Pátek, 18. května 2012Zprávy z médií
Otázkou, zda ženy mají nárok na porod doma, se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. Obrátila se na něj Liga lidských práv zastupující několik žen, které doma chtěly rodit, kvůli aktuálně platnému zákonu a přístupu úřadů však nesehnaly porodní asistentku. Případ už řešil brněnský krajský soud, ženám však asistentku nepřidělil.
„Liga proto podala odvolání a v případě neúspěchu je připravena se obrátit i na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva,“ řekla novinářům právnička Zuzana Candigliota.
Ženy se u soudu domáhaly přidělení porodních asistentek k jejich domácímu porodu. Soudce brněnského soudu Michal Ryška jim sice dal za pravdu v tom, že na domácí porod mají právo, soud však podle něj nemůže zdravotníkovi asistenci u domácího porodu přikázat. „Uložení takové povinnosti nemocnici by bylo v rozporu se zákazem nucených prací a služeb,“ řekl. Podle něj je nyní na státu, aby vytvořil jasná zákonná pravidla pro domácí porody a respektoval práva žen.
Candigliota s rozsudkem nesouhlasí, podle ní prakticky říká, že si žena sice může na porušení svých práv stěžovat, ale změny se nedočká. „Stát by přitom měl předcházet porušování práv. Odškodnění ženě nepomůže,“ uvedla.
O domácí porod či porod s vlastní asistentkou má prý zájem asi procento rodiček. Na Unii porodních asistentek se týdně obrací zhruba deset takových žen. Situaci jim však od dubna ztížil nový zákon, který za neoprávněně poskytnutou zdravotní péči stanovil až milionovou pokutu. Porodní asistentky mají kvůli tomu strach péči poskytovat.
Zákon tak podle Kateřiny Hájkové Klíčové z unie paradoxně postavení žen zhoršil a uvrhl je do nebezpečnější situace. Když neseženou asistentku, která by se jim v těhotenství věnovala a na domácí porod je připravovala, není, kdo by poznal, že právě u nich hrozí komplikace. Není ani, kdo by jim jejich plán vymluvil nebo včas nařídil odjezd do porodnice.
Podle Candiglioty je v pořádku, když zákon za neoprávněnou zdravotní péči dává milionovou pokutu. Problém je však podle ní u krajských úřadů, které samostatným porodním asistentkám vydávají pro práci oprávnění. Domácí péči jim sice v praxi povolují, ale v závorce dodávají, že se netýká vedení porodu. Takový výklad považuje za svévolný.
I Ryška upozornil na vědecká doporučení ze zahraničí, která jasně doporučují podporovat domácí porody. „V našich podmínkách posttotalitární střední Evropy to ale může být pro mnohé zdravotníky zásadně odmítající domácí porody těžké přijmout,“ řekl.
Autorem zprávy je ČTK, dne 18. května 2012 ji zveřejnil server tyden.cz.
Pondělí, 14. května 2012Zprávy z médií
Právníky raději nepomlouvejte. Květa Šamajová kvůli tomu strávila osm měsíců na psychiatrii.
Léčbu paní Šamajové nařídil soud poté, co o právníkovi napsala, že byl spolupracovníkem Stb. Obvinila ho ale neprávem a soud ji označil za nebezpečnou sobě i svému okolí.
„Ona mě obvinila, že jsem byl konfidentem Stb, to se ale vyvrátilo, já jsem byl naopak Stb pronásledován. To byl můj první případ, když jsem řekl a dost! Tak jsem na ni podal trestní oznámení,“ řekl právník. „Protože jsem ji viděl u soudu, četl jsem ty její blogy, tak sám jsem dospěl k závěru, že ona je nenormální.“
Blízcí paní Šamajové ale tvrdí, že je pschicky v pořádku. To potvrzují i dřívější posudky – paní Květa totiž prošla mnoha vyšetřeními, aby se mohla stát pěstounkou, v péči má už několik let svého prasynovce.
Šamajová se odvolávala na svobodu projevu. „Blog má taky žák základní školy, takže když mám právo na svobodu slova, tak ani já za to nemůžu být souzená,“ tvrdila.
„Dostávala jsem prášky, které mají dlouhodobé účinky. V lednu mi dali tři injekce a v březnu jednu. Zhoršil se mi zrak. Ze dvou mám čtyři dioprie,“ říká důchodkyně.
Ženy se zastala i Liga na ochranu lidských práv, podle které byla porušena její práva. A tento týden nastal v případu zvrat. Jiný soud nařídil, aby ji byla ústavní léčba přerušena. „Léčba byla kompletně zrušena, takže ani ústavní ani ambulantní forma léčby už nebude aplikována,“ dodal člen Ligy lidských práv.
Paní Šamajová se tak znovu vrací do normálního života. „Těch 8 měsíců mi nikdo nevrátí, nevím, jestli ty účinky nebudou trvalé,“ stěžuje si žena.
Zprávu vydal server tn.cz dne 13 května.
Pátek, 11. května 2012Aktuality
Dobrá zpráva: pokud jste trestně stíháni, přestože jste žádný trestný čin nespáchali, máte nárok na odškodnění. Zdá se vám to zřejmé? V našem případu paní Jasenčukové, která byla trestně stíhána za to, že své děti neočkovala všemi povinnými vakcínami, jsme si museli počkat až na odvolací soud, který jí tento týden přiřknul alespoň symbolické odškodnění ve výši 10 tisíc korun.
Na prvním stupni soudce dospěl k závěru, že se přece nic tak strašné nestalo, klientka „jen“ musela na výslechy na policii a k soudu a že se bála, že jí kvůli tomu vezmou děti, to přece nijak neprokázala…
Více informací najdete v předchozí tiskové zprávě k případu.
Analýza Ligy, která přehledným způsobem ukazuje, jak se k očkování dětí staví země západní Evropy zde.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Soudy nemohou pomoci budoucím matkám, které se u nich domáhají přidělení porodních asistentek ke svým plánovaným domácím porodům. Ženy sice mají právo na domácí porody s asistencí zdravotníka, v Česku k tomu ale chybí opora v zákoně. Oznámil to brněnský soudce Michal Ryška, který jednu z těchto žádostí v uplynulých dnech zamítl.
Podle něj je nyní na státu, aby vytvořil jasná zákonná pravidla pro domácí porody a respektoval práva žen. Ryška zdůraznil, že podle Evropského soudu pro lidská práva stanoví Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, že žena má právo na asistovaný domácí porod. Zdravotníci za asistenci u něj nemají být nijak postihováni. Na druhé straně k tomu ale nejsou v tuzemsku podmínky. ČR je povinna se úmluvou řídit.
Krajské úřady sice evidují porodní asistentky, ty však nemají oprávnění vést domácí porody. Pokud by některá při domácím porodu pomohla, hrozí jí s účinností od letošního dubna na základě zákona o zdravotních službách pokuta až do milionu korun. Proto porodní asistentky nemohou ženám vyhovět.
Na problém poukazovala v minulosti i Liga lidských práv. Na serveru www.ferovanemocnice.cz dokonce její právnička Zuzana Candigliota zveřejnila seznam právních rad pro ženy, které chtějí usilovat o to, přivést své dítě na svět doma.
V nich mimo jiné uvádí, že se ženy mohou pokusit podat soudům návrh na předběžné opatření s tím, aby soud nařídil nemocnicím poskytnout k domácímu porodu registrovanou porodní asistentku.
Soudce Ryška, který řešil už několik závažných a mediálně známých kauz spojených s ochranou osobnosti, řekl, že předběžnými opatřeními ženy svého nedosáhnou. „Soudy jim nemohou vyhovět, protože uložení takové povinnosti nemocnici by bylo v rozporu se zákazem nucených prací a služeb,“ zdůraznil soudce. Dodal, že ve vztahu k porodním asistentkám nemůže případné předběžné opatření soudu nahradit řádné oprávnění vést porod. Vydávají je jen kraje.
Obdobný problém jako Česko řešilo donedávna i Maďarsko, kde zdravotníkovi při asistenci u domácího porodu hrozila pokuta až do 100 tisíc forintů (8 700 korun). I tam vznikaly kvůli tomu spory, z nichž jeden (Ternovszky vs. Maďarsko) skončil u Evropského soudu pro lidská práva. Stát tam svoji při prohrál.
Ryška doplnil, že jeho rozhodnutí v žádném případě neznamená, že chce domácím porodům bránit. Naopak upozornil na vědecká doporučení ze zahraničí, která jasně doporučují podporovat domácí porody. „V našich podmínkách posttotalitární střední Evropy to ale může být pro mnohé zdravotníky zásadně odmítající domácí porody těžké přijmout,“ doplnil soudce.
Autorem zprávy ze dne 10. května je ČTK, otiskl ji například Týden.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Krajský soud v Brně zamítl sérii návrhů na předběžná opatření, která ženám měla zajistit zdravotní péči u domácího porodu. Podle soudce Michala Ryšky ženám soud nepomůže, protože v Česku chybí zákony a díru v legislativě může vyplnit jen stát.
„Civilní soud nemůže v rámci své rozhodovací činnosti obcházet absenci obecně závazného právního předpisu a konstituovat snad dokonce podmínky pro provádění domácích porodů,“ odůvodnil krok Ryška.
Na Krajský soud v Brně se v posledních týdnech obrátily nejméně dvě ženy, které se u něj domáhaly vydání předběžného opatření. To by jim zajistilo péči porodní asistentky u plánovaného domácího porodu.
„Vím o dvou ženách, z nichž jedna podávala opakovaný návrh, protože poprvé jí byl zamítnut z formálních důvodů,“ řekla iDNES.cz Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která ženám poskytla právní rady. U první z nich soud nevyhověl usnesením z 2. května, u druhé pak její návrh soud zamítl 30. dubna.
„Žena má obecně právo na asistovaný domácí porod ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ konstatuje v tiskové zprávě soudce Michal Ryška a dodává, že pokud má stát zajistit respektování práva ženy na soukromý život, pak takovou povinnost dosud nesplnil. „Vystavuje se proto případnému riziku nastoupení mezinárodní odpovědnosti za porušení závazků plynoucích z Úmluvy,“ varoval Ryška.
Soud je poslední šance, tvrdí žena, která bude rodit doma
Podle brněnské porodní asistentky Ladislavy Ryšavé spory vznikají kvůli tomu, že krajské úřady v celém Česku odmítají udělovat soukromým asistentkám registraci k vedení plánovaného domácího porodu. „Je to patový stav. Stát nastavil takové podmínky, které jsou pro porodní asistentku mimo porodnici nesplnitelné,“ řekla iDNES.cz Ryšavá s tím, že měsíčně se na ní s žádostí o vedení domácího porodu obrací několik žen.
Jedna z žen, které se obrátily na Krajský soud v Brně, iDNES.cz potvrdila, že se s největší pravděpodobností odvolá. Případem se proto nejspíš bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. „Jestliže i soud dospěl k závěru, že žena má právo na asistovaný domácí porod jako součást práva na ochranu soukromého života podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která má v našem právním řádě sílu ústavního zákona, pak není podle mě možné, aby mi současně odepřel soudní ochranu před zásahem do tohoto práva,“ sdělila Kristýna Rytířová.
Na soud se Rytířová obrátila, protože pro ni představoval poslední možnost legálně získat zdravotní péči pro porod doma. „Jelikož máme jednadvacáté století, je pochopitelné, že chci porodit za účasti porodní asistentky, tedy vysokoškolsky vzdělané zdravotnice, a ne se ocitnout zcela mimo systém zdravotní péče,“ míní žena.
Návrhů na předběžné opatření přibývá, ženy volí jednotný postup
Brněnské pokusy matek o předběžné opatření nejsou jedinými. Liga lidských práv eviduje další tři případy v Praze. O jednom rozhodoval pražský městský soud v polovině ledna. Návrh sice zamítl, soudkyně ale zároveň konstatovala, že pokud porod nemůže vést soukromá asistentka, mají ženy právo domáhat se péče u jejich spádové nemocnice (více o rozhodnutí Městského soudu v Praze čtěte zde).
Podle Candiglioty se ženy domlouvají na společném postupu, aby jejich tlak na změnu byl silnější. „Dá se říci, že to máme koordinované, ale ženy o sobě vzájemně neví, protože jim neposkytuji osobní údaje,“ řekla právnička.
Stížností na domácí porody se v únoru vůbec poprvé zabýval i Ústavní soud. Ani on matce, která rodila doma, nevyhověl. Odůvodnění rozhodnutí však rozdělilo ústavní soudce, protože zatímco soudkyně Eliška Wagnerová vyzvala k diskusi nad domácími porody, její kolegové a kolegyně konstatovali, že takový názor není stanoviskem Ústavního soudu, ale pouze postojem Wagnerové (více o sporu ústavních soudců čtěte tady).
Ministr zdravotnictví Leoš Heger nejprve nebyl domácím porodům příliš nakloněn a zastával názor odborných společností, které plánované domácí porody zcela odmítají. Po tlaku ze strany porodních asistentek a matek však nechal zřídit pracovní skupinu, která má hledat kompromis. Zatím se zdá, že jím budou porodní domy (více o plánech ministerstva zdravotnictví čtěte zde).
Zprávu vydal iDNES 10. května 2012, autorkou článku je Hana Válková.
