Čtvrtek, 15. května 2014Analýzy a studie, Práva dětí a rodina
Cílem této analýzy je poskytnout ucelený přehled závazných i doporučujících mezinárodních dokumentů, upravujících problematiku práv dětí v konfliktu se zákonem, které byly přijaty na půdě OSN a Rady Evropy, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Analýza si dále klade za cíl demonstrovat, že tyto dokumenty, navzdory svému často nepřesnému překladu, se v českém kontextu nevztahují pouze na mladistvé, ale jsou stejně relevantní též ve vztahu k dětem mladším 15 let, které čelí podezření ze spáchání činu jinak trestného. Analýza je určená především právníkům, ale věříme, že může být zajímavá i pro odborníky jiného profesního zaměření, především pro kurátory mládeže a probační úředníky, pro které se může stát užitečným podkladem a pomocníkem na cestě k zajištění vyšší ochrany práv dětí v konfliktu se zákonem.
Středa, 28. ledna 2009Tiskové zprávy
Ve dnech 17. – 21. ledna proběhla na území Izraele, Egypta a okupovaných palestinských územích mise organizovaná Mezinárodní federací lidských práv (FIDH), Evropsko-středomořskou sítí lidských práv a Mezinárodní komisí právníků. Cílem mise bylo vyzvat strany konfliktu k okamžitému ukončení bojů, k umožnění přístupu nestátních neziskových organizací a novinářů do okupovaných palestinských území. Renomovaní ochránci lidských práv a významní aktivisté ze zemí Evropské unie a Spojených států, kteří se mise účastnili, dále vyzvali k ukončení obléhání Gazy, k vyslání mezinárodní mise pod záštitou OSN, která zdokumentuje závažná porušení lidských práv v rámci konfliktu, a k trestnímu stíhání pachatelů zločinů podle mezinárodního práva. Kromě toho se mise zaměřila na vyjádření podpory a solidarity s občanskou společností, zejména organizacemi na ochranu lidských práv v Izraeli i Palestině.
Účastníci mise, mezi nimiž byl i český zástupce Petr Uhl, vydali po návratu z Blízkého východu závěrečná stanoviska. „Jsme zděšeni hrůzami války zahájené v pásmu Gazy, významnými ztrátami na životech civilistů a velkým rozsahem ničení majetku civilistů a infrastruktury v rámci operace ‚Lité olovo‘ a rovněž selháním mezinárodního společenství, které této tragédii nezabránilo.“ Od izraelských a palestinských lidskoprávních organizací, které tento ozbrojený konflikt sledují, získala delegace informace, z nichž vyplynulo, že Izrael závažně porušil mezinárodní humanitární právo, včetně Čtvrté ženevské konvence o ochraně civilistů ve válečném období a mezinárodního obyčejového práva, kterým se řídí vedení ozbrojených konfliktů.
Některá z těchto porušení jsou zločiny podle mezinárodního práva. Zejména izraelská armáda se dopustila nevybíravých či nepřiměřených útoků a nesplnila svou právní povinnost chránit civilisty a civilní infrastrukturu před takovými útoky. Operace také závažně poškodily občanská, kulturní, hospodářská, politická a sociální práva obyvatel Gazy.
„Žádné porušení mezinárodního humanitárního práva ze strany palestinských bojovníků nemůže nikdy ospravedlnit podobná nebo ještě závažnější porušení ze strany Izraele,“ píše se v závěrečné zprávě. Proto členové mise odsuzují neschopnost Spojených států a Evropské unie, partnerů izraelské vlády, přijmout důrazná opatření směřující k prevenci či zastavení války. Delegace tedy žádá o spolupráci mezinárodní společenství, které by mělo vyvinout tlak na Izrael, aby upustil od obléhání Gazy a ukončil okupaci všech palestinských území. Dále požadují, aby Evropská unie a Spojené státy okamžitě a plně podpořily nezávislé vyšetřování, které by mělo být zahájeno ihned. Lidskoprávní organizace vyzvaly rovněž izraelské a egyptské úřady, aby zajistily okamžitý přístup pozorovatelů, kteří sledují dodržování lidských práv, do pásma Gazy.
Středa, 11. dubna 2007Tiskové zprávy
Přesně před pěti lety počet států, které se připojily k Mezinárodnímu trestnímu soudu dosáhl 60, což bylo podmínkou pro jeho vznik. 11. duben 2002 se proto do dějin zapsal jako den, kdy byla završena desetiletí dlouhá snaha o vytvoření mezinárodní instituce, která zajistí řádný soudní proces s pachateli nejhorších masových zločinů podle mezinárodního práva. Mezi státy, které se zúčastnily těchto mimořádných oslav v sídle OSN v New Yorku bylo i Slovensko. Náš nejbližší soused ratifikoval Římský statut (zakládající dokument Soudu z roku 1998) právě v tento historický den před pěti lety. Česká republika, jako jediná z EU, to dosud neučinila.
Mezinárodní trestní soud je nyní již plně funkční institucí. Od ledna má prvního obžalovaného, jímž je Joseph Kony stíhaný za válečné zločiny spáchané ve vleklém a krvavém konfliktu ve východním Kongu. V únoru hlavní prokurátor Soudu, Argentinec Luis Moreno-Ocampo, rozvířil stojaté vody mezinárodní diplomacie ve vztahu k Súdánu, jehož vláda je již několik let podezřelá z páchání zločinů proti lidskosti ve své západní provincii Darfur. Ocampo vydal zatykač na dva Súdánce, z nichž jeden je ministrem současné vlády. Je nasnadě, že v reakci na to Chartúm ztíží spolupráci s Mezinárodním trestním soudem. Ministr vnitra Al-Zubayr Bashir Taha pohrozil zmasakrovat jakoukoliv osobu, která se pokusí zatknout súdánského činitele a předat ho mezinárodním orgánům.
O to víc je důležité, aby jeho činnost podporovalo co nejvíce států světa. Přes dvacet českých nevládních organizací se domnívá, že posílení Soudu je jeden z důvodů proč by se i Česká republika měla co nejdříve k němu připojit. Proto společně vydaly veřejnou výzvu k ratifikaci zakládajícího Statutu Mezinárodního trestního soudu.
Premiér Mirek Topolánek nedávno na interpelaci ve sněmovně reagoval slovy, že „ratifikace Římského statutu je zahraničněpolitickým zájmem České republiky a za současného stavu věcí Česká republika už nemá důvod neratifikovat tento Mezinárodní trestní soud.“ Podle nevládních organizací je k tomu nejvyšší čas a tvrdí, že tímto aktem konečně dokážeme, že nejsme lhostejní k obětem těch nejzávažnějších mezinárodních zločinů.
Liga lidských práv
Amnesty International, Česká republika
Český červený kříž
Člověk v tísni
Česká ženská lobby
Pro bližší informace:
Jan Kratochvíl
Liga lidských práv
tel.: 608 021 038
email: jkratochvil@llp.cz
Středa, 11. května 2005Tiskové zprávy
Více než 17 000 dospělých i dětí s mentálním postižením žije v českých ústavech sociální péče. Tyto ústavy nejsou zdravotnickými zařízeními, a žádné z nich nezaměstnává lékaře na plný úvazek. Jde o instituce, kde lidé často stráví celý svůj život, vyloučeni ze zbytku společnosti. Tito občané nyní budou vystaveni legálnímu používání prostředků omezujících jejich osobní svobodu, jako např. klecových lůžek a kožených řemenů, bez odpovídajících záruk proti jejich zneužití.
Nový čl. 89a zákona č. 100/1998 Sb. chce upravit používání prostředků omezujících pohyb osob ve všech sociálních institucích. Zákon však používání omezujících prostředků reguluje nedostatečně, čímž porušuje mezinárodní lidskoprávní normy. Zákon:
- umožňuje použití jakéhokoli omezujícího prostředku
- dovoluje, aby o použití omezujících prostředků místo lékařů rozhodovali neškolení zaměstnanci ústavů sociální péče
- neukládá zaměstnancům povinnost použít méně restriktivní opatření před použitím ostatních omezení
- neobsahuje mechanismus, na základě kterého by si oběti mohly stěžovat na porušení svých lidských práv
- nezřizuje systém nezávislé kontroly používání omezujících prostředků, který by mohl porušením předcházet
V posledních letech je Česká republika ostře kritizována za zneužívání prostředků omezujících pohyb osob. Zatímco ostatní středoevropské země, jako např. Slovinsko, Maďarsko a Slovensko, reagovaly na doporučení mezinárodního společenství a zakázaly používání klecových lůžek v zařízeních sociální péče, Česká republika odmítla tyto středověké nástroje z ústavů odstranit. V nedávno zveřejněné odpovědi na zprávu evropského Výboru pro zabránění mučení (CPT) z jeho návštěvy ČR v roce 2002 české orgány ignorují požadavek CPT, aby byla klecová lůžka ze sociálních institucí odstraněna.
Právní úprava přijatá dnes Senátem je krokem zpět a nesplňuje ani základní požadavky mezinárodního práva na používání omezujících prostředků. Zákon vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda Česká republika plní očekávání Evropské unie. 29. dubna 2005 prohlásil Markos Kyprianou, komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele, že „návrh a jeho důsledky budou pozorně zhodnoceny ve světle komunitárního práva a mezinárodního právního rámce.“ Komisař dále uvedl, že Komise poskytne politickou podporu zemím, které se rozhodly klecová lůžka zakázat.
Návrh se, brzy po tom co bude podepsán prezidentem Václavem Klausem, stane součástí českého právního řádu. Jeho vyhlášení bude znamenat uzákonění pokračujícího nelidského a ponižujícího zacházení v České republice.
Poznámky pro editory
Společně s dalšími českými nestátními neziskovými organizacemi MDAC a Liga vyjádřili ve všech stádiích legislativního procesu své znepokojení týkající se návrhu. Sedm nevládních neziskových organizací podepsalo výzvu členům Poslanecké sněmovny, kteří text návrhu přesto 30. dubna 2005 přijali. Novela byla rovněž zástupci veřejnosti kritizována během zasedání senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a všem senátorům byl 28. dubna zaslán dopis, který je vyzýval, aby § 89a z novely vypustili.
Během včerejší rozpravy v Senátu Zdeněk Škromach, Ministr práce a sociálních věcí, doporučil senátorům, aby návrh schválili, protože „je v souladu s potřebami našich zařízení“. MDAC a Liga zůstávají znepokojeni tím, že česká vláda podporuje reformu práva, která upřednostňuje zájem státních institucí před ochranou jednotlivců, kteří v těchto institucích pobývají
Klecová lůžka jsou lůžka, která jsou shora opatřena zamřížovanou konstrukcí, aby je lidé, kteří jsou v nich zavřeni, nemohli opustit. Někdy se rozlišuje mezi klecovými lůžky, která jsou opatřena železnými mřížemi, a síťovými lůžky sestávajícími z železné konstrukce a sítě. Mezinárodní instituce jako Výbor pro zabránění mučení i MDAC pro oba typy používají označení klecová lůžka.
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC ) je mezinárodní nevládní organizace sídlící v Budapešti. Chrání práva duševně nemocných osob lidí s duševním postižením ve střední i východní Evropě a ve střední Asii.
Bližší informace:
Diana Hoover , ředitelka MDAC : (+36) 30-680-8593
Jan Kratochvíl, právník Ligy lidských práv: 608 021 038
David Zahumenský , zástupce MDAC v České republice: 777 306 906
Mental Disability Advocacy Center
Erzsebet krt. 52, III.em 18 H-1273 Budapest Hungary Web: www.mdac.info Email: info@mdac.info Tel: +361 413 2730 Fax: +361 413 2739
Liga lidských práv
Bratislavská 31 602 00 Brno Česká republika Web: www.llp.cz Email: brno@llp.cz Tel: 545 210 446 Fax: 545 240 012
