Úterý, 11. prosince 2012Tiskové zprávy
Česká vláda uzavřela mimosoudní odškodnění se ženou, která si u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stěžovala na nezákonnou sterilizaci. Součástí dohody je kromě odškodnění 10.000 eur také přiznání pochybení. Liga lidských práv vyzývá vládu, aby se ke kontroverzní historii nezákonných sterilizací v českých zemích postavila čelem a odškodnila i ženy, které se kvůli promlčecím lhůtám již na české soudy obrátit nemohou.
Nedobrovolně sterilizovaných žen jsou v Česku minimálně stovky. Za sterilizace se již v roce 2009 oficiálně omluvila vláda Jana Fischera. „My chceme, aby v tomto směru pokračovala i současná vláda a všechny ženy odškodnila. Vytvoření odškodňovacího mechanismu doporučila už v únoru letošního roku Rada vlády pro lidská práva. Vláda by jej měla schválit co nejdříve, aby se další oběti nemusely obracet na štrasburský soud,“ řekla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, e-mail: kcervena@llp.cz, tel.: 777 701 621
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který mimosoudní vyrovnání schválil, najdete zde.
Podnět Rady vlády pro lidská práva z února 2012 je k dispozici zde.
Úterý, 20. listopadu 2012Zprávy z médií
Článek vyšel v Lidových novinách dne 20.11.2012, autorkou textu je Barbora Říhová.
Policie může vyslýchat děti bez rodičů či advokáta, jen za dohledu sociální pracovnice * Chystá se ústavní stížnost
Policie si pro třináctiletého hocha přijela domů. Podezřívala ho, že kradl. Rodiče nebyli doma. Muži zákona chlapce odvezli na služebnu, matce zavolali cestou.
Chlapcův věk hraje v celém příběhu důležitou roli: kdyby mu bylo o dva roky více, musel by s ním být na služebně i obhájce. Takhle ho policie vyslýchala jen za přítomnosti sociální pracovnice. Dlužno poznamenat, že mu nehrozil za případnou krádež tak přísný postih, jako kdyby mu bylo patnáct a více.
Liga lidských práv, na niž se obrátila se stížností chlapcova matka, považuje každopádně postup policistů za diskriminační. Chystá ústavní stížnost, jíž chce docílit změny zákona, aby se i dětem pod 15 let hned přiděloval obhájce.
„Chceme, aby dítě při zjišťování, zda spáchalo nějaký čin, mělo stejná práva jako mladiství a dospělí v trestním řízení,“ vysvětlila LN právnička ligy Anna Hofschneiderová.
Kdyby se stížností uspěli, museli by zákonodárci zákon přepsat a je možné, že by se tak na stůl opět dostal i návrh na snížení věku trestní odpovědnosti. „Jsem stoupencem snížení hranice na 14 let a u násilných činů třeba i na 13,“ řekl LN Jeroným Tejc (ČSSD), člen ústavněprávního výboru.
Nyní je praxe taková, že chce-li policie dítě vyslechnout, musí s ním být sociální pracovnice, někdy policie může, ale nemusí přizvat i rodiče. Výslechu se sice může účastnit i advokát, ale jen v případě, že si ho rodiče dítěte sami přivedou a zaplatí. Naopak mladistvému je advokát přidělen hned a placen je státem.
Dítě dostane advokáta až v okamžiku, když případ skončí u soudu pro mládež. „To ale může být trochu pozdě,“ souhlasí předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová. Především proto, že u soudu pro mládež se už příliš neřeší vina či nevina dítěte a vychází se hlavně z policejního spisu.
Soud se pak zabývá hlavně tím, zda by neměl dítě poslat do výchovného ústavu, zařadit ho do terapeutického programu nebo mu třeba zakázat navštěvovat nějaké podniky.
Hlavním motivem ústavní stížnosti je právě zmíněný případ třináctiletého (dnes již čtrnáctiletého) chlapce z Královéhradeckého kraje. Podle Ligy lidských práv policie v jeho případě pochybila hned několikrát. „Když dítě vraceli mamince, policista přiznal, že kluk nechtěl mluvit,“ popisuje právnička Anna Hofschneiderová. „Pokud to tak bylo, měli ho okamžitě zavézt domů, protože měl právo nevypovídat,“ podotýká.
V ten moment měla zakročit sociální pracovnice. Ta ale údajně neudělala nic. „Advokát je jediný schopen dohlédnout, aby se vše dělo podle zákona. Sociální pracovnice nejsou odbornice na trestní právo,“ říká Jiří Císař z České advokátní komory.
Dítě nemá nárok na obhájce
Další chyby se policie podle ligy dopustila druhý den, když se rozhodla chlapce vyslechnout ještě jednou, tentokrát ale z pozice svědka. Policie totiž podezřívala z krádeží kromě něho ještě tři další pachatele, kterým už bylo víc než 18 let. „Nelze ho jednou vyslýchat jako podezřelého a podruhé jako svědka, protože je pak nucen svědčit sám proti sobě. Navíc policie tento protokol používá v řízení proti samotnému chlapci,“ uvádí Hofschneiderová.
Dodává, že chlapec si ze zkušenosti na policii odnesl trauma. „Když musí někam jít kvůli vyšetřování – byl třeba u znalce, který zkoumal jeho věrohodnost –, má strach, že se nevrátí domů,“ popisuje právnička.
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že dítě sice nedostane advokáta hned, ale také mu nehrozí vězení. „Z právního hlediska dítě pod 15 let věku nemůže spáchat trestný čin, neboť není trestně odpovědné,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá. Navíc kdyby měly nárok na právníka i děti, znamenalo by to pro stát vyšší výdaje.
Právníci mají ale na věc jiný názor. „Všeobecně mají děti méně práv a menší ochranu než dospělí. Dostávají se do naprosto katastrofálních podmínek,“ souhlasí známá advokátka Klára Samková.
Podobně mluví i Jiří Císař z České advokátní komory. „Je to věc, které nebyla nikdy věnována adekvátní pozornost. Pokud má nárok na právní pomoc osoba starší patnácti i osmnácti let, tak lze předpokládat, že zákonná hranice patnácti let, která zakládá trestní odpovědnost, je odůvodňována rozumovou vyspělostí,“ vysvětluje.
Rozumově nejvyspělejší jsou dospělí, o něco méně pak mladiství. „A ten ještě mladší bude tedy tu právní pomoc potřebovat nejvíc, protože je na tom nejhůř,“ zdůrazňuje Císař.
Pondělí, 10. září 2012Zprávy z médií
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové. Podmíněný trest za údajné chyby při vedení porodu tak definitivně platí. Novorozenec měl po porodu vážně poškozené zdraví, nakonec zemřel. Pražské soudy uložily Königsmarkové za nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti dvouletý trest s pětiletou zkušební dobou. Nejvyšší soud verdikt potvrdil, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí soudu Petr Knötig.
„Nejvyšší soud se nevypořádal s mými námitkami, určitě se obrátím se stížností na Ústavní soud,“ sdělila ČTK Königsmarková. Vinu v celém procesu popírala. Soudy jí uložily také zákaz výkonu povolání porodní asistentky na pět let. Zdravotní pojišťovně musí uhradit výdaje na léčbu dítěte zhruba 2,7 milionu korun.
Königsmarková podle soudů v červenci 2009 v Praze 3 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod. Dostatečně se neinformovala o předchozích porodech rodičky, při kterých se objevily komplikace. Sama pak přehlížela problémy, které žena před porodem i při něm měla, a neposlala ji do nemocnice. Zároveň podle verdiktu neměla dostatečné zázemí na to, aby sama komplikovaný porod provedla.
Dítě se při porodu začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Žena poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem. Dítě přežívalo na přístrojích 20 měsíců, potom zemřelo. Klíčovým důkazem v kauze byl znalecký posudek. Königsmarková podle expertizy při porodu nepoznala, že ho už dál nemůže vést porodní asistentka, ale je nutný zásah lékaře.
Königsmarková při procesu opakovaně uvedla, že podle svého úsudku nechybovala. Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. U ženy při prohlídkách zaznamenala pouze vyšší tlak. Advokát Königsmarkové dříve uvedl, že jeho klientka bere vždy jen nerizikové rodičky. Matka chlapce jí prý o svých předchozích problémech neřekla.
Königsmarkové se v minulosti zastala například Liga lidských práv, která spojila její stíhání s „nepřátelským postojem ministerstva zdravotnictví k porodním alternativám“. Také prvostupňový Obvodní soud pro Prahu 3 připustil, že gynekologická a porodnická společnost, ministerstvo zdravotnictví a nemocnice nemají příliš vůli spolupracovat s porodními asistentkami. Nejsou schopni najít s nimi kompromisní řešení ohledně domácích porodů.
Zprávu vydala Česká tisková kancelář dne 10. září 2012.
Pondělí, 9. července 2012Zprávy z médií
Lidé u nás sice mají možnost požádat soud, aby jim ustanovil advokáta, ale soudy věci posuzují nejednotně. Zejména ale není zajištěna bezplatná právní pomoc předtím, než se obrátíte na soud, uvedl David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv.
Dovolat se svých práv v dnešní komplikované společnosti vyžaduje pevné nervy, urputnost, snahu, čas a především peníze. Představíme vám některé z možností, jak získat bezplatné právní rady v různých oblastech našeho života. Začneme možnostmi právního poradenství Ligy lidských práv.
Liga lidských práv představuje neziskovou organizaci, která prosazuje aktivní pomoc lidem, kterým byly odepřeny jejich práva, především výkonem státní správy. Ročně zodpoví na stovky dotazů prostřednictvím emailu, telefonicky a osobními schůzkami. Vydává mnohé publikace a materiály, které mohou běžnému občanovi usnadnit orientaci v každodenním životě z hlediska práva. Blíže a odborněji s panem Davidem Zahumenským, předsedou Ligy lidských práv.
Dobrý den pane Zahumenský. Mohl byste ve stručnosti představit Ligu lidských práv pro naše čtenáře?
Jsme nezisková organizace, která hájí práva a svobody všech lidí. Snažíme se lidem pomáhat, aby znali svá práva a aktivně je prosazovali. Nejsme ale jen poradna pro nemajetné. Naším hlavním zaměřením je prosazovat systémové změny, které zlepšují kvalitu života v České republice.
Dovolím si jít rovnou k věci. V jakých případech poskytujete bezplatné právní zastoupení?
Obecně je možné říci, že bezplatné zastoupení se klientům snažíme zajistit v oblastech, kterými se zabýváme a kde věcem rozumíme. To jsou zejména práva dětí, práva lidí se zdravotním postižením, práva pacientů, případy násilí ze strany policie a práva obětí trestných činů.
Podle jakých kritérií si vybíráte případy pro bezplatné zastupování?
Víme, že nemůžeme pomoci každému, proto se vždy nejprve díváme, zda tady není někdo jiný, kdy by mohl klientovi pomoci, kdo třeba danému problému rozumí lépe. Pokud se jedná o případ v oblastech, kterými se zabýváme, zkoumáme především to, zda je zde kromě zájmu klienta na vyřešení věci, také veřejný zájem. Jestli má případ potenciál předejít porušování lidských práv v budoucnu.
Mohou se na vás běžní občané obrátit s kterýmkoliv právním dotazem nebo pouze s některými?
Lidé se na nás obracejí s rozličnými dotazy. Pokud jim nejsme schopni poradit, ať již proto, že se danými problémy nezabýváme, nebo z důvodu, že nám to nedovoluje naše kapacita, snažíme se je alespoň odkázat na někoho jiného, kdo by jim mohl pomoci. Bohužel se ale stává, že je těžké někoho takového najít.
Odpovíte všem dotazům, které k vám jsou zaslány, i ve formě zdvořilého odmítnutí?
Snažíme se odpovědět vždy, někdy jsme ale natolik zahlceni, že to může trvat déle.
Právní poradenství zdarma poskytujete přímo dle personálního zajištění Ligy lidských práv nebo spolupracujete s externími advokáty?
V Lize nyní pracuje 9 právníků, vedle toho spolupracujeme s celou řadou advokátů, kteří jsou schopni klientům pomoci zdarma. Například advokát Robert Cholenský v letošním roce získal cenu pro bono advokát roku za pomoc v případech policejního násilí a práv osob s mentálním postižením.
Který případ byl pro vás během vašeho působení v Lize lidských práv nejvíce emotivní?
Setkáváme se s řadou velmi emotivních situací. Právo není všemocné a někdy se věci nakonec semelou jinak, než by člověk čekal. Napadá mě případ rodiny, které byly ze sociálních důvodů odebrány děti, když rodiče po určitou dobu neměli řádné bydlení. Stalo se tak přesto, že Ústavní soud opakovaně prohlásil, že sociální důvody nemohou být důvodem pro přetržení pouta mezi rodiči a dětmi.
Když jsme do případu vstoupili, rodiče si již bydlení zase našli, na naši stranu se postavil veřejný ochránce práv a také v soudním řízení to vypadalo, že by se děti mohly k rodičům brzy vrátit. Pak ale byla u otce zjištěna roztroušená skleróza a rodičům se narodily další děti, dvojčata. S ohledem na zdravotní stav otce nakonec rodiče souhlasili s tím, aby starší děti zůstaly u pěstounů a pouze je pravidelně navštěvují.
Které případy zastupujete nejčastěji?
Nejvíce případů, kde poskytujeme zastoupení, se týká práv lidí s postižením. V České republice bohužel stále přetrvává pohled, že nejlepší ochranou pro lidi s mentálním postižením je zbavit je způsobilosti k právním úkonům a nenechat je tak o sobě rozhodovat. V půlce roku 2011 tak u nás bylo více než 26 tisíc občanů zcela zbaveno možnosti o sobě rozhodovat. Přitom například v Německu už vůbec institut úplného zbavení způsobilosti neznají. Naštěstí se situaci v zemích na západ od nás výrazně přiblížíme s účinností nového občanského zákoníku od ledna 2014.
Vy osobně, jak hodnotíte možnosti bezplatného právního zastupování a poradenství v České republice oproti zahraničí?
Lidé u nás sice mají možnost požádat soud, aby jim ustanovil advokáta, pokud splňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků, ale soudy věci posuzují nejednotně (stalo se nám například, že klientce, která potřebovala řešit dva související právní problémy, jeden soud osvobození přiznal a jiný ne). Zejména ale není zajištěna právní pomoc předtím, než se klient obrátí na soud. Přitom právě včasné odborné zhodnocení situace a možností jejího řešení by v řadě případů pomohly nejvíce.
V České republice bohužel stále neexistuje účinný systém státem zajišťované právní pomoci. Zde zaostáváme nejen za našimi sousedy na západ od nás, ale také například Slováci už podobný zákon mají od roku 2005. Přestože česká vláda teze zákona schválila již v roce 2008, stále se nedaří najít politickou podporu pro jeho přijetí.
Přál byste si něco říci čtenářům závěrem?
Vzhledem k tomu, že je pro nás extrémně náročné zajistit finanční zdroje pro to, abychom mohli bezplatnou právní pomoc lidem v České republice zajišťovat i nadále, rád bych čtenářům nabídnul možnost vstoupit našeho klubu podporovatelů „Lidi Ligy“. Více informací čtenáři najdou na stránkách www.lidiligy.cz.
Jako tečku na úplný závěr bych Vás požádal o kontakty, kde se mohou čtenáři se svými dotazy a příběhy obracet?
Kontaktovat je nás možné telefonicky na čísle 545 210 446 nebo e-mailem na brno@llp.cz. Veškeré kontakty čtenáři najdou na našich stránkách www.llp.cz.
Zprávu vydal server Finance.cz 9. července 2012, autorem článku je Zbyněk Drobiš.
