Rozsudek o brněnské záchrance poukazuje na chybějící komunitní péči o rodičky a novorozence

Krajský soud v Brně už podruhé vydal verdikt ve prospěch ženy a dítěte, které byly v roce 2010 brněnskou zdravotnickou záchrannou službou nuceně transportovány po domácím porodu do nemocnice. Téměř 60stránkový precizně odůvodněný rozsudek nepřímo poukazuje na skutečnost, že ve zdravotnickém systému zcela chybí zajištění profesionální komunitní péče o ženy a děti při domácích porodech. Podle Ligy lidských práv tak stát systematicky porušuje jejich právo na zdraví a dostupnou zdravotní péči.

Ženy nemají k porodu doma koho zavolat, kromě záchranky

Jak soud konstatoval, podle platných právních předpisů jsou lékaři i nelékařští zdravotníci záchranné služby kompetentní k asistenci u překotného porodu i k prvnímu ošetření novorozence (odst. 40 rozsudku). „Na druhou stranu tento druh péče není jejich specializací a žena i dítě by při normálním spontánním porodu v domácím prostředí měly mít přístup k péči specializovaného odborníka  – porodní asistentky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Pokud by náš systém zdravotní péče fungoval jako v západních zemích, žena z projednávaného soudního případu nemusela volat po domácím porodu záchrannou službu, ale měla by možnost si přivolat přímo porodní asistentku a až následně zajistit péči pediatrem. Porodní asistentka je podle právních předpisů způsobilá ošetřit a vyšetřit rodičku i novorozence. Vyšetření pediatrem není neodkladné a je možné je odložit na následující den. Při soudním jednání znalec uvedl, že i v českých porodnicích pediatr běžně provádí první vyšetření dítěte do 12 hodin po porodu (odst. 131 rozsudku), do té doby tak péči zajišťují sestry.

Systému komunitní péče porodních asistentek v současné době brání pojišťovny, krajské úřady i Ministerstvo zdravotnictví

Přestože existuje výkon hrazený ze zdravotního pojištění – návštěva porodní asistentky v šestinedělí, pojišťovny je často nemají nasmlouvané anebo činí obstrukce, aby tato služba nebyla dostupná. Krajské úřady zase protiprávně vyhrožují sankcemi porodním asistentkám, pokud budou pomáhat u domácích porodů, i když mají oprávnění k poskytování péče v domácím prostředí. Ministerstvo, které je zodpovědné za celkovou koncepci českého zdravotnictví, nečiní žádné konkrétní kroky k dostupnosti komunitní zdravotní péče u porodů.

Jednání záchranářů bylo vedeno přetrvávajícím paternalismem

I po doplněném dokazování dospěl soud prvního stupně po navrácení věci odvolacím soudem opětovně k závěru, že k převozu dítěte záchrannou službou proti vůli rodičů nebyl právní důvod. Zpracovaný znalecký posudek z oboru neonatologie prokázal, že dítě bylo před převozem zdravé a dobře poporodně adaptované a možnost vykrvácení dítěte přes pupečník byla prakticky nulová (odst. 34 a 56 rozsudku). Soud naznačil, že důvodem autoritativního postupu posádky záchranné služby bylo obecně nízké právní povědomí zdravotníků a jejich přetrvávající paternalistický postoj vůči pacientům. Takový přístup je však již dlouho překonaný koncepcemi moderního medicínského práva, vycházejícího z respektu k člověku jako osobnosti s právy (odst. 103-105 rozsudku).

Případ stále ještě není u konce – žalovaná záchranná služba se odvolala, takže se nemusí omlouvat, ani vyplatit finanční satisfakci, jak jí bylo v rozsudku uloženo. Musela by tak učinit teprve poté, co by Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud ale také může rozhodnutí zrušit nebo změnit.

Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
email: zcandigliota@llp.cz
tel.: 777 893 871

 

Analýza právní úpravy komunitní péče porodních asistentek ve vybraných evropských státech

Štrasburský soud: I člověk pod opatrovnictvím může nesouhlasit se svou hospitalizací

Evropský soud pro lidská práva dnes uznal stížnost Milana Sýkory, kterého v roce 2001 soud bez jeho vědomí zbavil způsobilosti k právním úkonům. Návrh podalo město Brno, které se také stalo jeho opatrovníkem. Později byl pan Sýkora pouze na základě rozhodnutí opatrovníka nedobrovolně hospitalizován v léčebně v Brně-Černovicích. Za porušení jeho práva na osobní svobodu mu Česko musí zaplatit odškodnění 20.000 eur.

Na soudní řízení o zbavení způsobilosti nebyl pan Sýkora vůbec předvolán a nebylo mu ani doručeno rozhodnutí. Jakmile se o tom dozvěděl, podal odvolání ke Krajskému soudu v Brně, a ten mu dal za pravdu. V dalším řízení se ale celá situace zopakovala – opět nebyl předvolán, znalecký posudek vypracovala psychiatrička pouze na základě staré zdravotnické dokumentace a rozsudek mu opět nebyl doručen.

Štrasburský soud uvedl, že soud se měl osobně seznámit se zdravotním stavem a situací pana Sýkory, což ostatně vyžaduje i nový Občanský zákoník. V řízení o způsobilosti by měl být navíc každý člověk zastoupený efektivně a ne pouze formálně. To znamená, že by se s ním měl zástupce osobně sejít. Konečné rozhodnutí soudu o způsobilosti mu mělo být doručeno,“ řekl právní zástupce pana Sýkory Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC).

O tom, že není svéprávný, se pan Sýkora dozvěděl až v léčebně Brně-Černovicích, kde byl hospitalizován proti své vůli pouze na základě souhlasu opatrovníka – města Brna. „Z rozhodnutí Štrasburského soudu plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě, že s hospitalizací nesouhlasí, musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud,“ dodal Matiaško.

Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 14:30 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.

Po skončení konference v cca 15:30 hodin poskytnou bližší informace:

Maroš Matiaško
právník Ligy lidských práv a MDAC
tel: 734 158 282

Rozhodnutí soudu naleznete zde.

Brněnský Bronx: letní hlídky v ulicích

Článek byl publikován 29. 5. 2010 v Brněnském deníku.
Zabránit drobné kriminalitě, která roste především v létě, chtějí radní z městské části Brno-sever. Platí si proto soukromou agenturu, jejíž hlídky chodí každé odpoledne problémovými ulicemi takzvaného brněnského Bronxu.
Podle starosty Leo Venclíka mají hlídky fungovat jen v létě. „Jedná se o sezonní záležitost. Pomůže nám v období, kdy je kriminalita nejvyšší,“ uvedl Venclík s tím, že hlídky z ulic zmizí v listopadu.

S agenturou letos radní nespolupracují poprvé, hlídky zřídili už předloni a vyplatilo se jim to. Škody na majetku klesly. „Agentura se soustředí na mladé lidi, kteří se schází v parcích, kouří, popíjejí alkohol a potom ničí zastávky,“ vysvětlila mluvčí radnice Lucie Šustková.

Spolupráci si chválí i mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. „Jsou to důležití svědkové. Kromě toho jejich přítomnost působí jako prevence,“ uvedla.

Některým lidem se ale tento model nelíbí. „Proč platíme za něco, co má dělat policie? Znamená to snad, že nefunguje dobře?,“ řekl jednapadesátiletý muž, který si nepřál zveřejnit své jméno, ale redakce jej zná.

Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský s tím nesouhlasí. „Je dobře, že se radní snaží zajistit bezpečnost obyvatel. Pokud se tato služba osvědčila a mají pocit, že zabránila zvyšování kriminality, nevidím jediný důvod, proč nemá fungovat i nadále,“ řekl Rychnovský.

Brno-sever je jedinou městskou částí, která má hlídací službu. Podobné problémy s vandaly však řeší i jinde. „Zřídili jsme vlastní neziskovou organizaci, jejíž lidé vytipovali nejnebezpečnější místa. Tam jsme požádali o zvýšený policejní dohled,“ uvedl starosta Brna-středu Libor Šťástka. Civilisté, kteří pracují jako hlídky, nemají podle něj potřebné pravomoci, aby účinně zasáhli při řádění vandalů.

Pracovníci agentury výtržníky zadrží a zavolají strážníky nebo policii. „Nemají totiž pravomoci na to, aby pachatele někam odvezli nebo ho násilně donutili k poslušnosti,“ vysvětlila Šustková.

Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, se domnívá, že taková hlídka může mezi lidmi vzbudit i nevoli. „Určitě se najdou tací, kteří budou nadšení. U některých však může zvýšená ostraha způsobit pocit úzkosti. Je to jakýsi druh kontroly,“ myslí si Candigliota.

Starosta Venclík však tvrdí, že se s takovými reakcemi zatím nikdy nesetkal. „Informovali jsme o agentuře všechny obyvatele a nikdo si zatím na nic nestěžoval,“ řekl Venclík.

S postupem radních souhlasí i Jana Kotková, která v Husovicích bydlí. „Myslím, že je to rozhodně správná věc. Člověk se večer častokrát bojí vyjít na ulici. Snad se to díky těm hlídkám zlepší,“ doufá Kotková.