Evropské centrum české vládě prezentovalo obavy ohledně nucené sterilizace romských žen při mnoha příležitostech již v minulých letech. V roce 2003 a 2004 vykonalo ve spolupráci se zástupci českých nevládních organizací několik vyšetřovacích misí, aby prozkoumalo, v jakém rozsahu praxe nucených sterilizací romských žen přetrvala po roce 1990 až do nynějška. Výsledky těchto šetření ukazují, že romské ženy byly podrobeny i během tohoto období nucené sterilizaci a že stále v České republice existuje riziko, že se stanou oběťmi sterilizace bez plně informovaného souhlasu.

Vzhledem k jednoznačnému doporučení Výboru proti mučení při OSN z května 2004, který výslovně české vládě doporučil, aby vyšetřila podezření, že v České republice dochází ke sterilizaci romských žen, se výše uvedené organizace rozhodly pomoci v tomto šetření a podat prvních deset konkrétních stížností Kanceláři veřejného ochránce práv. Těchto deset případů nepředstavuje bohužel jediné, o nichž byly zjištěny závažné informace. Patří spíš mezi ty výjimečné případy, v nichž se oběti nebály dát souhlas s jejich podáním a trpělivě čekat na výsledky všech právních kroků. Postup v některých zdravotnických zařízeních vůči romským ženám ilustruje řadu let známou skutečnost naprosto nedostatečné ochrany práv pacientů v České republice.

Sterilizace bez plně informovaného souhlasu je velmi závažným porušením základních lidských práv. Představuje zásah do fyzické integrity, který může rovněž vést k vážné psychické újmě. Vedle toho sterilizační zákrok zejména postihuje reprodukční schopnost ženy, která ztrácí tuto schopnost bez toho, aby dostala všechny důležité informace o závažných následcích zákroku.

Hlavním problémem ovšem nadále zůstává přístup všech obětí těchto praktik ke spravedlnosti. Podle našeho názoru by měly státní orgány oficiálně přiznat, že na území České republiky existovala praxe nucené sterilizace a ustavit nezávislý mechanismus, na jehož základě by bylo možno komplexně tuto praxi vyšetřit. V rámci tohoto šetrení by dále měly zajistit záruky pro bezpečnost a soukromí stěžovatelek a spravedlivě odškodnit všechny oběti za zákroky, které na nich byly provedeny. A to včetne obětí z doby, kdy komunistická československá vláda programově snižovala „nezdravou porodnost romských žen“.

Více informací:

Claude Cahn (Evropské centrum pro práva Romu): ++36 20 98 36 445
Jiří Kopal (Liga lidských práv): 608 719 535
Kumar Vishwanathan (Vzájemné soužití): 777 760 191
Katarína Klamková: (IQ Roma Servis): 608 820 637

Celé prohlášení:

V letech 1970 – 1990 sterilizovala československá vláda romské ženy programově jako součást politiky, jejímž cílem bylo snížit „vysokou, nezdravou“ porodnost romských žen. Tuto politiku odsoudila Charta 77 a koncem osmdesátých let byla rozsáhlým způsobem zdokumentována disidenty Zbyňkem Andršem a Rubenem Pellarem. Organizace Human Rights Watch se zabývala touto otázkou v podrobné zprávě o situaci Romů v Československu, vydané v roce 1992. Zpráva dospěla k závěru, že tato praxe byla ukončena v polovině devadesátých let. Určitý počet případů, v nichž došlo k nucené sterilizaci v roce 1990 nebo před tímto rokem v české části tehdejšího Československa, bylo zdokumentováno rovněž přímo Evropským centrem. Trestní oznámení, které podali čeští a slovenští prokurátoři jménem sterilizovaných romských žen v obou republikách byla odložena v letech 1992 a 1993. Žádné romské ženě sterilizované na pokyn československých úřadů se nikdy nedostalo spravedlnosti či alespoň veřejného přiznání tohoto bezpráví, jemuž byly systematicky za komunismu vystavovány.

Během roku 2003 a v roce 2004 podniklo Evropské centrum ve spolupráci s českými organizacemi několik vyšetřovacích misí, aby se přesvědčilo, v jakém rozsahu praxe sterilizací pokračovala i po roce 1990 a jestli trvá dodnes. Závěry šetření potvrdily přetrvávající obavu, že romské ženy byly i v minulých letech podrobeny nucené sterilizaci, a že nadále riskují skutečnost, že mohou být sterilizovány bez plně informovaného souhlasu z jejich strany.

Během šetrení bylo zjištěno, že mezi romskými ženami, které byly v minulých letech v České republice nuceně sterilizovány, jsou tyto případy:

Případy, kdy souhlas, ať už ústní či písemný, údajně nebyl vůbec získán před operačním zákrokem;
Případy, kdy se souhlas získal při porodu nebo krátce před ním, během posledních stádií porodních bolestí, tj. za okolností, kdy se matka nachází v obrovských bolestech a/nebo je v akutním stresu;
Případy, kdy souhlas byl podle všeho dán (i) na základě chybného porozumění užité terminologie, (ii) po obdržení informace zjevně manipulativního charakteru a/nebo (iii) při absenci vysvětlení následků a možných vedlejších účinků sterilizace nebo bez adekvátních informací o alternativních metodách antikoncepce;
Případy, kdy úředníci vyvíjejí nátlak na romské ženy, aby podstoupily sterilizaci, i za pomoci toho, že nabízejí finanční pobídky nebo hrozí odnětím sociálních dávek; Případy, kdy očividný rasistický motiv sehrál roli během konzultací mezi doktorem a pacientkou.

Zástupci české vlády soukromě (zatím nikoli oficiálně) Evropskému centru přiznali, že v České republice existuje vážný problém nevyspělé kultury práv pacientů v komunitě českých zdravotníků. Nucená sterilizace je velmi vážnou formou porušování lidských práv.
Představuje porušení fyzické integrity oběti a může způsobit vážné psychické škody. Kromě toho, nucená sterilizace omezuje či likviduje rozmnožovací schopnost ženy a činí tak, aniž by žena měla právo plně se podílet na rozhodnutí tak zjevného významu, jehož důsledky jsou v mnoha případech nezvratitelné. V květnu 2004 Výbor proti mučení doporučil české vládě, aby „prošetřila stížnosti na nedobrovolné sterilizace při využití lékařských a osobních záznamů a vyzvala stěžovatele, aby podle možností napomáhali při dokazování těchto obvinění.“

Evropské centrum adresovalo svoje obavy s ohledem na problematiku nucené sterilizace romských žen zástupcům vlády České republiky při řadě příležitostí. Zatím posledním krokem bylo podání deseti stížností Kanceláři veřejného ochránce práv, které podalo ve spolupráci s právničkou IQ Roma Servis, Ligou lidských práv a Vzájemným soužitím. Těchto deset případů ovšem nepředstavuje jediné, o nichž víme. Spíše se u nich jedná o souběh relevantních faktorů, včetně ochoty oběti započít konkrétní kroky za současných podmínek, nezávislé posouzení schopnosti oběti podstoupit složitý právní proces, stejně jako další, které umožnily právě v jejich případech podat stížnosti.

Těchto deset případů předložených veřejnému ochránci práv vyžaduje bezodkladnou nápravu. Podle našeho názoru je závažnost této otázky taková, že by mělo být učiněno zadost spravedlnosti u všech obětí těchto praktik. Státní orgány by měly konečně dospět k oficiálnímu přiznání, že na území České republiky existovala praxe nucené sterilizace a ustavit nezávislý mechanismus, na jehož základě by bylo možno komplexně vyšetřit tuto praxi. V rámci tohoto šetření by dále měly zajistit záruky pro bezpečnost a soukromí stěžovatelek a spravedlivě odškodnit všechny oběti za zákroky, které na nich byly provedeny.

Ve světle výše uvedeného výše uvedené organizace naléhají na českou vládu, aby podnikla následující kroky:

Zřídila nezávislou vyšetřovací komisi, která prošetří hlášené případy a stížnosti týkající se nucené sterilizace. Důkladně vyšetří ohlášené případy nucené sterilizace a zavede – a široce zmedializuje – procedurální kroky tak, aby ženy, které se domnívají, že byly nuceně sterilizovány, věděly, jak nahlásit daný případ. Tyto procedurální kroky by měly zaručit právo na ochranu soukromí stejně jako práva související s náležitým odškodněním. Zajistit spravedlnost všem obětem nucené sterilizace, včetně nuceně sterilizovaných žen z doby komunismu. Provést šetrení ex officio, aby se zjistil přesný rozsah nucených sterilizací v postkomunistickém období.

Upravila český právní řád tak, aby byl v souladu s mezinárodními standardy v oblasti reprodukčních práv a poskytoval veškeré nezbytné záruky, že právo pacienta na plný a informovaný souhlas se zákroky provedenými lékaři se respektuje ve všech případech.

Vytvářela a kultivovala etické prostredí, které usiluje o plné a informované svolení ke všem lékařským zákrokům, tím, že nabídne rozsáhlé doškolení lékařského personálu a ostatních relevantních profesí a povede také osvětové a informační kampaně v příslušných hromadných sdělovacích prostředcích.

Prováděla pravidelné monitorování, aby zajistila, že všichni lékaři se budou snažit dodržovat co nejvyšší úroveň souhlasu před provedením sterilizace a jiných invazivních zákroků.

Evropské centrum pro práva Romů
1386 Budapešť 62
P. O. Box 906/93
Maďarsko

Tel.: ++ (36 1) 413 2200
Fax: ++ (36 1) 413 2201
E-mail:

Liga lidských práv
Bratislavská 31
602 00 Brno
Česká republika

Tel.: + 545 210 446
Fax: + 545 240 012
E-mail:

Vzájemné soužití
30. Dubna 3
Ostrava 702 00
Česká republika
Tel.: 777 760 191
E-mail:

IQ Roma Service
Cejl 49
602 00 Brno
Česká republika
Tel.: 549 241 250
E-mail:

informovaný souhlas, pacient, porod, sterilizace, zdravotnictví