Středa, 10. března 2010Tiskové zprávy
Brno – 10. března 2010 – Neuposlechnutí výzvy úřadu nebo policie nemůže být přestupkem v případě, že výzva některého z orgánů státní správy odporuje základním právům, která mají lidé zaručena ústavou. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (I. ÚS 1849/08), který byl veřejně vyhlášen včera dopoledne. Tento verdikt Ústavního soudu zásadně proměňuje chápání vztahu mezi občanem a orgány veřejné moci.
Podle Ústavního soudu „správní orgán (…) nemůže uložit jednotlivci povinnost a vynucovat ji pomocí sankcí, je-li (…) zřejmé, že oznámené jednání přestupkem být nemůže, neboť oznámeným skutkem šlo naopak o výkon ústavně zaručeného práva shromažďovacího.“ Podle soudu je takový postup možné označit za jednání vykazující znaky šikany vůči jednotlivci.
V projednávaném případě byla stěžovateli uložena pořádková pokuta ve výši 500 Kč za to, že neuposlechl výzvy správního orgánu a nedostavil se k podání vysvětlení ohledně přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství, kterého se měl údajně dopustit. Ústavní soud poukázal na to, že správnímu orgánu mělo být od počátku zřejmé, že se o žádný přestupek jednat nemohlo, protože umístění reproduktorů na chodník v průběhu oznámené demonstrace je součástí výkonu shromažďovacího práva. Kromě toho soud zdůraznil, že každý obviněný z přestupku má právo odmítnout podat vysvětlení, pokud by tím mohl přispět ke svému postihu za přestupek. Vyplývá to z práva na spravedlivý proces.
Rozhodnutí Ústavního soudu je pro praktické uplatňování lidských práv a svobod průlomové. „Nejedná se o ojedinělé porušení základních práv jednotlivce, k podobným případům v praxi dochází především při zásazích policie. Setkáváme se s případy, kdy člověk neuposlechne nezákonnou výzvu policie a je za to sankcionován, přestože se následně potvrdí, že policie překročila svoje pravomoci,“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota.
V praxi se orgány vyšetřující spáchání přestupku nezajímají o to, zda byla výzva nezákonná. Dosud si vždy vystačily s argumentací, že občan není oprávněn hodnotit zákonnost či nezákonnost takové výzvy, ale je povinen ji uposlechnout bez ohledu na svůj názor. Přestupkové orgány pak občany za neuposlechnutí výzvy sankcionovaly a ignorovaly i argument, že občan pouze vykonával své ústavně zaručeného práva, a proto nemohlo jít o přestupek.
Liga lidských práv například zastupuje muže, který loni v září na veřejném prostranství hlásal své náboženské přesvědčení. Přestože nikoho neohrožoval, policisté jej vyzvali, ať své činnosti zanechá. Muž tuto výzvu nerespektoval, proto byl policisty spoután, odvezen na policejní služebnu a omezen několik hodin na svobodě. Kromě toho byl také obviněn z přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Nyní probíhá přestupkové řízení a muži hrozí pokuta. Právě na takové případy dnešní rozhodnutí Ústavního soudu dopadá a je třeba očekávat, že správní orgány budou nuceny změnit svoji dosavadní praxi a jejich rozhodování bude více odpovídat principům spravedlnosti.
Bližší informace:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050
Paragraphos, blog Tomáše Peciny (zmocněnce stěžovatele v řízení před úřadem a před soudem, mobil: +420 724 029 083) – informace o případu s odkazy na dokumenty. Dostupné zde.
Čtvrtek, 4. března 2010Tiskové zprávy
Brno – 3. března 2010 – Od letošního února je součástí právního řádu ČR Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Nová úmluva vypracovaná na půdě OSN přináší mnoho zásadních změn. Na základě jejího přijetí by mělo dojít např. ke zrušení speciálních škol pro postižené děti či ke zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům, a tím také ke zrušení překážky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni.
Úmluva zaručuje lidem s postižením právo na důstojnost a na respektování jejich jedinečnosti. Jejím vyhlášením ve Sbírce mezinárodní smluv byl završen proces ratifikace a Česká republika nyní musí změnit zákony, které jsou s úmluvou v rozporu. Úmluva by měla zásadně ovlivnit například institut zbavováni způsobilosti k právním úkonům. Podle čl. 12 Úmluvy má každý člověk bez ohledu na postižení způsobilost k právním úkonům. Úmluva zavádí také tzv. podporované rozhodování, které by mělo lidem s postižením zajistit dostatečnou podporu a vytvořit mechanizmus nápomoci při rozhodování.
Úmluva se výrazně dotýká rovněž školství, kde zdůrazňuje princip inkluze. Podle článku 24 mají všechny děti s postižením právo být vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu. Školy určené pouze pro děti s postižením znamenají porušení jejich práva na vzdělávání. Stát je povinen zabezpečit tzv. přiměřené úpravy a zajistit přístup do běžných škol všem dětem bez výjimky. Úpravy mají být vytvořeny individuálně podle potřeb každého dítěte a spočívají například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy. Podle právničky Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv Zuzany Durajové má „zařazení dětí s postižením do běžných škol přispět nejen k zlepšení jejich uplatnění na trhu práce, ale i k odstranění sociálního vyloučení, které často přetrvává do dospělosti. Přítomnost všech dětí v klasických třídách nás také učí respektu a toleranci vůči všem lidem bez ohledu na jejich odlišnosti.“
Další zásadní změnu přináší článek 29, který stanoví právo každého člověka s postižením na účast na politickém a veřejném životě, včetně účasti ve volbách. V České republice se lidé zbavení způsobilosti k právním úkonům voleb účastnit nemohou. Brání jim v tom zákonná překážka výkonu volebního práva. „Odebírání práva účasti na věcech veřejných probíhá v České republice automaticky, aniž by bylo jakýmkoli způsobem zjišťováno, jestli je člověk k volbě způsobilý. To je v rozporu nejen s Úmluvou o právech osob s postižením, ale i se samotným principem všeobecnosti voleb,“ dodává právník Ligy a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Maroš Matiaško.
Česká republika se ratifikací úmluvy zavázala přijmout veškerá odpovídající legislativní, administrativní a jiná opatření pro provádění práv uznaných v této úmluvě. To znamená, že stát musí zrušit ustanovení neslučitelné s úmluvou a musí udělat všechny patřičné kroky k tomu, aby se situace lidí s postižením v zemi zlepšila. S takovými opatřeními by měla Česká republika začít okamžitě, do dvou let je totiž povinna vypracovat pro Výbor pro práva osob se zdravotním postižením zprávu o stavu implementace úmluvy do právního řádu.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info
Další informace k tématu jsou k dispozici na www.reformaopatrovnictvi.cz.
Celé znění úmluvy najdete zde.
Zprávy související s tématem:
– Coalition urges Czech court to strike down discriminatory voting laws
– Ústavní soud kritizuje institut zbavení způsobilosti k právním úkonům
– Při řízeních o způsobilosti k právním úkonům jsou stále porušována lidská práva! Liga představila doporučení, jak problémy řešit
– Počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům dramaticky roste!
– Zbavování způsobilosti lidí v novém občanském zákoníku nevyhovuje
– Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vstoupila v platnost
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
Čtvrtek, 18. února 2010Tiskové zprávy
Rozehnání několika desítek příznivců Dělnické strany policií, které se včera odpoledne odehrálo před Nejvyšším správním soudem v Brně, proběhlo bez zákonného důvodu, tedy protiprávně. Nejedná se však o ojedinělý případ, policie stejným způsobem v minulosti porušila zákon i v případech účastníků shromáždění ideově zcela odlišných skupin.
Podle informací uveřejněných ve většině médií se v případě příznivců Dělnické strany jednalo o shromáždění „nepovolené“, což se oficiálně uvádí jako důvod pro jeho rozpuštění. Termín „nepovolené shromáždění“ se však v našem právním řádu vůbec nevyskytuje. Existuje pouze shromáždění neoznámené. Nicméně ani skutečnost, že někdo shromáždění svolal a předem jej neoznámil, není důvodem pro jeho rozpuštění. Svolavateli je pouze možné udělit pokutu. Pokud akce vznikne spontánně, pak zpravidla ani žádný organizátor neexistuje.
Aby mohlo být shromáždění legálně rozpuštěno, musí nastat některý z důvodů uvedených v zákoně, například pokud dochází k násilnostem, rozněcování nenávisti vůči některé skupině obyvatel, nebo se akce koná na místě, kde je ohroženo zdraví účastníků. Julie Zelená z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ale Lize potvrdila, že žádný z těchto důvodů nenastal a žádné projevy nesnášenlivosti nebyly zaznamenány. Důvodem pro rozpuštění shromáždění bylo tedy jen to, že nebylo oznámeno.
„Takový postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extrémistů. Avšak i extrémista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu.“ Uvádí k zásahu policie právnička Ligy Zuzana Candigliota. Stejný nezákonný a nepřiměřený postup vůči neoznámenému shromáždění policie uplatnila i v případě protestu anarchistů proti pochodu neonacistů 28. října 2009 v Otrokovicích nebo v případě příznivců squattingu 12. září 2009 v Praze.
Jaké může mít nezákonný postup policie právní důsledky? Kterýkoli účastník rozpuštěného shromáždění může do 15 dnů podat u soudu námitky. Soud pak rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.
„V tomto případě se jednalo o nesprávný úřední postup, který zasáhl do práv účastníků. Ti se pak mohou po státu domáhat omluvy, případně i přiměřeného finančního zadostiučinění. Státu by se tedy nepochybně více vyplatilo, kdyby policisté dodržovali zákon, respektovali práva občanů a nezasahovali zbytečně tam, kde to není nutné.“ Dodává právnička.
Liga je přesvědčena o tom, že je nutné, aby policie zakročila vždy, pokud na demonstraci probíhají výzvy k násilí vůči menšinám nebo jiné projevy rasismu a xenofobie. Není ale možné, aby policie nerespektovala základní práva a svobody, které jsou zaručeny všem.
Bližší informace:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Čtvrtek, 7. ledna 2010Tiskové zprávy
Začátek nového roku přinesl dvě významná soudní vítězství. Klientky Ligy byly za zásahy do svého těla provedené bez informovaného souhlasu odškodněny částkami 150 a 200 tisíc. Přiznané částky jsou snad prvním náznakem, že soudy začínají brát práva pacientů o něco více vážně.
Česká vláda se koncem listopadu loňského roku konečně omluvila ženám, které byly sterilizovány, aniž by si to přály. Dnes nabylo právní moci také rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který ženě ze severních Čech za nezákonnou sterilizaci přiznal odškodnění ve výši dvě stě tisíc korun. Napravil tak ostudný verdikt krajského soudu, který původně klientce za protiprávní sterilizaci přisoudil jen padesát tisíc.
Od 4. ledna je pravomocné také odškodnění pro ženu, které lékaři bez jejího souhlasu odebrali vaječníky. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Za tento zákrok jí vrchní soud nakonec přiznal sto padesát tisíc, čímž zvýšil původně přiznanou částku na téměř dvojnásobek.
Ústavní soud opakovaně upozorňuje na to, že nepřiznávání dostatečné satisfakce za zásah do lidského těla se rovná odepření spravedlnosti. Přesto se české soudy učí poskytovat finanční kompenzace, které mohou alespoň zmírnit újmu způsobenou zásahem do lidské důstojnosti, jen velmi pomalu.
V obou případech zdravotníci pravděpodobně nejednali s úmyslem ženám ublížit. Chtěli je uchránit před rizikem spojeným s porodem dalšího dítěte, respektive snížit riziko rakoviny. Ale namísto, aby ženám nabídli možná řešení a nechali je svobodně si z nich zvolit, autoritativně rozhodli za ně. „Takový přístup nemá v moderní medicíně co dělat. Lékaři se musí naučit respektovat svobodnou volbu pacientů a jejich další práva. V opačném případě musí počítat s tím, že se pacienti obrátí na soudy. A ty se pomalu učí přiznávat odškodnění, která nejsou zanedbatelná ani pro velké nemocnice.“ Komentuje rozsudky předseda Ligy David Zahumenský.
Už v roce 2007 Liga dosáhla toho, že Krajský soud v Ostravě v případu paní Ivety Červeňákové přiznal za protiprávní sterilizaci půl milionové odškodnění. Přestože vrchní soud následně prohlásil nárok na odškodnění za promlčený, Liga se domnívá, že v takto závažných případech nezákonných zásahů do těla člověka by se spravedlivá výše finanční satisfakce měla 500 tisícům alespoň přiblížit.
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek odvolacího soudu v případě paní K. je dostupný online zde.
Tisková zprávy Ligy vydaná po rozsudku soudu I. stupně je dostupná zde.
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat srozumitelné informace o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Úterý, 5. ledna 2010Tiskové zprávy
S novým rokem vstoupil v účinnost nový trestní zákoník. Má se jednat o moderní normu, která jako ústřední hodnotu, kterou je potřeba chránit, staví namísto zájmů státu zdraví a život jednotlivce.
Zákoník měl rovněž odstranit nadměrnou kriminalizaci některých jednání, tento záměr se ale bohužel nepodařilo naplnit. V zákoníku zůstaly posttotalitní skutkové podstaty pomluvy a schvalování, které bývají zneužívány proti svobodě slova. Proti svobodě projevu může být nově zneužita také skutková podstata křivého obvinění, která byla povážlivě rozšířena.
V původním návrhu trestního zákoníku pomluva zahrnuta nebyla. Jeho tvůrce Pavel Šámal z Nejvyššího soudu ji tam podle vlastních slov zařadil až na tlak politiků. Liga lidských práv opakovaně upozorňuje na to, že nařčení z pomluvy je velmi často používáno nejen proti novinářům, ale také proti občanům, kteří se odváží kritizovat zástupce rozličných institucí. V dubnu 2008 média informovala o násilí páchaném na dětech v dětském domově v Novém Jičíně. Kauza se dostala na světlo díky manželovi bývalé vychovatelky domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který úřady a média informoval o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky. Ten však označil veškerá tvrzení nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Soudní řízení, které je pochopitelně pro oba manžele finančně dosti nákladné a stresující, dosud neskončilo.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2007 za pomluvu stíháno zhruba šedesát lidí. „V demokratických zemích je trestní stíhání za pomluvu využíváno jako zcela krajní prostředek, nebo již bylo z trestních předpisů vypuštěno úplně. Také stále více postkomunistických zemí přichází na to, že v případě poškození něčího dobrého jména postačí namísto trestního stíhání za peníze daňových poplatníků věc řešit před civilním soudem.“ Uvádí k věci předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.
Dalším ustanovením, které bývá zneužíváno k pošlapání svobody projevu, patří velmi široce vymezené schvalování trestného činu. V roce 2007 například brněnští policisté vyšetřovali občany za to, že se odvážili vyjádřit souhlas s činem, který spáchali aktivisté za práva zvířat už před několika lety v Anglii. O tom, proč nakonec pomluva a schvalování v novém trestním zákoníku zůstaly, se v důvodové zprávě nedočteme nic.
Z iniciativy poslanců došlo také k rozšíření možnosti stíhat občany za křivé obvinění. Zatímco dříve bylo potřeba, aby byl občan lživě obviněn z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní bude již hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích. Jak bude toto ustanovení vykládáno, ukáže teprve praxe, lze se ale obávat, že může být opět zneužito proti svobodě slova. I zde jakékoli veřejnosti přístupné odůvodnění této změny chybí.
„V naší zemi je bohužel velmi rozšířena představa, že vše je možné řešit trestním řízením. Začíná to podáváním trestních oznámení ve zcela neodůvodněných případech, kde velmi špatný příklad předvádějí také naši politici. Ještě více je ovšem na pováženou, že ani taková trestní oznámení nebývají ihned odložena a horliví policisté a státní zástupci jejich prověřováním tráví desítky hodin svého času. I proto je zapotřebí postavit mantinely trestního práva tak, aby trestní právo chránilo oběti a ne, aby bylo nástrojem proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti.“ Dodává Zahumenský.
Více informací:
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535
Další informace k případu pana Ľuby naleznete zde.
Čtvrtek, 17. prosince 2009Tiskové zprávy
Potřebu bezpečí společnosti a dodržování práv duševně nemocných osob je třeba začít rozumně vyvažovat.
Podle rozhodnutí Městského soudu v Brně může být klient MDAC a Ligy již tento týden po více než dvaceti měsících nucené hospitalizace propuštěn z ústavního ochranného léčení. Pan Jiří se měl v roce 2007 dopustit pod vlivem psychózy úvěrového podvodu. Škoda nepřesáhla dvacet pět tisíc, ale podle znaleckého posudku byl tehdy třiašedesátiletý pan Jiří „z psychiatrického hlediska nebezpečný“ a soud mu nařídil ústavní léčení. Přiléhavější možností nařízení povinné ambulantní léčby se soud bohužel nezabýval. Přitom pokud by pan Jiří netrpěl duševní nemocí, mohl by mu být uložen pouze peněžitý trest nebo maximálně trest odnětí svobody do šesti měsíců.
Český právní řád nepovažuje ochranné léčení za ekvivalent trestu odnětí svobody, přestože výkon této sankce se trestu odnětí svobody blíží. Při rozhodování o ochranném léčení se přihlíží k tzv. nebezpečnosti pobytu pachatele na svobodě. Zákon však neupřesňuje, co tato nebezpečnost znamená. Je tak běžné, že člověk s postižením, který se dopustil méně závažného deliktu, je podle názoru soudu nebezpečný a musí strávit i několik let v psychiatrické léčebně. To se mohlo stát i panu Jiřímu. Ten není žádným násilníkem, s lékaři bez problémů spolupracoval a nic nebránilo tomu, aby se léčil ambulantně. Bez právní pomoci MDAC a Ligy by však hrozilo, že bude v léčebně držen daleko déle.
„V zahraničí se pro posouzení rizika recidivy násilného jednání člověka s duševní nemocí používají speciální objektivizující metodiky, např. HCR-20 nebo jiné nástroje. V České republice je toto posouzení založené na subjektivním odhadu znalce. To vytváří prostor pro chybné závěry s možnými fatálními důsledky“ uvádí právnička MDAC a Ligy Zuzana Durajová.
Délka trestu odnětí svobody musí odpovídat okolnostem a být přiměřená závažnosti trestného činu. Naproti tomu pachatelům s duševní nemocí může soud uložit ochranné léčení, které je sice omezeno na dva roky, ale lze jej opakovaně prodlužovat. V extremním případě tak může člověk s postižením strávit v psychiatrické léčebně proti své vůli i celý svůj život, a to bez ohledu na závažnost spáchaného protiprávního činu.
Bližší informace o případu poskytne:
Zuzana Durajová, právníčka MDAC a Ligy, tel.: 545 210 446
e-mail: zdurajova@mdac.info
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info, www.reformaopatrovnictvi.cz.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz.
