Neuposlechnutí protiprávní výzvy nemůže být přestupkem

Středa, 10. března 2010Tiskové zprávy

Brno – 10. března 2010 – Neuposlechnutí výzvy úřadu nebo policie nemůže být přestupkem v případě, že výzva některého z orgánů státní správy odporuje základním právům, která mají lidé zaručena ústavou. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (I. ÚS 1849/08), který byl veřejně vyhlášen včera dopoledne. Tento verdikt Ústavního soudu zásadně proměňuje chápání vztahu mezi občanem a orgány veřejné moci.
Podle Ústavního soudu „správní orgán (…) nemůže uložit jednotlivci povinnost a vynucovat ji pomocí sankcí, je-li (…) zřejmé, že oznámené jednání přestupkem být nemůže, neboť oznámeným skutkem šlo naopak o výkon ústavně zaručeného práva shromažďovacího.“ Podle soudu je takový postup možné označit za jednání vykazující znaky šikany vůči jednotlivci.

V projednávaném případě byla stěžovateli uložena pořádková pokuta ve výši 500 Kč za to, že neuposlechl výzvy správního orgánu a nedostavil se k podání vysvětlení ohledně přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství, kterého se měl údajně dopustit. Ústavní soud poukázal na to, že správnímu orgánu mělo být od počátku zřejmé, že se o žádný přestupek jednat nemohlo, protože umístění reproduktorů na chodník v průběhu oznámené demonstrace je součástí výkonu shromažďovacího práva. Kromě toho soud zdůraznil, že každý obviněný z přestupku má právo odmítnout podat vysvětlení, pokud by tím mohl přispět ke svému postihu za přestupek. Vyplývá to z práva na spravedlivý proces.

Rozhodnutí Ústavního soudu je pro praktické uplatňování lidských práv a svobod průlomové. „Nejedná se o ojedinělé porušení základních práv jednotlivce, k podobným případům v praxi dochází především při zásazích policie. Setkáváme se s případy, kdy člověk neuposlechne nezákonnou výzvu policie a je za to sankcionován, přestože se následně potvrdí, že policie překročila svoje pravomoci,“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota.

V praxi se orgány vyšetřující spáchání přestupku nezajímají o to, zda byla výzva nezákonná. Dosud si vždy vystačily s argumentací, že občan není oprávněn hodnotit zákonnost či nezákonnost takové výzvy, ale je povinen ji uposlechnout bez ohledu na svůj názor. Přestupkové orgány pak občany za neuposlechnutí výzvy sankcionovaly a ignorovaly i argument, že občan pouze vykonával své ústavně zaručeného práva, a proto nemohlo jít o přestupek.

Liga lidských práv například zastupuje muže, který loni v září na veřejném prostranství hlásal své náboženské přesvědčení. Přestože nikoho neohrožoval, policisté jej vyzvali, ať své činnosti zanechá. Muž tuto výzvu nerespektoval, proto byl policisty spoután, odvezen na policejní služebnu a omezen několik hodin na svobodě. Kromě toho byl také obviněn z přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Nyní probíhá přestupkové řízení a muži hrozí pokuta. Právě na takové případy dnešní rozhodnutí Ústavního soudu dopadá a je třeba očekávat, že správní orgány budou nuceny změnit svoji dosavadní praxi a jejich rozhodování bude více odpovídat principům spravedlnosti.

Bližší informace:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050

Paragraphos, blog Tomáše Peciny (zmocněnce stěžovatele v řízení před úřadem a před soudem, mobil: +420 724 029 083) – informace o případu s odkazy na dokumenty. Dostupné zde.

Za zveřejnění fotografie oběti mohou médiím hrozit statisícové pokuty

Středa, 28. května 2008Tiskové zprávy

Brno/Praha – 28. května 2008 – Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrh nové právní úpravy, podle které nikdo nebude moci jakýmkoli způsobem zveřejnit vyobrazení obětí trestných činů mladších 18 let, dále pak snímky obětí kuplířství, šíření pornografie, trestných činů proti rodině a mládeži, životu a zdraví a fotografie obětí trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti. Zákaz se má vztahovat i na zveřejňování jména a příjmení nebo jiných údajů, které by umožnily oběť identifikovat. Podle návrhu by bylo možné za porušení tohoto zákazu dle zákona o ochraně osobních údajů uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Reakce médií a nevhodná publicita je v mnoha případech zdrojem dalšího prohlubování traumatu obětí tragédií a trestných činů. Současná ochrana obětí před nevhodným zveřejňováním informací je nedostatečná. Případů, kdy se oběť nebo pozůstalí brání zveřejnění informací soudní cestou, je velmi málo. Judikatura jasně nedefinuje, co lze považovat za zásah do soukromí, soudní řízení trvá často několik let a výše částek přiznaných jako náhrada nemajetkové újmy je mnohdy nízká, takže se médiím v některých případech „vyplatí“ informace publikovat. To všechno přispívá k nerespektování soukromí obětí médii.
Průlomový rozsudek, který by měl přispět k větší ochraně obětí tragédií před neetickým zveřejňováním jejich fotografií v médiích, vydal počátkem letošního roku Nejvyšší soud. Rozsudek se týkal případu, kdy deník Šíp na titulní straně a na internetových stránkách www.deniksip.cz zveřejnil fotografie ohořelých ostatků syna manželů Štáfkových, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. Oběma manželům, sourozencům a celému okruhu blízkých lidí způsobilo toto zveřejnění další těžké trauma, proto se rozhodli, že budou proti neetickému způsobu zveřejňování postupovat právní cestou. Podle Nejvyššího soudu bylo zveřejnění fotografií zobrazujících mimo jiné též ohořelé tělesné pozůstatky tragicky zesnulého syna žalobců zcela neopodstatněné a neoprávněně postihlo soukromí manželů. O výši odškodnění bude 29. července 2008 v 10.00 dále rozhodovat Vrchní soud v Praze, kam se případ vrátil. Pro Vrchní soud je názor Nejvyššího soudu závazný. Tento případ je precedentem v oblasti ochrany soukromí nejen pro oběti dopravních nehod a jejich pozůstalé, ale také pro oběti trestných činů a pozůstalé obecně.

Bližší informace o případu poskytne:
Mgr. Jana Neusarová, psychosociální poradce ČSODN, tel.: 739 983 321,

Bližší informace o ochraně soukromí obětí trestných činů poskytne:
Mgr. Veronika Kristková, právnička, Liga lidských práv, tel:+420 545 210 446