Středa, 28. dubna 2004Tiskové zprávy
Cílem celodenních seminářů bylo zlepšit orientaci zejména začínajících sociálních pracovníků v právu, aby mohli lépe uplatňovat právní prostředky při ochraně práv dětí, dále zlepšit jejich vystupování před soudem a v neposlední řadě poskytnout zpětnou vazbu z pohledu soudce o tom, co je pro procesní postup a rozhodnutí soudu v činnosti opatrovníka dítěte významné.
První seminář na téma Sociální pracovnice jako opatrovník dítěte před civilním soudem proběhl dne 9.4. 2004 . Ústředním tématem byla otázka spolupráce sociálního pracovníka a soudu.
Druhý seminář proběhl dne 16.4.2004 a v jeho rámci se zabývali účastníci tématem Sociální pracovnice v trestním řízení jako opatrovník a kurátor. Ústředními body programu byla opomíjená otázka zastoupení dítěte, které se stalo obětí trestného činu a dále aktuální otázka soudnictví ve věcech mládeže od 1.1. 2004.
V rámci obou seminářů si mohli účastníci a účastnice vyzkoušet vystupování před soudem v modelových řízeních, psaní základních podání atd. Jako lektoři vystoupili soudci Okresního soudu v Mělníku se zkušenostmi s opatrovnickou agendou a se specializací na soudnictví ve věcech mládeže. Každého semináře se zúčastnilo přibližně 30 osob z Prahy a Středočeského kraje. O účast na semináři projevilo zájem ohromné množství sociálních pracovníků (asi 120 osob), jejichž poptávku jsme zdaleka nemohli uspokojit.
Čtvrtek, 11. března 2004Tiskové zprávy
FIDH má poradní status a delegáty při OSN a Radě Evropy a stálou delegaci pro EU v Bruselu. Pomáhá obětem zločinů proti lidskosti a porušování občanských práv. Vedle ochrany politických práv aktivně prosazuje dodržování ekonomických, sociálních a kulturních práv zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté v roce 1948. V posledních 25 letech vykonala po celém světě více než 1000 vyšetřovacích misí, její právníci a advokáti žalují v konkrétních případech vysoce postavené pachatele zločinů proti lidskosti. Rovněž sdružuje a podporuje organizace oficiálně zakázané ve svých zemích v Bělorusku, na Kubě či Sýrii a působící v exilu v případě členských lig z Číny či Vietnamu. Vedle letité pomoci obětem čečenské a bálkánské války a obrany lidských práv v řadě zemí Asie, Afriky a latinské Ameriky – spolu s Centrem pro ústavní práva, členskou organizací právníků působících v New Yorku – otevřeně kritizuje přístup USA v otázce osob vězněných na Guantanamu a k uplatňování trestu smrti. Dosud jediným českým zástupcem byl v roce 1978 ze solidarity přijatý Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), s jehož členy byl v té době veden soudní proces.
Nejznámější osobností mezinárodní federace je současná nositelka Nobelovy ceny míru za rok 2003, právnička Shirin Ebadiová z íránské Ligy na obranu lidských práv, která působí jako zvláštní reprezentantka FIDH pro ženská práva a práva dítěte. Mezi organizace působící v FIDH dále patří kupříkladu francouzská liga založená v průběhu aféry Dreyfuss již v roce 1898, anglická Liberty či Irský výbor pro občanské svobody založený bývalou prezidentkou Irské republiky a bývalou Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Mary Robinson.
FIDH podpořila současné představitele české Ligy zejména při pomoci v konkrétních případech obětem policejní brutality v roce 2000 v rámci projektu Občanských právních hlídek a při informování o skutečném stavu dodržování práv dítěte a romské menšiny v České republice na mezinárodních fórech (mj. zvláštní zpravodajové a pracovní skupiny OSN a výbory působící při úřadu Vysoké komisařky OSN v Ženevě). Liga lidských práv je v současnosti jediným členem FIDH v postkomunistické části střední Evropy. Hájí především oběti porušování lidských práv ze strany policie, rasové diskriminace a práva dětí, rovněž poskytuje psychologickou a právní pomoc obětem domácího násilí. Liga dále na úrovni ČR prosazuje ratifikaci Římského statutu mezinárodního trestního soudu a Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení.
Středa, 10. března 2004Tiskové zprávy
Zakládajícími členy Koalice je dvanáct organizací, které mají s péčí o děti a rodinu mnohaletou praxi. Koalice vznikla díky pocitu potřeby spolupráce na poli péče o dítě. Členové koalice považují tento krok za zásadní posun v této oblasti. Společnými silami chtějí dosáhnout cílů, které jsou jim společné, a jejichž prosazování samostatně nemá odpovídající efekt. Jednotícím mottem koalice je citát z Preambule Úmluvy o právech dítěte: „V zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí děti vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění.“
Současný stav péče o dítě a rodinu v nesnázích považují představitelé organizací koalice za alarmující. V České republice vyrůstá přibližně 20 000 dětí v ústavní péči. Další početná skupina dětí vyrůstá v dysfunkčních rodinách, kde nejčastějším řešením potíží bývá umístění dítěte v ústavním zařízení. Mnohé z těchto rodin bývají označovány jako „sociálně slabé“, aniž by jim byla poskytnuta včasná a účinná podpora a pomoc při řešení jejich problémů. Tento stav je, podle názoru koalice, způsoben nedostatečně rozvinutým a nedostatečně efektivním systémem péče o dítě a rodinu – zejména nedostatečnou součinností terénních sociálních a zdravotních služeb.
„Péče o opuštěné děti v České republice je neutěšená již od padesátých let. Porevoluční doba nepřinesla v podstatě žádné zlepšení. Dětem ústavní péče nepomáhá, spíše naopak, a nikdo z kompetentních orgánů nenavrhuje řešení. Koalice ‘Děti patří do rodiny‘ má ambici změnit přístup státu a každodenní praxi v této oblasti,“ říká jedna z mluvčích koalice Ing. Michaela Svobodová, ředitelka občanského sdružení DOM.
Koalice plánuje oslovit se svým záměrem další státní a nestátní organizace, politiky i širokou veřejnost. Informace o svých aktivitách bude koalice pravidelně zveřejňovat na internetových stránkách Zde je také smožnost veřejně se přihlásit k jejímu programovému prohlášení. Koalice je otevřena spolupráci s dalšími státními i nestátními organizacemi.
Pro více informací kontaktujte:
Kateřina Koronthályová,
EMC – PR konsultant,
251 091 211
Středa, 10. března 2004Tiskové zprávy
Východiska
V České republice vyrůstá v současné době přibližně 20 000 dětí v ústavní péči. V porovnání s ostatními evropskými státy je tato situace alarmující. Současný systém péče o dítě a rodinu v obtížných situacích selhává v mnoha směrech. Netvoří jednotný funkční celek, nýbrž soustavu vzájemně nekomunikujících subjektů (spolu s krajskými úřady je spravován pěti ministerstvy: MZ, MPSV, MS, MŠMT a MV). Systém je finančně náročný, neefektivní a koncepčně nevyhraněný. Jeho působení se často omezuje na administrativní, případně represivní metody. V důsledku této situace jsou tisíce dětí a mladistvých vychovávány v institucích. Život v instituci podle vědeckých studií u dětí prokazatelně způsobuje deprivaci a vytváření patologických sociálních návyků.
Základní cíle
1. Co nejvyšší počet dětí vyrůstá ve vlastní biologické rodině.
2. Významné zvýšení podílu náhradní rodinné péče v systému služeb pro děti bez rodinného zázemí.
3. Zkracování doby pobytu dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve všech typech institucionální péče.
Důležité podmínky pro dosažení cílů
Ustanovit jeden odpovědný úřad, který bude mít celou oblast ochrany práv dítěte ve své kompetenci (Ministerstvo pro rodinu nebo jiný výkonný státní úřad pro dítě a rodinu). Vytvořit národní strategii a koncepci péče o dítě a rodinu (vypracovanou kompetentními odborníky a s přihlédnutím k procesu začleňování do EU) a zakotvit tuto strategii v legislativě i v každodenní praxi.
Zavést moderní přístupy v oblasti sociálních služeb pro dítě a rodinu a definovat závazné standardy jejich kvality.
Rozvíjet náhradní rodinnou péči v jejích stávajících i nových formách tak, aby byla dostupná všem dětem vyrůstajícím mimo vlastní rodinu, a to bez rozdílu věku, etnické příslušnosti, zdravotního stavu či psychosociálních obtíží.
ČLENOVÉ KOALICE
Český helsinský výbor (Helena Kunstová), DOM (Michaela Svobodová), Fond ohrožených dětí (Marie Vodičková), Liga lidských práv (Radka Jelínková), Nadace Naše dítě (Zuzana Baudyšová), Nadace rozvoje občanské společnosti (Hana Šilhánová), Nadační fond Rozum a Cit (Jaroslava Máliková), Pod křídly (Emilie Smrčková), Středisko náhradní rodinné péče (Věduna Bubleová), Střep (Věra Bechyňová), Výbor dobré vůle (Milena Černá), Zdravotní a Sociální fakulta ČB univerzity (Jiří Kovařík)
Mluvčí:
Zuzana Baudyšová,
Michaela Svobodová,
Jiří Kovařík
KONTAKT:
Kontaktní adresa: DOM, Braunerova 22
180 00 Praha 8
Pondělí, 3. února 2003Tiskové zprávy
Výbor kritizoval nedostatky dodržování práv dětí v ČR z obecného hlediska systému a politiky péče o děti a rodinu a vyjádřil se k jednotlivým oblastem a navrhl konkrétní kroky pro zlepšení otázky práv romských dětí, k problémům ústavní výchovy, k nedostatkům ochrany a péče o týrané, zanedbávané a sexuálně zneužívané děti, dále zdravotně postižené děti, nezletilé žadatele o azyl a cizince. Výbor také zhodnotil problematiku trestání mladistvých delikventů.
Výbor musel s politováním konstatovat, že Česká republika nijak nezohlednila jeho doporučení z roku 1997 zejména vzhledem ke stále chybějícímu orgánu, který by koordinoval, monitoroval a kontroloval dodržování práv dětí a činnost roztříštěných státních institucí zabývajících se dětmi, včetně koordinace mezi centrálními a místními úřady a spolupráce s nevládními organizacemi. Pravomoci Veřejného ochránce práv či Rady vlády hodnotil Výbor pro práva dítěte k těmto účelům jako nedostatečné. Na nesystematickou a necílenou politiku ohledně dětí poukázal Výbor kritikou např. chybějícího stanovení priorit politiky ohledně dětí a rodiny, chybějícího centrálního mechanismu sběru dat týkajících zvláště znevýhodněných skupin dětí, netransparentním podílem státního rozpočtu určeného na rozvoj dětí a jejich práv.
Výbor pro práva dítěte (stejně jako Výbor pro lidská práva, CPT…) ve svém stanovisku požaduje náležité, okamžité a nestranné vyšetřování případů zneužití pravomoci policie na dětech (zejména romských) nezávislou institucí. Tento požadavek vznesla Liga lidských práv v rámci projektu OPH již několikrát, avšak vláda na nj dosud nereagovala.
Výbor dále kritizoval nedostatečnou podporu a pomoc rodinám v krizových situacích, což vede k nadměrnému umísťování dětí do ústavní péče ze sociálních důvodů. Výbor vyjádřil také znepokojení nad současnými podmínkami v zařízeních ústavní výchovy, např. nedostatek individuálního přístupu, omezování kontaktu dětí s rodiči, nedostatek pomoci dětem, které opouštějí ústavy atd. Výbor doporučil vládě ČR, aby přijala opatření k zajištění účinné pomoci obětem domácího násilí a špatného zacházení a zamezila zneužívání dětí včetně pohlavního zneužívání, Vláda by měla zejména zajistit zajistila vhodné programy pomoci obětem a vytvořit vhodné podmínky k tomu, aby oběti násilí nebyly dále poškozovány současným systémem vyšetřování. Výbor rovněž požaduje legislativní zakotvení a uvedení do praxe zákazu tělesného trestání ve školách, v ústavech, v rodině i jinde. V rámci problematiky trestání mladistvých Výbor v doporučeních naléhá na vládu, aby současný věk trestní odpovědnosti zůstal na 15 letech. Podobně jako další mezinárodní lidskoprávní instituce se Výbor zabýval otázkou menšin – zejména přístupem romských dětí ke zdravotní péči, k sociálním službám a hlavně ke vzdělání, neboť byl znepokojen faktem, že dvě třetiny romských dětí navštěvuje speciální školy.
Další zprávu o naplňování Úmluvy o právech dítěte předloží Vláda ČR Výboru OSN pro práva dítěte v roce 2008.
Bližší informace:
Mgr. Radka Jelínková,
Liga lidských práv,
Tábor tel: 604/310187
