Pondělí, 31. srpna 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 31. 8. 2009 na www.aktulane.centrum.cz a naleznete jej zde.
Recesistické akce, které jsou zaměřené proti předvolebním mítinkům sociální demokracie, pokračují. V Českém Krumlově si skupina asi dvaceti lidí vzala na paškál setkání s jihočeským lídrem ČSSD Vítězslavem Jandákem. V pestrobarevných kostýmech měli akci rušit hlasitými sirénami, střílením rachejtlí a křikem.
Podle představitelů ČSSD jsou podobné ataky porušováním zákona, které se dá za určitých podmínek považovat za trestný čin. A chtějí, aby policie v takových intencích k „nezvaným“ účastníkům předvolebních setkání přistupovala.
Podle sociálních demokratů se totiž „narušitelé“ dopouští porušování svobody sdružování a shromažďování, což je trestný čin. Podle trestního práva za něj hrozí až dvouleté vězení nebo peněžitý trest.
„V demokratickém světě je stát povinen zajišťovat ochranu skupinám, které realizují pokojné shromažďování. Orgány státu, ať už městská či republiková policie, jsou povinny dodržování zákona zajistit. A porušení zákona není jen přestupkem, v řadě případů i trestním činem,“ argumentoval ve prospěch výkladu ČSSD její volební manažer Jaroslav Tvrdík
A co vše je podle stranických bossů na v souvislosti s mítinky ČSSD nelegální?
„Hlasitý křik, včera vysokofrekvenční siréna, tak to je porušení zákona. Jestli se tam pohybují lidé zakrytí, je to porušení zákona,“ vyjmenovával v pondělí na tiskové konferenci k předvolební kampani.
Extrémní výklad, říkají právníci
Stejně tak je podle něj porušením zákona o shromažďování, jestliže se na mítincích pohybují lidé s transparenty na tyčích, které mohou vyvolávat různé dojmy, k čemu je odpůrci použijí nebo neuposlechnutí či bránění pořádkových opatření pořadatele.
Již na jaře pak zažilo vedení sociální demokracie několik vaječných smrští, které vyvrcholily předvolebním setkáním na pražském Andělu, kde je zasypaly stovky vajec.
Podle právníků oslovených redakcí Aktuálně.cz je výklad zákona z dílny sociální demokracie přehnaný a extrémní.
„Musí jít o určitý typ jednání, ne každé narušování výkonu shromažďujícího práva jde klasifikovat jako trestný čin. Je tu jasně řečeno, že to musí být násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké ujmy. Takže zesměšňování nikoli,“ komentovala zmiňovaný paragraf právnička Hana Marvanová.
„Extenzivně vykládat trestní ustanovení by znamenalo omezovat svobodu projevu někoho jiného. Takže zde proti sobě stojí právo na sdružování a shromažďování a proti tomu stojí stejně ústavně chráněné právo na svobodu projevu,“ upozorňuje právnička.
„Trestní právo je potřeba uplatňovat velmi zdrženlivě. Přestože takové projevy nemusí být vhodné a můžeme je odsoudit a nesouhlasit s nimi, neznamená to, že na ně bude užita represe. To by zas připomínalo doby minulé,“ míní Marvanová.
Obdobně komentuje snahu využít na protisocialistické demonstranty trestní právo i předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
„Myslím, že společenské problémy nelze řešit trestním právem. Hned ho používat je nonsens, je to až ta poslední varianta. A dokud si to politici neuvědomí, tak je to špatně,“ konstatuje právník s tím, sám je proto, aby se shromažďovací právo uplatňovalo co nejdůstojnější formou.
„Považuji to za výkřik, který by žádný rozumě uvažující státní zástupce nemohl proměnit v obžalobu z trestného činu. To už by byl politicky ovlivňovaný policejní stát,“ argumentuje.
Jandák přirovnal recesisty k nacistům
A co sociální demokraty v Českém Krumlově tak rozčílilo?
„Nenazval bych to napadení, ale byla tam ztropena výtržnost extravagantně oděnými mladými lidmi. Měli sirény, používali vodní pistole, kterými stříkali po účastnících, rozvinuli transparenty, kde se snažili definovat své pocity. Kdykoli kdokoli chtěl promluvit, tak spustili ten ryk,“ popisoval spíše smířlivě mítink jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se akce také účastnil.
Jeho stranický kolega a lídr jihočeské kandidátky Vítězslav Jandák nazval recesisty pro agenturu ČTK nacistickými oddíly SA.
Podle krumlovské městské policie o žádné násilí nešlo. Takzvaní odpůrci byli dokonce vzdáleni od shromáždění asi deset metrů přes řeku.
„Byli tam přizváni naši strážníci, kteří na místě zjistili pouze to, že na umělém ostrůvku vytvořeném uprostřed řeky je skupinka lidí, kteří transparenty protestují proti mítinku,“ popisuje nedělní události velitel městské policie v Českém Krumlově Jan Šítal.
„Impuls vzešel od ohlašovatelky mítinku, která nahlásila, že se tam hází rajčata a podobně. Strážníci se ptali lidí, co se účastnili mítinku, jestli došlo k něčemu takovému a nic takového nepotvrdili,“ pokračoval policista.
„Naši strážníci ale nic takového na místě nezjistili. Žádné skupiny se tam nenapadaly, a nedošlo k žádnému násilí,“ dodal.
Pondělí, 10. srpna 2009Zprávy z médií
Řada odborníků sleduje s velikým znepokojením kroky hejtmana Davida Ratha, který ve Středočeském kraji zastavil proces transformace ústavů sociální péče. Podle něho se lidé s postižením mají vrátit zpátky do izolovaných ústavů. Nejenže je tato politika ve své podstatě antisociální, ale porušuje základní lidská práva a svobody.
Lidé s postižením mají podle čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením právo na život v přirozených podmínkách mimo ústav. Souhlas s ratifikací úmluvy vyslovili letos v červnu poslanci a v červenci ji doporučil k ratifikaci i Senát. Pro hlasovali téměř všichni zákonodárci ČSSD. Už před více než padesáti lety uvedly toto právo do praxe švédské sociálnědemokratické vlády. Opíraly se přitom o hodnoty solidarity, sociální spravedlnosti a rovnosti všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech. K těmto hodnotám se hlásí i ČSSD. Je nutné zdůraznit otázku sociálního vyloučení osob s postižením.
Naše společnost si z doby před rokem 1989 nese břímě izolovaných ústavů, kde se tísní desítky lidí, kteří v nich psychicky strádají a spíše přežívají. Přestěhování lidí s postižením do normálního prostředí měst a obcí jim nabídne hodnotnější život a zvýší důvěru ve vlastní schopnosti. Soužití s lidmi s postižením přispěje k posílení vzájemné solidarity ve společnosti, úcty ke stáří, k nemoci a k postižení. A to je velice sociální.
Důležitým argumentem pro transformaci je i její ekonomický přínos. Zatímco život lidí v ústavech připravuje státní pokladnu o nemalé prostředky, náklady na provoz chráněného bydlení jsou nižší. To dokládají mezinárodní srovnávací studie, například studie autorů z univerzity v Kentu (Deinstitutionalisation and community living) z roku 2007.
I v České republice můžeme najít ústavy, které se už úspěšně transformovaly. Vzorem může být ústav v Horní Poustevně. Proto věřím, že vedení Středočeského kraje přehodnotí svou politiku a v plné míře obnoví transformační proces.
***
Mají se lidé s postižením vrátit do ústavů?
Proti
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC)
Pro(ti)
David Rath, poslanec ČSSD a hejtman Středočeského kraje
Článek byl zveřejněn dne 10. 8. 2009 v časopise Týden, str. 61, Názory a komentáře.
Středa, 29. července 2009Zprávy z médií
Kdo a jak stanovuje výši náhrady škody?
Odškodňovací vyhláška č. 440/2001 Sb. upravuje částky, které mohou být pacientovi přiznány za jednotlivá poranění. Na jejím základě navrhuje výši odškodnění lékař nebo případně před soudem znalec. Nízká výše přiznávaných odškodnění bývá často kritizována. Ústavní soud již řekl, že vyhláška není pro soudy závazná a i ona samotná jim dává prostor pro zvýšení odškodnění. Soudy se však vyhláškou v naprosté většině případů řídí.
Jak se cení život vašich blízkých?
Samostatně je v zákoně upraveno odškodnění za smrt blízké osoby. „Tady manželka, druh, rodič nebo dítě zemřelého pacienta dostanou v případě prokázání odpovědnosti zdravotníků jednorázovou částku 240 000 korun, sourozenec 175 000 korun.“ uvádí David Zahumenský.
Žiju, ale zmrzačili mě.
Vedle těchto částek je možné požadovat také náhradu za zásah do práva na ochranu osobnosti. Zde není stanovena žádná tabulka, přiznávané odškodnění však nebývá velké. Navíc existují velké rozdíly mezi jednotlivými soudy. Za protiprávní sterilizaci přiznal ženě v Ostravě soud 500 000 korun. Odvolací soud ale odškodnění prohlásil za promlčené a žena tak dostala jen omluvu. V Ústí nad Labem soud za sterilizaci přiznal jiné ženě desetkrát méně.
Rozhovor s Davidem Zahumenským, právníkem Ligy lidských práv, www.ferovanemocnice.cz
V jakých případech je už lepší obrátit se na pomoc k právníkovi?
„S právníkem se poraďte v případě, že se jedná o závažnější újmu na zdraví s dlouhodobými nebo trvalými následky. Medicínské spory jsou nesmírně složité a je důležité zvolit odborný postup. Zdravotnický právník často musí i studovat lékařskou literaturu a konzultovat své otázky s odborníky.“
Jaké jsou přibližné náklady na soudní řízení?
„Poškozený pacient musí počítat nejen s advokátním palmáre, ale také se zálohou na znalecký posudek a u ochrany osobnosti se soudním poplatkem. Soudních jednání může být několik, což znamená neplacené cené volno v práci a někdy i náklady na cestování. Odměna advokátovi může být velmi rozdílná.“
Jakou sumu zaplatím ještě před soudem?
„ Znalecký posudek může stát okolo pěti tisíc a více, u ochrany osobnosti se platí i poplatek za podání žaloby a jeho výše je 4 % z požadované částky. Pokud tedy žaluji o půl milionu, musím předem soudu zaplatit 20 000 korun.“
Vrátí se pacientovi vložené peníze zpět?
„Bude-li u soudu úspěšný, může tuto částku žádat zpět po protistraně. Celkové náklady mohou být v řádu desítek tisíc, ale při skutečně velkých táhnoucích se sporech až stovek tisíc korun. Pokud pacient uspěje, může náklady zastoupení uhradit žalovaná nemocnice, ale není to tak vždy. Někteří advokáti nabízejí možnost, že pacient neplatí předem nic, a odměnu určují jako část z vysouzené částky.“
S jakými problémy se na vás pacienti nejčastěji obracejí?
„ Nejčastěji mají pacienti pocit, že lékaři něco zanedbali, pokazili operaci a podobně. Stává se, že lidé jsou bez sebe vzteky a chtějí lékaře žalovat. Protože když se na něj obrátili s tím, že péče nebyla v pořádku, odmítl se s nimi bavit a byl arogantní. V komunikaci mají čeští zdravotníci opravdu největší rezervy. Pokud by pochybení přiznali a pacientovi se omluvili, popřípadě nabídli určité odškodnění, nemusel by vše řešit soud.“
Článek byl zveřejněn dne 29. 7. 2009 v časopise Blesk zdraví, str. 12.
Středa, 29. července 2009Zprávy z médií
Co můžete dělat: když vám poškodí zdraví, chtějí po vás úplatky, pokud dostáváte nekvalitní péči?
Na rozdíl od Američanů, u nichž jsou žaloby na lékaře na denním pořádku, Češi se na právníky obracejí jen v krajní nouzi. Velkou roli hrají rozhodně finance a to, že pacienti neznají svá práva a bojí se ozvat nahlas. Blesk zdraví se zeptal odborníků, jak se můžete bránit.
O závažných soudních sporech se občas dozvídáme z titulních stránek novin. Jsou to ale kauzy, nad kterými se v duchu pozastaví snad každý z nás s otázkou, jak se to vůbec mohlo stát. Případ heparinového vraha, který si odpykává doživotní trest vězení za vraždu sedmi pacientů a deseti pokusů o vraždu, pobouřil celý český národ.
Kauza vyměněných novorozenců z třebíčské porodnice rychlostí blesku obletěla snad celý svět. V těchto sporech podání žaloby na nemocnici nikoho nepřekvapí. Ale často se stává, že lékař nepostupuje podle zavedených metod svého oboru. Může tak vědomě či nevědomě poškodit zdraví pacienta. Na internetových diskuzních fórech se to jen hemží stížnostmi na lékaře a na některá zdravotnická zařízení. Někteří z pacientů dokonce tvrdí, že po nich lékaři požadují různé úplatky. Bohužel, stížností na webu to pro mnohé z nich končí.
Lékař může vědomě či nevědomě poškodit zdraví pacienta.
Víte, jak správně napsat stížnost?
Nečekejte, že instituce věnují pozornost anonymům. Stížnost by měla obsahovat dostatek informací k tomu, aby se reklamace mohla začít vyřizovat. Ve složitějších situacích týkajících se zdravotního stavu je nutné vyžádat si kopii zdravotnické dokumentace. Vzory stížností jsou uvedeny na webových stránkách www.ferovanemocnice.cz.
Jste nespokojeni s morálním zacházením ze strany svého lékaře?
I ve zdravotnictví platí, že lidé by měli být v prvé řadě schopni zkusit se spolu domluvit. Pacient by proto měl navštívit nebo jinak kontaktovat lékaře, který podle jeho názoru v něčem pochybil, a takzvaně si to s ním vyříkat. „Pokud to nepůjde, měl by se obrátit na jeho nadřízeného, případně přímo na vedení nemocnice.“ tvrdí David Zahumenský z Ligy lidských práv. »Nemocnice stížnost prověří a do 60 dnů zašle své vy vyjádření.« Pokud s vyjádřením nejste spokojeni, obraťte se na zřizovatele, který ho registroval. „Zákony upravují hned několik možností, jak si pacient může na pochybení zdravotníka nebo nemocnice stěžovat,“ říká David Zahumenský. Všichni lékaři jsou členem lékařské nebo stomatologické komory. Obrátit se tedy můžete přímo na ně. Reklamaci můžete také podat reviznímu lékaři své zdravotní pojišťovny. Pod svá křídla vás ochotně vezme také Svaz pacientů České republiky nebo pacientský ombudsman.
Článek byl zveřejněn dne 29. 7. 2009 v časopise Blesk zdraví, str. 8.
Čtvrtek, 23. července 2009Zprávy z médií
Reportáž byla zveřejněna dne 23. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události.
Roman PISTORIUS, moderátor
——————–
Možné tresty pro desítku pravicových radikálů obviněných z propagace nacismu na začátku června jsou pořád v nedohlednu. Pět z nich dál zůstává ve vazbě, protože státní zástupce zamítl jejich stížnost. K vývoji případu se teď ale nechce vyjadřovat. Na podporu zadržených se zhruba před hodinou sešlo v pražské Bartolomějské ulici asi 30 mladých neonacistů.
Richard SAMKO, redaktor
——————–
V červnu policie zatýká 10 příznivců neonacistického Národního odporu. V akci je i zásahová jednotka, zadržené sváží na jedno místo z celé republiky. Následují několikahodinové výslechy a pak cesta do vazební cely. Výsledek? Všech 10 je obviněných z propagace nacismu, kdy dojde k procesu se stále neví.
Klára SLÁMOVÁ, zástupkyně některých obviněných
——————–
Ve věci neprobíhají žádné výslechy, spis je nějakým způsobem utajován, takže my vlastně nevíme vůbec do dneška, co tam je za důkazy.
Richard SAMKO, redaktor
——————–
K případu teď nemáme co říct, tvrdí ÚOOZ i státní zastupitelství v Brně. Podle mluvčí kriminální policie Pavly Kopecké jde o standardní vyšetřování.
Pavla KOPECKÁ, mluvčí Kriminální policie a vyšetřování, Policejní prezidium
——————–
My se opravdu snažíme ten skutek dobře zadokumentovat tak, aby ten pachatel mohl být obviněn a následně postaven před soud a odsouzen.
Richard SAMKO, redaktor
——————–
Zadržení bývalého vůdce Ku-Klux-Klanu Davida Duka, další akce bez jasného konce. Místo utajených přednášek strávil 7 hodin na služebně, nakonec musel z Česka odjet kvůli popírání holocaustu. Možný trest pro něj, zatím vzdálená budoucnost. A do třetice. V květnu masivní zásah policie proti Dělnické straně. Akci ukončil úředník kvůli podněcování k rasové nesnášenlivosti. Obvinění a trest? I tady v nedohlednu.
Jiří KOPAL, právní, Liga lidských práv
——————–
Ukážou veřejnosti, že jsou schopni zasáhnout jednorázově, ale vlastně to nejsou schopni dotáhnout.
Miroslav NĚMEC, vrchní policejní rada, Policejní akademie ČR
——————–
Když se něco takového chystá, tak to policie radši předimenzuje, aby zabránila těm důsledkům a pak se někdy může stát, že některé ty důkazy nejsou tak pádné.
Richard SAMKO, redaktor
——————–
Menší úspěchy policie přesto má. Ojediněle se jí daří prokázat vinu jednotlivcům, například v květnu teplický soud poslal do vězení na rok a půl Petra Nikoluka a Jana Dufka za to, že se nechali v baru natočit na video, jak hajlují. Edita Horáková a Richard Samko, Česká televize.
Pátek, 17. července 2009Zprávy z médií
Ženě odebrali lékaři v Liberci zdravé vaječníky
Trest je to směšný a odškodnění jen symbolické, přitom lékař liberecké nemocnice trvale poškodil pacientku a porušil její lidská práva. Takové rozhořčení vyjadřuje Liga lidských práv v kauze ženy, která se soudí s libereckou nemocnicí, protože jí lékař při operaci dělohy před třemi lety odstranil zdravé vaječníky.
Pacientka za zásah do práva na ochranu osobnosti požadovala půlmilionovou satisfakci. Krajský soud poškozené namísto toho přiznal jen odškodné 80 tisíc korun a omluvu.
„Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský. Podle něj české soudy stále nemají odvahu přiznat pacientům náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat,“ dodal právník.
To, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. U pacientky podle něj došlo kvůli odstraněným vaječníkům k předčasnému nástupu menopauzy. S tím je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl.
Soudkyně Jitka Kalfeřtová přitom v rozsudku jednoznačně potvrdila, že zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta je nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Nemocnice se zatím nechce k případu operatéra vyjadřovat, dokud nenabude právní moci. „Až dostaneme rozsudek, budeme to řešit. Zatím ale nemůžeme zaujímat žádné stanovisko,“ komentoval lékařský náměstek Martin Zítek. „V chirurgických oborech jde vždy o kolektivní rozhodnutí. Vím, že se toho účastnil třeba i kolega, který už u nás nepracuje. Když jsem nahlížel do dokumentace, věděl o tom i bývalý přednosta,“ dodal náměstek. Česká lékařská komora, podle svého mluvčího Michala Sojky, případ neřeší. „Podle jména operatéra jsem v evidenci nenašel žádný záznam. Patrně nikdo nepodal stížnost a Česká lékařská komora se tím nemůže zabývat,“ řekl mluvčí komory.
Poškozená pacientka chce, podle svých slov, především varovat před opakováním podobných případů. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu žena. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Co se stalo
Pacientka se v roce 2006 podrobila operaci dělohy v Krajské nemocnici v Liberci, lékaři jí ale vyjmuli zdravé vaječníky. Neměli k tomu žádný důvod. Skutečnost, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. Žádala pět set tisíc korun, krajský soud jí ale přiznal jen osmdesát tisíc. Případ bude řešit Vrchní soud v Praze.
Článek byl zveřejněn dne 17. 7. 2009 v deníku MF Dnes, naleznete jej také na www.blisty.cz.
