Do manévrů zbývá 10 dní, extremisty zastaví blokáda

Na Prvního máje je v Brně dusno každý rok. Neonacisté městem buď pochodují, nebo řeční na náměstích. Letos se jim postaví do cesty blokáda, která se pokusí znemožnit průchod neonacistů přes Cejl a další ulice brněnského „Bronxu“.

Co se přesně za deset dní, v neděli Prvního máje, v Brně stane a proč? Jak může reagovat policie a kde bude hrozit největší nebezpečí? 1. Kdo bude pochodovat Prvomájový pochod Brnem organizuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), přesněji její mládežnická organizace. Stranu založil Tomáš Vandas, který šéfoval i zákonem zakázané Dělnické straně. Oficiálně organizují pochod nazvaný Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí. Jinými slovy proti lidem z ciziny, kteří v Česku pracují, a proti tomu, aby Češi odcházeli do zahraničí. Je to vlastně jen rozvinuté jejich heslo „Čechy Čechům.“

Původně měl průvod projít z Lužánek na Mendlovo náměstí, teď se ale trasa pochodu změnila a povede přes brněnský „Bronx“. Organizátoři úplně přesnou mapu nezveřejnili a pro MF DNES ji odmítli popsat.

2. A kdo jim bude bránit Proti DSSS se chystají vystoupit dvě iniciativy: jedna se jmenuje V Brně neonacisty nechceme a vystupuje proti pochodu happeningem v Bratislavské ulici. Druhá je razantnější: Brno Blokuje chystá nenásilnou blokádu trasy pochodu neonacistů. Lidé, kteří se k blokádě připojí, si sednou z jedné strany ulice na druhou a nenechají průvod „Bronxem“ projít. Vycházejí z přesvědčení, že když pochod neonacistů nedokážou zakázat úřady ani soudy, musí se ozvat slušní lidé. Vystihuje to jejich heslo „Aby zvítězilo zlo, stačí, aby dobří lidé mlčeli“.

Zatímco happening bude symbolickou podporou menšinám, Brno Blokuje jde dál. „Na 1. máje v Brně před dvěma lety byl v ochrance předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase i jeden z vítkovských žhářů. Bylo to jen dva týdny poté, co se pokusil upálit spící rodinu,“ vysvětluje mluvčí iniciativy Jiří Koželouh, proč jen symbolická vystoupení proti neonacistům nestačí.

3. Co na to zákony? Podle zákona nejsou něčí politické názory, byť krajně pravicové, důvodem k tomu, aby nemohl organizovat pochod. Dokud přímo na místě nebude šířit rasovou nenávist nebo k ní podněcovat, nemůže policie nic dělat. Podobné pochody nemůže nikdo zakázat, protože jejich organizátoři nežádají o povolení, ale jen pochod oznamují.

Městská část může zasáhnout v případě, že by pochod zásadně omezil dopravu nebo už předem porušoval zákon. Pokud by neonacisté oznámili, že budou pochodovat za potlačení práv menšin, radnice by pochod zakázala. Pokud ale napíší, že jde o akci Proti invazi cizích pracovníků, nic nezákonného na tom není.

Blokáda naopak nezákonná je, protože brání nahlášenému pochodu a omezuje svobodu shromažďování. „Paradoxně tak zákon chrání neonacisty a vystavuje stíhání lidi, kteří cítí morální povinnost jim v pochodu zabránit,“ říká Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv .
4. Co se na 1. máje stane Policie bude muset počkat na to, zda někdo z příznivců pochodu nezačne provolávat hesla, která jsou v rozporu ze zákonem, nebude propagovat zakázaná hnutí třeba nášivkami na bundách nebo se v projevu neobjeví rasistická prohlášení. Policie může nejdříve zasáhnout proti jednotlivci a teprve když bude takových více, lze průvod rozpustit.

Pokud se tak nestane, bude mu muset „čistit“ cestu. V ní budou sedět zaháknutí do sebe nebo stát příznivci iniciativy Brno Blokuje. „Policiemůže vytlačit blokádu štíty nebo lidi, kteří budou klást pasivní odpor, odnese z trasy pochodu,“ vysvětluje Candigliota. Blokátorům hrozí pokuta a přestupkové řízení.

5. Kam jít a kam ne Lidé, kteří nepatří ani k pochodu ani mu nechtějí bránit, by měli vzít v potaz rizika, která na Cejlu a v jeho okolí během průvodu i po něm hrozí. Antikonfliktní tým policie zdůrazňoval už při pochodu neonacistů v Krupce, že by zejména Romové měli zůstat doma a „neprovokovat“ v ulicích. Podle aktivistů je to ponižující.

***

Kde budou 1.máje brněnští politici? Roman Onderka, primátor „Svátek práce budu trávit tradičně na Brněnské přehradě. V přístavišti bude slavit brněnská ČSSD. Jako vrchní velitel strážníků a primátor Brna však budu v kontaktu se všemi bezpečnostními složkami a vývoj situace budu sledovat.“ Irena Matonohová „Tradice polibku pod rozkvetlým stromem je vhodnější než jakákoli demonstrace. Iniciativě Brno blokuje ale vyjadřuji v jejich protestní nenásilné akci podporu a oceňuji jejich odvahu.“ Martin Ander „Zúčastním se nenásilného pokusu zabránit neonacistům projít Cejlem. Kdyby chtěli pochodovat kolem památníku v Lidicích, taky by nikdo nepochyboval o tom, že je třeba jim v tom bránit.“

Článek byl publikován 21. 4. 2011 v Mladé frontě DNES.

Autorkou článku je Klára Kubíčková, Mladá fronta DNES.

Setkání DS před soudem: policie rozhodne do 2 týdnů

Článek byl publikován dne 22. 2. 2010 na www.denik a naleznete jej zde.
Brno – Policie do dvou týdnů rozhodne, zda se představitelé Dělnické strany (DS) bezprostředně po jejím zrušení u Nejvyššího správního soudu dopustili přestupku nebo trestného činu při setkání s 50 příznivci strany před budovou soudu.
V pondělí to řekl policejní mluvčí Pavel Šváb. Radikálové sice prostor před soudem opustili, ale až po opakované výzvě. Na místě vznikla strkanice mezi přívrženci DS a těžkooděnci, kteří měli pokyn radikály vytlačit. Situace se pak ale uklidnila.
Nesundal šátek

„Pořídili jsme videozáběry celé situace a ty nyní vyhodnocujeme,“ uvedl Šváb. Doplnil, že jeden z účastníků akce před přestupkovou komisi půjde. Měl zahalenu tvář šátkem, který na pokyn policistů nesundal. Liga lidských práv prohlásila, že k rozpuštění setkání nebyl důvod, protože akce, přestože nebyla předem ohlášena, nebyla v rozporu se zákonem. Policie si ale za svým zásahem stojí.

NSS našel v programu, idejích a symbolech DS xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, ideologii Adolfa Hitlera. Proto rozhodl o jejím zrušení. DS ale přesto půjde do voleb, a to pod hlavičkou spřízněné Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS).

Soud ale nikoho nepostavil mimo zákon

Článek byl publikován dne 20. 2. 2010 v deníku Právo.
Po rozsudku, jímž Nejvyšší správní soud (NSS) rozpustil Dělnickou stranu (DS), jsem potkal v tramvaji známého, který pochází z Německa a v ČR už dvacet let veřejně a důsledně vystupuje proti anticiganismu, antisemitismu a proti xenofobii.
Přišli jsme tím rozsudkem o svobodu?“ ptal se mě s obavou v hlase. Odpověděl jsem, že rozsudek vítám. Naši svobodu naopak rozšířil, protože uplatnil právo, které ji vymezuje. On mi řekl, že je v zásadě proti jakémukoli zákazu politických stran, ale že ti neonacisti jsou opravdu hnusní, a tak vlastně neví.

Lidskoprávní aktivista František Kostlán z Židovské liberální unie napsal po vynesení rozsudku NSS, že „svobodou není to, že kdosi pokřikuje, že ho strčí do plynové komory, jen co se dostane k moci“.

Jak to ale, že po dvaceti letech svobody se vůbec musí zdůrazňovat základní myšlenka právního státu, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého? A že stát je povinen použít sankce i vůči tomu, kdo štve proti nějaké skupině lidí?

Představa, že pouhé slovo ani moc neškodí a nemá být trestáno, s níž mají USA trvalé a vážné potíže v mezinárodních mechanismech chránících lidská práva, je v této zemi nepochopitelná. Zotročování slovem, které ohlupovalo anebo hrozilo, je tu stále v paměti lidí. Represe už nebyla plošná, ve vězeních bylo od konce 50. let již méně lidí, ale to „slovo“ zažili všichni ve školách, v práci, na vojně, na schůzích, v novinách a v televizi, a dokonce i v církvích.

Lidé se tu málo řídí zásadou, kterou OSN přijala po porážce nacismu, že „je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku“. Zpochybňují to, že tyto zákony z roku 1990 vůbec máme, a pak to, že je správní a soudní orgány používají.

Hned po rozpuštění DS rozháněla policie v Brně její sympatizanty bez zákonného důvodu. Možná, že si myslela, že DS je nyní postavena mimo zákon, jak se tu často říká, a že zásah proti nim je proto možný? Nikdo z přítomných to nerozpoznal, redaktorka veřejnoprávní ČT označila shromáždění za nepovolené, jako by se v demokracii ke shromáždění potřebovalo nějaké povolení. Zákon naopak uvádí, že ne. A nesplnění oznamovací povinnosti není důvodem k rozpuštění shromáždění. Ozvala se pak jen Liga lidských práv. I člen DS má právo na zákonnou ochranu.

Lidé také neoceňují, že senát NSS, složený ze soudců vycházejících z různě silných liberálních zásad, považuje problémy, jichž zneužila DS, za skutečné a že tuto stranu nemá za nepřítele, ale za součást společnosti.

Diskutujme ale hlavně o tom, jak dobré či špatné máme zákony. A také, zda a jak se jimi státní orgány včetně soudů řídí. O tom, zda někdo škodí, se sice diskutovat může, spíše bychom ale měli státní orgány nutit, aby znaly a dodržovaly zákon.

Policie hájí zásah proti příznivcům Dělnické strany v Brně

Článek byl publikován dne 19. 2. 2010 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde.
Brno – Jihomoravská policie hájí zákrok, při němž v úterý před Nejvyšším správním soudem v Brně rozehnala příznivce Dělnické strany. Krátce předtím soud tuto stranu rozpustil. Policejní zásah proti asi 30 lidem kritizovala Liga lidských práv, podle níž byl protiprávní. Policie ale trvá na tom, že postupovala striktně dle zákona, řekl dnes ČTK mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb.

Podle policie účastníci shromáždění porušili zákon, když rozvinuli vlajky zrušené Dělnické strany a předseda Tomáš Vandas začal do megafonu přednášet projev. „S přihlédnutím k místnímu a věcnému kontextu, kdy se jednalo o politické projevy členů a příznivců strany, která usiluje o narušení ústavního pořádku, bylo shromáždění rozpuštěno,“ uvedl Šváb.

Zdůraznil, že lidé na místě předtím neuposlechli policejní výzvy, aby se rozešli. Dodal, že při policejním zákroku nebyl nikdo zraněn ani nebyl poškozen žádný majetek.

Liga ve středu uvedla, že postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extremistů. „Avšak i extremista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu,“ uvedla právnička ligy Zuzana Candigliotaová.

Podle Švába se však na místě zcela zjevně sešlo shromáždění, jak o něm mluví zákon o právu shromažďovacím, které nebylo řádně oznámeno.