Neděle, 27. ledna 2008Tiskové zprávy
Praha – 27. ledna 2008 – Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodlo o zastavení záměru zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Tento úřad měl sjednotit sociální problematiku, vyplácení sociálních dávek a činnost sociálních pracovnic na úřadě přímo řízeném MPSV. Návrh zřízení Národního úřadu byl také významnou součástí reformy veřejných financí připravované vládou, měl centralizovat vyplácení sociálních dávek. Proti němu se však postavily pověřené obce a kraje, které v současnosti zajišťují výkon sociálně-právní ochrany a vyplácení některých sociálních dávek. Ministerstvo tak nadále bude mít jen velmi omezené možnosti jak ovlivňovat zejména počet sociálních pracovníků a jejich práci.
Právě kritika nedostatečného zajištění zejména terénní sociální práce na místní úrovni a roztříštěnost celého systému sociálně-právní ochrany byla jedním z důvodů, proč měl být tento úřad vytvořen. Tato koncepce vychází z podobného uspořádání jako na Slovensku, kde funguje již několik let a v praxi se osvědčilo. Zůstane tak zachován současný stav, kdy sociální pracovníci jsou zaměstnanci obcí a měst a stát nemá téměř žádné možnosti jak zajistit potřebné navyšování jejich počtu. Tato koncepční rozhodnutí tak nadále zůstávají na rozhodnutí jednotlivých zastupitelstev a starostů.
Oddělení výkonu sociálně-právní ochrany od místních samospráv mělo být jednou ze zásadních změn, kterou ministr Nečas ještě před časem velmi podporoval. „Již několik měsíců připravujeme systémové řešení, které bude účinněji spravovat i oblast sociálně-právní ochrany dítěte. Je jím návrh na vytvoření jednotného Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu,“ uvádí Nečas (ODS) v tiskové zprávě z května loňského roku. „Mimo jiné sjednotí činnost všech orgánů sociálně-právní ochrany. Tento systém odstraní současnou roztříštěnou sociálně-právní ochranu dětí, která poté bude přímo a metodicky jednotně řiditelná a přímo kontrolovatelná.“
Tato změna měla mimo jiné výrazně přispět k podpoře a sanaci rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavní výchovy. Zastavení tohoto záměru je nečekané vzhledem k tomu, že zřízení Národního úřadu schválila vláda v září 2007 a v současnosti již existuje paragrafové znění návrhu zákona. Po více než roce příprav se tak problém vrací na samý začátek. Zastavení prací na vytvoření Národního úřadu potvrdil ministr Nečas v pátek 25.ledna. Z jeho vyjádření bylo také zřejmé, že ministerstvo nemá jasnou představu, jak uvedené problémy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí dále řešit.
Důsledkem tohoto rozhodnutí tak bude především přetrvávání současného nevyhovujícího systému, který není dostatečně schopen zajistit pomoc například rodinám v sociální nouzi. Za vysoký počet dětí v ústavech a odebírání dětí ze sociálních důvodů je přitom ČR opakovaně kritizována nejen ze strany řady institucí EU, ale také v rozsudcích Evropského soudu pro lidská práva.
Poznámky pro editory:
Tiskové zprávy MPSV, ze kterých bylo citováno, najdete zde: http://www.mpsv.cz/files/clanky/4201/24052007.pdf (body 6. a 7.)
http://www.mpsv.cz/cs/4661
Zprávu o zastavení prací na vzniku Národního úřadu přinesly Novinky.cz:
http://www.novinky.cz/clanek/131637-prace-na-narodnim-uradu-pro-zamestnanost-se-zastavily.html
Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá právní podporou rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavu. V říjnu loňského roku jsme k uvedené problematice zpracovali komplexní analýzu s názvem „Děti z ústavů!“, která obsahuje řadu návrhů koncepčních změn včetně požadavku na oddělení výkonu sociálně-právní ochrany dětí od pověřených obcí. Celou analýzu je možné najít na:
http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf
Další informace a materiály poskytne:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz
http://www.llp.cz
Středa, 23. ledna 2008Tiskové zprávy
Dnes, ve středu 23. ledna, vláda na třetí pokus projednala a schválila návrh na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Tímto krokem konečně odstartovala proces ratifikace, který trvá již bezmála devět let – od roku 1999, kdy Česká republika Statut podepsala. V případě, že bychom k Římskému statutu nepřistoupili ani během tohoto roku, staneme se absurdně pro počátek roku 2009 předsedající zemí Evropské unie, která jako jediná neratifikovala tuto smlouvu. Absurdně proto, že EU aktivně po několik let podporuje jednotně (s výjimkou Česka) tento důležitý soudní mechanismus pro potíraní genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů po celém světě.
Po schválení vládou musí návrh dále posoudit Parlament, kde k souhlasu s ratifikací bude potřeba 120 poslanců a tři pětiny hlasujících senátorů. „Doufáme, že návrh potřebnou většinu v Parlamentu získá. Má podporu premiéra Mirka Topolánka jakož i dvou menších koaličních stran a zároveň opoziční ČSSD,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. „Ratifikací se přihlásíme k principům spravedlnosti, ochrany lidských práv a vyjádříme podporu obětem mezinárodních zločinů. To by mělo být přijatelné pro všechny poslance a senátory. Je však samozřejmě úkolem vlády, aby si pro návrh zajistila v Parlamentu dostatečnou podporu,“ dodává Kratochvíl. V červenci k ICC jako stopátá země přistoupilo Japonsko, kde návrh na ratifikaci byl Parlamentem schválen jednomyslně.
Více než polovina států světa (105 zemí) se již připojila k ICC, který je prvním stálým mezinárodním soudem s pravomocí stíhat jednotlivce obviněné z genocidy, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti. Cílem Mezinárodního trestního soudu je ukončení beztrestnosti pachatelů nejhorších trestných činů, které lidstvo zná a tím přispět k jejich prevenci. Statut Mezinárodního trestního soudu byl schválen za účasti a podpory České republiky na konferenci v Římě v roce 1998. Mezinárodní trestní soud začal působit od 1. července 2002. Základním principem Soudu je zásada komplementarity, která znamená, že Soud může zasahovat pouze, pokud národní systémy nejsou toho schopny nebo ochotny. V současné době Soud provádí vyšetřování ve čtyřech oblastech: Uganda, Demokratická republika Kongo, Dárfúr (Súdán) a Středoafrická republika. Ve vazbě v Haagu, kde Soud sídlí, se v současné době nacházejí dva obvinění.
Čtvrtek, 10. ledna 2008Tiskové zprávy
Ústavní soud vyhověl stížnosti paní M. a deklaroval porušení práva na soukromý a rodinný život, volebního práva a způsobilosti mít práva tím, že jí obecné soudy nenavrátily způsobilost k právním úkonům. Soud potvrdil, že u paní M. nebyly nikdy dány důvody pro úplné zbavení způsobilosti k právním úkonům a že se jedná o systémový problém.
MDAC a Liga zastupovaly paní M. (která si nepřeje, aby její totožnost byla prozrazena) v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům. Přestože paní M. žije samostatně ve svém bytě, byla z důvodu, že se dostala do dluhů, zbavena způsobilosti. Samotný rozsudek, kterým se tak stalo, obsahuje řadu rozporů. Vzhledem k tomu, že soudy odmítly způsobilost klientce navrátit, obrátila se se stížností na Ústavní soud. A uspěla.
Ústavní soud potvrdil, že se jedná o systémový problém české soudní praxe: Postup soudu v tomto posuzovaném případě nese rysy typické pro postup soudů v těchto věcech, je charakterizován formálním, schematickým pohledem na projednávaný případ bez snahy o individuální a naprosto nekritickým přejímáním závěrů znaleckých posudků, v nichž jsou mnohdy formulovány odpovědi na dotazy soudu, které překračují meze odborného posouzení a zasahují přímo do rozhodování soudu tím, že dávají přímý návod, jak má soud ve věci rozhodnout.
Právní zástupce paní M. Ústavnímu soudu předložil mj. statistiku Ministerstva vnitra ČR, podle které bylo v ČR ke dni 30. července 2007 3.893 osob omezeno ve způsobilosti k právním úkonům, ale 23.283 osob způsobilosti zcela zbaveno. Ústavní soud v odůvodnění potvrdil, že zbavení způsobilosti k právním úkonům je u nás zneužíváno, když prohlásil, že jde o zjevný nonsens, protože ta čísla by zřejmě měla být zcela opačná.
Podle právníka MDAC a Ligy Davida Zahumenského se nejedná o izolovaný případ, ale o přetrvávající praxi, kdy v ČR nejsou respektována práva a důstojnost osob se zdravotním postižením. Klienti s duševním onemocněním či mentálním postižením, kteří mají problém se v některé oblasti samostatně rozhodovat nebo své rozhodnutí komunikovat, jsou namísto podpory, která by odpovídala jejich individuálním potřebám, zbavováni možnosti o sobě rozhodovat a stávají se pouhými loutkami svých opatrovníků. Jsou tak v důsledku vyloučeni ze života ve společnosti.
České vláda se v Národní plánu podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009 zavázala do konce roku 2007 situaci změnit, dosud však nebyly odpovídající kroky učiněny. MDAC a Liga se snaží reagovat na tuto situaci a proto vypracovaly systémové doporučení, které vyzývá k odborné diskusi a legislativním změnám, které by uvedly českou úpravu poskytování podpory osobám s duševní poruchou v soulad s moderními světovými trendy.
Text systémového doporučení MDAC a Ligy Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence ke stažení zde: http://www.llp.cz/cz/systemova-doporuceni/systemove-doporuceni-c-6-p6
Bližší informace:
David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil: +420 777 306 906 (Brno)
Jan Fiala, právník MDAC, tel: +36 1 413 2730 (Budapešť)
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
Neděle, 9. prosince 2007Tiskové zprávy
Mezinárodní federace lidských práv (FIDH)
Liga lidských práv
Tisková zpráva v předvečer Mezinárodního dne lidských práv (podrobné české shrnutí)
Paříž, Brno, Praha – 9. prosince 2007 – V lednu tohoto roku se česká vláda ve svém programovém prohlášení přihlásila „k respektování svobod, ochraně lidských práv a práv menšin. Cílem je, aby základní práva a svobody byly účinně chráněny v praxi…“. S nástupem nového ministra školství na počátku právě uplynulého týdne a zasedáním Rady vlády ČR pro lidská práva v týdnu nastávajícím jsou vládní orgány symbolicky právě v období, kdy se celosvětově slaví Mezinárodní den lidských práv postaveny před řešení dvou závažných dlouhodobých problémů v oblasti jejich ochrany: nucené sterilizace romských žen a segregace romských dětí v oddělených třídách a školách.
Na podzim nově jmenovaní členové Rady vlády pro lidská práva budou ve čtvrtek 13. prosince hlasovat o podnětu Výboru pro lidská práva a biomedicínu, podle nějž se má vláda veřejně omluvit romským ženám nuceně sterilizovaným v době komunistického Československa i po vzniku demokratické České republiky. Je to již třetí pokus podnět schválit. V červenci 2006 podnět nebyl o jeden hlas schválen předchozím osazenstvem poté, co se dva občanští členové tohoto poradního orgánu vlády vzdali před hlasováním právě o tomto podnětu členství na protest proti diskriminačnímu postupu ministerstva školství vůči obhájci případu, který Velký senát Evropského soudu pro lidská práva později jednoznačně prohlásil za diskriminaci romských dětí. Po tomto extempore byl podruhé podnět podobného znění schválen z iniciativy samotných romských žen Radou vlády pro záležitosti romské komunity (jiného poradního orgánu vlády) v únoru 2007, po němž mělo následovat jeho předložení vládě. Vzhledem k tomu, že byl tento podnět z nikdy uspokojivě nevysvětlených důvodů ze strany Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové „pozdržen“ a nikdy se nedostal do vlády, představuje současné jednání Rady vlády pro lidská práva zatím poslední možnost, jak se podnět požadující omluvu a odškodnění všech obětí zásahů do reprodukčních práv může ocitnout ve vládě.
Tento podnět je o to důležitější, že i ty nemnohé oběti protiprávní sterilizace, kterým se podařilo opatřit právní zastupování, nově čelí dalším překážkám. Navzdory ustálené judikatuře senátu Nejvyššího soudu, který poprvé v roce 2003 a opakovaně v roce 2007 rozhodl, že nárok na finanční odškodnění za zásah do ochrany osobnosti se nepromlčuje, se kolegium Nejvyššího soudu v rozporu s principem právní jistoty rozhodlo, že na počátku roku 2008 zveřejní ve svojí „zelené sbírce“ nejdůležitějších rozhodnutí nikoli jeden z vlastních rozsudků(!), nýbrž rozsudek nižší soudní instance – Vrchního soudu v Olomouci. Podle rozsudku tohoto soudu se tento nárok promlčuje. To znamená, že senát „tří P. (soudci Pavlík, Puškinová a Podolka)“ Nejvyššího soudu je tímto novým rozhodnutím kolegia nucen rozhodovat do budoucna v rozporu se svojí vlastní judikaturou, která vzbudila u řady žalobců – v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva – legitimní očekávání. Vzhledem k rozhodnutí kolegia Nejvyššího soudu budou zřejmě muset být tyto případy, včetně případů protiprávních sterilizací, v nichž nebudou naplněna „legitimní očekávání na finanční odškodnění za zásahy do ochrany osobnosti“ vyplývající z judikatury jeho vlastního specializovaného senátu, předloženy k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Jak skončit se segregací romských dětí ve vzdělávání?
FIDH a Liga věří, že jmenování nového ministra školství Ondřeje Lišky bude spojeno s více veřejně viditelnou změnou ve vládní politice vůči vzdělávání romských dětí a že nový ministr prosadí do praxe závěry vyplývající ze závazného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a další proti České republice, který byl již v Česku podroben v minulých týdnech veřejné diskusi.
Jedním z hlavních problémů, na který upozornila FIDH i ve svém písemném vyjádření podaném štrasburskému soudu v roce 2006[1], je problematika informovaného souhlasu rodičů v takovýchto případech, kdy někdy i sami nakonec zvolí pro své dítě segregovanou výuku. Tímto přístupem, který ovšem není zdaleka jedinou příčinnou přetrvávající segregace, se neúspěšně po léta snažila argumentovat česká vláda, která veškerou vinu za současný neblahý stav v základním školství svalovala na zahraniční úrovni právě na takovéto rodiče. Tento problém stále zůstává jednou z hlavních překážek pro úspěšnou desegregaci. Změna si vyžaduje průběžnou komunikaci, která založí vzájemnou důvěru mezi romskými rodičemi, společenstvími a školskými institucemi. V tomto ohledu je důležité nastartovat dlouhodobou důkladnou informační kampaň zaměřenou na všechny subjekty ve školském systému tak, aby romští rodiče měly v budoucnu skutečnou možnost umístit svoje děti do takového prostředí, které jim umožní získat vyšší vzdělání bez ostrakizování a diskriminace, která je jedním z problémů při navštěvování majoritních tříd.
Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), založená v roce 1922 v Paříži, je nejstarší mezinárodní organizací bránící lidská práva. Během své historie uskutečnila více než 1 500 vyšetřovacích misí ve státech všech kontinentů. Má poradní či pozorovatelský status při Ekonomické a sociální radě OSN, Radě Evropy, Africké unii a svoje stálé delegáty při Evropské unii v Bruselu, Mezinárodním trestním soudu v Haagu, OSN v Ženevě a New Yorku, Lize arabských států v Káhiře a zástupce pro Afriku v Nairobi. Liga lidských práv byla přijata za člena FIDH v roce 2004.
Více informací:
Jiří Kopal, zastupující generální tajemník FIDH, předseda Ligy lidských práv
[1] Podle čl. 36 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod „Předseda Soudu může v zájmu řádného výkonu spravedlnosti vyzvat každou … dotčenou osobu, která není stěžovatelem, aby předložily písemná vyjádření nebo se účastnily slyšení.“ FIDH tohoto práva využila právě v případu D.H. a ostatní proti České republice“ viz Observations presentees par la Féderation Internationale des Ligues des Droits de l´Homme conformement a l´article 44 § 2 du Reglement de la Cour dans l´affaire D.H. et autres c. République tchéque (req. No 57325/00), le 12 octobre 2006. Pro argumenty Evropského soudu k informovanému souhlasu rodičů, kterými potvrdil poznatky prezentované FIDH, srovnej body 202-204 rozsudku Velkého senátu z 13. listopadu 2007.
Čtvrtek, 22. listopadu 2007Tiskové zprávy
Liga lidských práv v současné době zpracovává analýzu kvality znaleckých posudků v oboru zdravotnictví. Pokud jste se setkal/a s nadprůměrně dobře zpracovaným nebo naopak velmi nekvalitním znaleckých posudkem z tohoto oboru, který výrazným způsobem ovlivnil situaci Vašeho klienta, zašlete nám ho! Všechny posudky přezkoumají nezávislí odborníci z oblasti medicíny, etiky a práva a stanou se podkladem pro analýzu, která shrne nečastější chyby, které se ve znaleckých posudcích objevují, a nastíní taktiku, jak se proti nim bránit. Text zároveň navrhne řadu systémových doporučení pro zlepšení situace v oblasti soudně znalecké činnosti, která budou zaslána na Ministerstvo spravedlnosti ČR. Přivítáme také Vaše osobní zkušenosti s prací znalců – lékařů a Vaše návrhy na změnu či další připomínky.
Posudky zasílejte v anonymizované podobě do 31. ledna 2008 elektronicky na adresu znalci@llp.cz nebo poštou na Liga lidských práv, Bratislavská 31, Brno 602 00.
Všem, kteří nám zašlou své znalecké posudky, Liga v létě 2008 poskytne vypracovanou analýzu.
Středa, 14. listopadu 2007Tiskové zprávy
Tisková zpráva české koalice pro Mezinárodní trestní soud – 14. listopadu 2007
Dnes ve středu 14. listopadu bude vláda projednávat návrh na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Česká koalice pro Mezinárodní trestní soud, skupina více než dvaceti českých nevládních organizací, pevně věří, že vláda návrh schválí. Tímto krokem bude odstartován proces ratifikace, který trvá již přes osm let – od roku 1999, kdy Česká republika Statut podepsala. V současné době jsme posledním státem Evropské unie, který se tohoto důležitého světového mechanismu na potíraní genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů neúčastní.
Koalice jednoznačně vítá rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva spravedlnosti po letech nečinnosti předložit návrh na ratifikaci na jednání vlády. „Tímto rozhodnutím česká vláda dokládá, že není lhostejná k obětem těch nejzávažnějších mezinárodních zločinů,“ říká Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. Cílem Mezinárodního trestního soudu je ukončení beztrestnosti pachatelů nejhorších trestných činů, které lidstvo zná a tím přispět k jejich prevenci. Mezinárodní trestní soud je podle bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana „nejlepší šancí, kterou lidstvo kdy mělo, aby ze světa zmizela kultura beztrestnosti pachatelů těch nejstrašnějších zločinů.“
Po schválení vládou musí návrh dále posoudit Parlament, kde k souhlasu s ratifikací bude potřeba 120 poslanců a tři pětiny hlasujících senátorů. „Předpokládáme, že návrh potřebnou většinu v Parlamentu získá. Má podporu premiéra Mirka Topolánka jakož i dvou menších koaličních stran a zároveň opoziční ČSSD,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. „Ratifikací se přihlásíme k principům spravedlnosti, ochrany lidských práv a vyjádříme podporu obětem mezinárodních zločinů. To by mělo být přijatelné pro všechny poslance a senátory,“ dodává Kratochvíl. V červenci k ICC jako 105. země přistoupilo Japonsko, kde návrh na ratifikaci byl Parlamentem schválen jednomyslně.
Více než polovina států světa (105 zemí) se již připojila k ICC, který je prvním stálým mezinárodním soudem s pravomocí stíhat jednotlivce obviněné z genocidy, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti. Statut Mezinárodního trestního soudu byl schválen za účasti a podpory České republiky na konferenci v Římě v roce 1998. Mezinárodní trestní soud začal působit od 1. července 2002. Rok 2007 představuje pětileté výročí jeho vzniku a devítileté výročí sjednání Římského statutu. Základním principem Soudu je zásada komplementarity, která znamená, že Soud může zasahovat pouze, pokud národní systémy nejsou toho schopny nebo ochotny. V současné době Soud provádí vyšetřování ve čtyřech oblastech: Uganda, Demokratická republika Kongo, Dárfúr (Súdán) a Středoafrická republika. Ve vazbě v Haagu, kde Soud sídlí, se v současné době nacházejí dva obvinění.
Česká koalice pro Mezinárodní trestní soud je volná skupina více než dvaceti českých nevládních organizací, které podporují ratifikaci Statutu ICC Českou republikou. Jádro koalice tvoří Liga lidských práv, Člověk v tísni, Český červený kříž, Amnesty International Česká republika a Česká ženská lobby.
