Středa, 3. května 2006Tiskové zprávy
Incident, který se odehrál v odpoledních hodinách v centru Prahy, způsobil okamžitý rozruch nejen v médiích, ale i na nejvyšších vládních místech. Premiér ČR Jiří Paroubek čin odsoudil, ministr vnitra František Bublan se za jednání zasahujícího policisty osobně omluvil a řediteli Inspekce MVČR nařídil případ „co nejrychleji“ vyšetřit.
Celý incident vzbuzuje řadu otázek: Není bezprecedentní rychlost jednání premiéra a ministra vnitra způsobena jen tím, že paní Kateřina Jacques je ředitelkou sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR a osobou politicky činnou? A funguje vůbec systém vyšetřování trestné činnosti policie?
Autoři tohoto prohlášení jsou toho názoru, že jednání obou představitelů vlády je prvoplánové a současný systém prověřování policejních deliktů nefunkční. Veškerá podezření z trestné činnosti policie totiž vyšetřuje opět policejní orgán, konkrétně Inspekce MVČR.
Případy, které v současné době Liga lidských práv a ostatní organizace registrují, jasně napovídají, že tento systém je absolutně neprůchodný. Nejmarkantněji o této praxi vypovídají dosavadní výsledky vyšetřování zásahu Policie ČR na akci CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku, kde přes rozsáhlé selhání zasahujících složek zmíněná Inspekce MVČR dosud nebyla schopna předložit státní zástupkyni JUDr. Antonii Zelené jediný případ k zahájení trestního stíhání policisty.
Liga lidských práv a ostatní subjekty proto požadují:
- okamžité legislativní zakotvení nezávislého přezkumu deliktního jednání policistů,
- přehledné vyhodnocování trestných činů policistů v každoroční zprávě o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství.
Liga lidských práv
Otevřená společnost o.p.s
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva
Romea
Open Society Fund Praha
Úterý, 15. listopadu 2005Tiskové zprávy
Týdenní program se koná u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách, který byl Valným shromážděním OSN vyhlášen na 25. listopad v roce 1999. V České republice se poprvé „slavil“ v roce 1995. Valné shromáždění OSN vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému. Pojmem „násilí na ženách“ se přitom rozumí „činy schopné způsobit fyzické, sexuální nebo psychické poškození, ať již ve veřejném nebo soukromém životě.“
Toto násilí má řadu podob – od tzv. domácího násilí, přes znásilnění, sexuální obtěžování až po ženskou obřízku či obchod se ženami. „Jeho hlavní příčinou je nerovné postavení žen a mužů ve společnosti, kde ženy stále zaujímají nižší pozice a nemají stejné příležitosti jako muži, a nerovnováha moci v jejich vzájemném soužití.“ říká Kateřina Plesková, koordinátorka kampaně Ženská práva jsou lidská práva z NESEHNUTÍ Brno a dodává „Je proto třeba mít na paměti širší souvislosti násilí na ženách a zejména jeho výraznou genderovou čili rodovou podmíněnost.“ Na základě řady výzkumů z celého světa byly stanoveny faktory, které doprovázejí násilí na ženách: sociálně-ekonomické rozdíly mezi mužem a ženou; násilné řešení mezilidských konfliktů; mužský ideál dominance, tvrdosti a cti; mužská ekonomická a rozhodovací autorita v rodině. „Násilí ohrožuje všechny ženy bez ohledu na jejich vzdělání, výši platu, etnickou či náboženskou příslušnost v různých částech světa – ve vyspělých státech i v rozvojových zemích.“ říká Jana Sobotková z brněnské skupiny Amnesty International a připomíná: „Znásilňování a týrání se stává dokonce součástí válečné strategie, znásilňování žen znamená udržování strachu a ponížení nepřítele“.
V České republice jsou aktivity věnovány zejména problému domácího násilí. Sociologický výzkum, který v roce 2004 zveřejnil Sociologický ústav AV ČR, poukazuje na celkově velkou míru násilí mužů na ženách v naší společnosti a skutečnost, že převážná většina žen zažila násilí od svých partnerů častěji než od cizích útočníků. Z výzkumu vyplynulo, že zhruba 38% žen v ČR zažilo během svého života násilí ze strany svého partnera, tedy současného či bývalého manžela anebo přítele. „Stále ale jen 8 % z těchto žen ohlásí jednání pachatele na policii“, dodává Hana Langhansová, právnička Ligy lidských práv a doplňuje další problém: „Náš právní řád také stále negarantuje těmto obětem ani minimální ochranu před pachatelem. Kompetentní orgány si ve většině případů s tímto problémem nevědí rady, v této oblasti se situace zlepšuje velmi pomalu. Navíc oběti stále nemají dostatečné informace, kam se mohou obrátit.“ To je také jeden z důvodů, proč vznikla KOORDONA – Koalice organizací proti domácímu násilí (NESEHNUTÍ Brno, Liga lidských práv a o. s. Magdalenium jsou členy). Jedná se o volné sdružení třinácti neziskových organizací, jehož cílem mimo jiné lépe zkoordinovat osvětu a pomoc.
Spolupracující brněnské organizace se chtějí letos už potřetí připojit k řešení problému násilí na ženách svými informačními a vzdělávacími aktivitami, neboť právě nedostatečná informovanost je jedním ze základních důvodů, proč ve společnosti přetrvává velká tolerance vůči násilí na ženách, a v důsledku také jedním z důvodů, proč tolik žen setrvává v násilných partnerských vztazích dlouhou dobu. Důležitost takovýchto aktivit potvrzuje i Bc. Lenka Hybnerová, vedoucí zařízení s krizovými lůžky pro ženy, Helena, které provozuje o. s. Magdalenium: „Poptávka po našich službách má narůstající tendenci vlivem vyšší informovanosti žen, sledujeme i nižší toleranci vůči partnerskému násilí a zkracování období, kdy žena v násilném vztahu setrvává.“ Stejně tak Mgr. Madla Čechová, koordinátorka programu Ligy lidských práv (LLP) – Poradna pro ženy v tísni vidí jako prioritu prevence domácího násilí osvětu veřejnosti a nastolení boje s domácím násilím jako celospolečenského tématu. „V rámci města Brna byly v uplynulých letech učiněny kroky, které nám v praxi přinášejí více práce – více klientek, ale bráno do důsledku je chápeme jako pozitivní posun v myšlení lidí, zejména žen. Jedním z těchto kroků je i ustavení interdisciplinárního týmu na jaře 2005 v Brně, který sdružuje organizace a instituce přicházející s domácím násilím do styku – Policie ČR, Magistrát města Brna, nevládní neziskové organizace a další. Je naším přáním, aby podobné skupiny fungovaly i mimo Brno a přenášely tak diskusi o domácím násilí i do dalších regionů Jihomoravského kraje.“ K tomuto cíli má přispět i projekt Persefona, který LLP koordinuje a který byl podpořen ze Společného regionálního operačního programu a je založen na principu partnerství s regionálními organizacemi pracujícími přímo či nepřímo v oblasti domácího násilí.
Hlavním cílem pořádaných akcí je tedy přispět k netoleranci vůči násilí na ženách a důležitý je i jejich benefiční rozměr. Zisk ze všech akcí, stejně jako z prodeje benefičních odznáčků „Stop násilí na ženách“ bude věnován stejně jako v minulých letech o. s. Magdalenium na provoz krizového zařízení Helena. „I když se v benefičních akcích jedná o menší částky, má tento typ podpory velký význam pro klientky našeho zařízení, protože ji vnímají jako signál, že násilí na ženách není české společnosti lhostejné. Za získaný výtěžek byly vždy pořízeny nezbytné drobnosti, např. hračky pro děti klientek či vybavení do společné kuchyně.“
Čtvrtek, 6. října 2005Tiskové zprávy
Tito lidé si vzhledem ke své financní situaci nemohou dovolit jiné bydlení. Město Bohumín jim nezajistilo žádné sociální byty, nebot všechny byty tohoto typu jsou dle tvrzení predstavitelu mesta obsazené. Obyvatelé ubytovny se dostali do bezvýchodné situace, pokud by opustili zmínenou ubytovnu, ocitli by se prakticky na ulici. Obrátili se proto na soud, který mel vše rozhodnout.
Soud, který se celou vecí zabývá, vydal predbežné opatrení, ve kterém urcil, že obyvatelé zmínené bohumínské ubytovny v ní mohou bydlet až do vynesení konecného rozhodnutí v celé veci. Dále také soud urcil, že obyvatelé této ubytovny jí mohou užívat za stejných podmínek, jako dríve, kdy meli uzavreny smlouvy o ubytování.
Mesto Bohumín se ovšem usnesením soudu rídit nehodlá. Najalo si soukromou bezpecnostní agenturu, která brání vstoupit do ubytovny komukoli vcetne návštev, které si pozvou její obyvatelé. Dríve za obyvateli ubytovny návštevy bežne docházely a ani po právní stránce nic nebrání tomu, aby tomu tak bylo i dále. Na to ostatne pamatuje i zmínené usnesení soudu, které stanoví, že obyvatelé ubytovny ji mohou užívat tak, jako dríve.
Stejne jako jiné návštevy nebyly do budovy v úterý vecer vpušteni predstavitelé neziskových organizací, vcetne Ligy lidských práv, a nekterých státních institucí (zástupkyne Verejného ochránce práv a zmocnence pro lidská práva), kterí se po pozvání tam ubytovaných chteli seznámit s celou situací. Teprve po podání trestních oznámeních a za asistence Policie Ceské republiky se v úterních nocních hodinách podarilo presvedcit zástupce mesta a najaté bezpecnostní agentury, aby pozvané hosty vpustili do budovy.
Mesto Bohumín ve spojení se zmínenou soukromou bezpecnostní agenturou zásadním zpusobem porušuje nejen smlouvu, kterou s ubytovanými uzavrelo a na kterou odkazuje i soudní usnesení, ale predevším svým jednáním porušuje základní lidská práva ubytovaných.
Sobota, 30. července 2005Tiskové zprávy
Policie omezila v demokratické státě zcela nepřijatelným způsobem práva zaručená občanům Listinou základních práv a svobod (pozn. 1).
- Bez právního důvodu omezovala na veřejných komunikacích svobodu pohybu osobám, které se po nich pokojně pohybovaly.
- Protiprávně a hrubým způsobem jako orgán veřejné moci narušila soukromoprávní vztah mezi pronajímatelem pozemku a organizátory taneční party. Tím zmařila účel uzavřené nájemní smlouvy a způsobila újmu oběma smluvním stranám.
- Nezákonným zatarasením přístupu na právoplatně pronajatý pozemek uměle vyhrotila situaci. Situace tak logicky musela dospět v některých případech k násilným střetům.
- Použila vzhledem k situaci naprosto neadekvátní prostředky, když během zásahu zranila několik desítek osob.
Na rozdíl od organizátorů akce, kteří si po problémech v minulém roce v dobré víře pronajali pozemek a tím prokázali snahu vyhovět požadavkům zákona, se policie z nepochopitelných a nepřijatelných důvodů rozhodla nad zákony postavit. Policie v právním státě nemůže presumovat protiprávní chování účastníků soukromé akce.
Liga lidských práv vyzývá ministra vnitra Františka Bublana, aby vzhledem k naprosto nepřiměřenému a protiprávnímu zásahu ze strany policie uznal svojí zodpovědnost a okamžitě odstoupil.
Dále požaduje potrestání všech policistů, kteří nesou za nezákonný zásah odpovědnost, a odškodnění všech jeho obětí. Liga lidských práv doporučuje všem obětem policejní brutality, aby se co nejdříve spojily s dalšími svědky, nechaly se prohlédnout lékařem a vyžádali si lékařské potvrzení. Oběti nezákonného postupu policie, které chtějí podat na její postup trestní oznámení, se mohou obracet na právníky Ligy na telefonním čísle 608 719 535 nebo e-mailu brno@llp.cz.
Pozn. 1: Demokratický právní stát, stejně jako text české Listina základních práv a svobod, stojí na primátu občana nad státem. Podle názoru Ligy lidských práv došlo ze strany policie k porušení následujících ustanovení Listiny základních práv a svobod: Čl. 2 odst. 2 stanoví, že „státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ Čl. 2 odst. 3 uvádí, že „každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“ Podle čl. 3 odst. 3 „nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.“ Podle čl. 7 odst. 1 je „nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem“, čl. 7 odst. 2 stanoví, že „nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.“ Čl. 10 odst. 2 „každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého … života.“ Podle čl. 11 odst. 4 „…nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“ (splněny musí být všechny tři uvedené podmínky – veřejný zájem, opora v zákoně a přiznání náhrady) a podle čl.14 odst. 1 „svoboda pohybu … je zaručena“.
Pátek, 20. května 2005Tiskové zprávy
Dnešní rozsudek je významným krokem pro účinnější ochranu obětí rasového násilí. Je jednoznačným potvrzením, že rasový útok podstatným způsobem narušuje lidskou důstojnost a bez ohledu na případné trestní odsouzení pachatelů se tak oběti mohou domáhat přiměřeného zadostiučinění u civilního soudu.
Žaloba se opírala o skutečnosti, které se odehrály v říjnu 2002, kdy v nočních hodinách M.P., který je romského původu, byl v Praze na Palmovce brutálně napaden čtyřmi mladíky. Tito mu při útoku vyhrožovali, že ho zabijí. Jediným motivem útočníků bylo, že M.P. je osoba romského původu, což dávali i při útoku najevo slovy: “Cikáne, chcípni!” apod. Útok byl přerušen náhodně projíždějící hlídkou policie, která zajistila všechny útočníky. Všichni čtyři mladíci byli v následně proběhlém trestním řízení odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 8 k podmíněným trestům za trestný čin pokusu o těžké ublížení na zdraví s rasovým motivem.
V dnešním rozsudku se Městský soud v Praze vyjádřil k námitce žalovaných, že již byli jednou pravomocně odsouzeni a že zaplatili žalobci i náhradu škody na zdraví a proto další nárok žalobce není na místě. Soud však podotkl, že trestní odsouzení, či případná náhrada škody jsou věci zcela odlišné od zásahu do osobnostních práv. Soud shledal, že rasový útok značným způsobem zasáhl do osobnostních práv žalobce a proto je na místě, vedle omluvy, přiznat i náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Rozsudek dosud nenabyl právní moci. Žalování mají právo ve lhůtě 15 dnů proti němu podat odvolání.
Bližší informace: Mgr. Jan Kratochvíl, právník Ligy lidských práv, email: jkratochvil@llp.cz
