Výbor pro lidská práva při OSN podruhé kritizoval situaci v Česku

Výbor pro lidská práva při OSN opětovně apeluje na zřízení nezávislého orgánu, který by šetřil stížnosti na české policisty. Nerespektování svých dřívějších doporučení českou vládou kritizuje Výbor o to víc, že stále neubývá stížností na špatné zacházení ze strany policistů, ke kterému podle něj dochází především během zatýkání a vazby a dotýká se zvlášť zranitelných skupin obyvatel. Výbor doslova konstatoval, že: „…toto opomenutí může připívat k tomu, že policisté, kteří porušili něčí lidská práva, zůstávají de facto beztrestní.“ (bod 9 doporučení). Výbor české vládě nad to důrazně doporučuje, aby zajistila odškodnění policejních obětí.

Výbor se také věnoval otázce protiprávní sterilizace žen, když vyjádřil své politování nad tím, že v žádném zdokumentovaném případě nebylo zahájeno trestní stíhání proti lékařům. České vládě rovněž důrazně doporučil, aby oběti nezákonných zákroků odškodnila a obětem mimo jiné zajistila právní pomoc při podávání žalob k soudům (bod 10). Výbor dále konstatuje, že by lékaři a sociální pracovníci měli povinně absolvovat školení týkající se lidských práv pacientů.

Členům Výboru neušlo, že ačkoli Česká republika formálně zrušila kategorii „zvláštních škol“, v základním vzdělávání stále přetrvává faktická segregace romských žáků; doporučil vládě, aby přijala opatření, která tuto závadnou situaci ukončí. Výbor také upozorňuje na znepokojující fakt, že do sociálních ústavů je umisťována nepřiměřeně velká část romských dětí, přičemž excesivní odebírání dětí z biologických rodin považuje Výbor za porušení jejich práva na rodinný život.

Orgán OSN se podrobně zabýval také stavem současné české psychiatrie. Vyjádřil své znepokojení nad tím, že čeští lékaři stále nepřestali používat síťová a klecová lůžka a doporučil vládě, aby definitivně zakázala jejich používání, neboť se jedná o nelidské a ponižující zacházení (bod 13). Výbor je také znepokojen tím, že v Česku může dojít k nedobrovolné hospitalizaci proto, že člověk pouze „jeví známky duševní choroby“ (bod 14), přičemž soudní přezkum hospitalizace a právní zastoupení dotčených osob je nedostatečný, neboť ustanovení advokáti se s pacienty často ani nesejdou, a tak nemohou hájit jejich skutečné zájmy.

Výbor se musel opakovaně vyjádřit i k otázce restitucí majetku osob, které byly nuceny opustit Československo a přijmout občanství země, do které uprchly. Výbor, který je oprávněn projednávat stížnosti na Českou republiku a v řadě konkrétních případů uznal diskriminaci těchto osob ze strany českých soudů, doporučil vládě, aby jim byl jejich majetek navrácen, nebo aby byly odškodněny.

OBĚ ORGANIZACE SE NAVÍC VYJÁDŘÍ K SITUACI DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV V ČESKU S OHLEDEM NA SVOJÍ DLOUHODOBOU ČINNOST A POSLEDNÍ ZPRÁVY MEZINÁRODNÍCH INSTITUCÍ, KTERÉ SE LIŠÍ OD ZPRÁVY ČESKÉ VLÁDY O STAVU LIDSKÝCH PRÁV, NA ZVLÁŠTNÍ TISKOVÉ KONFERENCI.

TISKOVÁ KONFERENCE SE USKUTEČNÍ V PONDĚLÍ, 30. ČERVENCE 2007 V 11.30 V AMERICKÉM CENTRU, TRŽIŠTĚ 336/13, PRAHA – MALÁ STRANA. POZVÁNKA V PŘÍLOZE.

Bližší informace:

Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446

David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil: 777 306 906

Liga lidských práv pravidelně na pozvání mezinárodních institucí vysílá svoje právníky, aby nezávisle prezentovali svoje poznatky orgánům při OSN a sledovali, jakým způsobem zástupci vlády odpovídají na otázky nezávislých expertů. Zakladatele Ligy se účastnili již prvního zasedání Výboru pro lidská práva se zástupci české vlády v červenci 2001 a monitorovali dodržování lidských práv v období mezi oběma zasedáními Výboru právě i na základě doporučení tohoto orgánu z roku 2001. Ustanovení Mezinárodní paktu o občanských a politických právech, platného na území ČR již od roku 1976 jsou v současnosti právně závazná ve 160 státech světa, které tuto smlouvu ratifikovaly. www.llp.cz

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí s aktuálním či vnímaným mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy a je spolupracujícím členem Mezinárodní helsinské federace lidských práv se sídlem ve Vídni. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. www.mdac.info

Sterilizace může být trestným činem i v Česku

Ke spáchání trestných činů došlo v mostecké nemocnici v případech ženy z Krupky protiprávně sterilizované v dubnu 1998 a ženy z Chánova sterilizované v roce 1993. Vzhledem k promlčení případu však není možné podle Okresního státní zástupkyně v Mostě potrestat konkrétní pachatele, a proto nařídila policejnímu orgánu, aby případy odložil.

Michaela Kopalová z Ligy lidských práv, která se jako právní zástupkyně poškozené obrátila již v roce 2005 s oběma případy na ombudsmana, oceňuje přelomové posouzení ze strany státní zástupkyně. Podle Kopalové „se jedná o zásadní odůvodnění z pohledu ochrany práv všech pacientů v České republice, neboť státní zástupkyně potvrdila, že provedení lékařského zákroku může za určitých okolností naplnit i skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví.“ A to navzdory paternalistickému a bohužel stále platnému výkladovému stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství č. 6/1998, kde se uvádí, že lékař není zpravidla trestně odpovědný v případě, že nemocným nebyl dán souhlas s provedením lékařského výkonu, avšak výkony přesto de lege artis (tedy podle pravidel lékařské vědy) provedl.

Vzhledem k tomu, že státní zástupkyně nařídila věc odložit, byla zástupkyně poškozených nucena požádat o dohled nad případy Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem. V obou žádostech usiluje o to, aby byly prověřeny všechny lékařské dokumentace k případům sterilizace, které lékaři provedli. Tyto zákroky mohly probíhat od roku 1993 (u lékaře), respektive od roku 1998 (u lékařky) až do současnosti a je tedy možné, že by u nich nemuselo dojít k promlčení. Zároveň byl o vývoji informován veřejný ochránce práv, který podezření z trestného činu původně oznámil.

Nemocnice Most je spojena se systematickým prováděním nucených sterilizací v době komunismu. Pod vedením agilních sociálních pracovnic a za asistence lékařů byly v této nemocnici sterilizovány desítky romských žen ze sídliště Chanov i další Romky z města Mostu i okolí. Navíc je doložen případ, kdy v této nemocnici byla v rozporu s právem sterilizována žena dokonce ještě v listopadu 2003, ve své zprávě to potvrdil i ombudsman. Liga podala v případě ženy z Chanova sterilizované před necelými čtyřmi roky občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti. Bude se jí zabývat Krajský soud v Ústí nad Labem.

Doslovná citace z nově vydaného usnesení státního zastupitelství v Mostě, v němž se konstatuje, že v případu z roku 1998 došlo ke spáchání trestného činu: „…lékařka v rozporu s vnitrorezortním předpisem i z. č. 20/1966 Sb. zásadním způsobem zasáhla do rozhodovací sféry poškozené ohledně jejího zdraví v oblasti rozhodování o zachování reprodukční schopnosti, a byla takto srozuměna s následkem, který bez souhlasu poškozené způsobila, neboť nešlo o zákrok, který by eliminoval bezprostřední ohrožení zdraví. Jednání … tak naplnilo všechny znaky trestného činu ublížení na zdraví podle § 22 odst. 1 tr. z., a to nejen po formální, ale také po materiální stránce, neboť stupeň společenské nebezpečnosti i s přihlédnutím k motivu jednání je vyšší než nepatrný.“ Odůvodnění obdobného znění obsahuje i usnesení, které se týká druhého případu provedení protiprávní sterilizace mosteckým lékařem v roce 1993.

Publikaci „Právní opatření proti protiprávní sterilizaci“, která popisuje přístup orgánů činných v trestním řízení na str. 35-40 naleznete zde.

Systémové doporučení Ligy lidských práv č. 5 k metodice odškodnění všech protiprávně sterilizovaných žen zde.

Kompletní informace k této tiskové zprávě ve formátu .pdf zde.

Mezinárodní den žen

Potřeba zvýšení ochrany zvlášť ohrožených obětí trestných činů v trestním řízení
Ze statistik MV ČR vyplývá, že oběťmi mravnostních trestných činů se stávají v drtivé většině ženy a naopak drtivá většina pachatelů jsou muži. Přitom oběti těchto trestných činů jsou nejvíce ohroženy tzv. sekundární viktimizací, tedy že se znovu stávají obětí – obětí průběhu vyšetřování (opakované výslechy, přístup k obětem znásilnění pod heslem „může si za to sama“, atd.). Liga lidských práv se zasazuje o lepší zacházení se zvlášť ohroženými oběťmi trestných činů a na základě právní analýzy a diskuse s trestněprávními experty prosazuje přijetí zákona o ochraně zvlášť ohrožených obětí.

Ve svém doporučení ze srpna 2006 vyjádřil Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen „své znepokojení nad nízkým počtem usvědčených a odsouzených pachatelů násilí vůči ženám, jakož i nad současnou definicí znásilnění“. Výbor dále žádá, aby Česko „přijalo takovou definici znásilnění, která by zaručovala potrestání jakéhokoliv aktu sexuální povahy spáchaného na osobě, která s tímto aktem nesouhlasí, a to i v případě, že tato osoba neklade odpor.“

Domácí násilí: nutnost zavedení trestního činu pronásledování a terapie násilníků
Pokud jde o problém domácího násilí, jehož oběťmi se z 94% stávají právě ženy, bylo dosaženo značného pokroku, zvláště s ohledem na právní ochranu obětí. Efektivnost legislativy je však ohrožena řadou praktických nedostatků. Liga proto nadále působí ve vzdělávání zástupců Policie ČR, orgánů sociálně právní ochrany dětí a dalších a prosazuje práva obětí domácího násilí v meziresortní pracovní skupině pro monitoring plnění opatření uložených usnesením vlády o odhalování a stíhání domácího násilí a pomoci jeho obětem. Za nejdůležitější Liga považuje zavedení skutkové podstaty trestného činu pronásledování („stalking“) a realizaci terapeutických programů pro pachatele domácího násilí, které v Česku – na rozdíl od států západní Evropy – stále neexistují.

Závazek odškodnit oběti protiprávní sterilizace
V návaznosti na Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv o sterilizaci žen provedených v rozporu s právem z prosince 2005 a doporučení Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen ze srpna 2006, se Liga nadále zasazuje o informování veřejnosti a vyjednávání s vládními orgány, aby se zamezilo opakování této praxe v budoucnu. Pracujeme na zavedení dobré lékařské praxe informovaného souhlasu pacienta se zákrokem. Liga také zpracovala právní argumentaci pro podnět Rady vlády pro romské záležitosti prosazující vytvoření mechanismu odškodnění všech obětí nucené sterilizace, který se právě projednává ve vládních orgánech.

Plné znění doporučení Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen z 25. srpna 2006 naleznete v češtině zde.

Bližší informace:
Jana Koláčková, jkolackova@llp.cz, tel.: 608 719 535

Výsledek odvolání v případě protiprávní sterilizace

Vrchní soud stejně jako ostravský soud znovu zamítl návrh na peněžité zadostiučinění poškozené. Odůvodnil to tím, že nárok je již promlčen. Otázka promlčitelnosti tohoto nároku již dlouhou dobu rozděluje českou právnickou obec. Vrchní soud dlouhodobě zastává názor, že po uplynutí tříleté promlčecí doby již poškozený nemůže žádat peněžité zadostiučinění, ale pouze omluvu. Oproti tomu Nejvyšší soud ČR už rozhodl, že k promlčení v tomto případě dojít nemůže. V důsledku tohoto odborného sporu zůstávají občané včetně paní Ferenčíkové v právní nejistotě. Paní Ferenčíková proto podá dovolání k Nejvyššímu soudu a doufá, že tak napomůže i dalším obětem zásahů do fyzické integrity na cestě ke spravedlnosti a definitivnímu sjednocení právního názoru soudců v této otázce.

Bez ohledu na rozhodnutí Nejvyššího soudu bude Liga i nadále v souladu s doporučeními veřejného ochránce práv z prosince 2005 a Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen při OSN ze srpna 2006 usilovat o to, aby se česká vláda omluvila všem obětem nucené sterilizace z doby komunismu a rovněž obětem protiprávní sterilizace v devadesátých letech a počátku tohoto století. Součástí omluvy by měl být i návrh mechanismu finančního odškodnění obětí. Liga se v nejbližší době obrátí s touto otázkou na Výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD) a Výbor pro lidská práva (HRC) při OSN. Uvedené instituce budou posuzovat dodržování lidských práv v České republice v tomto roce v březnu (CERD) a červenci (HRC).

Odvolání v případě protiprávní sterilizace

Proti tomuto rozsudku se odvolaly obě strany. Pokud vrchní soud potvrdí rozsudek ostravského soudu, půjde o vůbec první rozhodnutí v oblasti střední a východní Evropy, v němž odvolací soud přiznal, že praxe protiprávní sterilizace představuje závažný zásah do základních práv člověka a lidské důstojnosti. Jednání začne ve 13. hodin v jednací síni č. 5 v přízemí, dveře číslo 108.

10. října roku 2001 ve 4:56 ráno, porodila císařským řezem paní Ferenčíková ve Vítkovické nemocnici v Ostravě svoje druhé dítě, syna Jana. Společně s druhým porodem byla paní Ferenčíkové provedena sterilizace. Ačkoli její zdravotnická dokumentace obsahuje formální tvrzení, že „pacientka žádá sterilizaci“, nejde v tomto případě o úplný a informovaný souhlas, který vyžaduje zákon i mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Ačkoli bylo v případu paní Ferenčíkové dlouho dopředu známo, že porodí za pomoci císařského řezu, lékaři si vyžádali souhlas k provedení sterilizace jen několik minut před provedením zákroku, v době, kdy již počínala rodit. Na základě tohoto zákroku bude paní Ferenčíková traumatizovaná a poškozená po celý život.

Ponižující zacházení, jehož obětí se paní Ferenčíková stala, představuje jen jeden z bezpočtu případů romských žen v České republice i dalších zemích střední Evropy. Nejméně ve třech předcházejících desetiletích tento pohrdavý přístup zdravotnických pracovníků k romským ženám zabraňoval činit informované rozhodnutí v záležitostech týkajících se jejich vlastního těla. Lékaři a sociální pracovníci rutinně a pravidelně nerespektovali svobodnou vůli pacientů a narušovali jejich fyzickou integritu, a to i v případech, které vedly k nezvratným následkům. Tyto praktiky vůči romským ženám jsou důsledkem převládající paternalistické kultury ve zdravotnických zařízeních, která vede k porušování základních práv osob podstupujících zákroky ze strany lékařů.

V listopadu 2005 rozhodl Krajský soud v Ostravě o žalobě, kterou paní Ferenčíková podala s pomocí Mgr. Michaely Kopalové z Ligy lidských práv, s tím, že byla porušena její základní práva na fyzickou integritu a lidskou důstojnost.

Ostravský soud svým rozhodnutím poprvé v oblasti střední a východní Evropy uznal nárok oběti nucené sterilizace na spravedlnost. Žalovaná Vítkovická nemocnice a.s. se měla na základě rozsudku poškozené omluvit. Nemocnice se s rozsudkem neztotožnila a podala odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci. Protože soud neuznal nárok paní Ferenčíkové na peněžité odškodnění, odvolala se proti rozsudku i její právní zástupkyně.