Ochrana před šikanózními žalobami je stále v nedohlednu

Úterý, 23. září 2025Aktuality

 

Termínem strategické žaloby proti veřejné účasti (angl. Strategic Lawsuit Against Public Participation, skr. SLAPPs) můžeme obecně označit soubor právních nástrojů, které se šikanózním způsobem využívají proti aktivitám občansky angažované veřejnosti.

Jedná se o nekalé zneužívání právních prostředků namířených proti osobám působícím ve veřejném zájmu. Nejčastěji bývají terčem novináři, nevládní organizace či aktivisté – typicky v oblastech základních práv, ochrany životního prostředí či přístupu k informacím. Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti používá označení „hlídací psi“,1 neboť tyto subjekty dohlížejí na zákonný a transparentní chod věcí veřejných. Ačkoli se SLAPPs nejčastěji objevují ve formě civilních žalob, mohou mít i podobu jiných právních prostředků, jako jsou předběžná opatření, soudní příkazy či trestní oznámení apod., přičemž žalobci často neváhají využít více nástrojů současně nebo je uplatňovat opakovaně. Přesto, že SLAPPs můžou mít vícero podob, lze mezi nimi identifikovat několik společných charakteristik: 

  • Represivní cíle: Žalobci podávající strategické žaloby nechodí k soudu, aby se domáhali spravedlnosti. Žalobci podávající strategické žaloby neusilují primárně o dosažení spravedlnosti, jejich skutečným záměrem je zastrašit oponenty a umlčet kritiku a v konečném důsledku a zabránit oponentům v jejich dalším angažovaní ve věcech veřejných. (tzv. chilling effect).2 Toho dosahují zejména prostřednictvím odčerpávání finančních prostředků (náklady na obhajobu), či personálních a časových kapacit protistrany (i neopodstatněná žaloba se může táhnout roky). 
  • Chybějící právní titul: Argumentace žalobců obvykle postrádá pevné právní základy, a proto je jejich úspěšnost před soudem nízká. 
  • Mocenská a ekonomická asymetrie: Žalobcem je obvykle vlivný soukromý subjekt (např. obchodní společnost, politici apod.), zatímco žalovanými jsou často nevládní organizace, nezávislá média, nebo jednotlivý novinář, aktivista či občan. 
  • Celospolečenský dopad: Pod tlakem strategických žalob žalovaní ve svých aktivitách často ustoupí, nebo se dokonce veřejně omluví či opraví prohlášení. Dopad strategických žalob proto přesahuje sféru jednotlivců, jelikož SLAPPs omezují právo na svobodu projevu, zdravou společenskou debatu a celkový dohled veřejnosti nad věcmi veřejnými. 

Poskytne Česká republika obětem  SLAPPs účinnější právní ochranu? 

Počet případů šikanózních žalob cílených na novináře nebo nevládní organizace narůstá i v České republice. Jako příklad můžeme zmínit Deník Referendum, který čelil dvěma dlouhým soudním sporům kvůli kritickým článkům: Podnikatel Ladislav Varmuža se bránil označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně, a firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, který je financován z veřejných prostředků. V prvním případě se podnikatel Ladislav Varmuža bránil proti označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně. Ve druhém pak firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, jehož rozvoj je hrazen z veřejných prostředků. V obou případech soudy uznaly, že redakce popsala situace pravdivě a přiměřeně. Žalobci nakonec nejen prohráli, ale museli také uhradit náklady na právní zastoupení Deníku Referendum.3

Obdobnou zkušenost má i spolek OBRAZ – Obránci zvířat. Ten vedl kampaň „Albertova krutost“ upozorňující na podmínky chovu kuřat, kvůli níž supermarket Albert podal žalobu a požadoval omluvu, stažení kampaně i odebrání domény albertovakrutost.cz.4 Soud sice uznal právo spolku dále užívat doménu a kritické záběry z chovů, zároveň však nařídil omluvu za některé výroky.5 Nicméně, Albert pod tlakem občanské společnosti žalobu stáhl dříve, než rozsudek nabyl právní moci a než se spolek stihl omluvit.6  

Nevyhráli? Nevadí. Šlo jim o něco jiného 

Ačkoli soudy ve většině případů šikanózním žalobám nevyhoví, žalobci často stejně dosáhnou svého hlavního cíle – personálně i finančně zatížit své názorové oponenty. Právní možnosti ochrany „hlídacích psů demokracie“ jsou však nadále velmi limitované. Evropská unie v loňském roce přijala právní úpravu proti šikanózním žalobám (tzv. Anti-SLAPP směrnici),7 Česká republika má nyní povinnost sladit svůj právní řád s touto směrnicí nejpozději do 7. května 2026. Směrnice se však vztahuje jen na šikanózní žaloby, které mají přeshraniční charakter – tedy spory, kdy obě strany nemají bydliště nebo sídlo ve stejném členském státě, jako je soud, který spor projednává. Podmínka přeshraničního řízení pro uplatnění unijní legislativy je tak značně omezující, neboť většina šikanózních žalob v Česku se týká pouze účastníků z jedné země – tedy z České republiky.  

Máme jasné doporučení EU. Co na to budoucí vláda? 

Končící vláda si neurčila zvýšení právní ochrany proti SLAPPs za svou prioritu. Nacházející vláda to už bude mít za povinnost, a to relativně v krátkém časovém období. V této souvislosti vyzýváme budoucí vládu, aby v souladu s usnesením Rady vlády pro lidská práva8 zahrnula do připravovaného legislativního rámce také rozšíření ochrany na vnitrostátní případy, v souladu s doporučením Evropské komise9 a Rady Evropy.10 Tento krok by posílil nejen právní jistotu a skutečnou ochranu členů občanské společnosti, ale také přispěl k rozvoji zdravé a otevřené veřejné debaty v České republice.  

 

Viktória Alžběta Sutórisová, právnička Ligy lidských práv

 

[1] AXEL SPRINGER AG proti Německu, č. 39954/08, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. února 2012, para 79; MAGYAR HELSINKI BIZOTTSÁG proti Maďarsku, č. 18030/11, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. listopadu 2016, paras. 159 a 166.
[2] 2 OOO MEMO proti Rusku, č. 2840/10, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. března 2022, para 45; DYULDIN A KISLOV proti Rusku, č. 25968/02, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. července 2007, para 43.
[3] 3 Redakce DR. (2015, prosinec 23). Deník Referendum vyhrál dva dlouho se vlekoucí soudní spory. Deník Referendum. Dostupné online: https://denikreferendum.cz/clanek/21959-denik-referendum-vyhral-dva-dlouho-se-vlekouci-soudni-spory.
[4] 4 Cibulka, J. (2024, červenec 30). Albert neuspěl ve sporu o adresu albertovakrutost.cz. iROZHLAS. Dostupné online: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/domena-sport-albert-obraz-chov-kurat-krutost_2407300600_cib.
[5] iDNES.cz, & ČTK. (2025, srpen 18). Ukázali podmínky chovu kuřat. Ochránci zvířat se musí omluvit Albertu, řekl soud. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukazali-podminky-chovu-kurat-ochranci-zvirat-se-musi-omluvit-albertu-rekl-soud.A250818_102546_domaci_hejj.
[6] iDNES.cz, & ČTK. (2025, 8. září). Albert stáhl žalobu na ochránce zvířat, spolek se ani nestihl omluvit. iDNES.cz. Dostupné online: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/obraz-zvirat-kurata-albert-soud-omluva.A250908_143234_domaci_lysa.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“).
[8] Rada vlády pro lidská práva. (2025, březen 18). Usnesení Rady vlády pro lidská práva k ochraně před šikanózními žalobami. Úřad vlády ČR. https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/Usneseni—sikanozni-zaloby.pdf.
[9] Doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“). Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32022H0758.
[10] Recommendation CM/Rec(2024)2 of the Committee of Ministers to member States on countering the use of strategic lawsuits against public participation (SLAPPs) (Adopted by the Committee of Ministers on 5 April 2024 at the 1494th meeting of the Ministers‘ Deputies). Dostupné online v anglickém jazyce: https://rm.coe.int/0900001680af2805. 

Ve školách stále panuje diskriminace Romů, tvrdí nevládní organizace

Sobota, 15. listopadu 2014Zprávy z médií

Romové jsou v českých školách stále diskriminováni. Šestice nevládních organizací uvedla, že romské děti tvoří zhruba třetinu žáků praktických (dříve zvláštních škol). Navíc se podle nich romské děti vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. Ministerstvo školství oponuje, že průběžně podporuje vzdělávání romských dětí prostřednictvím řady programů.

(Pokračování textu…)

Prohlášení k zahájení řízení Evropské komise proti ČR

Středa, 12. listopadu 2014Aktuality

13. listopadu 2014 uběhne sedm let od chvíle, kdy Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že v českém školství dochází k diskriminaci romských dětí. I sedm let po rozsudku dochází v České republice nadále k porušování jejich práva na vzdělání a diskriminaci. Kvůli neřešení nezákonného stavu zahájila Evropská komise vůči České republice 25. září 2014 řízení pro porušení povinnosti, které může skončit sankcemi.

V případu D. H. a ostatní proti České republice šlo o skupinu mladých lidí z Ostravy, kteří byli zařazeni do zvláštní školy, tedy školy pro děti s lehkým mentálním postižením. Soud rozhodl, že umístění romských dětí do zvláštních škol znamená diskriminaci. Podle posledních zjištění České školní inspekce a Veřejného ochránce práv tvoří romské děti i sedm let po rozsudku zhruba třetinu všech žáků praktických (dříve zvláštních) škol.

Kromě toho se romské děti ještě dnes vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. V mnoha obcích a městech existují školy či třídy známé jako „romské“. Pár set metrů dále přitom stojí další školy, kam zase chodí převážně děti z majority. „Romské“ školy a třídy mají také často od žáků snížená očekávání a zaměřují se na praktické dovednosti na úkor akademických znalostí, nezbytných pro pokračování na další stupně vzdělávání. I když se někteří ředitelé snaží poskytovat kvalitní vzdělání romským i neromským dětem ve stejné škole, často narážejí na problémy a nedostatek podpory.

Tento stav je v rozporu s českou anti-diskriminační legislativou, mezinárodním i evropským právem. Z tohoto důvodu zahájila Evropská komise 25. září 2014 vůči České republice řízení pro porušení povinnosti plynoucí z evropské legislativy, konkrétně zákazu diskriminace ve vzdělávání. Jsme si vědomi probíhající novelizace školského zákona, která má za cíl inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu. Máme však za to, že ani probíhající reforma nezamezí existenci segregovaných škol, které oddělují děti z majority a minority již od prvních let školní docházky.

Jako nevládní neziskové organizace, které pracují se školami, rodiči a žáky, proto apelujeme na českou vládu, aby zahájení řízení ze strany Evropské komise proměnila v šanci odstranit protiprávní stav a ukončila diskriminaci romských dětí.

Pod tuto výzvu iniciovanou Nadací Open Society Fund Praha se připojily organizace Amnesty International, European Roma Rights Centre, Liga lidských práv, IQ Roma servis, o.s. a Vzájemné soužití o.p.s.

Pro více informací:

Štěpán Drahokoupil, Nadace Open Society Fund Praha

email: stepan.drahokoupil@osf.cz, tel.: +420 226 227 709

Marek Szilvási, European Roma Rights Centre

e-mail: marek.szilvasi@errc.org, tel: + 36 30 500 1459

Barbora Černušáková, Amnesty International

e-mail: barbora.cernusakova@amnesty.org, tel.: +44 20 7413 5759

 

Příspěvek EU k ochraně lidských práv ve Střední Asii

Úterý, 21. července 2009Aktuality

Na počátku prázdnin se předseda Ligy a zástupce Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) Jiří Kopal účastnil v Kazachstánu a Tádžikistánu seminářů určených zástupcům nevládních organizací i státních orgánů. Evropská komise zorganizovala oba semináře s cílem posílit v těchto zemích výměnu zkušeností z oblasti ochrany lidských práv.
Záměrem EU je především přenést připomínky ochránců lidských práv pracujících na místní úrovni do oficiálního Dialogu o lidských právech, který EU pravidelně vede se třiceti státy světa. Hlavním tématem na seminářích v Almaty a Dušanbe bylo fungování všech složek justice a podmínky na místech omezování svobody, s důrazem na prevenci mučení.
Své příspěvky přednesli zástupci justice, univerzit i nevládních organizací z více než desítky států EU. Zástupce Ligy se přitom zaměřil na otázku, jak vnitrostátní orgány v zemích Evropské unie reagují na doporučení mezinárodních orgánů na ochranu lidských práv a jak mohou být oběti jejich porušování vládními orgány nebo v rámci soudního systému odškodněny.
Na závěr seminářů byla představena podrobná doporučení, která byla vždy pečlivě připomínkována zástupci místních nevládních organizací. Ta budou sloužit jako východisko oficiální diskuse s vládami.