Pátek, 24. února 2017Tiskové zprávy
Poslanec Jan Farský (TOP 09 a Starostové) dnes navrhl pozměňovací návrh (k novele zákona o specifických zdravotních službách), který navrhuje zavedení odpovědnosti státu za újmu způsobenou povinným očkováním nebo očkováním doporučovaným státem a hrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Liga lidských práv návrh plně podporuje, k jeho příjetí zákonodárce opakovaně vyzval i Ústavní soud.
Přestože je v Česku očkování dětí povinné, stát doposud odmítá přijmout odpovědnost za negativní důsledky s ním spojené. „Již několik let slibuje tento nerovný stav napravit, ale zatím bez výsledku. Naposledy zavedení odpovědnosti státu přislíbil hlavní hygienik v Pracovní skupině pro otázky očkování v červnu loňského roku s tím, že do konce listopadu 2016 bude sněmovně předložen návrh právní úpravy. Dosud se tak nestalo. A pokud nepřistoupíme k úpravě v rámci tohoto pozměňovacího návrhu, už se to do voleb ani nepodaří. Domnívám se, že je podstatné k narovnání vztahu stát občan, ale i pro zvýšení důvěry v očkování, aby stát nejen nařizoval, ale zároveň byl připraven unést odpovědnost za případné negativní následky,“ uvádí Farský v odůvodnění svého návrhu, kterému vyjádřil podporu i místopředseda Výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Liga lidských práv návrh plně podporuje
„Dokonce i Ústavní soud opakovaně vyzval zákonodárce k přijetí takové úpravy, ale Ministerstvo zdravotnictví zatím s žádným návrhem nepřišlo, přestože se o problému mluví již roky a děti vážně poškozené očkováním a jejich rodiny nedostávají vůbec žádné odškodnění. Ministerstvo před několika měsíci zamítlo žádost o odškodnění chlapce, kterému v důsledku povinného očkování ochrnula polovina obličeje,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv: zuzana.candigliota@llp.cz, +420 607 005 043
Jde o pozměňovací návrh číslo 5858 ke sněmovnímu tisku 874 – http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=874
Pondělí, 16. ledna 2017Tiskové zprávy
První žalobu na porodnické násilí v Česku soudy zamítly a rodička musí nemocnici v Náchodě zaplatit 60 tisíc korun za soudní výlohy. Liga pro ni vyhlašuje sbírku a připravuje dovolání k Nejvyššímu soudu.
Paní Anna neuspěla s žalobou proti Oblastní nemocnici Náchod kvůli násilnému postupu personálu při jejím porodu v roce 2007. Personál jí proti její výslovné vůli provedl nástřih hráze a další zásahy, které si nepřála. Rodička sice s pomocí Ligy lidských práv bude podávat dovolání k Nejvyššímu soudu, ovšem již nyní musí na nákladech řízení zaplatit nemocnici 60 tisíc korun, proto Liga spustila kampaň na její podporu a podporu dalších právních kroků.
Podle Krajského soudu v Hradci Králové a také Vrchního soudu v Praze k zásahu do osobnostních práv ženy nedošlo a zdravotníci nemuseli respektovat její vůli z důvodu údajné ochrany plodu. „Soudy zcela rezignovaly na ochranu rodičky před násilím ze strany personálu a na ochranu jejího práva na informovaný souhlas, a to pod záminkou údajné záchrany plodu,“ uvádí advokátka rodičky Zuzana Candigliota.
„Ze statistik vyplynulo děsivé nadužívání nástřihů hráze v této porodnici, nástřih měla téměř každá prvorodička, přitom medicínsky odůvodněno je podle Světové zdravotnické organizace pouze 10 % nástřihů. Soudy se vůbec nevypořádaly s tím, že v nemocnici docházelo k systémovému bezdůvodnému zraňování žen. Soudy vycházely pouze ze závěru zaujatých soudních znalců, kteří postup personálu zhodnotili jako postup „lege artis“. Tito znalci přitom přiznali, že ani neviděli CTG záznam porodu, z kterého přitom údajně měla vyplývat komplikace, a vyjadřovali pohrdání nad rodičkou. Naopak soudy nepřihlédly k odborným posudkům, které předložila žalobkyně,“ vysvětluje jednostranný přístup soudů advokátka.
Právo na informovaný souhlas a odmítnutí zákroků je zakotveno v zákoně a porod není žádnou výjimkou. Výbor OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen kritizuje Českou republiku za časté používání nástřihu hráze bez medicínského opodstatnění a v rozporu s přáním ženy a požaduje, aby všechny zásahy při porodu byly prováděny pouze s předchozím svobodným a informovaným souhlasem ženy. Tématu špatného zacházení se ženami při porodu se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která volá po důstojné porodní péči a respektování práva na tělesnou nedotknutelnost.
Podrobný popis případu a rozsudky soudů najdete zde.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv a advokátka paní Anny
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Středa, 11. ledna 2017Tiskové zprávy
Vrchní soud v Olomouci dnes potvrdil správnost rozsudku Krajského soudu v Brně ve známé kauze „brněnské záchranky“, čímž dal za pravdu žalobcům. Rodička a její syn se tak téměř po 7 letech pravomocně dočkají omluvy za zásah do svých práv v souvislosti s nedobrovolným převozem do nemocnice po porodu a každý z nich i finančního zadostiučinění ve výši 50.000 Kč. Neúspěšná Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje může po doručení rozsudku podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Spor je o tom, zda může lékař záchranné služby přinutit rodičku za asistence policie k převozu novorozence narozeného doma za situace, kdy dítě nemá žádné známky poruchy zdraví a rodiče si přejí s dítětem zůstat doma a vyhledat další zdravotní péči později. Součástí sporu je i to, kdo odpovídá za podchlazení dítěte, které bylo zjištěno při přijetí do nemocnice.
Podle ústního odůvodnění soudců Vrchního soudu je rozsudek soudu prvního stupně logický a v souladu s judikaturou. Zmínili zejména případ Evropského soudu pro lidská práva Hanzelkovi proti České republice, podle kterého je porod jeden z nejcitlivějších okamžiků života a pro nedobrovolnou hospitalizaci novorozence musí být dány obzvláště naléhavé důvody a bezprostřední ohrožení. Soudci také zmínili nález Ústavního soudu z roku 2015, podle kterého musí být nedobrovolný zásah personálu odůvodněn vysokou mírou pravděpodobnosti ohrožení dítěte.
K podchlazení dítěte podle soudců Vrchního soudu došlo v důsledku postupu personálu záchranné služby. Z dokazování vyplynulo, že do příjezdu záchranky bylo dítě zahřívané na břiše matky a že přivolaný lékař neměl žádné podezření, že by bylo podchlazené. Až v důsledku jeho postupu bylo dítě od matky na delší dobu odděleno, aniž by byla použita termo folie nebo převozní inkubátor.
„V závěrečné řeči jsem zdůraznila, že v českém právu neexistuje povinnost rodičů nechat své dítě po porodu automaticky hospitalizovat. To, co je v zájmu dítěte, posuzují primárně jeho rodiče a ti berou v úvahu i jiné okolnosti než striktně medicínské hledisko, například zájem dítěte na klid po porodu, kontakt s matkou a bezproblémové kojení. Pokud by se umožnilo zdravotníkům libovolně používat nedobrovolnou hospitalizaci i mimo případy bezprostředního ohrožení zdraví dítěte, docházelo by k nežádoucímu zneužívání této možnosti a porušování práv pacientů,“ uvádí k případu Zuzana Candigliota, advokátka žalobců.
Znění omluvy, kterého by se měla rodička dočkat, je následující:
„Vážená paní xxx, naši zaměstnanci přivolaní k ošetření novorozence po Vašem porodu doma dne 28. 2. 2010 hrubým způsobem zasáhli do Vašich rodičovských a osobnostních práv, zejména tím, že Vás bez Vašeho souhlasu přinutili za pomoci přivolané policie k převozu Vašeho zdravého dítěte do porodnice. Za tento necitlivý zásah se Vám hluboce omlouváme.“
Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Úterý, 20. prosince 2016Tiskové zprávy
Ministerstvo zdravotnictví odmítlo historicky první žádost o odškodnění závažných následků povinného očkování. Za doživotní újmu spočívající v ochrnutí půlky obličeje téměř 2letého Honzíka z Jihomoravského kraje tak podle ministerstva nikdo nenese odpovědnost. S tím se jeho rodiče nechtějí smířit a s pomocí Ligy lidských práv připravují žalobu proti státu.
Chlapeček byl zcela zdravý, když byl ve věku 4 měsíců očkován druhou dávkou hexavakcíny. Na druhý den si jeho matka všimla nepatrného nedovírání očička, po týdnu mu ochrnula celá polovina tvářičky. Odborní lékaři shledali, že jde o postižení v důsledku očkování. I přes veškerou léčebnou a rehabilitační péči nelze podle lékařů očekávat zlepšení. Proto rodiče chtějí pro svého synka spravedlivou kompenzaci trvalých následků, ale také kompenzaci za vynaložené náklady související s dosavadní léčbou.
Ústavní soud už téměř dva roky volá po odškodňování újmy na zdraví vzniklé povinným očkováním, ale Ministerstvo zdravotnictví zatím připravilo jen věcný záměr odškodňovacího zákona, který dosud nebyl zveřejněn. Podle nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu by převzetí odpovědnosti státu za tuto újmu přispělo ke zmírnění obav rodičů z nepříznivých následků očkování.
„Podle starého občanského zákoníku nesl odpovědnost za nežádoucí účinky očkování lékař, i když při aplikaci vakcíny nepochybil. Nový občanský zákoník tuto tzv. objektivní odpovědnost zrušil, ale zároveň nebyla výslovně přenesena na stát, čímž vznikla nepřijatelná situace, že se k odpovědnosti nehlásí nikdo. Domníváme se, že odpovědnost státu vyplývá z obecných právních ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti, z práva na ochranu zdraví i z mezinárodních úmluv. Stát očkování nařizuje jako povinné bez možnosti volby, tak také musí nést odpovědnost za jím způsobené negativní důsledky,“ uvádí k případu advokátka Zuzana Candigliota, která rodinu zastupuje.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Ke stažení:
Středa, 30. listopadu 2016Tiskové zprávy
Podle přelomového rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové školky nemohou odmítnout přijetí neočkovaného dítěte jen proto, že rodiče nepředložili potvrzení lékaře o trvalé kontraindikaci. Naopak se musí vypořádat s tím, zda nejsou v konkrétním případě naplněny jiné zdravotní důvody pro neočkování. Například předchozí nežádoucí účinky po očkování u sourozenců či rodičů.
Rodiče z Královéhradeckého kraje se rozhodli neočkovat své dvě mladší dcery právě proto, že se u matky dětí a později i u nejstarší dcery objevily v časové souvislosti s očkováním velmi nepříjemné a chronické zdravotní obtíže. Tříletá Verunka i pětiletá předškolačka Evička tak z důvodu chybějícího povinného očkování nebyly přijaty do mateřské školy. Proti tomu rodiče podali žalobu, se kterou nyní uspěli.
Krajský soud v Hradci Králové tento týden vyhlásil rozsudek (spisová značka 30A 95/2016), kterým rozhodnutí o nepřijetí zrušil. Mateřské školy a krajský úřad se totiž v přijímacím řízení nevypořádaly s výhradou svědomí rodičů založenou mimo jiné na negativních zkušenostech rodiny s očkováním, které byly během soudního řízení doloženy zdravotnickou dokumentací.
Na písemné vyhotovení rozsudku má soud měsíc, po jeho doručení nabude rozsudek právní moci a věc se vrátí mateřské škole k novému posouzení. Krajský úřad může sice podat kasační stížnost, to ale nemá vliv na právní moc rozsudku.
„Z ústního odůvodnění vyplývá, že soud sice neuznal samotnou výhradu svědomí jako důvod pro přijetí dítěte do mateřské školy, ale své rozhodnutí opřel o nález Ústavního soudu (sp. zn. ÚS 16/14) o širším výkladu trvalé kontraindikace, která je zákonnou výjimkou z povinného očkování. Jinými slovy, k otázce kontraindikace nelze přistupovat pouze formálně na základě toho, zda ji lékař potvrdí v přihlášce konkrétního dítěte, ale školka musí na základě předložených podkladů zkoumat, zda nejsou dány objektivní důvody, které brání očkování dítěte,“ vysvětluje si rozsudek Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zástupkyně rodiny.
Liga lidských práv rozsudek vítá jako další krůček k odstranění nespravedlnosti a diskriminace spojené s vynucováním očkování. V praxi běžně dochází k tomu, že lékaři odmítají uznat zdravotní kontraindikaci i u dětí, které trpí zdravotními problémy nebo u kterých se objevily nežádoucí účinky očkování. Tím spíše nikdo nebere ohled na zdravé děti, v jejichž rodině byly problémy s očkováním. Lékaři i mateřské školy jsou navíc pod nátlakem až šikanou hygienických stanic. Za důstojné řešení považujeme umožnění přístupu do školek všem dětem jako ve všech okolních státech.
Více informací poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Úterý, 29. listopadu 2016Tiskové zprávy
Městský soud v Praze přiznal odškodnění 60 tisíc korun muži, kterého brněnský soud před sedmi lety zbavil svéprávnosti a nedal mu o tom vědět. Opatrovníka soud navíc vybral až po pěti měsících, a protože ten se proti ustanovení odvolal, rozhodnutí nikdy nenabylo právní moci a práva muže nikdo nezastupoval. O omezení svých práv se muž dozvěděl zcela náhodou až po půl roce. Případ stále není pravomocně ukončen. Podle nového znaleckého posudku muž žádnou duševní nemocí ve skutečnosti netrpí.
Absurdní případ začal v roce 2009, kdy 68 letý muž přišel na policii ohlásit podezření z opakovaných krádeží v domě a na zahradě. Policie jeho verzi neuvěřila a nechala udělat znalecký posudek, podle kterého měl muž trpět organickou poruchou s bludy. Na základě tohoto závěru podal státní zástupce návrh na zbavení svéprávnosti a Městský soud v Brně mu vyhověl. Současně rozhodl o tom, že muži rozhodnutí vůbec nedoručí. Městkou část jako jeho opatrovníka navíc určil až po pěti měsících. Ta se proti ustanovení odvolala.
Muž mezitím (nevědě o tom, že jej soud „potichu“ zbavil svéprávnosti), pokračoval v běžném životě, nakupoval, nakládal se svým majetkem a činil další právní úkony. Že je nesvéprávný zjistil zcela náhodou až po půl roce. Proti rozhodnutí soudu se okamžitě odvolal a řízení pokračuje dodnes. V novém znaleckém posudku soudní znalec navíc připustil, že muž žádnou duševní nemocí ve skutečnosti netrpí.
Kvůli lhostejnému přístupu soudu, který s ním od počátku jednal jako s objektem, podal žalobu proti státu. Po čtyřech letech soudních tahanic nakonec Městský soud v Praze uznal, že soud pochybil a přiznal mu odškodnění ve výši 60 tisíc korun za to, že s ním bylo jednáno nedůstojně.
„Tento případ poukazuje na absurditu celého řízení o svéprávnosti, nejenže samotné rozhodnutí o omezení svéprávnosti vede k zásahu do důstojnosti člověka, ale už v průběhu řízení je přistupováno k člověku více jako věci než k plnohodnotnému účastníku. I když se nový Občanský zákoník a procesní předpisy už snaží některým systémovým pochybením zabránit, například ukládají soudu, aby vždy zhlédl člověka, o němž rozhoduje, nebo zakládají povinnost ustanovit opatrovníka v rozhodnutí o omezení svéprávnosti, tato změna je pouze kosmetická. Pokud budeme mít možnost vylučovat určitou skupinu lidí z rozhodování o svém životě a zařazovat je mezi občany druhé kategorie, ke zneužívání bude docházet,“ komentuje rozhodnutí právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
Odškodnění ve výši 60 tisíc je pouze malým vítězstvím, bitva pána z Brna o jeho svéprávnost není ukončena. Teď musí stejný soud, který s ním v minulosti jednal bezohledně, učinit nové rozhodnutí, které může mít závažný dopad na jeho život.
Více informací poskytne:
Dan Petrucha, lídr Ligy lidských práv – dan.petrucha@llp.cz, +420 602 618 909
