Povinné očkování

Pondělí, 26. ledna 2009Zprávy z médií

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Povinné očkování dětí proti nemocem, které v dřívějších dobách likvidovaly nezřídka celé rodiny, vedlo u některých chorob k jejich úplnému vymýcení, u jiných k jejich odsunutí do oblasti lékařských kuriozit. Nemoci jako záškrt, dávivý, neboli černý kašel či tetanus se v České republice prakticky nevyskytují. Většina odborníků říká, že očkování je stále nejlepší metodou, jak tyto choroby eliminovat, najdou se ale i lidé, kteří jsou přesvědčeni o škodlivosti očkování a brání lékařům v tom, aby podávali vakcíny jejich dětem. Podle médií se počet takovýchto lidí zvyšuje, deník Právo upozornil třeba na případ manželů z Brna, ke kterým se dokonce kvůli jejich postoji dostavila policie. Je takto razantní přístup státu opravdu na místě? Vaše názory vítáme na adrese radioforum@rozhlas.cz. Na lince je nyní místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Hana Cabrnochová, dobrý den přeji.

Hana CABRNOCHOVÁ, místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně
——————–
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
A v brněnském studiu Českého rozhlasu právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota?

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Slyšíme, dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Dobrý večer. Podle informací listu Právo po zásahu vaší organizace, tedy Ligy lidských práv, bylo zastaveno policejní vyšetřování těch rodičů, kteří odmítli očkovat své dítě, proč se liga v tomto případě angažovala?

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Takže liga se zabývá zdravotnictvím v České republice a část zdravotnictví je i povinné očkování. Podle názoru Ligy lidských práv je povinné očkování v České republice a systém tohoto očkování oblastí zdravotnictví, která má z hlediska lidských práv určité nedostatky.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Jaké nedostatky?

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Tento systém, který je tady zaveden, spíše odpovídá minulému režimu a neodpovídá tomu, jaký je systém očkování v demokratických a svobodných zemích.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
A vy jste tedy přesvědčeni o tom, že stát by neměl dbát na to, aby lidé nechávali očkovat své děti?

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Stát by určitě měl dělat to nejlepší, co se domnívá, že je správné pro ochranu dětí, ale na druhou stranu by to mělo být přiměřené, pokud existují alternativy a taková opatření v očkování, aby určité menšině rodičů, která není přesvědčená o prospěšnosti očkování nebo, nebo se domnívá, že v případě některých očkování mohou negativa převážit nad pozitivy, tak by určitě tyto rodiny měly mít možnost se rozhodnout svobodně, je to přece jenom menšina a podle našeho názoru není důvod, aby v České republice nebylo očkování svobodné, tak jako třeba v Německu nebo v Rakousku.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Paní Cabrnochová, vy jste lékařka, je zákonně zcela jasně dáno, jakým způsobem má stát dbát na to, aby byly děti očkovány?

Hana CABRNOCHOVÁ, místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně
——————–
Tak já bych především chtěla říct, že Česká republika skutečně má očkování ze zákona povinné, tato situace byla opakovaně diskutovaná i s ohledem na Úmluvu o lidských právech, kde jako jedna z výjimek, kdy je možno to svobodné právo, o kterém jste hovořili před chvílí, omezit, je nutno z ochrany veřejného zdraví, tím máme na mysli to, že v podstatě pouze určitá proočkovanost zamezí šíření těch vyvolavatelů, o kterých jste tady hovořil a například v případě černého kašle ta situace zdaleka není tak jednoduchá, že bychom v této oblasti byli klidní, dokonce v letošním roce zavádíme nové přeočkování dětí mezi desátým a jedenáctým rokem právě proto, abychom ochránili například malé kojence, kteří z nějakých závažných důvodů dosud nebyli očkováni.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Nicméně, promiňte, že vám skáču do řeči, prosím, ale myslíte, že je přiměřené, když lidem, kteří odmítají očkování, zazvoní u dveří policie?

Hana CABRNOCHOVÁ, místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně
——————–
Tak já pochopitelně tohle považuju za určitý extrémní případ, musím říct, že i my jako dětští lékaři přesto, že se nedomnívám, že by nějaký počet těchto rodičů stoupal, tak přesto se občas s takovýmto případem setkáme, musím říct, že často to vychází z neznalosti rodičů nebo z určitých dezinformací, které jsou o očkování šířeny a tady je potřeba určité důvěry směrem, směrem k lékařům, aby rodiče měli možnost si o tom popovídat a případně se vyvarovali takovýchto postupů, které potom mohou bohužel v extrémním případě skončit takovýmto postihem, nicméně daleko raději jsme a tak to platí i v ostatních státech, kde například ta povinnost není dána ze zákona, tak raději jsme, jestliže existují určité, v uvozovkách, sankce, které jsou nepřímé a takové jsou i v České republice, to znamená, například tito rodiče, jestliže nedají očkovat svoje dítě, tak nemohou potom umístit to dítě do kolektivního zařízení, to znamená, dítě nemůže jít do školky nebo do jeslí, stejně tak například existují v okolních státech určitá omezení směrem ke zdravotnímu pojištění, to znamená, jestliže se dítě nepodrobilo povinnému očkování, nemůže zdravotní pojištění nést případné finanční dopady léčby závažného onemocnění.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Ano.

Hana CABRNOCHOVÁ, místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně
——————–
Ale to je výjimka, především na prvním místě bychom měli zachovat určitou proočkovanost, která by měla být v populaci někde kolem devadesáti čtyř procent, abychom chránili právě děti, které z nějakého závažného důvodu, byť byly očkované, ale dostanou se do situace vážného oslabení toho organismu a mohou na nějakou závažnou nemoc onemocnět.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Paní Candigliota, když se vrátím k tomu, k té roli státu, zásadní otázka, na kterou narazila i paní doktorka, není potenciální společenská nebezpečnost toho, když někdo nenechá očkovat své dítě, skutečně tak velká, že to opravňuje třeba i k nějakému rezolutnímu, tvrdému postupu státní moci?

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Takže určitě je možné připustit v extrémních případech, kdy hrozí, kdy hrozí nějaká újma veřejnému zdraví, tak zkoumat tu proočkovanost, ale my se domníváme, že pokud jsou dodržovány, jsou v České republice ty standardy toho, té proočkovanosti natolik vysoké, že menšina neočkujících rodičů by mohla to dítě neočkovat bez toho, aniž by někomu vznikla újma, tak je, bylo by dobré jim to umožnit, aby se rozhodli podle svého přesvědčení. Já bych ještě také chtěla upozornit na stanovisko veřejného ochránce práv, který ve svých souhrnných zprávách opakovaně, opakovaně kritizuje systém očkování v České republice a vlastně kontaktoval ministerstvo zdravotnictví a žádal, aby byla do zákona včleněna nějaká výjimka pro rodiče, kteří ze závažných důvodů odmítají očkování …

Jan BUMBA, moderátor
——————–
A máte, promiňte, prosím, máte nějaké konkrétní příklady těch lidí, kteří to odmítají, kteří lidé jsou proti očkování?

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Takže proti očkování jsou určitě nebo ne proti očkování, jsou to většinou lidé za svobodu očkování, za svobodu volby, bývají to často, jak upozorňuje i veřejný ochránce práv, na něhož se tito rodiče obraceli, rodiče, kteří mají již jednou špatnou zkušenost s očkováním, například u předešlého dítěte, a proto mají obavy z očkování například u dalších dětí. Ale často se jedná i o rodiče, kterým vadí, že se očkuje příliš brzo v České republice a neodmítají očkování jako takové, ale žádají odklad, například až po prvním roku věku a ještě bych upozornila, že máme i případy lékařů, kteří odmítají některé vakcíny u svých dětí, například žloutenku a tito, tito rodiče určitě mají i medicínské důvody, proč nechtějí tuto vakcínu očkovat.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Ano, paní Cabrnochová, byl by zásadní problém z hlediska toho, co nazýváte proočkovaností, kdyby existovaly opravdu nějaké výjimky, předpokládám, že by to bylo skutečně nějaké zanedbatelné procento lidí.

Hana CABRNOCHOVÁ, místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně
——————–
Tak já musím říct, že tady to považuju trošku za, za nefér, v uvozovkách, pro tu skupinu rodičů, která považuje očkování za velmi důležité, jestliže budeme říkat, oni k tomu lékaři chodí, oni svoje děti dají očkovat, a proto my vlastně nemusíme, protože to stačí, to se domnívám, že takhle prostě pojmout nelze, já sama jsem před několika lety ještě u pana Jařaba na úřadu, úřadu vlády u ochránce pro lidská práva absolvovala poměrně komplexní jednání, jehož výsledkem bylo to, že v České republice dál zůstane ze zákona povinnost dát se očkovat a musím říct, že tedy není úplně pravdou to, co bylo před chvílí řečeno, ta debata byla poměrně rozsáhlá, stejně tak musím reagovat na to, že některým rodičům se nelíbí včasnost zahájení očkování, poměrně průměr evropský je, že se očkují děti již ve dvou měsících věku života, u nás se začíná ve třech měsících a tady máme naopak veliký problém, protože právě, jak už jsem zmínila, černý kašel je velkým rizikem pro ty neočkované děti a dokonce některé státy a země uvažují o tom, že třeba první dávku černého kašle budou dávat ještě na porodnici, aby ochránily právě ty nejmenší kojence. Ti jsou totiž tou nejohroženější skupinou. Takže tady já spíš dokládám určité dezinformace, které se šíří mezi laickou veřejností a nabízíme my, dětští lékaři, že jestliže rodiče si nejsou jisti, nechť toto se svým lékařem proberou a konzultují, skutečně prioritní pro nás není nutit každého do očkování, ale prioritní je, aby si rodiče uvědomili tuto problematiku natolik, aby se předcházelo těmto situacím, jinak podle toho postihu v České republice se domnívám, že pořád platí zákon na ochranu veřejného zdraví, který říká, že v okamžiku, kdy ty rodiče odmítnou to očkování, že se mohou vystavit určité sankci spíš finančního rázu, jinak ten zásah, o kterém jsme hovořili, mohl tam být i třeba jiný komplex problémů, který vedl k tomu, že takto bylo postupováno.

Jan BUMBA, moderátor
——————–
Já vám oběma velmi děkuji za rozhovor, našimi hosty byly místopředsedkyně vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Hana Cabrnochová a také právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Textový záznam rozhlasové debaty ČRo1 – Radiožurnálu z 26. 1. 2009.

Přibývá rodičů, kteří odmítají očkování dětí. Hrozí jim zásah policie

Pondělí, 26. ledna 2009Zprávy z médií

Odmítnutí povinného očkování může ohrozit zdraví dítěte. Na to pamatuje v Česku i příslušný zákon. Rodiče, kteří to nerespektují, nevyjdou možná z překvapení, když jim kvůli tomu zazvoní u dveří policie. To byl nakonec nedávný případ mladých manželů z Brna, kteří odložili očkování svého sotva půlročního dítěte takzvanou hexavakcínou, protože dítě špatně reagovalo na první ze tří dávek.
Po zásahu Ligy lidských práv bylo vyšetřování rodičů sice nakonec zastaveno, případ však upozornil na znepokojující vývoj. Neočkovaných dětí je kvůli postojům rodičů daleko víc.
Některé hygienické stanice sice mluví o jedincích, ale například podle krajské hygieničky v Brně Renaty Vaverkové jsou to ročně jen na jižní Moravě desítky.
„Nevím, o koho se může jednat, jsou to lidé, kteří se nějak sdružují, navzájem informují, používají stejný slovník. Co je k tomu vede, těžko říci,“ nechce krajská epidemioložka spekulovat. Ví, že tato skupina rodičů má načteny vědomosti z internetu, nejsou však v korelaci s nejnovějšími odbornými poznatky.
„Nejedná se o extrémní nárůst, ale vzestupný trend jsme zaznamenali. Jejich postoje většinou ovlivňují nejrůznější antivakcinační aktivity, působící nejen u nás, ale celosvětově,“ potvrdil vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Jozef Dlhý.
Ohrožují i ostatní děti
„Jde většinou o rodiny vyznávající alternativní způsob života, a ty odmítají prakticky veškerou léčbu i očkování. Takové případy se řeší v přestupkovém řízení anebo končí u soudu. Bohužel si tito lidé neuvědomují, že tím ohrožují i jiné děti než jenom ty vlastní,“ vysvětlila krajská epidemioložka v Liberci Jana Prattingerová a potvrdila, že rodiny, které nedávají děti očkovat, tvoří komunitu a mezi sebou se radí, jak vyzrát na úřady.
„Mluvíme s nimi, ale neposlouchají, zdá se, že jsou někým ovlivňováni. Při jejich argumentaci totiž padají odkazy na instituce, které jsou proti očkování dětí. Říkám si, zda by ty osoby při úmrtí malého pacienta, kterého mohlo očkování zachránit, vzaly odpovědnost na sebe,“ míní ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josef Trmal.
Problematická legislativa
Jasno zřejmě není ani v legislativě. „Bohužel, vyhlášky nemyslí na to, do kdy má být vakcína naočkována, takže jsme ani nepokutovali,“ potvrdila Radka Štěpánková, asistentka z epidemiologie jihlavské krajské hygienické stanice. Naopak František Kotrba z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje upozornil na paragraf 46 zákona 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, který definuje povinnost podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování.
Právník Ligy pro lidská práva David Zahumenský obhajuje klasifikovat odmítnuté očkování dítěte jako pouhý přestupek tím, že společenská nebezpečnost takového jednání není vysoká. „Lze argumentovat i stanoviskem ochránce lidských práv Otakara Motejla, který opakovaně označil tyto případy jako s nízkou společenskou nebezpečností,“ řekl Zahumenský.
Naopak brněnská hygienička Vaverková toto odmítá jako rozbíjení dobře zavedeného a osvědčeného systému povinného očkování. „Jestliže dosáhneme proočkování zhruba 95 procent populace, nemohou se tyto nemoci epidemicky šířit,“ říká Vaverková.
Rodičům vadí výraz povinné očkování
Podle epidemioložky Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Hany Tkadlecové rodiče odmítající očkování dětí mnohdy přeceňují jednostranně podané informace získané na internetu. Často jde o neověřená a nepodložená fakta.
„Někdy mám pocit, že rodičům vadí, že je očkování povinné, a argumentují tím, že na západ od nás tomu tak není. To je ovšem jen zdánlivé,“ poznamenala Tkadlecová. Většina vyspělých zemí má podle ní doporučená očkovací schémata, jimiž se lékaři i rodiče řídí. „Pokud pak dětem některá očkování chybí, jsou omezovány například ve výběru střední či vysoké školy, kde je po nich doklad o očkování požadován. To už na sobě jistě pocítili i mnozí naši studenti, kteří chtěli v zahraničí studovat,“ doplnila epidemioložka.
Hlavní hygienik republiky Michael Vít Právu řekl, že odmítačům povinného očkování se lékaři i hygienici snaží význam očkování vysvětlit. „Když pak rodiče zjistí, jaké důsledky by neočkování mohlo pro jejich potomka mít, většinou dítě očkovat dají,“ uvedl Vít. Pokud přesto odmítnou dát dítě očkovat, hrozí jim pokuta až do výše 10 tisíc korun.

Článek byl publikován dne 26. 1. 2009 na www.novinky.cz (obdobně také v deníku Právo), naleznete jej zde.

Po rodičích šla policie kvůli očkování syna

Úterý, 13. ledna 2009Zprávy z médií

Lidé většinou kritizují laxnost a pomalost úřadů a policie. V Brně však kriminalisté paradoxně začali vyšetřovat přestupek ještě dříve, než se stal.
BRNO Kuriózní případ rozpoutali horliví pracovníci sociálního odboru z úřadu městské časti Královo Pole.
Na místní rodiče podali trestní oznámení kvůli tomu, že se rozhodli odložit očkování svého půlročního syna, když první dávku hexavakcíny špatně snášel. Na to mají podle zákona právo, očkování musí zopakovat do určité lhůty. A přestože mají na přeočkování dítěte ještě měsíc čas, úřady již rozjely byrokratickou mašinerii a vyšetřování jako v případech, kdy se rodiče o svého potomka vůbec nestarají. „Státní zástupkyně jejich dítěti již dokonce ustanovila opatrovníka,“ řekl David Záhumenský z Ligy lidských práv.
Chování úřadu liga ostře kritizovala. Podle jejích právníků rodiče svým rozhodnutím mohli spáchat maximálně přestupek, ale i s jeho řešením však úředníci měli počkat. Podle vyhlášky musí dítě dostat tři dávky hexavakcíny v prvním roce života s odstupem nejméně měsíce mezi dávkami. „Vzhledem k tomu, že se chlapec narodil v únoru 2008, mohli rodiče podle práva odložit podání další dávky až na leden tohoto roku,“ uvedli právníci. Úředníci přesto podali trestní oznámení už v červenci.

„S takovým nátlakem jsme se nesetkali.“ zástupce Ligy lidských práv.

Článek byl publikován dne 13. 1. 2009 v deníku Metro – jižní Morava.

Proč chtěli politici pomluvu zachovat

Pondělí, 12. ledna 2009Zprávy z médií

PRAHA Kdyby politici respektovali názor tvůrců trestního zákoníku, pomluva by v něm nebyla. „Když jsme trestní zákoník připravovali, pomluvu jsme v něm neměli,“ řekl LN Pavel Šámal z Nejvyššího soudu. „Trestní právo by nemělo zasahovat do všech sfér života, ale jen tam, kde je to nezbytně nutné.“
Politici ale podle něj dali jasně najevo, že pomluvu v zákoníku chtějí. Senát minulý týden schválil nový trestní zákoník a ten trestný čin pomluvy zachovává. Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo za pomluvu stíháno v roce 2007 zhruba šedesát lidí.
Předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal namítá, že trestní kodex nelze považovat za moderní, dokud v něm zůstávají „postsovětská ustanovení“, která pošlapávají svobodu projevu. „Na to, že pomluva se má řešit pouze prostředky civilního práva, přichází stále více postkomunistických zemí,“ říká Kopal. „Naposledy Estonsko, Ukrajina, Gruzie či Bosna.“
Poslanci dvou nejsilnějších stran shodně trestný čin pomluvy chtějí, argumentují ale různě. „Pokud mají být vyloučeny verbální trestné činy, tak všechny,“ říká předseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). „Když v zákoníku zůstává hlásání rasové nenávisti či vyzývání k násilí, musí tam zůstat i nactiutrhání jedné osobě.“
Pro pomluvu při jejím prvním projednávání ve sněmovně v roce 2004 argumentoval Benda následovně. „Tehdy jsem řekl: Pojďme si to rozebrat. Máme odvahu vyhodit všechny verbální trestné činy, řešit to po americku?“ vzpomíná Benda. „Pokud takovou odvahu nemáme, nemůžeme v zákoníku nechat jen hromadné verbální trestné činy. Byl by to špatný signál. Dali bychom tím najevo, že ochrana společnosti je vyšší zájem než ochrana individua.“
Člen ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) trvá na pomluvě z jiných důvodů. „V dlouhodobém horizontu jsme pro to, aby ze zákoníku zmizela. Do vyspělého státu trestný čin pomluvy nepatří,“ tvrdí Tejc. „My ale zatím nejsme tak daleko, abychom se tohoto krajního mechanismu mohli zbavit.“ Tejc doporučuje vyčkat, až „kultura společnosti bude lepší, občanské soudy rychlejší a elektronická média začnou respektovat právo na omluvu“.
Za ukázkový příklad toho, kdy bylo namístě použít paragraf pomluvy, považuje Tejc zveřejnění takzvané Kubiceho zprávy. „Šlo o nepravdivé a dehonestující údaje, které zasáhly do voleb,“ říká. „Byla překročena hranice, do níž se věci dají řešit v občanskoprávním sporu.“

Článek byl publikován dne 12. 1. 2009 v Lidových novinách.

POLITIKA: LN: Proč chtěli politici pomluvu zachovat

Pondělí, 12. ledna 2009Zprávy z médií

Kdyby politici respektovali názor tvůrců trestního zákoníku, pomluva by v něm nebyla. „Když jsme trestní zákoník připravovali, pomluvu jsme v něm neměli,“ řekl LN Pavel Šámal z Nejvyššího soudu. „Trestní právo by nemělo zasahovat do všech sfér života, ale jen tam, kde je to nezbytně nutné.“ Politici ale podle něj dali jasně najevo, že pomluvu v zákoníku chtějí. Senát minulý týden schválil nový trestní zákoník a ten trestný čin pomluvy zachovává. Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo za pomluvu stíháno v roce 2007 zhruba šedesát lidí. Předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal namítá, že trestní kodex nelze považovat za moderní, dokud v něm zůstávají „postsovětská ustanovení“, která pošlapávají svobodu projevu. „Na to, že pomluva se má řešit pouze prostředky civilního práva, přichází stále více postkomunistických zemí,“ říká Kopal.
Článek byl publikován dne 12. 1. 2009 na www.ceska-media.cz, nalezenete jej zde.