proti nelidskému zacházení.
CPT rovněž zjistil, že „zadržené osoby byly na některých policejních stanicích připoutány ke kovovým úchytům ve zdi v nepohodlné pozici, speciálně na jablonecké policejní stanici … členové delegace si povšimli, že v prostoru pro zadržené osoby je na zdi instalováno pět kovových úchytů asi 50 cm od podlahy.“ CPT musel požádat příslušné orgány, „aby zajistily, že kovové úchyty na jablonecké policejní stanice budou odstraněny, jakož i na všech ostatních stanicích, kde jsou ještě užívána“ (bod 13 zprávy).
Nejtvrdší a nejrozsáhlejší kritice CPT podrobil zacházení s vězni odsouzenými na doživotí v sekcích D a E věznice ve Valdicích. Podle CPT v zařízení vládne „zřetelná atmosféra zastrašování a hrozeb, kterou lze popsat neochotou vězňů podávat stížnosti ze strachu, aby nebyli umístěni do cel pro výkon kázeňského trestu … nebo dokonce aby nebyli umístěni do cel, kde by jim mohlo hrozit sexuální zneužívání.“ (bod 33 zprávy).
„Zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že řada takových vězňů v sekcích D a E byla pravidelně znásilňována a sexuálně zneužívána po přemístění do jiné cely. Kromě toho byla delegace znepokojena zjištěním, že zranitelní vězňové, kteří se během svého pobytu v sekci D zjevně stali cílem fyzického zneužívání a znásilnění …. Tito vězňové byli také často ubytováváni v celách spolu s vězni, kteří se již dříve dopustili znásilnění nebo jiné formy násilí na ostatních vězních. Tyto závěry jsou doloženy prostudováním záznamů a rozhovory s vězni (jak s obviněnými násilníky, tak i s jejich oběťmi).“
Lékař delegace přímo na místě prokázal případ následujícího charakteru: „Vyšetření vězně F ukázalo poškození perinea mezi skrotálním vakem a konečníkem, které vzniklo opakovaným perineálním traumatem. Na základě lékařských záznamů vězně F bylo doloženo, že během jeho pobytu v brněnské vězeňské nemocnici v prosinci 2005 bylo zaznamenáno poškození perinea o rozměrech 5 cm1 cm; psychiatrická zpráva uváděla možnost sexuálního zneužití.“ (bod 35 zprávy). x
CPT musel bohužel explicitně upozornit české orgány, aby „poučily všechny dozorce, že úmyslné umisťování zranitelných vězňů do cel, ve kterých je riziko fyzického a/nebo sexuálního zneužívaní, představuje nehumánní a ponižující zacházení a bude jako takové hodnoceno.“
Liga lidských práv již léta upozorňuje na opakující se konkrétní případy násilí na policejních stanicích a nemožnost domoci se některých práv v praxi. Liga sice pozitivně vnímala postupné zlepšování situace v některých oblastech vězeňství v minulých letech, ovšem na základě přímo nalezených důkazů ze strany nezávislých expertů CPT je nucena vyjádřit zděšení nad zjištěnými případy ve valdické věznici. Vedle toho dosti kriticky hodnotí odpověď vlády na tato závažná zjištění, která se snaží zdokumentované případy znásilňování vězňů popírat. Navíc vzhledem k přímým důkazům CPT dosti nepřesvědčivě.
Liga upozorňuje, že návštěvy CPT mají přispět ke zlepšení situace ve vzájemném dialogu, zapírání skutečnosti způsobuje v očích mezinárodních orgánů Česku zbytečnou ostudu. Liga doporučuje pracovníkům veřejného ochránce práv, kteří mají oprávnění místa zbavení svobody navštěvovat, aby pravidelněji prováděly namátkové kontroly zařízení na něž upozornil ve své podrobné zprávě CPT, a to vždy za účasti lékaře. Zjištění evropského orgánu nasvědčují, že i ve věznicích a na policejních stanicích by se zástupci vnitrostátních návštěvních orgánů měli více zaměřit na zjišťování důkazů o fyzických útocích na integritu osob, které jsou orgány státu omezeny na svobodě.
K závažným nedostatkům zjištěných CPT v oblasti psychiatrických léčeben a ústavů sociální péče Liga vydává samostatnou tiskovou zprávu ve spolupráci s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC).
Více informací:
Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv
mobil: 776 234 446
