Dovolujeme si Vás pozvat na slavnostní vyhlášení výsledků prvního ročníku soutěže Ligy lidských práv o nejlepší lidskoprávní diplomku roku 2011. Akce se uskuteční v sobotu 3. prosince od 17:00 v kavárně Záhrada na Údolní 37 v Brně. Ocenění předá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, která nad soutěží převzala záštitu. (Pokračování textu…)
Valné shromáždění OSN přijalo Úmluvu o právech dítěte 20. listopadu 1989. Tuto neděli tak listina slaví již 22. výročí své platnosti. Podle Úmluvy musí stát mimo jiné dohlížet na to, aby dítěti byla zajištěna lékařská pomoc, bezplatné základní vzdělání i ochrana před mučením nebo sexuálním vykořisťováním. Konvence také podporuje výchovu dětí v rodinném prostředí; ústavní péče by měla být až tím nejzazším možným řešením. Za to je však Česká republika neustále kritizována. Podle OSN totiž žije v ústavech příliš mnoho dětí. (Pokračování textu…)
Přestože se Česká republika zavázala dodržovat práva lidí se zdravotním postižením v rozsahu, který vyplývá z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, skutečnost je jiná. Lidé s postižením například nemají rovnoprávný přístup ke vzdělání a na trh práce, nemají ani možnost plně se podílet na dění ve společnosti a v oblastech života, které se jich dotýkají.
Na tuto skutečnost zareagovalo sedmnáct organizací, které se právy lidí se zdravotním postižením denně zabývají a které se spojily, aby o aktuálním stavu informovaly Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Podle jejich alternativní zprávy Česká republika nesplňuje závazky, které jí vyplývají z Úmluvy. Státy, které jsou smluvní stranou, jsou totiž povinny změnit ty části svého právního řádu, které jsou s Úmluvou v rozporu.
To se však v České republice nestalo. Organizace složené z odborníků i samotní lidé se zdravotním postižením za to stát kritizují a zároveň navrhují doporučení, jak tuto situaci zlepšit.
„Otázka (ne)naplňování práv lidí se zdravotním postižením v České republice je v poslední době velmi aktuální, zejména s ohledem na probíhající transformaci sociálních služeb a připravované sociální reformy. Doufáme proto, že alternativní zpráva přiblíží tuto problematiku nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti,“ komentovala Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, jedné z organizací podílející se na vzniku alternativní zprávy.
Organizace navrhují reformy v mnoha oblastech
Podle alternativní zprávy má stát například přijmout definici diskriminace, která bude v souladu s Úmluvou, reformovat systém opatrovnictví, zajistit, aby lidé s postižením nemuseli žít v ústavech a poskytovat služby v závislosti na individuálních potřebách klientů.
Změnit by se měl také systém vzdělání.
„Úpravy mají být vytvořeny individuálně, podle potřeb každého dítěte a mohou spočívat například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy,“ vyplývá ze zprávy.
Bezbariérový přístup požadují organizace ve všech veřejných dopravních prostředcích a budovách, které lidé se zdravotním postižením využívají.
Zlepšit se má kromě toho také přístup lidí s postižením na pracovní trh. Umožněna jim má být i plná účast na dění ve volbách a rozhodování ve všech oblastech života, které se jich dotýkají. V tomto případě organizace navrhují přijmout specifická opatření, jako je možnost využití asistenta, speciální úprava volebního lístku, elektronická volba a další.
Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením 28. října 2009. Od roku 2010 je Úmluva součástí jejího právního řádu.
Víte například, že…
• Průměrný invalidní důchod I. stupně u žen činí 4 815 Kč a 5 241 Kč u mužů?
• Průměrná doba pobytu osoby se zdravotním postižením v seznamu uchazečů o zaměstnání v období let 2002 – 2010 přesahovala ve třech okresech 20 let a v dalších třech 10 let?
• Existuje nejméně 5 způsobů, jakými zaměstnavatele zneužívají nerovné postavení lidí se zdravotním postižením na trhu práce?
• Z 9 332 případů nařízené nedobrovolné hospitalizace bylo podáno odvolání jen u 110 případů, přestože je zde institut zákonného zastoupení?
• Podpora pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením bude omezena jen na chráněná pracovní místa?
Bližší informace poskytnou:
Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, email: dslastanova@llp.cz, tel.: 545 210 445
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, email: zdurajova@mdac.info, tel.: 545 210 445
Camille Latimier, ředitelka sekretariátu Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením, email: camille.latimier@spmpcr.cz, tel.: 221 890 434
Jan Hutař, ředitel legislativního oboru Národní rady osob se zdravotním postižením, email: j.hutar@nrzp.cz, tel.: 266 753 425
Alternativní zprávu pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením si můžete přečíst zde.
ČR se sice zavázala dodržovat práva lidí se zdravotním postižením tak, jak plyne z Úmluvy OSN, ve skutečnosti tu ale lidé s postižením nemají například rovnoprávný přístup ke vzdělání či na trh práce. Tvrdí to zpráva sedmnácti organizací.
Podmínky lidí s postižením se v posledních letech v České republice zhoršují. Handicapovaní například nedisponují rovným přístupem ke vzdělání, k rozhodování o politice a tvrdě na ně dopadají sociální reformy. Vyplývá to ze zprávy pro výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, kterou připravilo sedmnáct organizací. Svou zprávu zpracovala a zaslala výboru i vláda.
Organizace tvrdí, že Česká republika nesplňuje závazky, které jí vyplývají z Úmluvy. Státy, které jsou smluvní stranou, jsou totiž povinny změnit ty části svého právního řádu, jež jsou s Úmluvou v rozporu.
„To se však v České republice nestalo. Organizace složené z odborníků i samotní lidé se zdravotním postižením za to stát kritizují a zároveň navrhují doporučení, jak tuto situaci zlepšit,“ uvedly organizace v tiskovém prohlášení.
Denisa Slašťanová z Ligy lidských práv poukazuje například na to, že v České republice bylo zbaveno způsobilosti přes 26 500 lidí. Podle úmluvy by ale postižení měli mít všechna práva. A podle jejích slov skončilo přes 9 300 lidí nedobrovolně v léčebnách a ústavech. Odvolala se přitom jen stovka z nich.
Podle Camille Latimier ze Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR vázne také vzdělávání a postižení stále chodí do speciálních, ne do běžných škol. „Nediskriminace je jedna věc, ale plné uplatnění ve společnosti druhá,“ doplnila pak podle ČTK Latimier.
Podle Denisy Slašťanové je přitom otázka (ne)naplňování práv lidí se zdravotním postižením v České republice v poslední době velmi aktuální, a to zejména s ohledem na probíhající transformaci sociálních služeb a připravované sociální reformy.
„Doufáme proto, že alternativní zpráva přiblíží tuto problematiku nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti,“ dodala Slašťanová.
Podle alternativní zprávy má stát například přijmout definici diskriminace, která bude v souladu s Úmluvou, reformovat systém opatrovnictví, zajistit, aby lidé s postižením nemuseli žít v ústavech a poskytovat služby v závislosti na individuálních potřebách klientů. Změnit by se podle autorů měl také systém vzdělání.
„Úpravy mají být vytvořeny individuálně, podle potřeb každého dítěte a mohou spočívat například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy,“ vyplývá z dokumentu.
Bezbariérový přístup přitom organizace požadují ve všech veřejných dopravních prostředcích a budovách, které lidé se zdravotním postižením využívají.
Zlepšit se má podle autorů textu kromě toho také přístup lidí s postižením na pracovní trh.
„Umožněna jim má být i plná účast na dění ve volbách a rozhodování ve všech oblastech života, které se jich dotýkají,“ upozorňují autoři s tím, že navrhují přijmout specifická opatření, jako je možnost využití asistenta, speciální úpravu volebního lístku či například možnost elektronické volby.
Autoři se chystají svůj dokument odeslat do Ženevy OSN tento týden.
Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením 28. října 2009. Od roku 2010 je Úmluva součástí jejího právního řádu.
Článek byl publikován dne 7. 11. 2011 na www.denikreferendum.cz.
Praha – Podmínky lidí s postižením se v posledních letech v Česku výrazně nelepší, a naopak se ještě zhoršují. Handicapovaní nemají rovný přístup ke vzdělání, na trh práce či k rozhodování o politice. Tvrdě na ně dopadají i sociální reformy. Vyplývá to z alternativní zprávy pro výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, kterou připravilo 17 neziskových organizací. Autoři ji dnes představili novinářům. Svou zprávu výboru zaslala i vláda.
Obě zprávy mají zhodnotit pokrok dva roky poté, co v Česku začala platit Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Podle tohoto dokumentu musí stát přijmout opatření ke zlepšení podmínek handicapovaných. Má upravit zákony, zpřístupnit budovy i informace a jinak podporovat plné začlenění postižených do běžného života.
„Situace se jednoznačně zhoršila. Veškerá úsporná opatření jsou na úkor zdravotně postižených. Ušetří se přitom maximálně tři miliardy korun. Jestli si někdo představuje, že tato částka narovná finance Česka, tak je to komické. Místo stimulace se volí restrikce,“ řekl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Rada se spolu s Ligou lidských práv, Společností pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR a dalšími organizacemi či vysokoškolskými katedrami na sepsání alternativní zprávy podílela.
Denisa Slašťanová z Ligy lidských práv poukazovala například na to, že v Česku bylo zbaveno způsobilosti přes 26.500 lidí. Podle úmluvy by ale postižení měli mít všechna práva. Podle právničky pak přes 9300 lidí skončilo nedobrovolně v léčebnách a ústavech. Odvolala se ale jen stovka z nich. Slašťanová připomněla, že ČR má sice dobrou koncepci přeměny velkých ústavů v menší a přívětivější zařízení, mělo by ji ale prý rozšířit i na psychiatrické léčebny a seniorské domovy.
Podle Camille Latimier ze Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR vázne také vzdělávání a postižení stále chodí do speciálních, ne do běžných škol. Handicapovaní kvůli omezené způsobilosti nemohou rozhodovat ani o politice, protože nemohou volit. Postižení by měli také dostávat informace v podobě, které rozumějí – třeba jako piktogramy. „Nediskriminace je jedna věc, ale plné uplatnění ve společnosti druhá,“ podotkla Latimier.
Podle právníka rady postižených Jana Hutaře se zhoršuje i zaměstnávání lidí s handicapem. Osoby se třetím stupněm invalidního důchodu nemohou pracovat vůbec, jinak by o penzi přišli. Lidé s průměrným invalidním důchodem prvního stupně se pak pohybují na hranici chudoby, uvedl Hutař. Kvůli škrtům se omezí i státní podpora míst pro postižené či podpora rodičů handicapovaných dětí, kteří přijdou měsíčně o několik tisícovek, dodal právník rady postižených.
Autoři se chystají svůj dokument odeslat do Ženevy OSN tento týden. Shrnují v něm hlavně nedostatky. Chválí pak to, že se daří postupně odstraňovat bariéry a zpřístupňovat také dopravu a kulturu. Kabinet už svou zprávu poslal. Kdy by se výbor OSN mohl situací v Česku zabývat, ale není jasné. Panuje obava, že by to mohlo být až za několik let.
Článek byl publikován dne 7.11.2011 na www.ceskenoviny.cz a najdete jej zde. Obdobně také na www.rozhlas.cz, www.denik.cz.
Autor článku ČTK.