Pondělí, 23. května 2011Zprávy z médií
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
——————–
Češi už vědí, kde jsou nejpomalejší soudy. Ukázal to průzkum Lidových novin. Pevné nervy a dostatek času potřebují hlavně lidé na jižní Moravě. Jmenovitě v Brně. V první desítce nejpomalejších se umístila dokonce pětice místních soudců. Oni sami se ale hájí. Průzkum je prý zavádějící.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Pokud se chcete soudit v Brně, musíte počítat s tím, že na verdikt si nejspíš počkáte nejdéle z celé republiky. Podle aktuálních průzkumů tady totiž soudům leží na stole nejvíc nevyřízených civilních případů v zemi, které se táhnou i několik let a další přibývají.
Gabriela STOČKOVÁ, mluvčí brněnského městského soudu
——————–
Městský soud v Brně, obecně řečeno, nevyjadřuje nesouhlas s těmito výsledky. Nicméně je nutno si uvědomit, že to je největší soud prvního stupně v České republice, má nejvyšší nápad a poté je velmi snadné na základě těchto atributů, notabene na základě jiného kritéria ho napadat.
Kateřina ČERVENÁ, Liga lidských práv
——————–
Na nás se obrací stále čím dál více lidí, kteří si stěžují na průtahy a my jim říkáme braňte se, máte ty možnosti, žádejte odškodnění. Paradox je v tom, že i v samotném tom odškodňování vznikají průtahy.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Tady už to vidíte na mapě. Pokud se vezme v úvahu počet nevyřešených případů na jednoho soudce, nejhůře dopadlo Brno, hned za ním Ostrava, Plzeň a Most. Naopak nejrychleji se podle získaných dat soudí v jižních Čechách a v Praze 1. Ostatně čísla mluví za vše. Hned 5 soudců z první desítky s nejvyšším počtem nevyřízených případů je právě z brněnského městského soudu. Civilní spory se tady táhnou neskutečně dlouho. Soud ještě nedokázal rozlousknout hned 452 případů starších 7 let. I na to prý ale existuje vysvětlení.
Marcela KOMÁRKOVÁ, předsedkyně brněnského městského soudu
——————–
V těch asi 452 věcech je 240 věcí přerušených pro konkurs. S tím soudce nemůže dělat vůbec nic.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Kromě brněnského městského soudu mají podle průzkumu problém stíhat i další okresní soudy po celé jižní Moravě. Třeba v Břeclavi. Na jednoho soudce tam připadá více než stovka nevyřízených případů, které jsou starší než jeden rok. Ministerstvu spravedlnosti teď proto už došla trpělivost. Na problémové soudy na jižní Moravě si teď hodlá posvítit.
Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Ministerstvo ví o tomto problému, proto také posíláme nyní kontrolu na jižní Moravu, která má zjistit příčiny narůstajících průtahů u jednotlivých soudních kauz.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Jak kontroly dopadnou, bude známo za několik týdnů. Až potom bude jasné, kde a jaké z toho ministerstvo spravedlnosti vyvodí konkrétní důsledky. Michal Janotka, televize Prima.
Reportáž byla zveřejněna dne 23. 5. 2011 na TV Prima v pořadu Zprávy TV Prima.
Středa, 11. května 2011Tiskové zprávy
Sněmovna dnes ve třetím čtení schválila změnu zákona o soudních poplatcích. Zákonodárci odsouhlasili, že se jednotlivé soudní poplatky zvýší o 20 až 100%. Nakonec se podařilo z původního návrhu vlády vypustit zavedení nových poplatků pro budoucí osvojitele nebo pro ty, kteří po státu požadují odškodnění za dlouhá řízení či pochybení úřadů. Nedojde ani k navrhovanému zpřísnění možnosti osvobození od placení poplatku. Liga lidských práv se přesto domnívá, že přijetím zákona se čeští občané vzdalují šanci na kvalitnější soudnictví.
Rozhodování českých soudů je v mnoha případech nepředvídatelné a pomalé. Chybí podpora pro mimosoudní řešení sporů. Pro lidi s nízkými příjmy je obtížné se na soud vůbec obrátit, protože systém bezplatné právní pomoci je neúplný a nepřehledný. Pravdou sice je, že soudní poplatky se řadu let nezvyšovaly a stát se snaží snížit zadlužení. Vzhledem ke stavu české justice však mělo být zvýšení poplatků doprovázeno přijetím změn, které by služby soudu pomohly zkvalitnit. „Tuto šanci jsme bohužel propásli,“ komentuje novelu Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, a dodává: „Stát by se měl zaměřit v první řadě na to, aby soudnictví fungovalo efektivněji, samotné zvyšování poplatků problém financování soudů nevyřeší.“
Obrovským handicapem většiny českých soudů je špatná organizace práce. Že tento problém řešit lze, ukazuje rozdílnost v délce řízení stejného typu sporu u různých soudů. Zatímco někde umí vyřešit případ v řádu měsíců, jinde se spor vleče léta. Na některých soudech totiž začaly fungovat takzvané soudní minitýmy, které zabraňují tomu, aby soudce musel dělat všechno včetně administrativy. Soudům by také odlehčila větší podpora mimosoudního řešení sporů, minimálně ve formě přijetí zákona o mediaci.
Značně nefunkční je také systém zajišťování bezplatné právní pomoci pro nejchudší. Kvůli nedostatku informací a přílišné byrokracii je i pro běžného člověka v podstatě nemožné bez pomoci odborníků na bezplatnou právní pomoc dosáhnout. Lidé, kteří nemají na advokáta a nedokáží si např. žalobu napsat sami, tak zůstávají bez šance domoci se spravedlnosti. Bezplatná právní pomoc pro správní řízení nebo pro řízení před úřady navíc chybí úplně.
Nová úprava však přináší i některé pozitivní změny. Oběti trestných činů budou osvobozeny od placení soudního poplatku, pokud se budou u civilních soudů domáhat náhrady škody vůči pachateli. Sněmovna nakonec schválila také pozměňovací návrh poslance TOP 09 Polčáka a lidé, kteří budou po státu požadovat náhradu za neoprávněné trestní stíhání nebo třeba neoprávněně vyměřenou daň, tak nadále poplatek platit nemusejí. Tento návrh Liga prosazovala od samého počátku připomínkového řízení. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že lidé žalob proti státu podávají zbytečně mnoho. Nedokládá to žádnými daty. Domníváme se, že stát by měl spíše zlepšit své fungování tak, aby po něm lidé nemuseli vymáhat škodu u soudu. Vzhledem k tomu, že například i za dlouhá řízení se odškodňuje spíše maximálně v řádu desítek tisíc, mohl by dvoutisícový poplatek občany skutečně odradit od toho, aby žalobu vůbec podali,“ dodává právnička Ligy.
O návrhu bude nyní hlasovat Senát, který má na jeho projednání 30 dnů.
Více informací poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 608 044 625, mtetrevova@llp.cz
Další informace k tématu.
Čtvrtek, 14. dubna 2011Zprávy z médií
Nejvyšší soud určil novým stanoviskem přiměřenou výši odškodného za průtahy v justici a na úřadech. Za jeden rok průtahů v řízení stanovil částku v rozmezí 15 až 20 tisíci korunami. Cílem stanoviska je, aby české soudy při rozhodování o nárocích na odškodnění nevycházely z nereálných abstraktních částek. Ocenilo jej i ministerstvo spravedlnosti.
Nejvyšší soud zdůraznil, že při rozhodování o odškodnění za průtahy nebo nepřiměřenou délku řízení je vždy nutné zohlednit individuální okolnosti případu. Neexistuje žádná předem daná přiměřená doba, po jejímž překročení lze automaticky hovořit o průtazích. „Jinak je vždy nutno přihlédnout ke složitosti případu, chování poškozeného, postupu příslušných orgánů a k významu předmětu řízení pro poškozeného,“ stojí ve stanovisku.
Rozmezí pro výši odškodnění určilo ve středu občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Vztahuje se na průtahy v soudních i správních řízeních. Soudy podle NS musejí nadále přesně vysvětlovat, jak ke konkrétní výši odškodného dospěly.
Soud nechce trestat, ale zrychlit řízení
Důležitější než samotné odškodňování je podle Nejvyššího soudu prevence průtahů. „Zjednodušeně řečeno, centrální orgány, které posléze odškodňují, by měly vytvořit takové materiální, finanční a personální podmínky pro práci soudů či jiných správních orgánů, aby ke zbytečným průtahům vůbec nemohlo dojít,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Průtahy v řízení patří podle dřívější zprávy Ligy lidských práv k nejčastějším důvodům stížností, jež podávají účastníci soudních sporů. Soudy je přitom často odmítají jako nedůvodné. Například v roce 2008 Česká republika vyplatila jako odškodnění za průtahy téměř 45 milionů korun.
Stanovisko je pro soudy přínosné
Ministerstvo spravedlnosti podle své mluvčí Terezy Palečkové považuje sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu za přínos, který ocení především soudy, u nichž se problematika nároků na odškodnění objeví pouze nárazově. „Soudy s bohatší zkušeností s odškodňováním rozhodují v intencích stanoviska Nejvyššího soudu v zásadě již nyní,“ dodala Palečková. Mluvčí také uvedla, že nejen soudy, ale i ministerstvo dosud přiznávalo nárok na odškodnění v podobné výši, k jaké dospěl NS.
Článek byl publikován dne 14. 4. 2011 na ct24.cz a naleznete jej zde.
Úterý, 8. března 2011Zprávy z médií
Okresní soud v Novém Jičíně včera vyměřil podmíněný trest manželům Ľubovým, kteří se dopustili pomluvy. Zdlouhavý případ tím však nekončí. Dvojice se ještě v jednací síni odvolala.
V kauze, kterou novojičínský okresní soud řešil rok a půl, bylo vyslechnuto pětadvacet svědků a prozkoumáno přes tisíc stran důkazů. Včera manželé Ľubovi konečně vyslechli rozhodnutí soudce Jiřího Hanzelky. Ten dvojici odsoudil k podmíněnému trestu za šíření nepravdivých a neověřených informací o zástupci ředitelky Dětského domova v Novém Jičíně Michalu Pokorném.
Jak uvedl soudce Hanzelka, orientace v celém případu byla složitá a důkazy si mnohdy protiřečily. Nicméně senát Ľubovým neuvěřil, že jednali v zájmu dětí: „Zejména z počátku to mohlo skutečně vypadat, že chtějí chránit zájmy dětí, ale ten zájem, jak jsem vyhodnotil, časem ustoupil do pozadí a převládaly osobní věci, záležitosti a vztahy,“ řekl Jiří Hanzelka. Obžalovanému páru zřejmě přitížila i skutečnost, že několikrát vystupovali pod smyšlenými jmény.
„Našim zájmem nebylo nikoho poškodit, jednali jsme vždycky v zájmu dětí a v tomto okamžiku si dovolím tvrdit, že soud nerozhodl dobře,“ uvedl po skončení soudu Miroslav Ľuba.
V jednací síni byl přítomen také poškozený Michal Pokorný, který s rozhodnutím soudu souhlasí. „Šlo tady o něco úplně jiného než o zájem dětí, což tuto kauzu dává do světla, které nepatří do prostředí dětských domovů a pedagogické práce,“ řekl. Pokorný zatím neví, zda bude požadovat náhradu škody. Pokud ano, bude se muset znovu obrátit na soud, a to v občanskoprávním řízení.
Kauzu sledovala také Liga lidských práv, která dlouhodobě kritizuje to, že je čin pomluvy součástí trestního práva. „Jak se ukazuje i v případě Ľubových, tato skutková podstata je jenom zneužívána proti nepohodlným osobám,“ podotkla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
„Rozhodnutí soudu je absurdní. V této kauze byli manželé Ľubovi jediní, které zajímal osud dětí a to, aby se jim neubližovalo. Všichni ostatní před tím zavírali oči nebo se to snažili zamést pod koberec,“ pokračovala.
Protože se oba obžalovaní proti rozsudku ihned odvolali, Liga lidských práv chce kauzu dále sledovat. Celý případ odstartoval incident v novojičínském dětském domově v roce 2007. Pes Michala Pokorného, zástupce ředitelky, zde kousl do obličeje šestileté děvčátko. Radmila Ľubová, která v té době v domově pracovala jako noční vychovatelka, spolu s manželem na případ upozornila některé úřady amédia s tím, že se to nestalo poprvé. Miroslav Ľuba pod smyšleným jménem informoval ombudsmana také o tom, že zástupce údajně jedno z dětí z domova zbil. Michal Pokorný s tvrzením nesouhlasil a na manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. Ľubovi byli včera odsouzeni k pěti měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na čtrnáct měsíců.
***
Vývoj soudního sporu Manželé Ľubovi v letech 2007 a 2008 upozornili některé úřady a média na dění v Dětském domově v Novém Jičíně, kde pes Michala Pokorného, zástupce ředitelky, kousl do obličeje šestileté děvčátko. Ľubovi se navíc domnívali, že Pokorný jedno z dětí zbil. Ten obvinění odmítl a na dvojici podal trestní oznámení pro pomluvu. Za ni byli Ľubovi včera odsouzeni k podmíněnému trestu.
Článek byl publikován dne 8. 3. 2011 v Mladé Frontě DNES, obdobně také v deníku Právo.
Autorem článku je Tereza Stanislavová, Mladá Fronta DNES.
Pondělí, 7. března 2011Tiskové zprávy
Okresní soud v Novém Jičíně dne 7. 3. 2011 vynesl absurdní rozhodnutí v kauze manželů obviněných z pomluvy. Manželé Ľubovi mají být vinni tím, že oznámili úřadům a později i médiím nepravosti, které se děly v dětském domově v Novém Jičíně. Po čtyřech letech je za to soud potrestal 5 měsíci odnětí svobody s odkladem na 14 měsíců. Manželé se na místě odvolali.
Soud neprokázal, že by cokoliv z jejich tvrzení byla nepravda. Soudce svoje rozhodnutí zdůvodnil tím, že manželé údajně sdělovali nepodložené informace, při oznamování svých podezření vystupovali pod anonymní identitou, celou záležitost medializovali a slibovali nezletilým za jejich svědectví odměny a výhody. Jenže v případě podezření z trestného činu týrání svěřené osoby zákon nevyžaduje, aby si oznamovatel svoje podezření ověřoval, postačí když se o spáchání činu „hodnověrným způsobem dozví“.
„S tím, že jej zástupce ředitelky dětského domova Michal Pokorný bil a kopal do něj, se svěřil paní Ľubové sám chlapec, který měl být tímto způsobem týrán. Není tedy pochyb, že podezření z trestného činu bylo z její strany oprávněné,“ komentuje rozsudek právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. „Je třeba si také uvědomit, že anonymní oznámení má své opodstatnění tam, kde se zaměstnanci bojí o své místo, jinak by páchání této závažné trestné činnosti nemuselo nikdy vyjít najevo. Informování médií je zase prostředkem k objasnění věci tam, kde jsou odpovědné úřady nečinné.“
Celý případ začal v letech 2007 a 2008, když se manželé Radka a Miroslav Ľubovi zastali dětí, jež si stěžovaly na údajné agresivní chování Pokorného. Zástupce ředitelky měl dvě děti bít a kopat a jeho ohař opakovaně děti napadl. V posledním případě pokousal do tváře 5letou holčičku, což si vyžádalo její hospitalizaci. Za neuhlídání psa dostal Pokorný směšnou pokutu 1 000 Kč, avšak trestně stíháni byli nakonec manželé Ľubovi, a to za pomluvu.
Trestný činu pomluvy, který patří mezi verbální trestné činy, nemá v moderním trestním kodexu demokratického státu co dělat. Každý, kdo má pocit, že někdo jiný pošpinil jeho jméno či pověst, se totiž může účinně bránit před civilním soudem. Trestní právo by mělo být vždy až tím nejkrajnějším řešením. Přesto bývá právě tato skutková podstata často zneužívána proti nepohodlným osobám.
Bližší informace poskytne:
Lucie Koupilová, advokátka manželů Ľubových, tel. 608 877 671
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 604 118 050
Tiskovou zprávu věnovanou loňskému případu najdete zde.
Další informace k trestnému činu pomluvy najdete zde.
