Úterý, 13. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 13. 10. 2009 v Lidových novinách, také na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
Je důležité, aby lidé nenechávali případy zbytečného násilí policistů být, míní Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
LN: Je větší riziko násilného chování policistů při rozsáhlých akcích, jako byl zásah proti polským fotbalovým chuligánům?
Určitě. Působí tam adrenalin policistů. Jsou prostě lidsky nervózní. Podle mě by měla policie veřejnosti sdělit, jak její psychologové pracují s policisty, kteří mají v takových akcích zasahovat. Podle různých zásahů za ta léta se zdá, že oni často nejsou psychicky vyzrálí. Je důležité, jak pracují se svou nervozitou před zásahy. Mohou dělat chlapáky, ale přitom je často vidět, že jsou trochu roztřesení. Často pak dochází ke zbytečnému násilí, naposledy například při zásahu proti squaterům.
LN: Máte pocit, že se situace a počty excesů policistů lepší, nebo naopak?
Od známého zásahu na CzechTeku v roce 2005 byly zásahy policistů na demonstracích a podobných akcích vesměs klidnější. Teď ale přišel zásah proti squaterům, který byl svým provedením od té doby nejkontroverznější. Bylo tam zbytečné násilí, nedovolili jim volat advokáta ani informovat blízké, že jsou na policejní stanici. Je důležité, aby se lidé, kterým se toto stane, nebáli podat stížnost či trestní oznámení a dotáhnout spor do takového stadia, aby si policisté uvědomili, že jim hrozí právní postih. Je potřeba snažit se spor dotáhnout do konce a ne to nechat být. Češi to obecně hodně nechávají být, přístup lidí je trochu lhostejný.
LN: Diskutuje se o tom, jak zlepšit vyšetřování pochybení policistů a o nezávislé instituci…
Nezávislý vyšetřovací orgán pro policii by pomohl. Existuje návrh připravený za působení Ivana Langra na ministerstvu vnitra. Leží ale v parlamentu a neposunul se v projednávání dál, což nás mrzí. Tato generální inspekce by fungovala nezávisle mimo ministerstvo vnitra a řešila by trestné činy policistů. Není to podle nás ideální návrh, ale byl by to příslib určitého zlepšení.
Úterý, 13. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 13. 10. 2009 v Lidových novinách, také na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
Může za to nadměrný stres? Vyšetřování by mělo zjistit, proč policista najel do fotoreportéra LN.
Policistovi, který v sobotu při zásahu proti fotbalovým chuligánům zranil fotografa LN Viktora Chlada, hrozí zatím důtka nebo propuštění.
Kontrolní oddělení pražské státní policie začalo rozhodovat o potrestání uniformovaného muže, který zranil fotografa LN Viktora Chlada. Najel mu dodávkou na nohu a zlomil mu kůstku v nártu. Ke zranění došlo během sobotních policejních zásahů před fotbalovým utkáním české reprezentace s Poláky.
Zástupce LN podal včera oficiální stížnost na policistu, kontroloři pražské policie už mezitím zahájili šetření na základě telefonického oznámení.
Jenže žádné informace o policistovi ani vyšetřování nechce policie sdělit. „Policista má v tomto případě stejná práva jako každý jiný občan, proto si myslím, že je potřeba na celý případ nahlížet s ohledem na presumpci neviny. Z tohoto důvodu se do skončení vyšetřování kontrolních orgánů nebudeme k celému incidentu vyjadřovat,“ vysvětlila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.
Jaký trest může vnitřní kontrolní oddělení policie za zranění fotografa Chlada uložit, mluvčí Zoulová neprozradila. Podle právníka a předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala je paleta možných trestů omezená. „Může uložit písemnou důtku, snížení platu o deset procent, nebo až propuštění z policie, což se dělá málokdy. Tresty bývají mírné,“ říká Kopal. „I tento orgán ale může rozhodnout, že je podezření na trestný čin, a předat případ inspekci policie,“ dodal.
Chlad tvrdí, že na něj policista za volantem dodávky najel úmyslně. Pak by zřejmě šlo o trestný čin. Svědčí o tom také fotografie, na které se policista dívá přímo do objektivu. Jistě tedy fotografa viděl.
„Šel jsem fotit do klidné části ulice mezi tři zaparkované dodávky s těžkooděnci. Pořizoval jsem snímky řidiče prostředního vozu a ten na mě znenadání najel,“ popisuje situaci Chlad.
Pokud by se prokázalo, že policista zranil fotografa úmyslně, začala by jeho čin vyšetřovat inspekce policie a hrozilo by mu trestní stíhání. „Bývá problém dokázat úmysl,“ podotkl ovšem Kopal.
Na podobné spekulace je podle mluvčího Policejního prezidia Jaroslava Ibeheje zatím příliš brzy.
„Do doby, než budou známé výsledky šetření, je předčasné mluvit o úmyslu policisty způsobit zranění,“ soudí.
Stejně tak zůstává záhadou, co mohlo policistu k násilnému činu vést. Předběžné výsledky vyšetřování policie nezveřejní. Nechce ani naznačit, jestli se jednalo o zkušeného policistu či jestli na něj nebyly oprávněné stížnosti už dřív.
Jisté je, že sobotní „fotbalová“ akce byla pro policisty náročná. „Jednalo se o speciální policejní opatření, které si vyžádalo několikatýdenní přípravu,“ uvádí Zoulová. „Samozřejmě ale podobné chování není ospravedlnitelné.“
Policie se snaží násilným excesům policistů bránit mimo jiné tím, že je školí v praktické psychologii. Jak připomíná Ibehej, nově přijímaní policisté prochází kurzem, kde se učí konstruktivně řešit konflikty.
Kromě toho se policie snaží incidentům předcházet tím, že „civilisty“ varuje před nebezpečím u velkých policejních akcí. „Pokud je konkrétní opatření vyhodnoceno jako rizikové (a v případě polských fanoušků bylo vysoce rizikové), informujeme o něm širokou veřejnost. Je věcí každého občana, jak přistoupí k ochraně vlastního života a zdraví,“ říká Zoulová.
Byl to úmysl?
Zraněný fotograf Fotograf LN Viktor Chlad je přesvědčen, že do něj policista za volantem dodávky najel úmyslně. „Šel jsem fotografovat do klidné části ulice mezi tři zaparkované dodávky s těžkooděnci. Pořizoval jsem snímky řidiče prostředního vozu a ten na mě znenadání najel,“ popisuje situaci. Pokud by se prokázalo, že ho policista zranil úmyslně, začala by čin vyšetřovat inspekce policie.
Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.ct24.cz a naleznete jej zde.
Policisté mají za úkol pomáhat a chránit, bohužel někdy při policejní akci zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal poslední zářijovou sobotu krátce po půlnoci v Krnově. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili při tom dva lidi, kteří přecházeli po přechodu. Mladá dívka zemřela a muž je stále v nemocnici. Podle policie do prostoru mezi pronásledovaným autem a policisty vystoupily z křoví na přechod pro chodce dvě osoby. Nicméně podobných smrtelných omylů je více.
Přítel zraněného muže pochybuje, že policisté měli při akci puštěný maják, neboť každý, když slyší policejní signál, snaží se policejnímu autu vyhnout. Nicméně vyjádření policie je jednoznačné: „Celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.“
Policejní verze případu zní: Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. Proto se objevuje otázka, jak se tak rychle pár z křoví pod kola dostal. Inspekce zatím mlčí, až do ukončení šetření nebude podávat žádné informace.
Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče – ve stabilizovaném stavu – už otevřel oči, už sám dýchá. „Podstoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí, ale je třeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou mimořádně vážná,“ zdůraznil mluvčí nemocnice.
Smrtelným omylům se u policie nelze vyhnout
Je paradoxní, že v zemi, kde se učí pravidlům silničního provozu i děti, je sama policie občas poruší, a navíc s tak katastrofálními následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé. Podle Ligy lidských práv se takovým případům nelze vyhnout. „Jde jen o to, aby to policie, když se něco takového stane, nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb,“ tvrdí právnička Ligy.
Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona – nejčastěji z ublížení na zdraví s následkem smrti – tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie na podobné případy reaguje konstatováním, že podobným případům prostě zabránit nelze.
Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň pět náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech, který zraněním v nemocnici podlehl.
Policie je silová složka
Advokát Václav Vlk pro pořad 168 hodin: „Policie je silová složka a používá běžně násilí. Násilí ve smyslu: jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně, v běžné míře, která je Čechám odpovídající – i evropskému průměru.“
Chyby se objevují i při použití zbraně
Policisté chybují i jinde než za volantem. Například při používání zbraně – takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníku omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu. Stanislav Gibson ze Sdružení majitelů zbraní k tomu dodává, že samozřejmě dochází k excesům a k nějakým tragédiím, ale je třeba připomenout i situace, kdy se podařilo pachatele zastavit.
Právě použití zbraní v případě dopadení pachatelů je samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí dopadením živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před patnácti lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho pak zastavil nadobro.
Gibson ze Sdružení majitelů zbraní
„Když se loupí, vraždí a krade, tak se taky střílí. To jsou spojité nádoby.“
Tato skutečnost asi nevinné oběti a jejich rodiny příliš neutěší. Navíc na rozdíl například od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje i ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.
Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život.
Neděle, 4. října 2009Zprávy z médií
Reportáž byla zveřejněna dne 4. 10. 2009 na ČT1v pořadu 168 hodin a naleznete ji zde.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
——————–
Mají za úkol pomáhat a chránit. Někdy přitom zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal minulou sobotu krátce po půlnoci. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili přitom 2 lidi. Mladá dívka zemřela, muž je stále v nemocnici. Seznam smrtelných omylů policie sestavila Barbora Straňáková.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Klasická filmová scéna, padouch před spravedlností unikne, protože policista v posledním okamžiku zabrzdí, aby ochránil nevinného. Realita ale někdy dopadne jinak. Krnov, sobota 26. září. 2 lidi na cestě domů srazilo v noci na osvětleném přechodu neoznačené policejní auto.
Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Do prostoru mezi pronásledovaným a pronásledujícím vozidlem vstoupili zpoza křoví na přechod pro chodce 2 osoby.
kamarád zraněného
——————–
Pochybuji, že měli maják, protože každý člověk, když vidí maják, jde z cesty pryč.
Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Po celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.
známý zraněného
——————–
Kdyby policisté houkali a měli na střeše maják, tak při takové brzdné dráze a při tak obrovském nárazu by se maják utrhl.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Takže, policejní verze. Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. I laika proto napadne vlezlá myšlenka. Jak se tak rychle pár z křoví mohl pod kola dostat?
známý zraněného
——————–
Nesmysl, nesmysl absolutní. 2 lidé nevyběhnou z křoví, když byli na přechodu téměř u konce, na druhé straně jako.
Martina LÍDLOVÁ, mluvčí policejní inspekce
——————–
Vzhledem k probíhajícímu šetření my k této nehodě nemůžeme sdělovat bližší informace.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče ve stabilizovaném stavu. Žádná sláva to ale není.
bratr zraněného
——————–
Už i otevřel oči, takže už dýchá sám ode dneška, se mi zdá. Akorát necítí levou ruku.
Tomáš OBORNÝ, mluvčí ostravské nemocnice
——————–
Postoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí. Je ovšem potřeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou opravdu velice vážná.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Je paradoxní, že v republice, kde se pravidlům silničního provozu učí i děti, je policie občas poruší a s takovými následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé.
Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Určitě se tomu nelze vyhnout, ale jde o to, aby, když se něco takového stane, aby to policie nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona. Nejčastěji za ublížení na zdraví s následkem smrti, tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie se většinou z chyb nepoučí s tím, že podobným případům prostě zabránit nelze. Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň 5 náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech. Zraněním podlehl v nemocnici.
Václav VLK, advokát
——————–
Policie je silová složka, bezpečnostní složka a používá běžně násilí. Patří to k jejímu oprávnění, násilí ve slova smyslu oprávnění jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně v běžné míře, která je Čechám odpovídající a je odpovídající i evropskému průměru.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti si policisté připisují i jinde, a to když tasí zbraň. Takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníka omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu.
Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Vy se dozvídáte o věcech, kdy dochází k nějakým excesům, k nějakým tragédiím, ale už nevíte o tom, kolikrát se to podařilo, to vozidlo zastavit, toho pachatele z toho dostat ven.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Právě pachatelé jsou v rubrice tasit a pálit další samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí happyendem v podobě dopadení živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před 15 lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho zastavil. Nadobro.
Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Když se loupí, vraždí, krade, tak se holt taky střílí, to jsou spojitý nádoby.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže to je pro nevinné oběti a jejich rodiny slabou útěchou. Navíc na rozdíl třeba od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.
Václav VLK, advokát
——————–
Problémem je rychlost odškodnění a výše toho odškodnění. To znamená, ten stát se sice k tomu staví pozitivně tak, že přiznává to odškodnění, ale místo aby přispěchal s nějakou nabídkou, pomocnou rukou hned, tak to trvá měsíce a někdy i roky.
Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život. Spravedlnost dokáže být slepá. Střílet slepými ale policisté nemůžou, proto by měli tasit i řídit s očima dokořán. Nevinný život za žádného zatčeného grázla nestojí.
Pondělí, 31. srpna 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 31. 8. 2009 na www.aktulane.centrum.cz a naleznete jej zde.
Recesistické akce, které jsou zaměřené proti předvolebním mítinkům sociální demokracie, pokračují. V Českém Krumlově si skupina asi dvaceti lidí vzala na paškál setkání s jihočeským lídrem ČSSD Vítězslavem Jandákem. V pestrobarevných kostýmech měli akci rušit hlasitými sirénami, střílením rachejtlí a křikem.
Podle představitelů ČSSD jsou podobné ataky porušováním zákona, které se dá za určitých podmínek považovat za trestný čin. A chtějí, aby policie v takových intencích k „nezvaným“ účastníkům předvolebních setkání přistupovala.
Podle sociálních demokratů se totiž „narušitelé“ dopouští porušování svobody sdružování a shromažďování, což je trestný čin. Podle trestního práva za něj hrozí až dvouleté vězení nebo peněžitý trest.
„V demokratickém světě je stát povinen zajišťovat ochranu skupinám, které realizují pokojné shromažďování. Orgány státu, ať už městská či republiková policie, jsou povinny dodržování zákona zajistit. A porušení zákona není jen přestupkem, v řadě případů i trestním činem,“ argumentoval ve prospěch výkladu ČSSD její volební manažer Jaroslav Tvrdík
A co vše je podle stranických bossů na v souvislosti s mítinky ČSSD nelegální?
„Hlasitý křik, včera vysokofrekvenční siréna, tak to je porušení zákona. Jestli se tam pohybují lidé zakrytí, je to porušení zákona,“ vyjmenovával v pondělí na tiskové konferenci k předvolební kampani.
Extrémní výklad, říkají právníci
Stejně tak je podle něj porušením zákona o shromažďování, jestliže se na mítincích pohybují lidé s transparenty na tyčích, které mohou vyvolávat různé dojmy, k čemu je odpůrci použijí nebo neuposlechnutí či bránění pořádkových opatření pořadatele.
Již na jaře pak zažilo vedení sociální demokracie několik vaječných smrští, které vyvrcholily předvolebním setkáním na pražském Andělu, kde je zasypaly stovky vajec.
Podle právníků oslovených redakcí Aktuálně.cz je výklad zákona z dílny sociální demokracie přehnaný a extrémní.
„Musí jít o určitý typ jednání, ne každé narušování výkonu shromažďujícího práva jde klasifikovat jako trestný čin. Je tu jasně řečeno, že to musí být násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké ujmy. Takže zesměšňování nikoli,“ komentovala zmiňovaný paragraf právnička Hana Marvanová.
„Extenzivně vykládat trestní ustanovení by znamenalo omezovat svobodu projevu někoho jiného. Takže zde proti sobě stojí právo na sdružování a shromažďování a proti tomu stojí stejně ústavně chráněné právo na svobodu projevu,“ upozorňuje právnička.
„Trestní právo je potřeba uplatňovat velmi zdrženlivě. Přestože takové projevy nemusí být vhodné a můžeme je odsoudit a nesouhlasit s nimi, neznamená to, že na ně bude užita represe. To by zas připomínalo doby minulé,“ míní Marvanová.
Obdobně komentuje snahu využít na protisocialistické demonstranty trestní právo i předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
„Myslím, že společenské problémy nelze řešit trestním právem. Hned ho používat je nonsens, je to až ta poslední varianta. A dokud si to politici neuvědomí, tak je to špatně,“ konstatuje právník s tím, sám je proto, aby se shromažďovací právo uplatňovalo co nejdůstojnější formou.
„Považuji to za výkřik, který by žádný rozumě uvažující státní zástupce nemohl proměnit v obžalobu z trestného činu. To už by byl politicky ovlivňovaný policejní stát,“ argumentuje.
Jandák přirovnal recesisty k nacistům
A co sociální demokraty v Českém Krumlově tak rozčílilo?
„Nenazval bych to napadení, ale byla tam ztropena výtržnost extravagantně oděnými mladými lidmi. Měli sirény, používali vodní pistole, kterými stříkali po účastnících, rozvinuli transparenty, kde se snažili definovat své pocity. Kdykoli kdokoli chtěl promluvit, tak spustili ten ryk,“ popisoval spíše smířlivě mítink jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se akce také účastnil.
Jeho stranický kolega a lídr jihočeské kandidátky Vítězslav Jandák nazval recesisty pro agenturu ČTK nacistickými oddíly SA.
Podle krumlovské městské policie o žádné násilí nešlo. Takzvaní odpůrci byli dokonce vzdáleni od shromáždění asi deset metrů přes řeku.
„Byli tam přizváni naši strážníci, kteří na místě zjistili pouze to, že na umělém ostrůvku vytvořeném uprostřed řeky je skupinka lidí, kteří transparenty protestují proti mítinku,“ popisuje nedělní události velitel městské policie v Českém Krumlově Jan Šítal.
„Impuls vzešel od ohlašovatelky mítinku, která nahlásila, že se tam hází rajčata a podobně. Strážníci se ptali lidí, co se účastnili mítinku, jestli došlo k něčemu takovému a nic takového nepotvrdili,“ pokračoval policista.
„Naši strážníci ale nic takového na místě nezjistili. Žádné skupiny se tam nenapadaly, a nedošlo k žádnému násilí,“ dodal.
