Zrušme dětské domovy

Mají sbírky na dětské domovy smysl?

Máme za sebou další ze sbírek na dětské domovy, tentokrát v režii Mladé fronty DNES. Zkusme si ale protentokrát položit otázku, jaký mají benefiční akce pro dětské domovy smysl. Tedy krom toho samozřejmého: medializovat všechny zúčastněné.

Deník MF Dnes uspořádal dražbu fotografií polonahých známých osobností s miminky z kojeneckého ústavu. Dražba vydělala přes čtvrt milionu a MF Dnes se plácá po zádech, protože peníze přeci poputují na „dobrou věc“ – do kojeneckého ústavu.

Sbírky na dětské domovy jsou poměrně oblíbené, peníze se sypou do kasiček téměř samy, protože, kdo z nás by neměl to srdce, přispět na děti v ústavech. Zkrátka, hra na city se štědře vyplácí.

Peníze = základní lidská potřeba?

Jenže, jsou to opravdu peníze, co děti vyrůstající v dětských domovech nutně potřebují? Odpověď je jednoduchá – NE. Děti v ústavech skutečně materiálně nestrádají, spíše naopak. Materiální nadbytek, který se jim dostává v ústavní péči, může být někdy až na škodu – Kateřina Šlesingerová upozornila na situace, kdy si děti přecházející z ústavu do pěstounské péče stěžují na pokles materiální úrovně.

To, co děti v dětských domovech skutečně potřebují, je vytvoření citových vazeb alespoň s jedním blízkým člověkem a získání pocitu, že někam patří. Správně proto Petr Třešňák upozorňuje, že přispívat bychom měli spíše na „zrušení ústavů, jejich nahrazení pěstounskou péčí a zjednodušení osvojování dětí náhradními rodiči“.

Ve výčtu mu chybí už jen apel na preventivní podporu a péči o biologickou rodinu, která v současnosti výrazně zaostává za podporou náhradních forem rodinné péče. Proč vynakládáme spoustu úsilí a peněz na hašení požáru, když by bylo mnohem efektivnější katastrofě předejít? Proč tak dlouho čekáme až se rodina dostane do krizové situace, z níž neví kudy ven? A proč pak najednou tak rychle přispěcháme, abychom dítko rodičům odebrali?

Kdo z toho má prospěch?

Není to náhodou proto, že kraje investovaly mnoho peněz do modernizace a vybavení dětských domovů a nyní mají obavu, aby o ty „pěkné a moderně vybavené“ domovy nepřišly? Nebo mají strach, aby nebylo zrušeno příliš pracovních míst? Něco na těch úvahách Petra Hampla asi bude, když už několik let víme, že ústavní péče je mnohem dražší než péče rodinná, a přesto s tím nic neděláme.

Takže před tím, než budete obdivovat Vojtu Dyka, jak se na fotce roztomile šklebí na malého drobečka z kojeňáku, a než hodíte nějaký ten drobák do natažené ruky vybírající na dětské domovy, zkuste se nejdříve zamyslet, jestli je to skutečně ta varianta, kterou chcete podpořit.

Systémové změny, které navrhuje Liga lidských práv, jsou shrnuty v publikaci Děti z ústavů, která je ke stažení zde. Systémové doporučení srovnávající ústavní a pěstounskou péči zde.

Článek byl publikován dne 10. 2. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde.

Autorkou příspěvku je Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.