Vláda včera schválila nový zákon o zdravotních službách. Ten zavádí mimo jiné možnost uložit finanční sankce nemocnicím a lékařům, kteří poruší práva pacientů. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka to ale povede jen k tomu, že pacienti budou mít šanci „zchladit si žáhu na lékařích“. Je možné, že se pan Kubek nemýlí, problém ovšem vidím někde jinde.

Vymahatelnost práva je základ

Nechci ani v nejmenším zpochybňovat skutečnost, že pokud zdravotníci poruší zákon, měla by následovat sankce. Na Ligu lidských práv se každoročně obracejí stovky pacientů a je zřejmé, že v praxi stále dochází k nerespektování informovaného souhlasu pacienta, znemožňování přístupu do zdravotnické dokumentace, jejímu nedbalému vedení nebo dokonce přepisování. To, že za takové jednání bude možné uložit pokuty v řádu stovek tisíc korun, může jistě přispět k tomu, že práva pacientů nezůstanou jen prázdnými slovy.

Na druhou stranu další sankční mechanismus není to jediné, co pacienti potřebují. Už nyní máme k dispozici nejméně osm mechanismů žaloby či stížnosti. Každý občan se může obrátit na vedoucího zařízení, zřizovatele, Českou lékařskou komoru, zdravotní pojišťovnu a někdy i veřejného ochránce práv; dále můžeme podat trestní oznámení, žalobu na ochranu osobnost ke krajskému soudu a žalobu na náhradu škody na zdraví k soudu okresnímu. Pokud využijeme všech možností, zaměstnáme řešením svého případu velké množství osob a výše nákladů na veřejné prostředky tomu bude odpovídat. Ani to ovšem nemusí stačit k získání spravedlivé satisfakce. A co hůř: v mnoha případech se přes všechnu námahu nedozvíme, co se vlastně stalo a proč se to stalo.

Zdravotnictví je specifický systém

Jako všude jinde i ve zdravotnictví dochází k chybám a lajdáctví. Jenže nespokojeným pacientům ve většině případů nejde o tučné odškodné či pomstu vůči lékařům. Mnohdy získá pacient podezření na pochybení zdravotníků v důsledku toho, že jeho zdravotní stav se místo zlepšení zhorší. Jakmile se ale pokouší zjistit více, naráží na hradbu mlčení a mlžení. Když nespokojený klient zdravotnictví sepíše oficiální stížnost, nikdo jej nepozve na osobní schůzku a výsledkem snažení bývá zpravidla stručný dopis oznamující, že se nepodařilo zjistit pochybení. Tito lidé, kterým by často stačila omluva a ujištění, že se něco podobného nebude opakovat, případně určitá finanční satisfakce (či „jen“ srozumitelné vysvětlení toho, co se vlastně stalo, podané někým nezaujatým), pak rozezleni podávají trestní oznámení, píší žaloby a bojují s nemocnicemi „na život a na smrt“.

Zdravotnictví je specifický systém charakteristický spíše dlouhodobými vztahy, neboť například chronicky nemocní pacienti vyžadují mnohaletou péči. Kromě toho je důležité, aby pacienti měli ve zdravotníky i v zdravotnictví jako celek důvěru. Máloco ji ovšem nabourá tak razantně jako soudní řízení. Na tuto situaci politici v řadě zemí reagují podporou mimosoudního řešení sporů spojenou s efektivním řešením stížností pacientů. Příkladem mohou být různé formy veřejného pacientského ombudsmana, jež existují v Norsku, Spojeném království, Irsku nebo Rakousku. Mezi výhody patří nezávislost na zdravotnických zařízeních, která zaručuje nestranné řešení stížností, a specializace umožňující nahlédnout do dokumentace pacienta.

Jde to i u nás?

Liga lidských práv oslovila Ministerstvo zdravotnictví s doporučením, aby byly obdobné specializované instituce zřízeny také v ČR – například při zdravotních odborech krajských úřadů. Pokud by pomáhaly mimosoudnímu řešení sporů, náklady na soudní proces by se snížily, zatímco důvěra občanů v systém by se zvýšila. Vedlejším ziskem by byl nárůst povědomí zřizovatelů nemocnic o problémech provázejících poskytování péče, což umožňuje prevenci podobných situací.

Nevyplatí se tedy investovat do hledání efektivního řešení stížností i u nás? Ministerstvo zdravotnictví se s naší připomínkou k zákonu o zdravotních službách vypořádalo se slovy, že „taková právní úprava by byla nad rámec tohoto zákona“. Do jakého zákona by mělo účinné řešení stížností pacientů patřit, už úředníci neuvedli.

Více informací k tématu najdete v publikaci Ochrana práv pacientů – návrhy k diskusi o mimosoudním řešení sporů ve zdravotnictví.

Článek byl publikován dne 30. 6. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde.

Autorem příspěvku je David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv.

lékař, zdravotní péče, zdravotní služby