V Česku roste počet nesvéprávných lidí. Soudy jim odebírají občanský průkaz čím dál častěji. Kritizuje to nejenom ombudsman, ale i Evropský soud pro lidská práva. Zásadní omezení svobody se u nás týká 26 tisíc lidí. Jedním z nich je i Jaroslav Červenka z Prahy, jehož výjimečným případem se teď zabývá Ústavní soud.

Jaroslavu Červenkovi je 55 let. Žije sám v malé garsonce v Praze, rád hraje na klavír a hodně čte. Už sedm let ale nemůže samostatně rozhodovat o svém životě. Soud ho zbavil svéprávnosti a jako opatrovníka mu přidělil městskou část Praha 11.

Na začátku loňského roku pana Červenku odvezla jedna z úřednic, údajně pod záminkou rehabilitace, do lázní v Letinech – domova se zvláštním režimem, kde se léčí nemohoucí a těžce nemocní lidé.

„Ona mě sedmého února bez jakéhokoliv vysvětlení odvezla do lázní Letiny u Plzně a tam mě umístila, utekla jak dítě a nechala mě na židli. Tam jsou lidi schizofrenicky poškození a s Alzheimery a já jsem se tam ocitnul. Mám IQ 127 a deset let Univerzity Karlovy,“ vypráví Jaroslav Červenka.

Stačil jeden podpis opatrovnice a muž už se nemohl vrátit zpět do Prahy. V Letinách pak proti své vůli strávil více než sedm měsíců.

„Ocitnul jsem se na židli mezi babičkama, které tam jejich děti nechaly a prodaly jim baráček. Babička tam roní slzy, neví si rady a já tam mám řešit třeba problémy jídla, kdy tam se nedá absolutně nic jíst. Osm měsíců jsem byl zavřený jak zvíře,“ popisuje.

Úřady chybu nepřipouští

Pan Červenka se u policie ani soudů práva nedovolal. Ředitel Lázní Letiny Aleš Patera Radiožurnálu napsal, že vše proběhlo podle zákona. Domov přijal pana Červenku na základě smlouvy o poskytnutí sociální služby, kterou podepsala opatrovnice.

Jestli opravdu do takového zařízení pětapadesátiletý muž patřil, nechtěl Patera komentovat. Sociální odbor Prahy 11 pochybení nepřipouští.

„O veškerých opatřeních byl a je průběžně informován opatrovnický soud. Veškeré neběžné právní úkony, včetně uzavření smlouvy o poskytnutí sociálních služeb, které opatrovník za opatrovaného učinil, byly schváleny rozsudkem opatrovnického soudu,“ napsal pražský úřad.

Proč Jaroslavu Červenkovi sebrali občanský průkaz a proč skončil v ústavu, úřad odmítá vysvětlit. Podle opatrovnice Zdeňky Jebavé jde o citlivé údaje.

„Já vám k tomu nemůžu říct vůbec nic. To jsou osobní údaje klienta, takže jeho diagnóza, počet hospitalizací v psychiatrických léčebnách, to jsou samozřejmě velmi důvěrné informace,“ uvedla Jebavá.

Prvního zastání se tak Jaroslav Červenka dočkal až u ombudsmana. Podle něj je umístění do ústavu s režimovým opatřením zásahem do práva svobody pobytu a pohybu, který zaručuje Listina základních práv a svobod.

Případ míří k Ústavnímu soudu

Soud podle ombudsmana musí posoudit důvody, proč je umístění do zařízení navrhováno a zjistit i názor opatrovaného člověka. Jaroslav Červenka ale tvrdí, že se ho nikdo na názor neptal. Případem se proto také začala zabývat Liga lidských práv a jejich právnička Barbora Rittichová.

„Případem pana Červenky jsme se začali zabývat na základě jeho podnětu a potom se do toho zařízení vydal náš kolega, zjistil, jaký je stav, a byl z toho velmi překvapen. Na základě toho jsme se pustili do celé řady dalších právních kroků,“ říká.

Případ pana Červenky proto Liga podala k Ústavnímu soudu. Požaduje po státu finanční náhradu újmy. Právnička upozorňuje, že k takovému omezování práv nemá v budoucnu docházet.

„Máme stále institut zbavení způsobilosti k právním úkonům, respektive i institut omezení způsobilosti k právním úkonům. V některých státech už od toho upustili a funguje to. Namísto toho, aby tu byl nějaký opatrovník, který rozhoduje za člověka, tak jsou tu takzvaní podpůrci. Mimo jiné v novém občanském zákoníku už tyto instituty jsou, takže uvidíme, jak vejdou do praxe,“ vysvětluje Rittichová.
 
Celý článek a reportáž Petry Benešové z Českého rozhlasu si můžete přečíst zde.

děti, policie, soud, ústav, zákon, způsobilost