Česká policie: Lidé bez domova jsou zloději

Česká policie: Lidé bez domova jsou zloději

Kopete do slabých, vzkazují humanitární organizace

Brno – Policejní prezidium České republiky otevřeně tvrdí, že lidé bez domova jsou zloději. Považuje také za správné ukazovat je veřejnosti a bez důkazů je obvinit, že to jsou oni, kteří kradou.

Ve svém písemném vyjádření dále nejvyšší policejní velitelství uvádí, že tak činí na základě nezpochybnitelných faktů a že tak bude postupovat dál, protože je to součást preventivní policejní práce.

„Některé osoby, mezi něž patří i sociální skupina – bezdomovci, páchají majetkovou trestnou činnost, zejména v opuštěných objektech, na veřejných prostranstvích a odstavných kolejích železnic,“ napsal vrchní komisař policejního prezidia Roman Skřepek.

Uvedl to v odpovědi na otázky, se kterými se na policejní prezidium obrátila redakce Aktuálně.cz v souvisloti s akcí policistů v okolí hlavního nádraží v Brně.

V pondělí 14. ledna večer pozvala česká policie v Brně na tuto akci novináře včetně fotografů a televizních štábů. V záři reflektorů jim potom ukazovala rozespalé lidi v odstavených železničních vagónech jako ty, kteří rozkrádají majetek Českých drah.

Jediné, čeho se v tu chvíli tito lidé nepochybně dopustili, bylo, že přebývali ve vagónech Českých drah. A to ještě ne všichni.
Z bezdomovců byli rázem zloději

„Připravili jsme akci monitorující nezákonnou činnost bezdomovců na železnici. Jedná se především o ničení odstavených železničních vagónů a následný prodej barevných kovů ve sběrnách. Spolu s policisty a kriminalisty půjdeme do míst, kde bezdomovci přespávají a kde ničí vagóny,“ stálo v pozvánce, kterou brněnská policie rozeslala před akcí novinářům.

Novináři té noci skutečně viděli bezdomovce nocující ve vlacích. Ale ani jednoho, který by rozebíral vybavení vagónu nebo je jiným způsobem ničil.

Čtěte reportáž: V hlavní roli žebrák? Námět, scénář, režie – policie České republiky

Humanitární organizace, které bezdomovcům pomáhají, policii tvrdě kritizují. Lidé bez domova se bez bez důkazů ocitli na fotografiích a televizních záběrech v pozici zlodějů. Nic přitom nedokazuje, že by skutečně páchali trestnou činnost.

„Způsob, jakým Policie České republiky připravila pondělní zastrašovací akci pro média, považuji z lidského i odborného hlediska za naprosto nepřijatelný a neprofesionální,“ řekl Aktuálně.cz ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina.
Můžou za to novináři

Ministerstvo vnitra se k případu nevyjádřilo. „Nemáme k tomu co říct. Není to v naší kompetenci, obraťte se na policejní prezidium,“ odbyla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Jana Malíková.

Policisté byli sdílnější. Podobné akce jsou podle nich zcela běžné. „Nešlo o nic jiného než doprovod policistů při jejich každodenní práci. Samotné zpracování reportáží z etického hlediska je odpovědností každého redaktora a nezodpovídá za to Policie České republiky,“ sdělil Roman Skřepek z policejního prezidia.

Čtěte v plném znění: Odpovědi policejního prezidia na otázky Aktuálně.cz

Ten zároveň řekl, že policie hodlá v podobných akcích pokračovat. „Naší povinností je trestné činnosti preventivně předcházet a zjištěné případy odhalovat,“ vysvětlil důvody konání podobných akcí.

Sama mluvčí brněnských policistů Andrea Procházková nicméně přiznala, že vyznění akce bylo jiné, než policisté očekávali. „Chtěli jsme upozornit na palčivý problém vykrádání odstavených vagónů. Naším cílem rozhodně nebylo někoho budit a ještě ho při tom natáčet,“ uvedla Procházková.
Nebyl to první kopanec

Odborníci upozorňují, že nejde o první případ, kdy policisté použili vůči bezdomovcům nepřiměřené metody. „Občas skutečně od klientů slýcháme, že se k nim policisté chovají agresivně,“ přiznal Kosina.

Jeho kolegové z neziskovek mají podobné zkušenosti. „Uniformovaní lidé s bezdomovci zacházejí hůře než já s mrkví,“ řekl Aktuálně.cz Pavel Kosorin z Armády spásy.

Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala jsou známy i případy, kdy si strážníci do bezdomovce kopli. „Bezdomovci se bohužel často pohybují na hraně zákona, a tak se bojí si stěžovat. Takže tyto případy pak nikdo neřeší,“ tvrdí Kopal.

Názor neziskových organizací, že postup policistů vůči bezdomovcům je nepřiměřený, Policejní prezidium nevyvrátilo, ani nepotvrdilo.

„Každý může mít nějaký názor. My však nepracujeme s názory, ale s fakty. A naší povinností je předcházet trestné činnosti a odhalovat ji. K tomu použijeme veškeré prostředky, které nám zákon umožňuje,“ uvedl vrchní komisař Skřepek.
Charita vyzývá ke spolupráci

Podle neziskových organizací v případě bezdomovců nemá represe žádný smysl. „Jsou to často lidé s duševními poruchami. Nepotřebují perzekuci ze strany policie, ale pomoc terénních pracovníků a často i psychiatrů, aby se z tíživé situace dostali,“ míní Kosina.

Policisté by podle něj například mohli bezdomovce informovat o možnosti umýt se, najíst a přespat u některé z neziskovek.

Spolupráce s policií podle něj velmi dobře funguje například u matek s dětmi v tísni. Bezdomovci jsou však opomíjenou menšinou.
Lenka Smyčková

Obránce lidských práv, nebezpečné povolání

Rok 2006 se zapíše do historie jako rok, kdy byla zavražděna novinářka deníku Novaya Gazetta a ruská lidskoprávní aktivistka Anna Politkovskaja. Právě když dokončovala sérii článků o zvěrstvech, které ruské jednotky napáchaly v Čečensku, někdo ji ve výtahu jejího domu zastřelil. Dodnes nebyla novinářčina smrt řádně prošetřena a svět už se nejspíš nikdy nedoví, proč a na čí žádost byla Anna Politkovskaja zavražděna.

Příběh ruské novinářky obletěl celý svět, větší je ale počet těch obhájců lidských práv, kteří byli sprovozeni ze světa bez zájmu médií – na Filipínách byl v červnu dvěma neznámými muži zavražděn obránce práv drobných rolníků M. W.Cornea, v Iráku bylo v dubnu nalezeno tělo umučeného odborového předáka Husseina Aliho a v neposlední řadě v byl v září zavražděn člen kolumbijského Výboru na obranu lidských práv G. I. Melendez.

Represe vůči těm, kteří vytrvale poukazují na porušování lidských práv ze strany svých vlád nabývá i sofistikovanějších podob než je zabití a fyzické napadení. Od útoků 11. září 2001 zprávy vykazují jednoznačný trend: státy začaly citelně omezovat svobodu shromažďování a sdružování – Bělorusko, Rusko nebo Uzbekistán přijali právní úpravu, která ztěžuje registraci občanských sdružení a umožňuje zásahy státu do jejich vnitřního chodu. „Antiteroristická“ legislativa v Bahrajnu, Jordánsku a Tunisu a ruské, běloruské a filipínské „antiextrémistické“ zákony přímo ohrožují svobodu sdružování a svobodu slova. Podle zprávy výrazně vzrostl počet svévolných zadržení a zmanipulovaných soudních procesů a vyšetřování.

Přitom bývalý generální tajemník OSN, Kofi Annan, ve své předmluvě ke zprávě varuje před zásahy do sdružovacího práva a oslabováním angažovaného společenského života. V silné a strukturované občanské společnosti vidí jedinou šanci jak ochránit jednotlivce před porušováním jeho základních lidských práv a svobod ze strany státu, ale třeba i nadnárodních korporací. Mezinárodní ochranný mechanismus, který OSN zajišťuje, může účinně zasáhnout v případech masivního porušování lidských práv, nemůže však ochránit každého jednotlivce v každé situaci. Na této úrovni proto musí existovat hustá síť organizací a sdružení bránící lidská práva, jen ta jsou podle Annana schopna včas a přiměřeně porušování práv zabránit. Omezující zásahy států do života občanské společnosti je proto vždy třeba hodnotit kriticky.

Stručné informace o zprávě naleznete na této adrese: http://www.fidh.org/IMG/pdf/dp-pages-GB.pdf

Plná verze zprávy v angličtině je dostupná z adresy: http://www.fidh.org/article.php3?id_article=4108

Liga lidských práv je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.

Bližší informace poskytne:

Předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal, email jkopal@llp.cz, a Jana Koláčková email jkolackova@llp.cz, tel. 608 719 535

Liga lidských práv
Bratislavská 31, 602 00 Brno, Czech Republic
tel.: +420 545 210 446, fax: +420 545 240 012
e-mail: brno@llp.cz