Česká vláda pod vedením premiéra Jana Fischera se 23. listopadu 2009 omluvila ženám, které byly nedobrovolně sterilizovány. Dodnes však nebyly podniknuty žádné kroky, aby sterilizované ženy získaly také finanční odškodnění. Na to zareagovaly některé neziskové organizace, které vládu vyzvaly, aby situaci změnila.
Jednou z žen, které lékaři provedli při porodu sterilizaci bez informovaného souhlasu a tím jí zabránili mít další děti, je Elena Gorolová, členka Spolku žen postižených nedobrovolnou sterilizací. „Sterilizovali mě proti mé vůli. Jen mi dali nějaký papír k podepsání, ale nikdo mi nevysvětlil, co to je. Až později jsem zjistila, že už nemůžu mít děti. To oni mi vzali možnost mít děti,“ řekla Gorolová.
Eleně Gorolové i všem ostatním postiženým ženám se vláda za protiprávní zákrok před dvěma lety omluvila. Dosáhnout odškodnění však sterilizovaným ženám znemožňuje současná legislativa, podle níž jsou případy promlčeny. „Tisíce žen tak zůstává neodškodněno a Česká republika s tím nic nedělá. Takový přístup vlády je neakceptovatelný,“ uvedl Dezideriu Gergely, ředitel Evropského centra pro práva Romů.
Na lhostejnost vlády proto zareagovaly neziskové organizace Evropské centrum pro práva Romů, Liga lidských práv, Vzájemné soužití a Spolek žen postižených sterilizací. Ty stát vyzývají, aby jednal po vzoru Švédska, kde v minulosti sice také docházelo k neoprávněným sterilizacím, ale vláda se k této skutečnosti postavila čelem a postižené ženy odškodnila. Organizace doporučují, aby i česká vláda ustanovila nezávislou komisi, která zjistí, kolik žen bylo protiprávní sterilizací poškozeno, a následně vytvoří vhodný odškodňovací mechanismus.
Případy řeší i Evropský soud pro lidská práva
Některé případy neoprávněně sterilizovaných žen se dostaly až před Evropský soud pro lidská práva. Ten za odmítavý postoj k odškodnění neoprávněně sterilizovaných žen odsoudil například na začátku listopadu Slovensko, které muselo poškozené ženě odškodné zaplatit. Ke štrasburskému soudu se dostaly i dva případy z České republiky, které jsou tomu slovenskému velmi podobné.
Verdikt v případu případu sterilizované ženy, kterou zastupuje Liga lidských práv, vyřkl letos v létě i Nejvyšší správní soud v Brně.
„Nejvyšší soud změnil rozhodnutí olomouckého Vrchního soudu a rozhodl, že k promlčení nedošlo. Případ je ale natolik specifický, že rozsudek bohužel nemůžeme chápat jako precedent, který by otevíral dveře k odškodnění ostatním sterilizovaným ženám,“ komentovala právnička Ligy Kateřina Červená.
Bližší informace poskytnou:
Sinan Gökcen, PR manažer Evropského centra pro práva Romů, tel.: +36 30 649 1698 (anglicky)
Elena Gorolová, členka Spolku žen postižených nedobrovolnou sterilizací, tel.: 775 761 194
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, tel.: 777 701 621
Kumar Vishwanathan, ředitel Vzájemného soužití, tel.: 777 760 191
Nález Nejvyššího soudu je k dispozici zde.
Shrnující tiskovou zprávu věnovanou případům sterilizace u nás najdete zde.
Stanovisko ombudsmana k nuceným sterilizacím romských žen najdete zde.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze Slovenska najdete zde.
Liga lidských práv již dříve zpracovala publikaci „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“, která je volně k dispozici zde.
děti, lékař, odškodnění, porod, soud, sterilizace