V poslední době se s novinovými články na téma inkluzivní vzdělávání doslova “roztrhl pytel”. Vlnu reakcí spustila novelizace školského zákona, která nabude účinnosti dnem 1. 9. 2016. Často se v médiích potkáváme s dezinterpretacemi ohledně významu novely a jejích jednotlivých ustanovení. Přinášíme Vám proto krátké shrnutí toho, co podstatného novela opravdu přináší a jaké dopady do praxe tyto změny mohou mít.
Přijímání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do vzdělávání v běžných školách
Novela školského zákona v tomto ohledu nepřináší v podstatě nic nového. Přijímání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) do základního vzdělávání „běžného typu“ doposud upravuje především § 36 školského zákona, kterého se novela nedotýká. Tak jako dnes bude jediným důvodem odmítnout přijetí dítěte do jeho spádové školy nedostačující kapacita školy. Při vydávání správního rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základního vzdělávání škola nesmí aplikovat diskriminační kritéria, tedy i (podle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona) zdravotní postižení, odlišné kulturní zázemí nebo mateřský jazyk dítěte. Protože si je již mnoho škol této úpravy dobře vědomo, v případě, že rodič žáka (samozřejmě i žáka s SVP) trvá na vzdělávání ve spádové škole, přijímání se většinou nebrání. Také proto je většina dětí se SVP v současné době již integrována na běžných základních školách, bohužel však ne vždy s dostačující podporou.
Systém podpůrných opatření a jejich financování
Právě na výše uvedený problém reaguje novelizace školského zákona, která činí velmi důležitý krok odklonu od „škatulkování“ dětí podle diagnóz k jejich podpoře podle skutečných potřeb. Na podpůrné opatření bude mít nárok každé dítě, jemuž toto opatření doporučí školské poradenské zařízení. Škola na podpůrné opatření obdrží normované finanční náklady automaticky (tedy bez žádosti jako doposud) a přímo od příslušného krajského úřadu. Již by se tedy neměla opakovat situace, že si školy neví rady s tím, že mají na škole integrované dítě, které potřebuje asistenta pedagoga, na tohoto asistenta však škola nemá finanční prostředky. Novela tedy přináší výraznou podporu školám, které děti se SVP vzdělávají.
Diagnostika dítěte poradenským zařízením
Pro nárok na podpůrné opatření bude zásadní doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Oproti stávající situaci však rodič bude mít právo zažádat o revizi doporučení ŠPZ v případě, že s tímto doporučením nebude souhlasit. Toto opatření by mělo přispět ke sjednocení v současnosti velmi roztříštěné praxe doporučování podpůrných opatření.
Odklad novelizace
V médiích se také objevují spekulace, že ministerstvo školství přijalo dvouletý odklad inkluze. Tato informace vychází z § 32 nové vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která umožňuje re-diagnostiku dítěte odložit na dobu maximálně dva roky od účinnosti této novely. Odklad v žádném případě neznamená “odklad inkluze”. Znamená pouze snahu o zmírnění dopadů na poradenská zařízení, která by všechny děti nezvládla znovu diagnostikovat během několika nadcházejících měsíců, a zároveň zajistit, že děti, které novou diagnostikou neprojdou, nebudou v tomto mezidobí bez podpory. Do doby nové diagnostiky dítěte (kdykoli mezi 1.9. 2016 a 1.9. 2018) budou tyto děti dostávat podporu na základě minulého znění vyhlášky, č. 73/2005 Sb.
Přeřazování dítěte do speciální školy a role rodiče
Přeřazování dítěte do speciální školy bude možné na základě doporučení školského poradenského zařízení, informovaného souhlasu rodiče nejlepšího zájmu žáka a pouze v případě, že by zajištění podpůrných opatření v běžné základní škole nepostačilo zajištění vzdělávacích potřeb dítěte. Ani v tomto smyslu se od předchozího znění zákona příliš mnoho nemění – do speciální školy bylo dítě možno umístit také pouze v případě, že to jeho speciální vzdělávací potřeby spočívající ve zdravotním postižení vyžadují, na základě informovaného souhlasu rodiče a nejlepšího zájmu žáka. Jediným rozdílem po novelizaci je tedy nutnost zhodnocení, zda by podpůrná opatření na běžné základní škole k tomuto zajištění vzdělávacích potřeb nestačila. Toto nastavení má pomoci předejít situacím, kdy je v nejlepším zájmu žáka vzdělávání v běžné základní škole, ale tato škola nemá pro jeho vzdělávání dostatečné prostředky a profesionální kapacity. Jinými slovy – toto ustanovení má zajistit, že děti nebudou na speciálních školách pouze proto, že jejich běžná škola neměla zajištěnu tu podporu, která se dítěti dostane ve škole speciální.
V rozporu se současnou náladou v médiích tak ve skutečnosti tato novelizace školského zákona a související vyhlášky nepřináší tolik nového – a to nové, co přináší, je naopak s cílem pomoci školám zvládat náročnou situaci se vzděláváním dětí s rozličnými vzdělávacími potřebami. Tyto děti totiž v běžných základních školách budou a to nezávisle na novele. Je naopak velmi dobře, že ministerstvo školství na tuto situaci reaguje a školám se snaží zajistit pro tuto situaci vhodné podmínky.
inkluzivní vzdělávání, novela zákona, podpůrná opatření, postižení, školský zákon, speciální vzdělávací potřeby