Dělnická mládež změnila trasu pochodu, brněnskému Bronxu se nevyhne

Prvomájový pochod pravicových extremistů v Brně má novou trasu. Povede z parku u Koliště po Cejlu a zpátky přes ulice Merhautovu a Milady Horákové. Nová trasa je výsledkem jednání vedení města s Dělnickou mládeží, která pochod pořádá.

Dělnická mládež chtěla původně projít Francouzskou ulici, která vede přes oblast obydlenou Romy. I pozměněná trasa sice okrajově přes toto území přezdívané brněnský Bronx vede, vedení města se však se změnou spokojilo.

„Po komplikovaném jednání se nám podařilo dohodnout změnu, kterou považujeme za úspěch,“ uvedl tajemník brněnského magistrátu Pavel Loutocký. „Cejl na trase zůstal, s tím jsme nemohli nic udělat,“ dodal.

Iniciativa zablokuje Cejl, policie ji může rozehnat

Trasa pochodu, který má motto „Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí“, se tak nakonec nevyhne ulici Cejl. Tu přitom 1. máje zablokuje iniciativa Brno blokuje, kterou podporuje například zpěvačka Iva Bittová, spisovatel Ivan Klíma či hudební skupiny Midi Lidi a Čokovoko.

Podle Petra Porteše z iniciativy Brno blokuje by se v centru města mohlo na prvního máje sejít zhruba pět set lidí, kteří se průvodu nenásilnou cestou postaví. Vzhledem k tomu, že blokáda není na rozdíl od pochodu Dělnické mládeže nahlášená, je ale možné, že proti ní bude muset policie zasáhnout.

„Problém je v tom, že když iniciativa vznikala, bylo pozdě na nahlášení. Navíc bylo zjevné, že blokáda povolena nebude,“ vysvětlil Porteš s odkazem na to, že úředníci by jen těžko povolili akci, která koliduje s už nahlášeným pochodem.

„Paradoxně tak zákon chrání neonacisty a vystavuje stíhání lidi, kteří cítí morální povinnost jim v pochodu zabránit,“ uvedla Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.

Brno-střed podá ústavní stížnost.

Dělnická mládež si na prvního máje nahlásila pochody dva. První měl vést od parku v Lužánkách přes Veveří, Husovu a Pekařskou ulici až na Mendlovo náměstí. Druhý se pak vyznačoval provokativnější trasou kolem Cejlu, Bratislavské a Francouzské ulice, tedy míst, kde žije řada Romů.

Oba pochody už dříve zakázala městská část Brno-střed i magistrát. Dělnická mládež se však odvolala ke krajskému soudu, který zákazy zrušil. Verdikt pak potvrdil i Nejvyšší správní soud. Důvodem bylo, že úředníci zákaz špatně zdůvodnili.

S rozhodnutím soudů se ale Brno-střed nehodlá smířit a podá proto ústavní stížnost. Jejím důvodem je, že město kvůli povolenému pochodu nemůže na svém území zaručit Brňanům klid a bezpečí. Tím je navíc podle starosty Libora Šťástky (ODS) porušeno právo městských částí na samosprávu.

Je však nepravděpodobné, že by Ústavní soud vydal rozhodnutí v tak krátké době. Plánované akci tak zřejmě zabrání jen rozpuštění přímo na místě. Tento scénář se ostatně odehrál už v roce 2007, kdy policie přítomným neonacistům v Brně na Baštách pochod zatrhla. Zobrazit místo Pochod Dělnické mládeže Brnem na větší mapě

Dělnická mládež, která v Brně pořádá prvomájový průvod, se s městem dohodla na změně trasy. Místo po ulicích Bratislavská a Francouzská  půjde průvod po ulicích Cejl, Jugoslávská, Merhautova a Milady Horákové.


Článek byl zveřejněn dne 21. 4. 2011 na brno.IDNES.cz a naleznete jej zde.

Autory článku jsou Klára Kubíčková a  Martin Bořil, MF Dnes.

Zakázat pochod není řešení

Nejvyšší správní soud potvrdil, že úřady nemohou „řešit“ shromáždění oznámená problematickými skupinami tím, že jim jednoduše zakážou se setkat.

Dělnická mládež se tedy bude moci 1. máje shromáždit v parku Lužánky a následně pochodovat směrem na Mendlovo náměstí za účelem „oslavy svátku práce“. Úřad městské části Brno-střed, který původně toto shromáždění zakázal, se svou stížností neuspěl. Úřady sice mají ze zákona možnost oznámené shromáždění do tří pracovních dnů zakázat, ale jen ve výjimečných případech. Některá soudní rozhodnutí zákaz připouštějí v situaci, kdy skutečným účelem shromáždění je popírat práva příslušníků menšin, například pro jejich národnost, rasu a původ. Úředníci však musí během těchto tří dnů spolehlivým způsobem prokázat, že cílem organizátorů je potlačovat práva jiných a šíření nenávisti, a nikoliv oslavit svátek práce, což je nemožné.

Městský úřad Brno-střed musel předem vědět, že svůj zákaz neobhájí. Z rozsudku vyplývá, že se úředníci alespoň pokusili zpochybnit třídenní lhůtu a namítali, že tak krátká doba pro zákaz shromáždění je protiústavní. Soud se jim naštěstí přesvědčit nepodařilo. Je třeba si uvědomit, že tentokrát úřad brojil proti akci Dělnické mládeže, jež je velké části lidí trnem v oku, ale příště by si úředníci mohli došlápnout na kohokoliv jiného.

Rozsudek je správný a odráží široké pojetí shromažďovacího práva v souladu s rozhodováním Evropského soudu pro lidská práva. Právo se svobodně shromažďovat úzce souvisí se svobodou projevu, což jsou základní politická práva každého státu, který se chce označovat za demokratický. Ačkoliv úřad nemohl akci Dělnické mládeže předem zakázat, rozhodně má dostatečné prostředky proti případným extremistickým či násilným projevům, které by ji mohly provázet.

Úředníci ve spolupráci s policií a antikonfliktním týmem se mohou na akci důkladně připravit a zejména policie může zakročit proti každému účastníkovi, jenž se dopustí přestupku nebo trestného činu. V krajním případě mohou shromáždění na místě rozpustit.

Pro úředníky i policisty by bylo pochopitelně mnohem jednodušší, kdyby se akce vůbec nekonala, a nemuseli tak zasahovat vůči rozvášněnému davu, což je jistě organizačně i finančně náročné. Ale jednou máme Listinu základních práv a svobod a ta platí pro každého, i pro „dělňáky“.

Pokud političtí brněnští politici chtějí skutečně něco dělat proti extremismu, měli by raději vychovávat děti a mládež k toleranci a pochopení pro odlišnost než zakazovat komukoliv se shromažďovat.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Podpora lidskoprávního festivalu Jeden svět, který v Brně začíná dvaadvacátého března, by mohla být prvním krokem správným směrem.


Článek byl zveřejněn dne 12. 3. 2011 v Brněnském deníku.


Autorkou článku je Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.