Liga prosadila změny v navrhované novele zákona o soudních poplatcích

Na ústním vypořádání připomínek 24. listopadu 2010 se nám podařilo přesvědčit Ministerstvo spravedlnosti, aby přehodnotilo svůj postoj ohledně některých chystaných změn v zákoně o soudních poplatcích a v občanském soudním řádu. Díky našim námitkám například rodiče usilující o adopci dítěte nebudou muset platit poplatek 2.000 Kč za zahájení soudního řízení. Případů je samozřejmě více.

Ministerstvo také přistoupilo na náš návrh týkající se ustanovování bezplatného zástupce i účastníkům, kteří byli osvobozeni od soudních poplatků pouze zčásti. Novela zamýšlela omezit ustanovení zástupce jenom pro účastníky, kteří byli osvobozeni od placení soudních poplatků zcela. Přitom celkové osvobození se má nově stávat pouze výjimečně, když jsou proto dány novelou blíže nespecifikované zvlášť závažné důvody. Takovou úpravou by se ale institut ustanovení zástupce stal téměř nedosažitelným. Díky našim výhradám bude zástupce moci být nadále ustanoven i účastníkům osvobozeným pouze z části.

Bohužel hluché zůstalo ministerstvo vůči námitkám proti zpoplatnění řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci. Trvá na tom, aby lidé, kteří před soudem žádají například o náhradu škody za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení či za pozdní vyplacení důchodu, zaplatili za zahájení tohoto řízení soudní poplatek ve výši dvou tisíc korun. Liga s tímto návrhem nesouhlasí a i nadále bude usilovat o to, aby taková řízení zůstala osvobozena od placení soudního poplatku jako dosud.

Pěstouni pro těžce nemocné děti? Nejsou

Bez šance jsou sourozenci, nemocné a romské děti. Česko přitom vede ve srovnání s Evropou v obsazenosti dětských domovů a ústavů
Praha/ Pěstouni hledají další zájemce, kteří by si chtěli osvojit dítě, jemuž chybí domov a rodina. Pro zdravé bílé a malé děti není přitom takový problém pěstouna sehnat.
Téměř bez šance jsou na tom ale třeba těžce nemocné starší děti s mentální poruchou. Přitom pěstounství představuje mnohem volnější formu než třeba adopce. Pěstoun není zákonným zástupcem a k dítěti nemá ani vyživovací povinnost. „Letos jsme připravili kampaň zaměřenou na umisťování starších dětí, dětí jiného etnika a sourozeneckých skupin,“ říká koordinátorka projektu Společně pro rodinu z brněnského Sdružení pěstounských rodin Julija Křivská Prejsová.
Zejména na Moravě a v západních Čechách bude sdružení vysvětlovat zájemcům, co obnáší přijetí dítěte bez vlastního domova do nové rodiny. Kampaň proběhne formou letáků, k tématu se uskuteční v Brně i konference a benefiční koncert.
Dvacet tisíc dětí bez rodiny
V Česku je v ústavech mimořádně vysoký počet dětí. Příliš vysoký počet dětí v ústavech kritizuje i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.
„Česká republika vykazuje jedno z nejvyšších množství dětí v ústavní péči v Evropě. Jedná se o dvacet tisíc dětí a trend je stále stoupající. Alarmující je zejména délka jejich pobytu v ústavních zařízeních, která přesahuje devět let,“ říká ministryně. Změnu by měly přinést nové standardy péče o ohrožené děti. Dosud je totiž systém roztříštěný pod pět ministrů, kraje a místní úřady.
Přitom například podle Ligy lidských práv je pro stát mnohem výhodnější podporovat pěstounské rodiny i z ekonomického hlediska.
„Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc korun ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc korun za rok,“ uvedl Petr Bittner z Ligy lidských práv.

Článek vyšel dne 11. 11. 2008 v Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a v Ústeckém deníku.